-3.6 C
Czech
Pondělí 5. ledna 2026
ZprávyVe Varšavě demonstrovalo podle organizátorů proti vládě půl milionu lidí

Ve Varšavě demonstrovalo podle organizátorů proti vládě půl milionu lidí

Ve Varšavě dnes vyšly do ulic statisíce účastníků protestního pochodu, který svolala liberální opoziční strana Občanská platforma. Cílem manifestace bylo mobilizovat voliče proti konzervativní vládě, již opozice obviňuje z narušování principů demokracie. Organizátoři ohlašovali největší protest za poslední tři desetiletí. Zúčastnilo se ho nakonec půl milionu lidí, uvedli podle médií. Agentura PAP píše, že neoficiální informace policie hovoří o 150.000 demonstrantech. Manifestace byly i v dalších městech, včetně Krakova a Štětína, podotkl polský web Onet.

Předseda Občanské platformy a bývalý premiér Donald Tusk demonstraci vyhlásil na 34. výročí prvních polosvobodných voleb z roku 1989. „Chci, aby lidé viděli, že mají moc měnit chod věcí,“ řekl Tusk tento týden časopisu Newsweek. Také další opoziční strany slíbily, že se k protestu připojí.

„Radnice v tuto chvíli odhaduje (účast) na 500.000 lidí,“ řekl odpoledne agentuře AFP mluvčí organizátorů pochodu Jan Grabiec. Tusk během svého projevu označil dnešní akci za největší demokratické shromáždění v historii demokratického Polska. „Je nás v ulicích Varšavy půl milionu, to je absolutní rekord,“ prohlásil podle serveru TVN 24. Portál Onet dospěl na základě vlastních propočtů k nejméně 300.000 účastníkům manifestace.

Do Varšavy se dnes sjely stovky autobusů s přívrženci opozice z celého Polska.

V čele průvodu kráčeli vedoucí představitelé Občanské platformy doprovázení nositelem Nobelovy ceny za mír a bývalým šéfem odborového svazu Solidarita Lechem Walesou, napsala AFP. Pochodu se účastnil mimo jiné také varšavský starosta Rafal Trzaskowski, jenž patří k polské opozici.

Tusk v projevu prohlásil, že současná iniciativa opozice je svým významem srovnatelná s bojem proti komunismu před rokem 1989. „Chceme svobodné, zákony dodržující, bezpečné, férové, čisté a zelené Polsko,“ uvedl na akci předseda Občanské platformy.

„Proč dnes vyšlo do ulic půl milionu Poláků? Protože cítíme, že Polsku už léta vládnou lidé, kteří neumějí milovat, kteří zfalšovali slovo solidarita a kteří nám každý den kousek po kousku berou svobodu,“ prohlásil Tusk na závěr manifestace. „Demokracie umírá v tichu. Ode dneška už nebude ticho,“ prohlásil dále podle polských médií a vyjádřil přesvědčení, že „demokracie v Polsku nezemře“.

„Chceme pro naše děti svobodnou zem,“ vysvětlil své pohnutky podle agentury AP devětačtyřicetiletý Radek Tusinski, který se na pochod vypravil i s manželkou a dvěma malými dětmi. Poznamenal, že se obává plíživého návratu autoritářského systému podobného tomu, který si pamatuje z dětství.

Někteří demonstranti podle agentury Reuters uvedli, že je k účasti na pochodu přiměl spor kolem zákona o zřízení komise pro posouzení vlivů Ruska v Polsku v letech 2007 až 2022. Polská opozice zákon označuje za hon na čarodějnice proti politickým oponentům. Jeho kritici se obávají, že ohrožuje férovost nadcházejících parlamentních voleb a mohl by znemožnit kandidaturu lidem, jako je Tusk, podotkl PAP.

Jiní demonstranti kritizovali stoupající životní náklady. „To stačí!“, „Nechceme autoritářské Polsko“, „PiS je drahá“, hlásaly transparenty.

Průzkumy veřejného mínění před podzimními volbami naznačují, že půjde o těsný souboj. Vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) těží mimo jiné ze svého nesmlouvavého postoje vůči ruské agresi na Ukrajině.

Kritici z řad domácí opozice i mezinárodních organizací vládě PiS dlouhodobě vytýkají, že od svého nástupu k moci v roce 2015 omezuje nezávislost soudní moci, potlačuje menšiny, především pak členy skupiny LGBT+, a porušuje i další evropské hodnoty, jako je pluralita médií či akademické svobody.

Polský premiér Mateusz Morawiecki podle agentury PAP dnešní demonstraci zlehčoval a prohlásil, že nebyla podle něj tak spontánní, jak ji organizátoři představovali. „Trochu mě rozesmává, když staré lišky, které jsou v politice mnoho a mnoho let, organizují protivládní pochod a prezentují ho jako spontánní občanský protest,“ reagoval šéf polské vlády, který dále tvrdil, že z ústředí Občanské platformy přišel pokyn, aby její zástupci přivedli do Varšavy „co nejvíce aktivistů“.

Reklama

Doporučujeme

Při protestech v Íránu zemřelo již nejméně 12 lidí

Při protestech v Íránu, které začaly před týdnem, zemřelo již nejméně 12 lidí, píše agentura AFP s odvoláním na státní média a údaje lidskoprávních organizací. Nové střety mezi protestujícími a bezpečnostními složkami propukly i v neděli. Hesla namířená proti teokratickému režimu zněla na demonstracích v Teheránu, Šírázu a oblastech západního Íránu, kde jsou současné protesty zvláště intenzivní.

Británie zpřísnila dohled nad krypto zisky kvůli daním

Od 1. ledna 2026 začala v Británii platit nová pravidla, která mají ztížit skrývání zisků z kryptoměn před daňovými úřady. Velké burzy a platformy musí u britských klientů sbírat kompletní záznamy o obchodech a předávat je správci daně včetně informací o daňové rezidenci uživatelů.

Při americké operaci na zadržení Madura zemřelo 32 Kubánců

Kubánské ministerstvo vnitra oznámilo, že při americké operaci v Caracasu, která skončila zadržením a odletem Nicoláse Madura, zemřelo 32 Kubánců nasazených v bezpečnostních složkách. Havana mluví o přímých bojích i bombardování a slibuje padlým státní pocty. Washington mezitím znovu otevřel otázku role Kuby v Madurově bezpečnostním aparátu.

Trump pohrozil viceprezidentce Rodriguez, že může dopadnout hůře než Maduro

Pokud venezuelská viceprezidentka Delcy Rodríguez "neudělá, co je správné", může zaplatit vyšší cenu než autoritářský prezident Nicolás Maduro, kterého americké jednotky i s jeho ženou zajaly při sobotním nečekaném útoku a převezly do USA. V rozhovoru s magazínem The Atlantic to řekl americký prezident Donald Trump. Rodríguez po americké akci pověřil venezuelský nejvyšší soud výkonem prezidentských pravomocí.

Pád Madura znovu otevřel otázku venezuelských dluhů, ve hře je až 170 miliard dolarů

Venezuela se po svržení prezidenta Nicoláse Madura znovu ocitla pod drobnohledem investorů a věřitelů, kteří roky čekají na řešení jedné z největších státních platebních neschopností na světě. Země přestala splácet zahraniční dluhy na konci roku 2017 po letech hospodářského propadu a amerických sankcí, které jí odřízly přístup na mezinárodní finanční trhy.

Rubio od Madurových nástupců čeká změny, posuzovat je USA budou podle výsledků

USA očekávají od zbývajících představitelů vlády v Caracasu zásadní změny. Kohokoliv, s kým budou Spojené státy jednat, budou posuzovat podle toho, zda jejich podmínky dokáže splnit, uvedl americký ministr zahraničí Marco Rubio v rozhovoru s televizí CBS. Mimo jiné je podle něj mezi požadavky odchod kolumbijských ozbrojených skupin ze země nebo ukončení vazeb na libanonský Hizballáh.

Severní Korea odpálila balistické střely. Krátce před cestou jihokorejského prezidenta do Číny

Severní Korea v neděli ráno odpálila několik balistických raket z oblasti hlavního města Pchjongjangu směrem k moři u východního pobřeží. Informovala o tom jihokorejská armáda, podle níž šlo o první severokorejské raketové testy po zhruba dvou měsících.

Americký vpád do Venezuely spustil na internetu vlnu dezinformací

Americký ozbrojený vpád do Venezuely, při kterém se Američané zmocnili tamního autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, spustil na internetu vlnu dezinformací. Podvržená videa i snímky, vytvořené s pomocí umělé inteligence (AI), se šíří mimo jiné po TikToku, Instagramu či X. Magazín Wired napsal, že podobné velké události v posledních letech pravidelně na sociálních sítích doprovází dezinformace, což je nyní snazší v důsledku rozhodnutí technologických společností zmírnit míru moderování obsahu platforem.

Maduro je v newyorské vazební věznici, v úřadu ho zastoupila viceprezidentka

Venezuelský autoritářský prezident Nicolás Madura a jeho žena Cilia Floresová, které v noci na sobotu zajalo a odvezlo ze země americké komando, jsou ve vazební věznici v newyorské čtvrti Brooklyn. Kvůli americkému ozbrojenému vpádu do Venezuely, který dnes ostře odsoudily Čína či Severní Korea, se v pondělí sejde Rada bezpečnosti OSN. Naopak Izrael dnes Spojené státy podpořil. Zatímco Američané podle prezidenta Donalda Trumpa utrpěli při útoku jen zranění, na venezuelské straně, jak napsal deník The New York Times (NYT), je nejméně 40 mrtvých včetně civilistů.

Binance po dohodě s USA dál nechala běžet podezřelé účty, popisují uniklé záznamy

Binance je největší kryptoměnová burza na světě a obsluhuje stovky milionů uživatelů. V roce 2023 v USA uzavřela dohodu o vině a trestu kvůli porušování pravidel proti praní špinavých peněz i sankcí a zaplatila miliardy dolarů. Investigace Financial Times teď pracuje s uniklými interními daty, která naznačují, že i po této dohodě na burze dál fungovaly účty vykazující znaky rizikového chování.

Americký útok ve Venezuele má podle médií nejméně 40 mrtvých včetně civilistů

Americký útok ve Venezuele, při kterém speciální síly v sobotu zajaly a odvezly ze země venezuelského autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, si vyžádal nejméně 40 mrtvých. Zemřeli členové venezuelských ozbrojených sil i civilisté. Informaci s odvoláním na nejmenovaného venezuelského představitele přinesl deník The New York Times.

Rodríguez má po zajetí Madura dočasně vykonávat prezidentské pravomoci

Venezuelský nejvyšší soud dočasně pověřil viceprezidentku Delcy Rodríguez, aby převzala prezidentské pravomoci po zajetí Nicoláse Madura americkými jednotkami. Soud krok zdůvodnil tím, že chce zajistit kontinuitu správy státu.

Littler obhájil titul mistra světa v šipkách

Angličan Luke Littler obhájil titul mistra světa v šipkách, když ve finále porazil Nizozemce Giana van Veena 7:1 na sety. Osmnáctiletá světová jednička si kromě trofeje odnesla i rekordní prémii jeden milion liber.

Provozovatelé baru v Crans-Montana čelí vyšetřování kvůli tragickému požáru

Požár v horském letovisku Crans-Montana, který na Nový rok zabil nejméně 40 lidí, má první konkrétní právní dohru. Švýcarští žalobci zahájili trestní vyšetřování proti dvojici manažerů baru, kde se tragédie odehrála. Prověřují mimo jiné podezření na usmrcení z nedbalosti.

Trump chce znovu pustit americké ropné firmy do Venezuely

Donald Trump oznámil, že chce americkým ropným společnostem znovu umožnit těžbu ve Venezuele. Zároveň řekl, že embargo na vývoz venezuelské ropy má dál platit. Vyjádřil se tak na tiskové konferenci k operaci, při níž USA zajaly Nicoláse Madura a jeho manželku, kteří čelí obviněním v New Yorku.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama