Dlouho se tradovalo, že časté nabíjení stejnosměrným proudem u veřejných rychlodobíjecích stojanů má výrazný vliv na degradaci vysokonapěťové baterie u současných elektromobilů. Nyní jsou ale k dispozici argumenty, které tento názor vyvracejí. Minimálně to platí o produktech automobilky Tesla.
Vyplývají z výsledků výzkumu studie americké společnost Recuring Auto, která analyzovala údaje o nabíjení z více než 12 500 vozidel značky Tesla. Konkrétně se jednalo o Model 3 a Teslu Y.
Vozy byly rozděleny do dvou skupin. Do té první náležely vozy, které se minimálně v devadesáti procentech případů nabíjejí u stejnosměrných rychlodobíječek. V té druhé pak byly auta, která jejich provozovatelé obvykle dobíjení pomalu střídavým proudem a k rychlonabíječkám zajedou nejvýše jedenkrát z deseti případů.
V případě Tesly Y se zkoumaly výsledky poklesu kapacity baterie od doby, kdy byla baterie zcela nová až k tisícímu dni provozu. U Tesly Model 3 dokonce až do dne s pořadovým číslem 2000.
V obou případech pak byl rozdíl mezi auty, které se dobíjejí rychle a pomalu jen necelé jedno procento zbývající kapacity. Ta se u tisíc starých Tesel Y pohybovala kolem 91 procent.
V případně dvojnásobně starých Tesel Model 3 pak činila zůstatková kapacita opět u obou skupin vozů zhruba 89 procent.
Odborníci si to vysvětlují tím, že výrobci (tedy v tomto případě Tesla, ale bude to platit také o většině dalších) již při vývoji vozidel počítají s oběma alternativami dobíjení a zvládají robustním způsobem řídit teplotu baterie i toky energie při dobíjení.
Přesto lze doporučit, aby zejména při nízkých a naopak hodně vysokých teplotách lidé před připojením elektromobilu ke stojanu se stejnosměrným proudem mysleli na takzvané předkondiciování baterie. Například v moderních elektromobilech Volkswagenu stačí zadat do navigace příslušnou dobíjecí stanici a elektronika to už zařídí sama.
