Věda a TechnikaAž 85 % ohrožených druhů Amazonie mohlo být zasaženo požáry

Až 85 % ohrožených druhů Amazonie mohlo být zasaženo požáry

Analýza téměř 15 000 druhů rostlin a obratlovců ukázala, že požáry a odlesňování zasáhly do oblasti rozšíření tisíců druhů amazonského deštného pralesa. Jedná se až o 85 % ohrožených druhů v této oblasti. Vědci to uvádějí v časopise Nature, informuje o tom server ScienceNews.

Pokračující odlesňování i periodické sucho v povodí Amazonky je v posledních desetiletích spojováno se sílícími požáry v této oblasti. Oheň je navíc často používaný k vyklizení otevřeného prostoru v lese. Dle nové studie však požáry zasahují do areálu mnoha druhů.

Některé druhy jsou sice na pravidelné požáry zvyklé, jiné ale ne. Požáry se totiž dostávají hlouběji do pralesa a některé druhy se tak setkají s ohněm poprvé. „Tyto druhy, včetně mnoha ohrožených, se za pravidelných požárů nevyvinuly, takže důsledky pro ně mohou být závažné,“ uvádí dle ScienceNews Arie Staal, ekolog z Ultrecht University.

Pokud by došlo k ohrožení přežití druhů mohlo by to vést k dlouhodobým následkům. Biodiverzita totiž zvyšuje odolnost lesa vůči suchu, dodává Staal. Uvedl také, že se zvětšováním oblasti zasažené požáry, Amazonie ztrácí nejen lesní porost, ale také část své schopnosti vyrovnat se s měnícím se klimatem.

Vědci ale přesně neví, jak ohně biodiverzitu v Amazonii ovlivňují. Povodí Amazonky je totiž obrovské a těžce dostupné. Není tak možné, aby vědci mohli porovnat počty druhů před požáry a po nich.

Biogeograf Xiai Feng a tým vědců z Brazílie, Číny, Nizozemska a Spojených států se proto rozhodli místo toho podívat na to, jak byly nedávným požárům vystaveny oblasti rozšíření amazonských druhů rostlin a živočichů.

Požáry zasáhly oblast téměř 2,5krát větší než Česká republika

Do analýzy tým zahrnul 11 514 druhů rostlin a 3 079 druhů obratlovců a vytvořil komplexní soubor dat ohledně jejich oblasti rozšíření. Mapy byly posléze porovnány se satelitními snímky amazonského lesního porostu z let 2001 až 2019. To tak ukázalo, jak těžba dřeva a požáry vedly k degradaci stanovišť deštného pralesa.

Od roku 2009 se rozsah požárů obecně snížil, s výjimkou období sucha. Od té doby se totiž začala prosazovat řada předpisů zaměřených na snížení odlesňování. V roce 2019 pak ale opět začlo docházet k požárům častěji, jak se uvolňovaly předpisy.

Tým zjistil, že požáry zasáhly až 190 000 kilometrů čtverečních. To je oblast téměř 2,5krát větší než Česká republika. U až asi 95 procent druhů uvedených ve studii došlo k překrytí jejich oblasti rozšíření. U mnoha druhů nicméně tvořily spálené oblasti méně než 15 procent jejich celkového areálu. Mezi zasažené druhy ale patří až 85 procent z 610, které Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) považuje za ohrožené.

Reklama

Doporučujeme

Hizballáh odmítl obvinění ze zabití francouzského vojáka mise OSN v Libanonu

Na jihu Libanonu byl dnes při přestřelce s neznámými ozbrojenci zabit francouzský voják mírových jednotek OSN (UNIFIL) a další tři byli zraněni. Oznámil to francouzský prezident Emmanuel Macron na síti X a z útoku obvinil militantní hnutí Hizballáh, které ale svoji účast popřelo. Libanonský premiér Naváf Salám úder odsoudil a nařídil okamžité vyšetření incidentu, ke kterému se zatím žádná strana nepřihlásila, píše agentura AFP.

Muž původem z Moskvy zabil na ulici v Kyjevě šest lidí, policie ho zastřelila

Nejméně šest lidí dnes zahynulo a dalších deset bylo zraněno poté, co útočník začal střílet z automatické zbraně na ulici v obytné čtvrti na jihu Kyjeva. Policie jej po neúspěšném pokusu o vyjednávání zastřelila při zásahu v supermarketu, kam se následně uchýlil se čtyřmi rukojmími. Oznámili to ukrajinští představitelé. Podle prokuratury útočil 58letý muž z Moskvy.

Po nočních ruských útocích jsou dva zranění v Charkovské oblasti

Ruský útok si v noci na dnešek vyžádal dva zraněné v Charkovské oblasti, informují místní úřady. V Černihivské oblast je po útoku na energetickou infrastrukturu bez proudu asi 380.000 odběratelů, uvedla distribuční společnost. Ruské úřady informovaly o ukrajinských útocích v Leningradské oblasti a na Ruskem anektovaném poloostrově Krym. Podle ukrajinských médií zasáhla Ukrajina také rafinerii v Samarské oblasti.

Izraelská armáda vytvořila v jižním Libanonu žlutou linii příměří, po vzoru Gazy

Izraelská armáda vytvořila v jižním Libanonu žlutou linii příměří. A to po vzoru obdobné linie, kterou po vyhlášení příměří v Pásmu Gazy vyznačila území, jež má pod kontrolou. Armáda zároveň uvedla, že za uplynulý den již udeřila na několik podezřelých, kteří se k této demarkační linii ze severní strany přiblížili, informuje dnes agentura AFP.

Nejméně dvě lodě se v Hormuzském průlivu dostaly pod palbu

Nejméně dvě obchodní lodě se dostaly pod palbu, když se pokusily proplout Hormuzským průlivem. S odkazem na bezpečnostní zdroje o tom dnes informuje agentura Reuters. Kapitán jednoho tankeru oznámil, že na plavidlo bez varování zahájily palbu čluny íránských revolučních gard.

Uvízlá velryba znovu upozornila na stav oceánů

U německého ostrova Poel už týdny bojuje o život keporkak, který uvízl v mělké vodě Baltského moře. Případ znovu otevírá otázku, jak silně člověk zasahuje do života velryb, ať už lodní dopravou, rybolovem, hlukem pod hladinou nebo proměnou mořského prostředí.

Obří televizní fúze dostala stopku

Americký soud dočasně zastavil spojení dvou velkých televizních společností Nexstar a Tegna. Jde o obchod za zhruba šest miliard dolarů, který by výrazně proměnil trh s místními televizními stanicemi ve Spojených státech.

Jak vznikl spor mezi Trumpem a papežem Lvem

Americký prezident Donald Trump se v posledních dnech ostře pustil do papeže Lva XIV. Spor odstartovaly rozdílné postoje k válce s Íránem a později se rozšířil i na migraci, roli církve a to, jestli má hlava katolické církve komentovat politiku. Z výměny názorů se rychle stal veřejný konflikt, do kterého vstoupili i další američtí politici.

Izrael už nebude bombardovat Libanon, má to zakázané od USA

Izrael už nebude bombardovat Libanon. Má to zakázané od USA, uvedl dnes americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. Doplnil, že Spojené státy budou spolupracovat s Libanonem a odpovídajícím způsobem se vypořádají se situací ohledně proíránského militantního hnutí Hizballáh.

Historická dohoda na dosah? V Libanonu platí dočasné příměří

Americký prezident Donald Trump oznámil platné desetidenní příměří mezi Izraelem a Libanonem a „brzký konec“ války s Íránem, uvedla agentura AP. Příměří slibuje pauzu v bojích a odstranění jedné z překážek pro dohodu mezi Washingtonem, Tel Avivem a Teheránem.

Nový prezident Barmy nařídil zrušení všech rozsudků smrti

Čerstvě zvolený prezident Barmy Min Aun Hlain dnes nařídil zrušit všechny rozsudky ukládající trest smrti, informovala agentura AFP. Jde o první oficiální opatření, které hlava státu od nástupu do funkce zavedla. Prezident a zároveň bývalý šéf armády tak učinil v rámci rozsáhlejší amnestie u příležitosti barmského buddhistického Nového roku Thingyan.

Izrael podle Libanonu porušuje příměří, Hizballáh zaútočil na izraelské vojáky

Izrael pokračuje v bombardování jižního Libanonu i po začátku vyhlášeného příměří, uvedla dnes nad ránem podle agentur Reuters a AFP libanonská média. Militantní šíitské hnutí Hizballáh naproti tomu uvedlo, že v reakci na izraelské útoky bombardovalo skupinu izraelských vojáků na jihu Libanonu. Žárné škody ani oběti nejsou hlášeny. Americký prezident Donald Trump Hizballáh vyzval, aby klid zbraní neporušoval. Generální tajemník OSN António Guterres apeloval na dodržování příměří všemi stranami, píše Reuters.

Bílý dům spouští systém pro navrácení miliard z cel. Má to ale háček

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa spustí příští týden slibovaný portál pro navracení peněz z cel uvalených během „Dne osvobození“ na základě legislativy o mezinárodních nouzových ekonomických pravomocích (IEEPA), kterou označil Nejvyšší soud za nezákonnou. Tento krok se setkal s pozitivními ohlasy, odpovědnost za získání svých peněz však klade na samotné dovozce.

Hegseth: Americká blokáda íránských přístavů potrvá tak dlouho, jak bude třeba

Spojené státy budou pokračovat v blokádě íránských přístavů tak dlouho, jak bude třeba, prohlásil dnes šéf Pentagonu Pete Hegseth na tiskové konferenci ve Washingtonu. Americké síly na Blízkém východě jsou podle něj rovněž připraveny obnovit útoky na Írán v případě, že Teherán s Washingtonem neuzavře mírovou dohodu. Ta je podle amerického ministra Íráncům na dosah.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama