ZprávyHnutí ANO, maďarský Fidesz a rakouská FPÖ zakládají novou politickou alianci

Hnutí ANO, maďarský Fidesz a rakouská FPÖ zakládají novou politickou alianci

Hnutí ANO bývalého premiéra Andreje Babiše, maďarská strana Fidesz současného premiéra Viktora Orbána a Svobodná strana Rakouska (FPÖ) zakládají novou politickou alianci. Na tiskové konferenci ve Vídni to dnes oznámil šéf FPÖ Herbert Kickl. Ke spolupráci vyzývají i další evropské strany, cílem je založit v Evropském parlamentu (EP) novou frakci. Ta může vzniknout, pokud v ní budou europoslanci alespoň ze sedmi různých zemí EU.

Vídeňské schůzky se Babiš i Orbán zúčastnili osobně. Na obrazovkách tam kolem nich byly nápisy Patriots for Europe (Patrioti pro Evropu), jak si bude uskupení říkat. Maďarsko od 1. července zahajuje půlroční předsednictví v Radě Evropské unie.

Všichni tři předsedové pronesli projevy a posléze podepsali manifest nové aliance. Podle Babiše požadují mimo jiné více rozhodování na národní úrovni, lepší obranu vnějších hranic před migrací a revizi Zelené dohody pro Evropu (Green Deal).

Kickl věří, že se k nim v příštích dnech připojí více evropských stran. Zatím se spekulovalo o slovenském Směru-SD premiéra Roberta Fica nebo o polských konzervativcích ze strany Právo a spravedlnost (PiS).

Podle rakouského politika je nová aliance něčím na způsob „nosné rakety“, čímž patrně odkazoval na snahu učinit z aliance europarlamentní frakci. Orbán věří, že z chystané frakce brzy bude nejsilnější pravicově orientované uskupení v evropské politice. Tím je zatím frakce Evropští konzervativci a reformisté (ECR) s 83 členy, mezi nimiž jsou i zástupci české Občanské demokratické strany (ODS).

„Začíná nová éra,“ uvedl maďarský premiér. Nová frakce podle něj změní evropskou politiku. Jeho rakouský partner, který by podle agentury AFP mohl v parlamentních volbách, které se uskuteční koncem září, získat post rakouského kancléře, mluvil o éře svobody, suverenity, míru, prosperity a hodnot. „Dnešek je historickým dnem,“ dodal.

Babiš mimo jiné varoval, že evropská klimatická politika ohrožuje konkurenceschopnost evropské ekonomiky. „To, co se nyní děje v Bruselu, to není zelená politika, ale jedovatá zelená politika. Ta nás neléčí, ale otravuje,“ doplnil ho Orbán.

Nově oznámená politická aliance má aktuálně europoslance ze tří zemí EU, což znamená, že bude potřebovat europoslance alespoň z dalších čtyř zemí, aby mohla nová frakce v EP vzniknout. Minimální počet poslanců je stanoven na 23. Tuto podmínku už nová aliance splňuje, dohromady má 24 europoslanců. Hnutí ANO bude mít v EP sedm lidí, maďarský Fidesz 11 a FPÖ šest.

Ve volbách do Evropského parlamentu posílily strany nespokojené s dosavadním směřováním EU. Zisky si připsaly i v nejvýznamnějších státech, tedy ve Francii a v Německu, kde propadly vládní strany.

Hnutí ANO, Fidesz i FPÖ jsou ve svých zemích vítězi eurovoleb, které se konaly na začátku června. ANO už před více než týdnem oznámilo odchod z europarlamentní frakce Renew Europe (Obnova Evropy) i ze strany ALDE. Rakouská FPÖ a francouzské Národní sdružení (RN) Marine Le Penové jsou zatím ve frakci Identita a demokracie, jehož členem je i české opoziční hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD). Jeho předseda Tomio Okamura ale v pátek ČTK řekl, že hnutí bude napříště součástí nové frakce Evropa suverénních národů (Europe of Sovereign Nations, ESN). Fidesz byl původně až do roku 2000 členem Liberální internacionály, poté vstoupil do Evropské lidové strany. Jejím členem zůstal až do roku 2021, od té doby v EP působí ve skupině nezařazených.

Dosavadní či nové frakce parlamentu musejí svůj název a složení oznámit do 15. července. Od 16. do 19. července se ve Štrasburku uskuteční ustavující plenární zasedání nového Evropského parlamentu, který tvoří 720 europoslanců. Ti zvolí svého předsedu a 14 místopředsedů, kvestory, předsedy a místopředsedy výborů a delegací.

Nadcházející maďarské předsednictví budí v Bruselu mezi některými obavy. Budapešť se stala poslední dobou terčem kritiky zejména kvůli blokování téměř veškeré pomoci určené Ukrajině, na které se ostatní členské státy shodly. Ukrajina se přes dva roky brání ruské vojenské invazi. Maďarští zástupci ujišťují, že budou vystupovat nestranně a nebudou prosazovat svou „jasnou vizi Evropy“.

Doporučujeme

Čína, Rusko a USA vydaly po jednání v Šen-Čenu Mírovou deklaraci

Čína, Rusko a Spojené státy vydaly společné čtyřbodové prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po dnešním jednání prezidentů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení také mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud (ICC). Podle agentury Nová Čína Si označil jednání za "pozitivní, konstruktivní a plodné". Putin rozhovory považuje za otevřené a užitečné, píše AFP.

Jihokorejský soud zrušil expremiérovi 15letý trest. Ve vazbě však zůstává

Jihokorejský nejvyšší soud zrušil patnáctiletý trest vězení pro bývalého premiéra Han Duck-soo, odsouzeného kvůli své roli při vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soudci zpochybnili část původního rozsudku a případ vrátili k novému projednání. Expremiér přesto zůstává ve vazbě.

Americká energetika stojí po midterms na rozcestí. Demokraté budou bojovat o udržitelnost

Americké volby do Kongresu změnily nejen poměr sil ve Washingtonu, ale také vyhlídky tamní energetiky. Demokraté podle povolební analýzy získali plnou kontrolu nad vládami šesti států, což jim otevírá cestu k prosazování obnovitelných zdrojů. Na federální úrovni však jejich plány dál narážejí na republikánského prezidenta Donalda Trumpa.

Počet ohrožených tučňáků na Novém Zélandu se vyvíjí překvapivě rozdílně

Na dvou odlehlých novozélandských souostrovích se počty ohrožených tučňáků vyvíjejí zcela odlišně. Zatímco jedna populace zůstává už desítky let stabilní, druhá se od poloviny 90. let zmenšila o více než 40 %. Za úbytkem mohou stát predátoři, silné bouře i odlišné podmínky v oceánu.

Anthropic přepisuje historii. Jeho IPO zastínilo i SpaceX

Americká společnost Anthropic a sedm jejích spoluzakladatelů získali prostřednictvím primární veřejné nabídky akcií (IPO) a souběžného prodeje akcií celkem 107,3 miliardy dolarů (asi 2,39 bilionu korun). Samotný objem primárního IPO činí 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,81 bilionu korun). Jde o největší IPO v historii.

Myanmar čeká historický verdikt. Soud OSN rozhodne o genocidě Rohingů

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu má ve čtvrtek vynést přelomový rozsudek v případu údajné genocidy muslimské menšiny Rohingů v Myanmaru. Rozhodnutí přichází sedm let poté, co žalobu podala africká Gambie, a může zásadně ovlivnit výklad mezinárodního práva. Pokud soud uzná Myanmar odpovědným za genocidu, půjde o historicky první takový verdikt proti státu.

V Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska

V čínském Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Očekává se, že státníci budou jednat o válkách na Ukrajině a v Íránu či o kontrole jaderných zbraní. Šéf Bílého domu se dnes již setkal se svým ruským i čínským protějškem při bilaterálních rozhovorech.

Japonská premiérka a Putin v Číně jednali o zadrženém novináři a firmách v Rusku

Japonská premiérka Sanae Takaiči se včera v Číně poprvé ve funkci setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž krátce jednala mimo jiné o japonském novináři zadržovaném v Rusku. S odvoláním na japonského úředníka o tom informovala agentura Kjódó. Obě země mají napjaté vztahy kvůli sporným Kurilským ostrovům nebo válce na Ukrajině, zahájené ruskou invazí v únoru 2022.

Jim Carrey by se mohl vrátit jako Grinch

Oblíbený vánoční film Grinch z roku 2000 by se mohl dočkat pokračování s Jimem Carreym v hlavní roli. Režisér Ron Howard potvrdil, že se na projektu pracuje, zároveň ale upozornil na zásadní překážku. Scénář dosud neexistuje a oba tvůrci se chtějí do natáčení pustit pouze v případě, že budou s příběhem spokojeni.

Putin odcházel z jednání s Trumpem o Ukrajině v dobré náladě

Americký prezident Donald Trump se ve čtvrtek na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Číně setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Schůzka trvala 40 minut a Putin z ní odcházel ve viditelně dobré náladě.

Šéf tajných služeb USA varoval před íránskou hrozbou, které čelí Američané

Hrozba, kterou Írán představuje pro Američany ve Spojených státech i v zahraničí, výrazně zesílila, řekl podle agentury Reuters ředitel tajných služeb Jay Clayton při slyšení v Kongresu. Odmítl se přitom vyjádřit ke zprávě CNN z tohoto týdne, v níž stanice s odvoláním na americké zpravodajské služby informovala, že Írán by mohl mít v plánu zaútočit na členy administrativy prezidenta Donalda Trumpa pomocí takzvané špinavé bomby s jaderným materiálem či chemické zbraně.

Ne jednou, ale hned třikrát. Ukrajina znovu zaútočila na Krymský most

Krymský most byl tento týden podle ruského úředníka zasažen hned třikrát. K poslednímu útoku došlo ve čtvrtek v časných ranních hodinách. Rozsah způsobených škod není jasný, probíhá jejich vyhodnocování. Stalo se tak v době, kdy se ruský prezident Vladimir Putin v Číně účastní summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC).

USA uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil šéf Pentagonu v Caracasu

Spojené státy uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil americký ministr obrany Pete Hegseth během návštěvy Caracasu, kde jednal s několika venezuelskými ministry a prezidentkou Delcy Rodríguez. Ta podle agentury AP uvedla, že dohoda o spolupráci mimo jiné umožní Spojeným státům podílet se na výcviku venezuelské armády.

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů na muniční iniciativu

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů (698,7 milionu Kč) na českou muniční iniciativu, čímž se její celkový závazek zvýší na více než 500 milionů kanadských dolarů (7,76 miliardy Kč). Kanadský ministr obrany David McGuinty to podle tiskového prohlášení svého úřadu v úterý oznámil na jednání kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny v rámci NATO (UDSG) v Bruselu.

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí. Děti mladší 13 let by nově nesměly mít vlastní účty, zatímco mladiství ve věku od 13 do 15 let by mohli sociální sítě využívat pouze v případě, že by jejich účty byly propojeny s účtem jednoho z rodičů. Samostatné účty by byly povoleny až od 16 let. Informovala o tom dnes agentura APA.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama