EkonomikaEvropská komise schválila 3,2 miliardovou podporu České energetice která má snížit emise...

Evropská komise schválila 3,2 miliardovou podporu České energetice která má snížit emise CO2

Česká republika obdržela od Evropské komise schválení rozsáhlého programu podpory ve výši 3,2 miliardy eur (75 miliard korun) zaměřeného na posílení výroby elektřiny v nových a zmodernizovaných zařízeních pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla.

Evropská komise schválila České republice významný program státní podpory v hodnotě 3,2 miliardy eur na podporu kombinované výroby elektřiny a tepla. Tento krok těsně navazuje na dlouhodobé úsilí České republiky o modernizaci energetiky a odstoupení od využívání uhlí. Nový program má platnost do 31. prosince 2025 a jeho cílem je přispět nejen k energetické efektivitě, ale také ke snížení emisního zatížení prostředí, čímž napomůže splnění unijních cílů v oblasti energetické účinnosti.

„Příjemci podpory mohou být provozovatelé nových nebo modernizovaných zařízení na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny v České republice, kteří splní definici vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny podle směrnice o energetické účinnosti,“ uvedla Evropská komise. Vyloučeny jsou technologie založené na pevných fosilních palivech, naftě a ropě. Očekává se, že tento režim podpory přinese roční úspory přibližně 93 milionů tun CO2.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela zdůraznil význam schváleného programu: „Vyjednávání o tomto povolení probíhala s Evropskou komisí velmi intenzivně a jejich úspěšné dotažení pomůže s modernizací naší energetiky. Zároveň to přispěje k našemu úsilí v podobě zajištění domácnostem a firmám dostatku dodávek elektřiny i tepla za dostupné ceny a ekologizaci energetiky.“

Vysokoúčinná kombinovaná výroba elektřiny a tepla představuje technologii umožňující efektivní využívání paliva pro výrobu elektřiny a tepla v jednom zařízení. Tento způsob výroby je úsporný a velmi efektivní, což je klíčové pro udržitelnost energetiky zejména v době, kdy se z ekonomických důvodů přestává vyplácet provoz uhelných zdrojů a hrozí jejich postupný útlum. Provozní podpora kombinované výroby elektřiny a tepla umožní nahradit emisně náročné zdroje moderními, vysoce účinnými zařízeními, která budou produkovat elektřinu a zároveň dále využívat generované teplo. Tím se nejen sníží emise skleníkových plynů, ale také se posílí energetická bezpečnost.

Podpora má být určena jak pro městské teplárny, tak pro soukromé investory a další subjekty. Provozní podpora bude doplňovat již zajištěná opatření jako jsou investiční dotace prostřednictvím příslušných dotačních programů, především z programu HEAT z Modernizačního fondu. „Stabilní a předvídatelná podpora snižuje rizika a podporuje realizaci projektů i prostřednictvím nižších úroků z případných půjček,“ uvedl vrchní ředitel sekce energetiky MPO, René Neděla.

Výše podpory bude přímo záviset na ceně energií, kdy při vysokých cenách bude výrobce prostředky do systému podpor hradit, nikoliv čerpat. Střední a velká zařízení budou o výši podpory soutěžit v aukci a očekává se, že financování uvedené podpory bude vícezdrojové, zahrnující prostředky z dotační podpory ze státního rozpočtu, regulované platby v cenách elektřiny a eventuální využití výnosů z dražeb emisních povolenek.

Doporučujeme

Ropa zdražuje. Írán odmítl klíčový požadavek USA

Ceny ropy se vrátily k růstu poté, co íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Modžtabá Chámeneí vydal pokyn, aby vysoce obohacený uran nebyl posílán do zahraničí. Nařízení by mohlo dále frustrovat amerického prezidenta Donalda Trumpa, zkomplikovat rozhovory o ukončení americko-izraelské války proti Íránu a vést k obnovení útoků.

Rusko a Ukrajina informují o desítkách raněných po vzájemných útocích

Nejméně 35 lidí bylo zraněno při náletu ukrajinských dronů, který zasáhl internát ve Starobilsku v okupované části Luhanské oblasti na východě Ukrajiny, uvedly ruské úřady. Raněné po ruských útocích hlásí také Ukrajina.

Češi se znovu vracejí k hypotékám

Český hypoteční trh se po delším útlumu opět probouzí. Banky hlásí výrazný vyšší zájem o úvěry na bydlení a tuzemské domácnosti se po období opatrnosti vracejí k plánům na koupi vlastního bytu či domu. Naděje na levnější bydlení je však v nedohlednu, protože ceny nemovitostí začínají opět stoupat.

Rubio označil Kubu za hrozbu pro USA. Havana hovoří o lžích a agresi

Kuba představuje hrozbu pro národní bezpečnost USA, prohlásil americký ministr zahraničí Marco Rubio. Kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez označil jeho výroky za lživé. Stalo se tak den poté, co americká administrativa obvinila bývalého kubánského prezidenta Raúla Castra ze sestřelení dvou civilních letadel v roce 1996, při němž zahynuli američtí občané.

OSN podpořila historické klimatické rozhodnutí

Valné shromáždění OSN podpořilo rezoluci navazující na stanovisko světového soudu, podle kterého mají státy právní povinnost řešit změnu klimatu. Proti se postavilo jen několik zemí včetně Spojených států.

Otevření nové americké ambasády v Grónsku provázely protesty

Ve grónském Nuuku ve čtvrtek protestovaly stovky lidí proti otevření nové americké diplomatické mise. Demonstranti reagovali hlavně na výroky prezidenta Donalda Trumpa a dalších amerických představitelů o větším vlivu USA v Grónsku.

Českou ekonomiku přibrzdí dražší energie

Česká ekonomika letos dál poroste, ale pomaleji, než se ještě nedávno čekalo. Domácnostem má pomáhat růst mezd, část zlepšení však mohou spolknout dražší energie a nejistota kolem dalšího vývoje v zahraničí.

Kanada vydřela výhru nad Norskem po prodloužení

Kanadští hokejisté poprvé na mistrovství světa ztratili bod. Ve Fribourgu dlouho tahali za kratší konec proti bojovnému Norsku, které ještě dvě minuty před koncem vedlo 5:4. Favorit nakonec zachránil Ryan O’Reilly a po 29 sekundách prodloužení rozhodl hattrickem Mark Scheifele. Kanada vyhrála 6:5, ale k senzaci chyběl Norům jen malý krok.

Při útocích v Hondurasu zemřelo nejméně 25 lidí

Honduras zažil jeden z nejkrvavějších dnů poslední doby. Ozbrojenci při dvou oddělených útocích na pobřeží zabili nejméně 25 lidí, mezi oběťmi je i šest policistů. Úřady do zasažených oblastí vyslaly vyšetřovatele, státní zástupce a specializované týmy.

Air France a Airbus prohrály spor kvůli pádu letu AF447

Pařížský odvolací soud uznal společnosti Air France a Airbus vinnými z neúmyslného zabití v souvislosti s pádem letu AF447 z roku 2009. Při jedné z nejhorších leteckých tragédií ve francouzské historii zemřelo všech 228 lidí na palubě.

Stephen Colbert se rozloučil s The Late Show

Stephen Colbert po jedenácti sezonách končí v čele The Late Show. Jeho odchod uzavírá výraznou kapitolu americké noční televizní zábavy a zároveň otevírá otázky o tom, jak silně dnes do televizního průmyslu zasahuje politika.

Syfilis a kapavka jsou v Evropě na rekordním vzestupu

Evropa čelí výraznému nárůstu pohlavně přenosných infekcí, prim hrají zejména syfilis a kapavka. Podle nejnovějších údajů Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) dosáhly případy kapavky a syfilisu v roce 2024 nejvyšších hodnot za více než deset let.

Lotyšsko opět hlásí průnik dronu do svého vzdušného prostoru

Vzdušný prostor Lotyšska narušil nejméně jeden dron, uvedla dnes dopoledne lotyšská armáda. Jde o další z řady bezpilotních letounů, které v posledních dnech a týdnech vzbudily obavy v pobaltských státech, jež v některých případech přisuzují vinu za jejich přelety Ukrajině. Polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz vyzval Ukrajinu, aby byla přesnější při využívání dronů, jimiž v reakci na ruskou agresi útočí na ruské cíle.

Muskova SpaceX v prvním čtvrtletí vykázala ztrátu 4,3 miliardy dolarů

Americká vesmírná společnost SpaceX miliardáře Elona Muska v prvním čtvrtletí letošního roku hospodařila s čistou ztrátou 4,28 miliardy dolarů (90 miliard Kč). Meziročně ztrátu výrazně prohloubila z 528 milionů dolarů. Uvedla to v dokumentu, který předložila americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) kvůli plánovanému vstupu na burzu. Obrat společnost navýšila meziročně z necelých 4,1 na téměř 4,7 miliardy dolarů.

Merz navrhl, aby se Ukrajina stala přidruženým členem Evropské unie

Německý kancléř Friedrich Merz navrhl, aby se Ukrajina stala přidruženým členem Evropské unie. Učinil to v dopise zaslaném do Bruselu, o kterém dnes informovala agentura DPA. Reagoval přitom na žádost Ukrajiny o rychlé přijetí do evropského bloku. Plné členství a hlasovací práva v unii by Kyjev zatím podle Merzova návrhu dostat neměl.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama