S cílem získat nové informace o onemocnění covid-19 a lépe ho pochopit se v Británii někteří mladí zdraví lidé nechali dobrovolně vystavit koronaviru. Ve jménu vědy se tak vydali do karantény. Zkušenost to dle nich byla děsivá i úžasná zároveň. Informuje o tom The Guardian.
První klinická studie, při níž byli dobrovolníci záměrně nakaženi koronavirem, odstartovala v Británii v letošním březnu. Cílem vědců bylo stanovit, jaká je minimální nálož viru potřebná k vyvolání infekce, monitorovat dlouhodobé příznaky i pomoci k rychlejšímu vývoji léčby.
Bývalý poradce Borise Johnsona a politik Dominic Cummings minulý týden naznačil, že tyto testy měly být zahájeny mnohem dříve. Očkování dle něj mohlo začít již v září 2020 namísto měsíců později. Obdobné studie totiž již dlouhou dobu pomáhají s vývojem vakcín proti nemocím od tyfu po choleru.
V první fázi se dobrovolníci ve věku 18 až 30 let izolovali v karanténě v nemocnici Royal Free Hospital v Londýně. O několik dní později byli skrz nos vědcem v ochranných prostředcích virem infikováni.
Alastair Fraser-Urquhart, jeden z prvních dobrovolníků, uvedl, že zkušenost to pro něj byla děsivá i úžasná zároveň. „Jeden z nich byl v rohu, a dokonce odpočítával sekundy jako při raketovém startu nebo něčem takovém,“ uvedl pro deník.
Po setkání s virem byli účastníci monitorováni 24 hodin denně po dobu nejméně 14 dnů, přičemž každý den jim byly odebírány vzorky krve a výtěry z nosu.
„Upřímně řečeno, nebyla to snadná věc, ale bylo to neuvěřitelné. Je to jedna z nejlepších věcí, které jsem v životě udělal a možná vůbec udělám. Když jste součástí něčeho, co může přinést tolik dobrého, je to opravdu úžasný pocit,“ řekl další dobrovolník Jacob Hopkins.
Testovací laboratoř, Británie. Foto: Reuters
Po propuštění budou účastníci sledováni ještě po dobu jednoho roku. Vědci totiž chtějí monitorovat také dlouhodobé příznaky.
Za účast na dobrovolníky nečeká jen dobrý pocit za pomoc vědě. Celkově jim bude vyplaceno zhruba 4 500 liber (téměř 133 tisíc).
Pro některé z dobrovolníků ale finance nebyly motivací. Fraser-Urquhart již první část své kompenzace daroval Globální alianci pro očkování (GAVI). Zbytek chce rozdat také na charitu. Dodal, že je hezké ukázat, že přinejmenším některé dobrovolníky motivuje čistě altruismus.
Někteří vědci ovšem vyjádřili ke studii výhrady, neboť jsou dobrovolníci vystaveni viru, na který neexistuje žádný lék. Dle jiných jsou však rizika, která koronavirus představuje pro mladé a zdravé lidi, nízká a přínosy pro společnost vysoké. Mezi výhody patří například potenciální urychlení vývoje léčby i vakcín druhé generace.
