Jak se během času vyvíjel mozek v poměru k tělu zvířat? Na tuto otázku se zaměřili vědci ze Stony Brook University a Max Planck Institute a zjistili, že velký mozek v poměru k velikosti těla nemusí být znakem vyšší inteligence. O objevu píše server ScienceDaily.
Vědci porovnávali 1400 druhů živých a vyhynulých savců. Z fosilií se jednalo o velryby i nejstarší lebky opic ze Starého světa, které se kdy našly. A výsledky studie jsou překvapivé.
Dle vědců vedou k přehodnocení zakořeněného paradigmatu, že poměr velikosti mozku k velikosti těla poskytuje vodítko k míře inteligence druhu. Tento poměr totiž nenásledoval stabilní evoluční trajektorii.
Ukázalo se, že lidé, delfíni a sloni dosáhli svých proporcí různými způsoby. Kupříkladu sloni během evoluce zvětšovali velikost těla a překvapivě ještě více velikost mozku. Delfíni ale naopak obecně zmenšili svou velikost těla a zvětšili mozek. Hominini, kteří zahrnují moderního člověka, vykazovali obdobný vzorec jako delfíni – relativní zmenšení velikosti těla a zvětšení velikosti mozku.
Navzdory své inteligenci má ale například lachtan kalifornský v poměru k tělu malý mozek.
Velký mozek v poměru k tělu mohou mít některé druhy kvůli adaptaci na environmentální změny, při nichž se jim zmenšilo tělo. Foto: Unsplash
Kamran Safi, vědecký pracovník z Max Planck Institute a jeden z autorů studie, říká, že „někdy mohou být relativně velké mozky konečným výsledkem postupného zmenšování velikosti těla tak, aby vyhovovalo novému stanovišti nebo způsobu pohybu – jinými slovy, nemá to nic společného s inteligencí.“ Velký mozek by tak některé druhy mohly mít kvůli tomu, že se jim díky adaptaci na environmentální změny zmenšilo tělo, ale mozek zůstal stejný.
K většině změn došlo po dvou historických událostech
K většině změn ve velikosti mozku dle studie došlo po dvou velkých událostech v historii Země: hromadném vymírání před 66 miliony let a změně klimatu před 23-33 miliony let.
V prvním případě si vědci všimli dramatických změn u linií jako jsou hlodavci, netopýři a šelmy, jelikož zvířata začala zaujímat prázdné niky, které po sobě zanechali dinosauři.
O 30 milionů let později poté přišlo chladné klima a u tuleňů, medvědů, velryb a primátů došlo k evolučním změnám ve velikosti mozku a těla.
Skutečné zachycení vývoje inteligence proto bude dle vědců vyžadovat další výzkum.
Studie, která se objevila v Science Advances, se zúčastnil mezinárodní tým 22 vědců, včetně biologů, evolučních statistiků a antropologů.
