Případná mírová dohoda mezi Spojenými státy a Íránem závisí na tom, zda bude administrativa prezidenta Donalda Trumpa ochotna uvolnit zmrazená íránská aktiva v hodnotě 24 miliard dolarů (504 miliard Kč). V dnes zveřejněném rozhovoru s televizní stanicí CNN to řekl Mohsen Rezáí, vojenský poradce nejvyššího íránského duchovního vůdce Modžtaby Chameneího. Pokud by USA po nynějším příměří obnovily boje, „vstoupily by do temné uličky“ a Teherán by rozšířil válku až do Středozemního moře, varoval.
„Jednání uvázla na mrtvém bodě a Trump musí tuto patovou situaci rozetnout,“ řekl Rezáí v Teheránu v rozhovoru, který CNN označila za ojedinělý. „Pokud chce dosáhnout s Íránem dohody, těchto 24 miliard dolarů je zkouškou důvěry (…) je to zkouška, kterou musí Amerika projít, a pak se otevře cesta,“ dodal.
A potential peace deal between the United States and Iran hinges on the Trump administration agreeing to release $24 billion in frozen Iranian assets, a top Iranian official told CNN, warning that the US would "enter into a dark corridor" should it resume fighting.… pic.twitter.com/mP5M5vwjFt
— CNN Breaking News (@cnnbrk) June 5, 2026
Írán v takzvaném memorandu porozumění s USA, které by mělo položit základ budoucí mírové dohodě, podle agentur požaduje mimo jiné uvolnění 12 miliard zmrazených dolarů okamžitě a dalších 12 miliard v pozdější fázi. Američtí představitelé se však obávají, že uvolněním finančních prostředků v této fázi by Washington přišel o klíčovou páku při vyjednávání s teokratickým režimem.
Mezi Washingtonem a Teheránem platí od 8. dubna křehké příměří, které obě strany porušují občasnými útoky, zatímco se snaží najít shodu na memorandu o porozumění. To by stávající příměří prodloužilo a mělo také nastínit řešení otázky íránského jaderného programu. USA s Izraelem zahájily válku proti Íránu 28. února, zdůvodnily to zejména obavami o bezpečnost a snahou zabránit Teheránu ve vývoji jaderné zbraně. Írán odpověděl útoky na státy v oblasti Perského zálivu a na americké základny v regionu a zablokoval také Hormuzský průliv, klíčovou námořní trasu pro přepravu ropy a zkapalněného zemního plynu.
Rezáí v rozhovoru varoval, že pokud Spojené státy obnoví vzdušné údery proti Íránu, ten by mohl rozšířit odvetné vojenské operace z Hormuzského průlivu do Indického oceánu, průlivu Báb Al-Mandáb, Rudého moře a Středozemního moře.
Poradce v úvodu rozhovoru nechal bez odpovědi otázku reportéra ohledně stavu Modžtaby Chameneího a jeho role v rozhodovacích procesech země a odmítl, že by se vůdce mohl setkat s Trumpem. O zdravotním stavu současného nejvyššího duchovního vůdce se spekuluje od zabití jeho otce Alího Chameneího při jednom z prvních úderů 28. února.
„To se nestane. Momentálně jsme v první fázi jednání a Trump je přivedl do mrtvého bodu. To se nestane,“ odvětil Rezáí na poznámku reportéra, že Trump prohlásil, že by mu bylo ctí se s nejvyšším íránským duchovním vůdcem setkat.
