Kolikrát jste byli na hodině jógy a slyšeli jste učitele říkat: „Nechte to jít?“ Co však? Není to tak, že byste se mohli okamžitě zbavit frustrace ze špatného dne, bolesti zraněného kolena či smutku z nefunkčního vztahu.
Tyto situace nemůžete nechat zmizet, což činí pokyn „nechat jít“ nebo „pustit“ bez dalšího vysvětlení matoucí a frustrující. Může také snadno sklouznout do prostoru duchovního obcházení, kde se může zdát, že se po vás žádá, abyste se vyhnuli tvrdé práci čelit nepříjemné realitě. Místo abyste se k ní obraceli s poctivostí a ochotou učit se.
Jak vám jóga může pomoci zbavit se reaktivity
V mnoha případech nemůžete situaci „nechat jít“. Ale můžete se naučit opustit to, co by se vám v důsledku toho mohlo stát v mysli a srdci. Tam, v oblasti myšlenek a pocitů, se můžete rozhodnout, že upustíte od své reaktivity. To vás povzbudí, abyste si všimli, jak o situaci mluvíte sami se sebou. Může vás to také vyzvat k tomu, abyste pozorovali, zda mentálně upravujete situaci tím, že se držíte pouze jedné její perspektivy.
Když opustíte reaktivitu, začnete své trápení transformovat. Pak se situace stává příležitostí vědomě zvolit alternativní cestu vpřed, která je soucitnější a kreativnější.
Jak tuto dovednost rozvíjet
Pěstujte vyrovnanost (upeksanam). Vyrovnanost je stav, ve kterém „cítíte všechny pocity“ a současně opouštíte veškerou potřebu na ně reagovat. Znamená to tiše pozorovat svou emocionální a mentální reaktivitu na své emoce nebo okolnosti. Klíčovým předpokladem je, že nejprve musíte umožnit, aby se pocity „staly“. Mohou se projevit ve vašem těle, například napětí v čelisti nebo chvění v břiše. Také prostřednictvím kognitivních stavů jako je přežvykování, znepokojení nebo zaměřená pozornost. Případně jako emoce typu smutek či hněv.
Vaše jógová praxe se může stát laboratoří, kde se naučíte, jak být přítomen ve svých pocitech a zároveň se vzdát své reaktivity na ně. Jóga, včetně ásan (fyzických pozic), pránájámy (dechu) a meditace, vám může pomoci kultivovat vyrovnanost. Během své praxe jste vystaveni různým tělesným vjemům, stavům mysli a emočním výkyvům. Když zůstanete zvědaví, můžete vidět, jak jsou tyto říše těla, mysli a srdce všechny vzájemně propojené a neustále se mění z okamžiku na okamžik.
Poznáte, že všechny tyto „pocity“ se okamžitě registrují jako příjemné nebo nepříjemné. Postupem času můžete prostřednictvím praxe prozkoumat, jak být plněji přítomen širšímu spektru zážitků, od těch nejpříjemnějších po ty neuspokojivé, s myslí, která méně reaguje.