-9.4 C
Czech
Středa 21. ledna 2026
DomácíČesko ve středu odeslalo žádost EK o vyplacení peněz za povodňové škody

Česko ve středu odeslalo žádost EK o vyplacení peněz za povodňové škody

Česko ve středu odeslalo žádost Evropské komisi o vyplacení příspěvku z fondu solidarity na náhradu za povodňové škody. Česko může získat až 2,85 miliardy korun, řekl dnes novinářům ve Sněmovně ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Výplatu peněz podle něj lze očekávat koncem příštího roku nebo v roce 2026. Rozpočet na příští rok s těmito příjmy nepočítá.

Evropská komise nyní posoudí českou žádost, mimo jiné bude vyhodnocovat i meteorologická data o úhrnu srážek a rozsahu povodní. Proces bude podle Stanjury trvat až 12 měsíců, následně musí českou žádost schválit Evropský parlament a Evropská rada. Po vyplacení peněz bude mít Česko 18 měsíců na vykázání jejich využití, bude možné je uplatňovat zpětně na obnovu od letošního 18. září.

Evropský fond solidarity umožňuje proplacení výdajů na obnovu území po přírodních katastrofách. Z peněz lze hradit opravy veřejného majetku, jako jsou dopravní infrastruktura či školská a zdravotní zařízení, nebo čištění postižených oblastí.

Celkové škody ze zářijových povodní, které zasáhly zejména Moravskoslezský a Olomoucký kraj, dosáhly podle Stanjury 70,6 miliardy korun. Z toho jsou zhruba 25 miliard korun škody na soukromém majetku občanů a firem a zhruba 45 miliard korun škody na majetku státu, krajů a obcí. Většina škod na veřejném majetku připadá přímo na stát, kde škody dosahují přibližně 28 miliard korun, na majetku obcí dosáhly asi 12 miliard korun a na majetku krajů přibližně čtyři miliardy korun.

Největší škody jsou podle ministerstva financí v Moravskoslezském kraji, kde tvoří více než polovinu celkových škod. Následuje Olomoucký kraj s 11 procenty celkových škod, menší dopady měly povodně v ostatních regionech.

Pojišťovny podle ministra vyplatí na pojistném přibližně 20 miliard korun. Z toho jednu třetinu bude tvořit pojistné plnění občanům, dvě třetiny plnění firmám, podnikatelům a institucím. Ze zbývajících 50 miliard korun by měl 80 procent pokrýt státní rozpočet, když v letošním roce se kvůli povodním zvýšily výdaje o 30 miliard korun, v příštím roce se pak výdaje zvýší o deset miliard korun.

Stanjura dnes také zdůraznil, že peníze z evropského fondu solidarity neslouží k okamžité pomoci, ale k dlouhodobé obnově. Na okamžitou pomoc Česko využívá národní zdroje. Ministr připomněl, že na dávkách mimořádné pomoci vyplatilo ministerstvo práce a sociálních věcí zhruba půl miliardy korun.

Vláda také poskytla průměrně 40.000 korun na každou zasaženou domácnost, kdy o tyto peníze žádají obce a pak je samy rozdělují. Z miliardy korun vyčleněné na tuto pomoc je zatím vyčerpáno asi 80 procent. Vláda dále převedla oběma nejvíc postiženým krajům celkem 1,2 miliardy korun na likvidaci okamžitých škod. Stanjura připomněl, že kabinet také schválil dvoumiliardovou pomoc obcím na obnovu vodovodů a kanalizací a uvolnil 5,5 miliardy korun na obnovu poškozené dopravní infrastruktury. Vláda rovněž spolufinancovala firmám náhrady za mzdy zaměstnanců, kteří nemohli chodit do práce, a vypsala programy na zvýhodněné úvěry pro podnikatele zasažené katastrofou.

Reklama

Doporučujeme

Černobylská jaderná elektrárna přišla o veškeré vnější napájení, uvedla MAAE

Černobylská jaderná elektrárna přišla o veškeré vnější napájení, oznámil dnes ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi. Zmínil v této souvislosti rozsáhlou vojenskou aktivitu, která se podle něj dotkla několika ukrajinských elektrických rozvoden, jež jsou životně důležité pro jadernou bezpečnost. Rusko v noci na dnešek podniklo další rozsáhlý útok na ukrajinskou energetiku.

Lavrov: Krym je pro bezpečnost Ruska stejně důležitý jako Grónsko pro USA

Krym je pro bezpečnost Ruska stejně důležitý jako Grónsko pro USA, prohlásil dnes ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov podle státní agentury TASS. Moskva v rozporu s mezinárodním právem anektovala ukrajinský Krym v roce 2014. Šéf ruské diplomacie na tiskové konferenci v Moskvě zároveň podle agentury Reuters řekl, že Washington ví, že Rusko nemá v plánu převzít kontrolu nad Grónskem.

Trump sliboval v USA levnější energii, realita je mix nižšího benzinu a vyšší elektřiny

Donald Trump uzavřel první rok svého druhého prezidentského období s výraznými změnami v ekonomice i energetice. Zatímco benzin v průměru zlevnil, elektřina zdražuje a slib „snížit účty na polovinu“ zůstává jen napůl splněný. Do toho se zpomalil pracovní trh, vyskočila celní zátěž a inflace se drží nad cílem Fedu.

Žraloci děsí Austrálii. Už čtvrtý útok na člověka během dvou dnů

Pobřeží australského Nového Jižního Walesu zaznamenalo během posledních 48 hodin již čtvrtý útok žraloka. Obávaný predátor tentokrát zaútočil na středním severním pobřeží státu na surfaře (39), který setkání s parybou přežil s pokousaným hrudníkem. Austrálie tak zavírá desítky pláží.

Rusko vede se Spojenými státy dialog o Balkánu, řekl Lavrov

Rusko vede se Spojenými státy dialog o Balkánu. Podle ruské státní agentury TASS to dnes uvedl šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. Oznámenou dohodu o prodeji ruského podílu v srbském ropném podniku NIS do maďarských rukou označil za výhodnou.

Kopřiva vyhrál pětisetovou bitvu a Macháč prošel do druhého kola Australian Open

Vít Kopřiva v Melbourne otočil tříhodinový maraton s Janem Lennardem Struffem a poprvé v kariéře postoupil do druhého kola Australian Open. Tomáš Macháč naopak zvítězil hladce nad Grigorem Dimitrovem ve třech setech. V ženské části turnaje se při návratu po dlouhé pauze prosadila i Karolína Plíšková.

Trump označil za projev slabosti plán Británie předat Mauriciu Čagoské ostrovy

Americký prezident Donald Trump na sociální síti Truth Social označil za projev totální slabosti plán Británie předat Mauriciu suverenitu nad ostrovem Diego García, který je součástí Čagoských ostrovů. Podle šéfa Bílého domu se jedná o další důvod, proč USA musejí získat Grónsko pro svou národní bezpečnost. Na ostrově Diego García se nachází vojenská základna, kterou využívají britské a americké síly. Británie loni v květnu podepsala dohodu o předání suverenity nad Čagoskými ostrovy Mauriciu, s níž USA v té době souhlasily.

Trump pohrozil Francii 200procentním clem na víno

Buď vstoupíte do Rady míru, nebo uvalím na francouzská vína a šampaňské clo ve výši 200 procent, pohrozil americký prezident Donald Trump svému protějšku Emmanuelu Macronovi. A to je krátce po oznámení desetiprocentní sazby na dovoz osmi zemí, které poslaly do Grónska vojáky.

Ukrajina podle Kyjeva potřebuje pomoc, po ruském útoku nemají tisíce domů teplo

Ukrajina potřebuje naléhavou energetickou pomoc a protivzdušnou obranu, uvedl dnes ráno ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha po dalším ruském leteckém útoku, který podle ukrajinských úřadů opět na řadě míst způsobil výpadky elektřiny a narušil dodávky tepla. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klička je v metropoli po nočním útoku bez tepla 5635 výškových budov a část města ležící na východním břehu řeky Dněpr nemá dodávky vody.

Grónsko zůstane Grónskem, řekl Trumpův bývalý poradce

Donald Trump nepřiměje Grónsko ke změně vlastnictví. Sdělil to jeho bývalý vysoce postavený poradce Gary Cohn. Kongres podle něj počítá s tím, že „Grónsko zůstane Grónskem" a možnost vojenské intervence označil za „přehnanou". Lidé z Trumpova okolí přistupují k otázce Grónska opatrně.

Bulharský prezident Radev rezignoval. Chce se stát předsedou vlády

Bulharský prezident Rumen Radev oznámil, že odchází z funkce hlavy státu. Rezignaci chce formálně podat v úterý, jen dva měsíce před předčasnými parlamentními volbami, které mají zemi vyvést z dlouhé politické krize.

Tennessee vyhlásilo Den Dolly Parton k jejím 80. narozeninám

Americká zpěvačka Dolly Parton se dočkala pocty, která přesahuje běžné oslavy narozenin. Její domovský stát Tennessee jí věnoval vlastní sváteční den. Symbolické gesto připomíná nejen hudební kariéru jedné z největších ikon country, ale i její hluboký vliv na kulturu, vzdělávání a charitu.

Kongres zastavil škrty v klimatickém výzkumu ve Spojených státech

Americký Kongres se postavil proti plánům Bílého domu na výrazné omezení financování klimatického a meteorologického výzkumu. Rozpočtové hlasování ukázalo nečekaně silnou podporu vědě i institucím, které hrají klíčovou roli v ochraně klimatu a předpovědi extrémního počasí.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama