2.6 C
Czech
Středa 4. března 2026
DomácíČesko ve středu odeslalo žádost EK o vyplacení peněz za povodňové škody

Česko ve středu odeslalo žádost EK o vyplacení peněz za povodňové škody

Česko ve středu odeslalo žádost Evropské komisi o vyplacení příspěvku z fondu solidarity na náhradu za povodňové škody. Česko může získat až 2,85 miliardy korun, řekl dnes novinářům ve Sněmovně ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Výplatu peněz podle něj lze očekávat koncem příštího roku nebo v roce 2026. Rozpočet na příští rok s těmito příjmy nepočítá.

Evropská komise nyní posoudí českou žádost, mimo jiné bude vyhodnocovat i meteorologická data o úhrnu srážek a rozsahu povodní. Proces bude podle Stanjury trvat až 12 měsíců, následně musí českou žádost schválit Evropský parlament a Evropská rada. Po vyplacení peněz bude mít Česko 18 měsíců na vykázání jejich využití, bude možné je uplatňovat zpětně na obnovu od letošního 18. září.

Evropský fond solidarity umožňuje proplacení výdajů na obnovu území po přírodních katastrofách. Z peněz lze hradit opravy veřejného majetku, jako jsou dopravní infrastruktura či školská a zdravotní zařízení, nebo čištění postižených oblastí.

Celkové škody ze zářijových povodní, které zasáhly zejména Moravskoslezský a Olomoucký kraj, dosáhly podle Stanjury 70,6 miliardy korun. Z toho jsou zhruba 25 miliard korun škody na soukromém majetku občanů a firem a zhruba 45 miliard korun škody na majetku státu, krajů a obcí. Většina škod na veřejném majetku připadá přímo na stát, kde škody dosahují přibližně 28 miliard korun, na majetku obcí dosáhly asi 12 miliard korun a na majetku krajů přibližně čtyři miliardy korun.

Největší škody jsou podle ministerstva financí v Moravskoslezském kraji, kde tvoří více než polovinu celkových škod. Následuje Olomoucký kraj s 11 procenty celkových škod, menší dopady měly povodně v ostatních regionech.

Pojišťovny podle ministra vyplatí na pojistném přibližně 20 miliard korun. Z toho jednu třetinu bude tvořit pojistné plnění občanům, dvě třetiny plnění firmám, podnikatelům a institucím. Ze zbývajících 50 miliard korun by měl 80 procent pokrýt státní rozpočet, když v letošním roce se kvůli povodním zvýšily výdaje o 30 miliard korun, v příštím roce se pak výdaje zvýší o deset miliard korun.

Stanjura dnes také zdůraznil, že peníze z evropského fondu solidarity neslouží k okamžité pomoci, ale k dlouhodobé obnově. Na okamžitou pomoc Česko využívá národní zdroje. Ministr připomněl, že na dávkách mimořádné pomoci vyplatilo ministerstvo práce a sociálních věcí zhruba půl miliardy korun.

Vláda také poskytla průměrně 40.000 korun na každou zasaženou domácnost, kdy o tyto peníze žádají obce a pak je samy rozdělují. Z miliardy korun vyčleněné na tuto pomoc je zatím vyčerpáno asi 80 procent. Vláda dále převedla oběma nejvíc postiženým krajům celkem 1,2 miliardy korun na likvidaci okamžitých škod. Stanjura připomněl, že kabinet také schválil dvoumiliardovou pomoc obcím na obnovu vodovodů a kanalizací a uvolnil 5,5 miliardy korun na obnovu poškozené dopravní infrastruktury. Vláda rovněž spolufinancovala firmám náhrady za mzdy zaměstnanců, kteří nemohli chodit do práce, a vypsala programy na zvýhodněné úvěry pro podnikatele zasažené katastrofou.

Reklama

Doporučujeme

Izrael provedl další vlnu úderů na Írán, ty budou dle Netanjahua pokračovat

Izraelská armáda dnes odpoledne oznámila, že uskutečnila další vlnu úderů na Írán. Podle ní útok zasáhl vojenské cíle a výrobu balistických raket. Tvrdí také, že zasáhla objekt, kde vědci pracovali na klíčovém komponentu pro jadernou zbraň, jejíž vývoj Írán popírá. Íránská média tvrdí, že zasaženo bylo například letiště v Teheránu. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dnes odpoledne uvedl, že údery na Írán budou se silou pokračovat i nadále, píše agentura AFP.

Izrael zahájil dnes již druhou vlnu úderů na Bejrút, Hizballáh ho ostřeluje

Izraelská armáda zahájila dnes odpoledne novou vlnu vzdušných úderů na Bejrút, které podle ní cílí na velitele proíránského hnutí Hizballáh. S odvoláním na prohlášení armády to napsal server The Times of Israel (ToI). Hizballáh v noci na pondělí zaútočil raketami a drony na izraelské území poté, co vyjádřil solidaritu režimu v Teheránu, který od soboty čelí americkým a izraelským úderům. Izraelská armáda od pondělí v Libanonu uskutečnila několik vln úderů, při kterých zahynuly desítky lidí.

USA přeruší obchod se Španělskem, odmítá se zapojit do útoků na Írán, řekl Trump

Španělsko a Británie odmítají spolupracovat se Spojenými státy při úderech na Írán, jejich přístup je velmi špatný, prohlásil dnes americký prezident Donald Trump. Před jednáním s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Bílém domě uvedl, že Spojené státy proto přeruší se Španělskem veškerý obchod. Španělsko má dost prostředků, aby americkým krokům čelilo, reagoval Madrid.

Okázalý pohřeb mexického drogového bosse. El Mencho byl pohřben ve zlaté rakvi

Notoricky známý mexický drogový boss Nemesio Oseguera Cervantes, přezdívaný „El Mencho“, byl v pondělí pohřben v okázalé zlaté rakvi. Rodina a blízcí se s ním rozloučili nedaleko Guadalajary ve státě Jalisco, který je dlouhodobou baštou jeho kartelu.

Rusko oznámilo dokončení oprav startovací rampy na kosmodromu Bajkonur

Rusko dokončilo opravy poškozené klíčové startovací rampy na kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu. Podle tiskových agentur Reuters a Bloomberg to dnes oznámila ruská kosmická agentura Roskosmos. Místo se nyní připravuje na start vesmírné nákladní lodi Progress, která má 22. března zamířit k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS).

Írán chce jednat, ale je příliš pozdě, napsal Trump na sociálních sítích

Írán chce jednat, ale je příliš pozdě, napsal americký prezident Donald Trump na sociální síti Truth Social. Íránská protivzdušná obrana, letectvo, námořnictvo a vedení jsou podle šéfa Bílého domu zničeny. Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, při kterých zabily duchovního vůdce Alího Chameneího a řadu dalších předních činitelů.

Íránci uvedli, že mají dost uranu na výrobu 11 atomových bomb, řekl Witkoff

Íránští zástupci během dřívějších jednání se Spojenými státy prohlásili, že mají 460 kilogramů uranu obohaceného na 60 procent, který by mohl být použit k výrobě 11 atomových bomb, řekl stanici Fox News americký zmocněnec Steve Witkoff. Ten se spolu se zetěm prezidenta USA Jaredem Kushnerem zúčastnil jednání s Íránci, které ale nevedlo k dohodě, a USA s Izraelem o víkendu na Írán vojensky zaútočily. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes podle státních tiskových agentur TASS a RIA Novosti prohlásil, že Moskva neviděla důkazy, že by Teherán vyvíjel jaderné zbraně.

Evropský plyn skokově zdražil po zastavení LNG v Kataru

Evropský plyn v úterý ráno skokově zdražil, protože Katar dočasně zastavil výrobu zkapalněného plynu. Trh řeší hlavně to, že v nabídce může na čas chybět velký dodavatel a zima ještě úplně neskončila.

Hrozí cenové šoky. Blokáda Hormuzského průlivu ohrožuje těžbu ropy

Odborníci se shodují, že závažnost dopadu války proti Íránu určí délka jejího trvání. Narušení Hormuzského průlivu přenáší rizika na pevninu, varovali experti. Skladovací nádrže s ropou určenou k exportu se totiž nebezpečně rychle plní. Hormuzský průliv byl zablokován. Uvízlo tam přes sto tankerů, útoky íránských Revolučních gard si vyžádaly dva životy.

Zápas Real Madrid s Getafe měl vyhrocenou dohru

Real Madrid prohrál v La Lize podruhé za sebou a na Santiago Bernabéu ho tentokrát zaskočilo Getafe. Domácí fanoušci pískali a nervy tekly i po závěrečném hvizdu, kdy se Vinícius Júnior dostal do potyčky s obráncem soupeře.

USA k útoku na Írán přiměl izraelský plán zaútočit na Teherán, řekl Rubio

Spojené státy k útoku na Írán přiměl záměr Izraele zaútočit na Teherán, což by vyvolalo íránské odvetné údery proti americkým cílům, prohlásil americký ministr zahraničí Marco Rubio. Spojeným státům tak podle něj v souvislosti s plánem Izraele hrozila bezprostřední hrozba ze strany Íránu. Rubio to řekl v pondělí novinářům před brífinkem s lídry Kongresu, na kterém je informoval o úderech na Írán, které USA a Izrael zahájily v sobotu.

Cestující poslali Ryanair na dno žebříčku aerolinek

Britská spotřebitelská organizace Which? sečetl dojmy cestujících z leteckých společností a nejhůř skončil Ryanair. Lidé mu vyčítají hlavně nepřehledné příplatky, které z levné letenky dokážou udělat překvapivě drahou položku. V podobných problémech se podle hodnocení topí i další nízkonákladovky.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama