3.9 C
Czech
Úterý 18. listopadu 2025
DomácíČesko ve středu odeslalo žádost EK o vyplacení peněz za povodňové škody

Česko ve středu odeslalo žádost EK o vyplacení peněz za povodňové škody

Česko ve středu odeslalo žádost Evropské komisi o vyplacení příspěvku z fondu solidarity na náhradu za povodňové škody. Česko může získat až 2,85 miliardy korun, řekl dnes novinářům ve Sněmovně ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Výplatu peněz podle něj lze očekávat koncem příštího roku nebo v roce 2026. Rozpočet na příští rok s těmito příjmy nepočítá.

Evropská komise nyní posoudí českou žádost, mimo jiné bude vyhodnocovat i meteorologická data o úhrnu srážek a rozsahu povodní. Proces bude podle Stanjury trvat až 12 měsíců, následně musí českou žádost schválit Evropský parlament a Evropská rada. Po vyplacení peněz bude mít Česko 18 měsíců na vykázání jejich využití, bude možné je uplatňovat zpětně na obnovu od letošního 18. září.

Evropský fond solidarity umožňuje proplacení výdajů na obnovu území po přírodních katastrofách. Z peněz lze hradit opravy veřejného majetku, jako jsou dopravní infrastruktura či školská a zdravotní zařízení, nebo čištění postižených oblastí.

Celkové škody ze zářijových povodní, které zasáhly zejména Moravskoslezský a Olomoucký kraj, dosáhly podle Stanjury 70,6 miliardy korun. Z toho jsou zhruba 25 miliard korun škody na soukromém majetku občanů a firem a zhruba 45 miliard korun škody na majetku státu, krajů a obcí. Většina škod na veřejném majetku připadá přímo na stát, kde škody dosahují přibližně 28 miliard korun, na majetku obcí dosáhly asi 12 miliard korun a na majetku krajů přibližně čtyři miliardy korun.

Největší škody jsou podle ministerstva financí v Moravskoslezském kraji, kde tvoří více než polovinu celkových škod. Následuje Olomoucký kraj s 11 procenty celkových škod, menší dopady měly povodně v ostatních regionech.

Pojišťovny podle ministra vyplatí na pojistném přibližně 20 miliard korun. Z toho jednu třetinu bude tvořit pojistné plnění občanům, dvě třetiny plnění firmám, podnikatelům a institucím. Ze zbývajících 50 miliard korun by měl 80 procent pokrýt státní rozpočet, když v letošním roce se kvůli povodním zvýšily výdaje o 30 miliard korun, v příštím roce se pak výdaje zvýší o deset miliard korun.

Stanjura dnes také zdůraznil, že peníze z evropského fondu solidarity neslouží k okamžité pomoci, ale k dlouhodobé obnově. Na okamžitou pomoc Česko využívá národní zdroje. Ministr připomněl, že na dávkách mimořádné pomoci vyplatilo ministerstvo práce a sociálních věcí zhruba půl miliardy korun.

Vláda také poskytla průměrně 40.000 korun na každou zasaženou domácnost, kdy o tyto peníze žádají obce a pak je samy rozdělují. Z miliardy korun vyčleněné na tuto pomoc je zatím vyčerpáno asi 80 procent. Vláda dále převedla oběma nejvíc postiženým krajům celkem 1,2 miliardy korun na likvidaci okamžitých škod. Stanjura připomněl, že kabinet také schválil dvoumiliardovou pomoc obcím na obnovu vodovodů a kanalizací a uvolnil 5,5 miliardy korun na obnovu poškozené dopravní infrastruktury. Vláda rovněž spolufinancovala firmám náhrady za mzdy zaměstnanců, kteří nemohli chodit do práce, a vypsala programy na zvýhodněné úvěry pro podnikatele zasažené katastrofou.

Reklama

Doporučujeme

Alcaraz ukončil sezonu, Češi mají v Davis Cupu hratelnější los

Z utkání, které vypadalo jako nejtěžší možný los, je rázem hratelná mise. Podle španělských médií Carlos Alcaraz po svalovém zranění z Turnaje mistrů ukončil sezonu a ve čtvrtečním čtvrtfinále Davis Cupu v Boloni proti Česku nenastoupí. Český tým Tomáše Berdycha tak dostává nečekané posílení ještě před prvním míčem.

Pokud bublina AI splaskne, žádná společnost nebude imunní, varoval šéf Googlu

Alphabet, mateřská společnost Googlu, intenzivně investuje do vývoje umělé inteligence (AI). Její generální ředitel Sundar Pichai přitom varoval, že pokud bublina AI splaskne, žádná firma nebude imunní proti případným následkům. V exkluzivním rozhovoru sice označil investice do tohoto odvětví za „mimořádný okamžik“, podle něj v nich ale existuje jistá „iracionalita“.

Ukrajinský prezident Zelenskyj navštíví ve středu Turecko

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že ve středu navštíví Turecko. Chce tam oživit jednání o ukončení války ve své zemi či o předání válečných zajatců mezi Ukrajinou a Ruskem. V Turecku se letos konala jednání mezi ruskou a ukrajinskou delegací, která vedla k sérii výměn válečných zajatců mezi válčícími stranami. Nedospěla však k žádnému zastavení bojů.

Klimatická změna a válka: Nebezpečná kombinace, která ohrožuje životy milionů lidí

Skupina deseti zemí varovala před přehlížením ozbrojených konfliktů na summitu COP30 v Brazílii. Tyto země kritizují, že finanční pomoc směřuje na humanitární katastrofy místo prevenci. V dokumentu také stojí, že jsou nejzranitelnějšími státy vůči změně klimatu, dostávají však jen 10 procent z celkové klimatické pomoci.

Rada bezpečnosti OSN podpořila Trumpův plán pro Gazu

Rada bezpečnosti OSN v pondělí schválila rezoluci předloženou administrativou Donalda Trumpa, jejímž cílem je posunout se od křehkého příměří v Pásmu Gazy k udržitelnému míru a rekonstrukci zničeného území. Rezoluce počítá se zřízením speciálních stabilizačních sil, jejichž cílem bude dohlížet na dodržování klidu zbraní, bezpečnost a obnovu. Americký prezident výsledek hlasování ocenil, Rusko s Čínou se zdržely hlasování.

V izraelských věznicích zemřelo za poslední dva roky nejméně 98 Palestinců, tvrdí lidskoprávní organizace

Izraelská organizace Physicians for Human Rights zveřejnila zprávu, podle níž od října 2023 zemřelo v izraelské vazbě nejméně 98 Palestinců. Tvrdí, že jde o důsledek fyzického násilí, hladovění a odmítání zdravotní péče. Izrael obvinění odmítá. Mezinárodní tlak na vyšetření podmínek v detenčních zařízeních však sílí.

Debata o konci fosilních paliv na COP30 nabírá na síle

Klimatický summit COP30 v brazilském Belému se stal dějištěm zásadních jednání o tom, jak urychlit odklon od uhlí, ropy a plynu. Zatímco státy vyjednávají o dalším postupu, aliance občanských hnutí zaplňují ulice i řeky Amazonie voláním po spravedlivé a rychlé změně.

Trump otočil. Vyzývá republikány, aby hlasovali pro zveřejnění Epsteinových spisů

Americký prezident Donald Trump vyzval republikánské zákonodárce, aby hlasovali pro zveřejnění tzv. Epsteinových spisů. Na své sociální síti uvedl, že republikáni by měli hlasování podpořit, protože podle něj nemají co skrývat.

Emirates objednává dalších 65 letadel Boeing 777X

Emirates rozšiřuje flotilu o dalších 65 letadel Boeing 777X v hodnotě 38 miliard dolarů. Obří nákup potvrzuje dlouhodobé partnerství s americkým výrobcem i rostoucí ambice Dubaje na světovém leteckém trhu.

Gruzie zruší protikorupční úřad, uvedl předseda parlamentu

Gruzie zruší protikorupční úřad, který zřídila v roce 2022 na doporučení Evropské unie. Dnes to podle agentury TASS uvedl šéf gruzínského parlamentu Šalva Papuašvili, který je představitelem vládní strany Gruzínský sen. Zároveň oznámil, že země zruší hlasování voličů ze zahraničí.

KOMENTÁŘ: ČNB a nákup bitcoinů. Pozadí unikátní transakce, která upoutala svět

Česká národní banka vytvořila testovací kryptoměnové portfolio, do kterého umístila bitcoin a vybrané stablecoiny. Objem? Aktiva nakoupila za milion dolarů. Nákup má tak spíše symbolický než investiční význam, protože ukazuje pozitivní pohled ČNB na bitcoin a další digitální mince.

Soud v Bangladéši vyměřil expremiérce trest smrti za násilné potlačení protestů

Bangladéšský zvláštní tribunál dnes uznal bývalou premiérku Šajch Hasínu Vadžíd vinnou ze zločinů proti lidskosti a z násilného potlačení loňských studentských protestů a odsoudil ji k trestu smrti, informují tiskové agentury. Uzavřel se tak několikaměsíční proces, v němž byla expremiérka obžalována z nařízení zásahů, při nichž zahynulo na 1400 lidí. Několikatýdenní protivládní demonstrace loni v létě donutily tehdejší šéfku vlády k rezignaci a útěku do Indie, souzena tak byla v nepřítomnosti. Vadžíd všechna obvinění odmítá, legitimitu soudu neuznává a rozsudek dnes označila za politicky motivovaný.

Možná bychom mohli s Venezuelou mluvit, připustil Trump

Americký prezident Donald Trump připustil možné rozhovory se svým venezuelským protějškem Nicolásem Madurem, zatímco americká armáda v regionu zahájila cvičení, což venezuelská vláda označila za „akt agrese“. Trumpův ministr zahraničí Marco Rubio nazval venezuelský parlament (Národní shromáždění) „organizací pro přepravu drog“ a zpochybňuje Madurovu legitimitu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama