-3.1 C
Czech
Pátek 30. ledna 2026
DomácíČesko ve středu odeslalo žádost EK o vyplacení peněz za povodňové škody

Česko ve středu odeslalo žádost EK o vyplacení peněz za povodňové škody

Česko ve středu odeslalo žádost Evropské komisi o vyplacení příspěvku z fondu solidarity na náhradu za povodňové škody. Česko může získat až 2,85 miliardy korun, řekl dnes novinářům ve Sněmovně ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Výplatu peněz podle něj lze očekávat koncem příštího roku nebo v roce 2026. Rozpočet na příští rok s těmito příjmy nepočítá.

Evropská komise nyní posoudí českou žádost, mimo jiné bude vyhodnocovat i meteorologická data o úhrnu srážek a rozsahu povodní. Proces bude podle Stanjury trvat až 12 měsíců, následně musí českou žádost schválit Evropský parlament a Evropská rada. Po vyplacení peněz bude mít Česko 18 měsíců na vykázání jejich využití, bude možné je uplatňovat zpětně na obnovu od letošního 18. září.

Evropský fond solidarity umožňuje proplacení výdajů na obnovu území po přírodních katastrofách. Z peněz lze hradit opravy veřejného majetku, jako jsou dopravní infrastruktura či školská a zdravotní zařízení, nebo čištění postižených oblastí.

Celkové škody ze zářijových povodní, které zasáhly zejména Moravskoslezský a Olomoucký kraj, dosáhly podle Stanjury 70,6 miliardy korun. Z toho jsou zhruba 25 miliard korun škody na soukromém majetku občanů a firem a zhruba 45 miliard korun škody na majetku státu, krajů a obcí. Většina škod na veřejném majetku připadá přímo na stát, kde škody dosahují přibližně 28 miliard korun, na majetku obcí dosáhly asi 12 miliard korun a na majetku krajů přibližně čtyři miliardy korun.

Největší škody jsou podle ministerstva financí v Moravskoslezském kraji, kde tvoří více než polovinu celkových škod. Následuje Olomoucký kraj s 11 procenty celkových škod, menší dopady měly povodně v ostatních regionech.

Pojišťovny podle ministra vyplatí na pojistném přibližně 20 miliard korun. Z toho jednu třetinu bude tvořit pojistné plnění občanům, dvě třetiny plnění firmám, podnikatelům a institucím. Ze zbývajících 50 miliard korun by měl 80 procent pokrýt státní rozpočet, když v letošním roce se kvůli povodním zvýšily výdaje o 30 miliard korun, v příštím roce se pak výdaje zvýší o deset miliard korun.

Stanjura dnes také zdůraznil, že peníze z evropského fondu solidarity neslouží k okamžité pomoci, ale k dlouhodobé obnově. Na okamžitou pomoc Česko využívá národní zdroje. Ministr připomněl, že na dávkách mimořádné pomoci vyplatilo ministerstvo práce a sociálních věcí zhruba půl miliardy korun.

Vláda také poskytla průměrně 40.000 korun na každou zasaženou domácnost, kdy o tyto peníze žádají obce a pak je samy rozdělují. Z miliardy korun vyčleněné na tuto pomoc je zatím vyčerpáno asi 80 procent. Vláda dále převedla oběma nejvíc postiženým krajům celkem 1,2 miliardy korun na likvidaci okamžitých škod. Stanjura připomněl, že kabinet také schválil dvoumiliardovou pomoc obcím na obnovu vodovodů a kanalizací a uvolnil 5,5 miliardy korun na obnovu poškozené dopravní infrastruktury. Vláda rovněž spolufinancovala firmám náhrady za mzdy zaměstnanců, kteří nemohli chodit do práce, a vypsala programy na zvýhodněné úvěry pro podnikatele zasažené katastrofou.

Reklama

Doporučujeme

USA uvolnily většinu sankcí dříve uvalených na venezuelský ropný průmysl

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa ve čtvrtek večer (v noci na dnešek SEČ) uvolnila velkou část sankcí dříve uvalených na venezuelský ropný průmysl. Děje se tak souběžně s tím, jak Venezuela schválila reformu místního ropného sektoru. Informovala o tom agentura Reuters, která připomíná, že Trumpova administrativa hodlá v této jihoamerické zemi rozšířit těžbu poté, co americké síly před necelým měsícem unesli ze země prezidenta Nicoláse Madura. Nynější krok má usnadnit americkým společnostem prodej venezuelské surové ropy a washingtonská administrativa uvedla, že brzy budou zrušeny další restrikce vůči Venezuele. V platnosti zatím zůstávají stávající americké sankce na samotnou produkci venezuelské ropy.

Trump pohrozil uvalením nových cel na zboží ze zemí, které dodávají ropu na Kubu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na dnešek SEČ) pohrozil uvalením nových cel na zboží ze zemí, které dodávají ropu na Kubu. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tak Washington stupňuje svou kampaň proti této komunistické zemi a vyvíjí v tomto směru tlak zejména na Mexiko. Vedení ostrova tento krok označilo za snahu o genocidu kubánského lidu.

Trump v pátek ráno oznámí, kdo bude novým předsedou Fedu

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že v pátek ráno zveřejní jméno nového předsedy Federálního rezervního systému (Fed). Zatím není jasné, o koho se jedná, trhy však sázejí na bývalého člena Rady guvernérů Kevina Warshe.

Z Buči do Bruselu cesta nevede. EU zvažuje zákaz vstupu ruským vojákům

Konec války na Ukrajině je spojován hlavně s hrozbou další ruské agrese. Existuje ale nebezpečí, o němž se dosud příliš nemluvilo –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ záplava Evropy ruskými veterány. Evropská unie (EU) na výzvu Estonska zvažuje zákaz jejich vstup do bloku. Ruští veteráni mají doma na svědomí smrt nebo zranění stovek lidí.

Spogomi mění sbírání odpadků na mezinárodní sport

Sbírání odpadků se proměnilo v soutěž, která spojuje pohyb, taktiku a péči o okolí. Sport jménem spogomi vznikl v Japonsku a dnes se hraje po celém světě. Týmy závodí v tom, kdo nasbírá víc odpadu a správně ho roztřídí. Hráči říkají, že skutečným vítězem je planeta.

Hlavním bodem jednání o konci války na Ukrajině je otázka území, řekl Ušakov

Hlavním bodem jednání o možném ukončení války na Ukrajině je otázka území, řekl poradce ruského prezidenta Vladimira Putina pro zahraniční politiku Jurij Ušakov. Podle agentur on i šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov podotkli, že s Moskvou nikdo nekoordinoval bezpečnostní záruky pro Ukrajinu.

Fico a Macron jednali v Paříži o jaderné energetice a zbrojařském průmyslu

Slovenský premiér Robert Fico dnes v Paříži s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem jednal o spolupráci obou zemí v jaderné energetice a zbrojařském průmyslu, uvedl premiér na svém profilu na síti Facebook. Dalšími tématy byla také konkurenceschopnost Evropské unie a konflikt na Ukrajině. Podle Fica se při téměř dvouhodinovém rozhovoru v Elysejském paláci prokázala blízkost mezi oběma státy vyplývající z dohody o strategickém partnerství. Macron na síti X popsal jednání jako strategické probuzení.

Ministr obrany USA Pete Hegseth asi nepojede na schůzku ministrů NATO

Americký ministr obrany Pete Hegseth se pravděpodobně nezúčastní únorové schůzky ministrů obrany NATO v Bruselu. Agentuře Reuters to dnes řekli nejmenovaný americký představitel a diplomat z NATO. Jestliže se Hegseth pravidelného zasedání ministrů nezúčastní, bude již druhým ministrem USA v řadě, který tak učiní. Na schůzku se svými aliančními kolegy v prosinci do sídla NATO nepřijel ani ministr zahraničí Marco Rubio.

Senátorka Klobuchar oznámila, že se bude ucházet o post guvernérky Minnesoty

Americká senátorka Amy Klobuchar dnes oznámila, že se bude ucházet o post guvernérky státu Minnesota. Přislíbila, že se nenechá zastrašit administrativou prezidenta Donalda Trumpa a že bude usilovat o sjednocení státu, který čelil řadě výzev i předtím, než tam tento měsíc federální imigrační agenti v Minneapolisu zastřelili dva americké občany. Informuje o tom agentura AP.

Jako v seriálu Narcos: Brutalitu gangů v Ekvádoru dokládá nález pěti lidských hlav na pláži

Ne, tohle není díl ze série Narcos. Návštěvníci pláže v Ekvádoru našli pět useknutých lidských hlav s děsivým vzkazem. „Město je naše." Podle předběžného vyšetřování patří hlavy obětem vyřizování sporů drogových kartelů, jejich těla se zatím nenašla.

Starmer při setkání se Sim vyzval k prohloubení vztahů mezi Británií a Čínou

Britský premiér Keir Starmer dnes při setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Pekingu vyzval k prohloubení vztahů mezi oběma zeměmi a uvedl, že svět zažívá náročné časy. Informovala o tom agentura AP. Podobně se vyjádřil Si, který podle agentury AFP hovořil o potřebě posílit vazby. Starmer je na čtyřdenní návštěvě Číny jako první britský premiér od roku 2018.

Ruský dronový útok zabil v Záporožské oblasti tři lidi, uvedl šéf správy

Ruský dronový útok na obec Vilňansk v ukrajinské Záporožské oblasti zabil tři lidi - dvě ženy a jednoho muže. Další muž utrpěl zranění. Na platformě Telegram to v noci na dnešek uvedl šéf regionální správy Ivan Fedorov. O dvou raněných mužích v sousední Dněpropetrovské oblasti informoval po náletu ruských dronů náčelník správy tohoto regionu na jihovýchodě Ukrajiny Oleksandr Hanža. Rusové opět zaútočili na Oděsu, kde drony poškodily blíže neupřesněný objekt infrastruktury, a na Kryvyj Rih.

Operovali jsme a plakali. Účastníci protestů v Íránu promluvili

Íránský režim násilně potlačil masivní protesty a přestože svědkové a zúčastnění mají strach z odhalení, promluvili o otřesných praktikách bezpečnostních složek. V uličkách, domech a na soukromých klinikách –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ tak museli být ošetřováni zranění demonstranti či náhodní kolemjdoucí. Každý, kdo jim pomohl, každý lékař a sestra, riskoval život.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama