Reklama
12.6 C
Czech
Čtvrtek 2. dubna 2026
DomácíČesko ve středu odeslalo žádost EK o vyplacení peněz za povodňové škody

Česko ve středu odeslalo žádost EK o vyplacení peněz za povodňové škody

Česko ve středu odeslalo žádost Evropské komisi o vyplacení příspěvku z fondu solidarity na náhradu za povodňové škody. Česko může získat až 2,85 miliardy korun, řekl dnes novinářům ve Sněmovně ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Výplatu peněz podle něj lze očekávat koncem příštího roku nebo v roce 2026. Rozpočet na příští rok s těmito příjmy nepočítá.

Evropská komise nyní posoudí českou žádost, mimo jiné bude vyhodnocovat i meteorologická data o úhrnu srážek a rozsahu povodní. Proces bude podle Stanjury trvat až 12 měsíců, následně musí českou žádost schválit Evropský parlament a Evropská rada. Po vyplacení peněz bude mít Česko 18 měsíců na vykázání jejich využití, bude možné je uplatňovat zpětně na obnovu od letošního 18. září.

Evropský fond solidarity umožňuje proplacení výdajů na obnovu území po přírodních katastrofách. Z peněz lze hradit opravy veřejného majetku, jako jsou dopravní infrastruktura či školská a zdravotní zařízení, nebo čištění postižených oblastí.

Celkové škody ze zářijových povodní, které zasáhly zejména Moravskoslezský a Olomoucký kraj, dosáhly podle Stanjury 70,6 miliardy korun. Z toho jsou zhruba 25 miliard korun škody na soukromém majetku občanů a firem a zhruba 45 miliard korun škody na majetku státu, krajů a obcí. Většina škod na veřejném majetku připadá přímo na stát, kde škody dosahují přibližně 28 miliard korun, na majetku obcí dosáhly asi 12 miliard korun a na majetku krajů přibližně čtyři miliardy korun.

Největší škody jsou podle ministerstva financí v Moravskoslezském kraji, kde tvoří více než polovinu celkových škod. Následuje Olomoucký kraj s 11 procenty celkových škod, menší dopady měly povodně v ostatních regionech.

Pojišťovny podle ministra vyplatí na pojistném přibližně 20 miliard korun. Z toho jednu třetinu bude tvořit pojistné plnění občanům, dvě třetiny plnění firmám, podnikatelům a institucím. Ze zbývajících 50 miliard korun by měl 80 procent pokrýt státní rozpočet, když v letošním roce se kvůli povodním zvýšily výdaje o 30 miliard korun, v příštím roce se pak výdaje zvýší o deset miliard korun.

Stanjura dnes také zdůraznil, že peníze z evropského fondu solidarity neslouží k okamžité pomoci, ale k dlouhodobé obnově. Na okamžitou pomoc Česko využívá národní zdroje. Ministr připomněl, že na dávkách mimořádné pomoci vyplatilo ministerstvo práce a sociálních věcí zhruba půl miliardy korun.

Vláda také poskytla průměrně 40.000 korun na každou zasaženou domácnost, kdy o tyto peníze žádají obce a pak je samy rozdělují. Z miliardy korun vyčleněné na tuto pomoc je zatím vyčerpáno asi 80 procent. Vláda dále převedla oběma nejvíc postiženým krajům celkem 1,2 miliardy korun na likvidaci okamžitých škod. Stanjura připomněl, že kabinet také schválil dvoumiliardovou pomoc obcím na obnovu vodovodů a kanalizací a uvolnil 5,5 miliardy korun na obnovu poškozené dopravní infrastruktury. Vláda rovněž spolufinancovala firmám náhrady za mzdy zaměstnanců, kteří nemohli chodit do práce, a vypsala programy na zvýhodněné úvěry pro podnikatele zasažené katastrofou.

Reklama

Doporučujeme

Macron tepe Trumpa za výroky o NATO

Francouzský prezident Emmanuel Macron ostře zkritizoval Donalda Trumpa kvůli jeho výrokům o NATO i kvůli tlaku na vojenské otevření Hormuzského průlivu. Během návštěvy Soulu řekl, že americký prezident svou rétorikou oslabuje důvěru v alianci a vytváří každodenní pochybnosti o závazku Spojených států vůči spojencům.

Rok po Trumpových clech se slibovaný obrat nedostavil

Rok po zavedení rozsáhlých cel na dovoz do Spojených států je jasné, že sliby o rychlém oživení americké ekonomiky se nenaplnily. Donald Trump loni 2. dubna oznámil dvojciferná cla na téměř veškerý dovoz a tvrdil, že do země se vrátí továrny, pracovní místa i levnější ceny. Po roce ale zůstává obraz mnohem složitější. Část cel mezitím zrušil Nejvyšší soud a americká vláda teď musí vracet velkou část už vybraných peněz.

Klimatičtí vědci z USA prchají do Norska. Láká je výzkum v Arktidě

Politika administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zaměřená proti klimatické vědě spustila exodus vědců. Někteří se přesunuli do Norska, kde se podílejí na výzkumu v Arktidě.

Ruský činitel informoval o ukrajinském útoku na rafinérie v Ufě

Několik ukrajinských dronů mířících k ropným rafinériím sestřelila protivzdušná obrana u ruského města Ufa, přičemž trosky jednoho ze strojů spadly v průmyslové zóně, kde vypukl požár. Na platformě Telegram to dnes oznámil šéf autonomní republiky Baškortostán Radij Chabirov. Podle telegramového kanálu Astra vypukl požár v tamní rafinerii koncernu Bašněfť. Ukrajina informuje o obětech ruských útoků.

Posádka mise Artemis II po startu úspěšně opravila toaletu kosmické lodi Orion

Posádka mise Artemis II po startu úspěšně opravila toaletu kosmické lodi Orion v úzké spolupráci s řídícím střediskem v Houstonu, informoval americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Posádka nedlouho po startu hlásila blikající kontrolku poruchy toalety, načež týmy řídícího střediska vyhodnotily příslušná data, spolu s astronauty provedly diagnostiku a problém společně postupně vyřešili.

Trump se v projevu snažil přesvědčit Američany o smyslu války s Íránem

Americký prezident Donald Trump v prvním televizním projevu od začátku války s Íránem ponechal nezodpovězené klíčové otázky, včetně toho, kam válka směřuje a jak ji Spojené státy ukončí, píše web stanice BBC. Prezident v projevu nic významného neoznámil, napsal deník The New York Times (NYT). Šéf Bílého domu se snažil přesvědčit Američany o smyslu války, shodují se média. Konflikt totiž v době rostoucích cen ropy a obav o další dopady na ekonomiku podle průzkumů ztrácí podporu.

Ještě týdny války. Trump trhy neuklidnil, ropa zdražuje

Ceny ropy po krátkodobém poklesu opět rostou. Trhy totiž očekávaly oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o brzkém ukončení války, místo toho dostaly ujištění o tvrdých úderech v následujících dvou až třech týdnech. Podle některých odborníků konflikt směřuje k další eskalaci, jiní v tom naopak vidí optimističtější časové ohraničení úderů.

Pošleme Írán do doby kamenné. Ale už jsme vyhráli, řekl Trump

Americký prezident Donald Trump v projevu k národu v noci na čtvrtek zopakoval svá předchozí tvrzení, že válka bude pokračovat ještě dva až tři týdny, přičemž Írán již nepředstavuje hrozbu. Podle něj se podařilo zničit i jeho jaderný program tak, aby nemohl vyvinout jaderné zbraně. Hormuzský průliv prý USA nepotřebují.

Na Krymu havarovalo ruské vojenské letadlo, zahynuly desítky lidí

Na ukrajinském poloostrově Krym, který Rusko nelegálně anektovalo v roce 2014, havarovalo ruské vojenské letadlo. Podle ruského ministerstva obrany při nehodě zahynulo všech 29 lidí na palubě.

Trumpova výjimka může ohrozit jednu z nejvzácnějších velryb světa

V Mexickém zálivu žije jen nepatrná populace velryby Riceovy, kterou vědci řadí k nejohroženějším kytovcům planety. Teď se její situace dál komplikuje. Výbor americké vlády totiž udělil výjimku, která může usnadnit pokračování ropných a plynových aktivit v oblasti, kde tento druh žije celý svůj život.

Japonská vláda zvýšila některé daně, aby financovala navýšení výdajů na obranu

Japonsko ode dneška zvýšilo daň z tabáku a z příjmů právnických osob, aby financovalo navýšení výdajů na obranu. Vláda chce příští rok také zvýšit daně z příjmů fyzických osob, od čehož si slibuje dodatečný roční příjem 1,3 bilionu jenů (přes 173 miliard Kč), napsala agentura Kjódó.

Trump zvažuje stažení USA z NATO kvůli nezapojení spojenců do války s Íránem

Americký prezident Donald Trump řekl britskému deníku The Daily Telegraph, že silně zvažuje stažení Spojených států z NATO poté, co se spojenci nepřidali k jeho válce s Íránem. Šéf Bílého domu transatlantickou alianci označil za nefunkční, stejně ji podle něj vnímá i ruský prezident Vladimir Putin.

Ruský dronový útok poničil průmyslový areál v západoukrajinském Lucku

Ruský útok v noci na dnešek poškodil průmyslovou oblast v západoukrajinském městě Luck, kde vyhořel terminál soukromé poštovní společnosti Nova pošta a sklad potravin. Informoval o tom portál Ukrajinska pravda s odvoláním na starostu města Ihora Poliščuka. Ten na síti Telegram napsal, že zranění nejsou hlášeni. Ukrajinské letectvo dnes ráno mezitím oznámilo, že Ukrajina v noci čelila útoku 339 ruských dronů, z nichž 298 se podařilo sestřelit, případně jinak neutralizovat.

Ceny ropy jdou dolů. Očekává se Trumpův projev k národu

Ceny ropy klesly pod 100 dolarů za barel po signálech, že se válka možná chýlí ke konci. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že konflikt skončí do dvou až tří týdnů bez nutnosti vyjednat dohodu. Jeho íránský protějšek Masúd Pezeškján vyjádřil ochotu ukončit konflikt, ale pouze za předpokladu bezpečnostních záruk.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama