Reklama
19.8 C
Czech
Neděle 5. dubna 2026
DomácíČesko ve středu odeslalo žádost EK o vyplacení peněz za povodňové škody

Česko ve středu odeslalo žádost EK o vyplacení peněz za povodňové škody

Česko ve středu odeslalo žádost Evropské komisi o vyplacení příspěvku z fondu solidarity na náhradu za povodňové škody. Česko může získat až 2,85 miliardy korun, řekl dnes novinářům ve Sněmovně ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Výplatu peněz podle něj lze očekávat koncem příštího roku nebo v roce 2026. Rozpočet na příští rok s těmito příjmy nepočítá.

Evropská komise nyní posoudí českou žádost, mimo jiné bude vyhodnocovat i meteorologická data o úhrnu srážek a rozsahu povodní. Proces bude podle Stanjury trvat až 12 měsíců, následně musí českou žádost schválit Evropský parlament a Evropská rada. Po vyplacení peněz bude mít Česko 18 měsíců na vykázání jejich využití, bude možné je uplatňovat zpětně na obnovu od letošního 18. září.

Evropský fond solidarity umožňuje proplacení výdajů na obnovu území po přírodních katastrofách. Z peněz lze hradit opravy veřejného majetku, jako jsou dopravní infrastruktura či školská a zdravotní zařízení, nebo čištění postižených oblastí.

Celkové škody ze zářijových povodní, které zasáhly zejména Moravskoslezský a Olomoucký kraj, dosáhly podle Stanjury 70,6 miliardy korun. Z toho jsou zhruba 25 miliard korun škody na soukromém majetku občanů a firem a zhruba 45 miliard korun škody na majetku státu, krajů a obcí. Většina škod na veřejném majetku připadá přímo na stát, kde škody dosahují přibližně 28 miliard korun, na majetku obcí dosáhly asi 12 miliard korun a na majetku krajů přibližně čtyři miliardy korun.

Největší škody jsou podle ministerstva financí v Moravskoslezském kraji, kde tvoří více než polovinu celkových škod. Následuje Olomoucký kraj s 11 procenty celkových škod, menší dopady měly povodně v ostatních regionech.

Pojišťovny podle ministra vyplatí na pojistném přibližně 20 miliard korun. Z toho jednu třetinu bude tvořit pojistné plnění občanům, dvě třetiny plnění firmám, podnikatelům a institucím. Ze zbývajících 50 miliard korun by měl 80 procent pokrýt státní rozpočet, když v letošním roce se kvůli povodním zvýšily výdaje o 30 miliard korun, v příštím roce se pak výdaje zvýší o deset miliard korun.

Stanjura dnes také zdůraznil, že peníze z evropského fondu solidarity neslouží k okamžité pomoci, ale k dlouhodobé obnově. Na okamžitou pomoc Česko využívá národní zdroje. Ministr připomněl, že na dávkách mimořádné pomoci vyplatilo ministerstvo práce a sociálních věcí zhruba půl miliardy korun.

Vláda také poskytla průměrně 40.000 korun na každou zasaženou domácnost, kdy o tyto peníze žádají obce a pak je samy rozdělují. Z miliardy korun vyčleněné na tuto pomoc je zatím vyčerpáno asi 80 procent. Vláda dále převedla oběma nejvíc postiženým krajům celkem 1,2 miliardy korun na likvidaci okamžitých škod. Stanjura připomněl, že kabinet také schválil dvoumiliardovou pomoc obcím na obnovu vodovodů a kanalizací a uvolnil 5,5 miliardy korun na obnovu poškozené dopravní infrastruktury. Vláda rovněž spolufinancovala firmám náhrady za mzdy zaměstnanců, kteří nemohli chodit do práce, a vypsala programy na zvýhodněné úvěry pro podnikatele zasažené katastrofou.

Reklama

Doporučujeme

Obrana bude stát víc. Česko řeší, kde na to vezme

Česká debata o výdajích na obranu už dávno není jen bezpečnostní téma. Stále víc jde i o rozpočet, priority státu a o to, co všechno lze ještě schovat pod kolonku obrana. Právě to je teď podstatou sporu mezi vládou a prezidentem Petrem Pavlem.

Údery od noci hlásí Kuvajt, SAE a Bahrajn, zasažena ropná zařízení

Údery Íránu hlásí od dnešního brzkého rána Kuvajt, Spojené arabské emiráty či Bahrajn. Uvádějí to agentury Reuters či AFP. Zasažena byly ropné a petrochemické areály, zařízení na odsolování vody či vládní budova. Nejsou hlášení ranění, hmotné škody jsou v některých případech značné.

Britská marmeláda bude muset kvůli dohodě s EU o potravinách upravit název

Marmeláda je už dlouho ikonickým britským pokladem. Recepty některých rodin se předávají z generace na generaci. Již brzy by se ale mohla na pultech britských obchodů mírně změnit její etiketa. Podle nové potravinářské dohody s EU bude muset být klasická marmeláda prodávána jako "citrusová marmeláda", upozornil server televize BBC.

Rusové informují o ukrajinských útocích na ropná zařízení v Baltu i jinde

Trosky sestřeleného nepřátelského dronu poškodily jeden z úseků ropovodu u ruského přístavu Primorsk, oznámil dnes gubernátor Leningradské oblasti Alexandr Drozděnko. Ukrajina, která se už pátým rokem brání ruské invazi, podle médií v nedávné době několikrát útočila na ruské přístavy Usť-Luga a Primorsk v Baltském moři, které jsou důležité pro vývoz ruské ropy.

Trump dal Íránu další ultimátum, bez dohody prý přijde peklo

Írán má již jen 48 hodin na uzavření dohody nebo uvolnění Hormuzského průlivu, jinak se na něj snese peklo. Uvedl to ve svém příspěvku na sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump.

USA v Íránu zachránily letce ze sestřeleného letounu F-15

Zvláštní americké jednotky v Íránu zachránily pohřešovaného letce ze sestřeleného amerického letounu F-15. Podle agentury Reuters to uvedly americké úřady. Později zprávu potvrdil na sociál síti Truth Social i americký prezident Donald Trump. Íránské revoluční gardy tvrdí, že zničily americký letoun, který se záchranné akce účastnil. Americká média píší o ztrátě dvou dopravních letounů, které uvázly v Íránu.

Izrael útočil v Libanonu, kde zničil další most přes řeku Lítání

Izraelská armáda v noci na dnešek zahájila další vlnu vzdušných úderů na Libanon. Z bejrútského jižního předměstí Dahíja byly hlášeny nejméně dvě exploze, píše agentura AFP. Izraelské letectvo útočilo také v údolí Bikáa na jihovýchodě Libanonu. Izraelská armáda dnes odpoledne také vyzvala k evakuaci více částí města Súr (či také Tyr) na jihu Libanonu. Izrael uvedl, že útočí proti cílům spojeným s militantním hnutím Hizballáh.

Posádka mise Artemis II překonala polovinu trasy mezi Zemí a Měsícem

Posádka lodi Orion překonala polovinu trasy mezi Zemí a Měsícem. S odvoláním na americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) to dnes ráno napsala agentura AFP. Čtyři astronauti mise Artemis II budou první posádkou, která proletí kolem Měsíce od roku 1972. NASA mezitím zveřejnil první snímky Země, které pořídili členové této výpravy.

Papež na Velký pátek nesl kříž u Kolosea, mluvil se Zelenským a Herzogem

Papež Lev XIV. na Velký pátek absolvoval u Kolosea obvyklou křížovou cestu. Na rozdíl od svých předchůdců nesl hlavní symbol křesťanství po celou cestu, uvedly agentury. Doprovázející texty připomněly utrpení ve světě i odpovědnost lidí vůči svým bližním a před bohem. Papež dnes jednal také s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a izraelskou hlavou státu Jicchakem Herzogem, uvedl Vatikán.

V Perském zálivu se zřítil druhý letoun USA, pilot byl zachráněn

V Perském zálivu se dnes zřítil druhý americký bojový letoun, jeho pilot byl zachráněn, napsal deník The New York Times (NYT) s odkazem na dva americké zdroje. Íránská státní média začala následně tvrdit, že stroj sestřelila íránská protivzdušná obrana.

Írán pokračuje v popravách lidí spojovaných s opozicí

Írán v sobotu popravil dva muže, které spojoval s opoziční organizací Lidoví modžáhedové Íránu. Tamní média uvedla, že byli odsouzeni kvůli vazbám na tuto skupinu a kvůli ozbrojeným útokům. Popravy přišly jen několik dní po dalších podobných případech.

Íránský útok na ambasádu USA byl vážnější, než se uvádělo

Íránský dronový útok na americkou ambasádu v Saúdské Arábii způsobil výrazně větší škody, než se původně uvádělo. Úder zasáhl i zabezpečené části komplexu a vyvolal rozsáhlý požár. Incident tak ukazuje, že Teherán dokáže zasáhnout i silně chráněné cíle.

Kuba kvůli tlaku Spojených států propustí přes 2000 vězňů

Kubánská vláda ve čtvrtek oznámila, že propustí 2 010 vězňů. Jde o největší podobný krok za poslední roky, který přichází v době rostoucího tlaku ze strany administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Oběžná dráha kolem Země se zaplňuje a rizika rostou

Vesmír kolem Země se rychle mění. Z prostoru, který byl ještě donedávna téměř prázdný, se stává stále hustěji zaplněná oblast plná satelitů a další techniky. Odborníci přitom upozorňují, že tahle nová vesmírná závodní dráha není jen technická nebo geopolitická otázka. Stále víc se mluví i o dopadech na životní prostředí.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama