-7.1 C
Czech
Středa 7. ledna 2026
ZprávyBudoucí německá kancléřka? Angelu Merkelovou možná vystřídá Annalena Baerbock ze Zelených

Budoucí německá kancléřka? Angelu Merkelovou možná vystřídá Annalena Baerbock ze Zelených

Čtyřicetiletá Annalena Baerbock, kandidátka Zelených na německou kancléřku, má slušnou šanci vystřídat na nejvyšším politickém postu Angelu Merkelovou, píše BBC. Kdo je žena, která pošilhává po kancléřském postu?

Poprvé za svou čtyřicetiletou existenci potvrdili Zelení, že se budou ucházet o kancléřskou sesli. A rovněž je to poprvé v historii, co má tato strana skutečně šanci zářijové volby do spolkového sněmu vyhrát. V pondělí Zelení zvolili za kandidátku na spolkovou kancléřku spolupředsedkyni strany Annalenu Baerbock, která bude zřejmě jedinou ženou ve volebním klání.

Angelu Merkelovou, která z čela konzervativní CDU odešla už v roce 2018 a po volbách se hodlá úplně stáhnout z politického života, má tak šanci vystřídat žena o dvacet šest let mladší. Annalena Baerbock se narodila v roce 1980, tedy v roce založení Zelených, a média ji už nyní přirovnávají k mladým ženám, které momentálně stojí v čele Finska a Nového Zélandu. Je poslankyní Bundestagu od roku 2013, má vystudovanou politologii, ekonomii a veřejné právo. Zelení mají v nové tváři i jistou výhodu proti vládnoucí CDU, kterou momentálně zmítá chaos.

Annalena Baerbock může skutečně změnit tvář strany, která byla svého času vnímána jako chaotická parta vousatých hipíků v sandálech. Jako malou ji rodiče brali na demonstrace proti jaderným elektrárnám. Z dětství si údajně pamatuje na vodní děla na demonstracích a koláč, který se potom doma jedl. Tento mix „útulného, středostavovského radikalismu“ dnes podle BBC současné Zelené charakterizuje a vysvětluje jejich masovou podporu mezi německými voliči. Strana má dnes 22 procent v preferencích a je druhá za vládnoucí koalicí CDU/CSU. Popularita konzervativců spadla ze 40 procent v létě na současných 29 %, v některých průzkumech je to ještě méně.

Baerbock je vdaná a má dvě dcery, s manželem žije v Postupimi.

Výhodou Zelených je jednota

Konzervativcům přitom může uškodit, že nevystupují jednotně a stále nemají lídra. Sázka na Annegret Krampovou-Karrenbauerovou v roce 2018 se CDU nevyplatila a AKK, jak je v médiích formálně nazývána, už před rokem oznámila, že se vzdává kandidatury na kancléřku. Vedení převzal vestfálský premiér Armin Laschet, který však jen těžko krotí vnitrokoaliční boje o moc a není zatím jasné, zdali právě on bude koaličním kandidátem na kancléře.

Zelení se naposledy dostali do spolkové vlády v roce 1998, kde hráli roli slabšího partnera sociálně demokratické SPD. Tehdejší předseda Joshka Fischer získal post ministra zahraničí a musel odpovídat na dotěrné otázky novinářů, zdali bude odteď povinné jíst ovesné vločky. Dnes by si takové dotazy patrně už nikdo nedovolil.

Podrazí je nespolehliví voliči?

Politologové ovšem upozorňují na to, že předvolební preference Zelených mohou být nadhodnocené. Mají totiž méně disciplinované, zejména mladé voliče, kteří sice podporu Zeleným hlasitě deklarují, ale když přijde volební den, ani k urnám nepůjdou. V Česku mají podobný problém Piráti, kterým v některých předchozích volbách průzkumy přisuzovaly vyšší procento oproti skutečným výsledkům. Mnoho lidí se bude podle BBC hlásit k Zeleným jen proto, že to momentálně dobře vypadá, ale za plentou pak hodí svůj hlas konzervativní koalici.

Strana se také musí připravit na útoky ze všech stran. „Levice je bude vykreslovat jako buržoazní elitáře, kteří upíjejí sójové latté a práva pracujících jsou jim ukradená,“ píše analýza BBC. Pravice zase pojede mantru o tom, jak Zelení chtějí zakázat auta a grilování. Zároveň je ale evidentní, že po šestnácti letech vlády Merkelové se německý mainstream změnil, a bezpochyby je zelenější. Annalena Baerbock má tak slušnou šanci zemi od podzimu vládnout.

Reklama

Doporučujeme

Macron, Starmer a Zelenskyj podepsali prohlášení o zárukách pro Ukrajinu

Lídři Francie, Británie a Ukrajiny podepsali podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na okraj dnešního jednání koalice ochotných v Paříži společnou deklaraci o budoucích bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. Informovala o tom agentura Reuters.

Babiš: Muniční iniciativa může pokračovat, když ji budou financovat jiné státy

Peníze ze státního rozpočtu česká vláda na muniční iniciativu pro Ukrajinu dávat nebude, lze v ní ale pokračovat za podmínky, že ji budou financovat jiné státy. Po dnešním jednání lídrů zemí takzvané koalice ochotných to českým novinářům v Paříži řekl premiér Andrej Babiš.

Seriál Hannah Montana slaví 20 let. Miley Cyrus připomněla svou roli ikonickým účesem

Miley Cyrus se objevila na filmovém festivalu v Palm Springs s účesem, který okamžitě připomněl éru Hannah Montana. Zpěvačka zároveň potvrdila, že na plánech k 20. výročí seriálu se pracuje. Detaily si zatím nechává pro sebe. Fanoušci tak mohou jen čekat, kdy přijde další oznámení.

Rozmach umělé inteligence přináší větší zátěž pro životní prostředí

Umělá inteligence se rychle stává běžnou součástí našeho života. Zároveň s její oblibou roste i ekologická stopa. Datová centra spotřebují stále víc energie a vody a bez jasných pravidel hrozí, že technologický boom zpomalí plnění klimatických cílů.

Ve Francii za zavřenými dveřmi soudí učitele tance, co zneužil desítky žen

Před soudem v jihofrancouzském městě Aix-en-Provence stanul muž obviněný z dlouhodobého omamování a sexuálního zneužívání žen, přičemž některé z útoků si měl tajně natáčet. Proces, který začal za zavřenými dveřmi, patří k nejzávažnějším případům sexuálního násilí projednávaným ve Francii v posledních letech.

Papež Lev XIV. uzavřel svatý rok 2025

Zavřením Svaté brány v bazilice svatého Petra dnes papež Lev XIV. symbolicky ukončil svatý rok 2025. Do Říma během jubilea dorazily desítky milionů věřících a Vatikán už oznámil i termín dalšího mimořádného jubilea.

Nejnižší mzda v roce 2026 vzrostla na 22 400 korun

Od 1. ledna 2026 roste minimální mzda na 22 400 korun měsíčně, při plném úvazku 40 hodin týdně to odpovídá 134,40 koruny na hodinu. Změna platí pro celý rok 2026 a promítne se do výdělků lidí na nejnižších mzdách i do mzdových rozpočtů zaměstnavatelů.

Izrael bombardoval Libanon, podle prezidenta ohrožuje zasedání komise o příměří

Izrael provedl další vzdušné útoky na jižní Libanon. V noci na dnešek bombardoval třípatrovou budovu ve třetím největším pobřežním městě Sidon, poblíž nemocnice Ráí. Libanonský prezident Joseph Aún útok odsoudil jako úmyslnou snahu Izraele zabránit zasedání výboru pro monitorování příměří mezi Izraelem a militantním hnutím Hizballáh, které se má uskutečnit tuto středu. Napsal to libanonský deník L'Orient-Le Jour (OLJ).

Machado ocenila útok USA na Venezuelu jako velký krok pro lidstvo a svobodu

Šéfka venezuelské opozice a nositelka Nobelovy ceny za mír María Corina Machado v rozhovoru se stanicí Fox News uvítala intervenci Spojených států ve Venezuele jako velký krok pro lidstvo a svobodu. Do Venezuely se chce vrátit co nejdříve. Prohlásila, že ze své vlasti, která disponuje největšími ropnými zásobami na světě, hodlá učinit energetické centrum Ameriky. Speciální síly USA v sobotu zaútočily na Venezuelu a unesly jejího prezidenta Nicoláse Madura do USA, kde čelí obviněním z podílu na pašování drog do země.

Trump slíbil přístup k venezuelskému ropnému bohatství a investoři na to slyší

Akcie energetických gigantů rostou po únosu venezuelského prezidenta Nicoláse Madury. Investoři jsou optimističtí, americký prezident Donald Trump totiž uvedl, že USA budou jihoamerickou zemi dočasně řídit, a že uvolní obrovské zásoby její ropy.

U prezidentského paláce v Caracasu létaly drony a střílelo se

U prezidentského paláce v Caracasu se v pondělí večer objevily neidentifikované bezpilotní letouny a ozývala se střelba a výbuchy, když proti dronům zasáhly bezpečnostní složky. Napsala to dnes ráno agentura AFP a web Infobae s odvoláním na svědky. Incident se stal dva dny poté, co autoritářského prezidenta Nicoláse Madura v sobotu unesly americké jednotky do Spojených států. Venezuelské úřady později uvedly, že policie pouze sáhla k varovným výstřelům proti dronům, které v oblasti letěly bez povolení.

Kolumbie je velmi nemocná. Trump pohrozil útokem

Americký prezident Donald Trump naznačil možný vojenský úder na Kolumbii poté, co nařídil únos venezuelského diktátora Nicoláse Madura. Kolumbijského prezidenta Gustava Petra obvinil ze zapojení do obchodu s kokainem. Petro pohrozil, že se v případě útoku sám chopí zbraně.

Úřady v Rusku a na Ukrajině hlásí mrtvé a raněné po vzájemných dronových útocích

Jeden člověk přišel o život a dva lidé utrpěli zranění při ukrajinském dronovém útoku v ruské Tverské oblasti, uvedl dnes úřad jejího gubernátora Vitalije Koroljova. Dva lidé zahynuli při náletech ukrajinských dronů v Belgorodské oblasti na západě Ruska, informoval tamní gubernátor Vjačeslav Gladkov. Tři mrtvé a sedm raněných si vyžádaly ruské útoky v ukrajinských regionech, napsal server Ukrajinska pravda s odvoláním na úřady v Doněcké, Chersonské a Záporožské oblasti na východě a jihovýchodě země.

Maduro si pro boj s USA najal právníka Juliana Assange

Zadržený venezuelský prezident Nicolás Maduro stanul před soudem. V New Yorku ho bude hájit právník, který roky vedl obranu zakladatele WikiLeaks Juliana Assange. Případ otevírá otázky imunity hlav států, legality zásahu amerických sil i hranic americké jurisdikce.

Rodríguez se oficiálně stala prozatímní prezidentkou Venezuely

Venezuelská viceprezidentka Delcy Rodríguez se dnes po složení přísahy oficiálně stala prozatímní prezidentkou země, napsaly agentury. Do funkce se dostala poté, co v sobotu americké speciální síly zajaly autoritářského prezidenta Nicoláse Madura. Nejvyšší soud již dříve nařídil, aby převzala funkci hlavy státu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama