ZprávyBudoucí německá kancléřka? Angelu Merkelovou možná vystřídá Annalena Baerbock ze Zelených

Budoucí německá kancléřka? Angelu Merkelovou možná vystřídá Annalena Baerbock ze Zelených

Čtyřicetiletá Annalena Baerbock, kandidátka Zelených na německou kancléřku, má slušnou šanci vystřídat na nejvyšším politickém postu Angelu Merkelovou, píše BBC. Kdo je žena, která pošilhává po kancléřském postu?

Poprvé za svou čtyřicetiletou existenci potvrdili Zelení, že se budou ucházet o kancléřskou sesli. A rovněž je to poprvé v historii, co má tato strana skutečně šanci zářijové volby do spolkového sněmu vyhrát. V pondělí Zelení zvolili za kandidátku na spolkovou kancléřku spolupředsedkyni strany Annalenu Baerbock, která bude zřejmě jedinou ženou ve volebním klání.

Angelu Merkelovou, která z čela konzervativní CDU odešla už v roce 2018 a po volbách se hodlá úplně stáhnout z politického života, má tak šanci vystřídat žena o dvacet šest let mladší. Annalena Baerbock se narodila v roce 1980, tedy v roce založení Zelených, a média ji už nyní přirovnávají k mladým ženám, které momentálně stojí v čele Finska a Nového Zélandu. Je poslankyní Bundestagu od roku 2013, má vystudovanou politologii, ekonomii a veřejné právo. Zelení mají v nové tváři i jistou výhodu proti vládnoucí CDU, kterou momentálně zmítá chaos.

Annalena Baerbock může skutečně změnit tvář strany, která byla svého času vnímána jako chaotická parta vousatých hipíků v sandálech. Jako malou ji rodiče brali na demonstrace proti jaderným elektrárnám. Z dětství si údajně pamatuje na vodní děla na demonstracích a koláč, který se potom doma jedl. Tento mix „útulného, středostavovského radikalismu“ dnes podle BBC současné Zelené charakterizuje a vysvětluje jejich masovou podporu mezi německými voliči. Strana má dnes 22 procent v preferencích a je druhá za vládnoucí koalicí CDU/CSU. Popularita konzervativců spadla ze 40 procent v létě na současných 29 %, v některých průzkumech je to ještě méně.

Baerbock je vdaná a má dvě dcery, s manželem žije v Postupimi.

Výhodou Zelených je jednota

Konzervativcům přitom může uškodit, že nevystupují jednotně a stále nemají lídra. Sázka na Annegret Krampovou-Karrenbauerovou v roce 2018 se CDU nevyplatila a AKK, jak je v médiích formálně nazývána, už před rokem oznámila, že se vzdává kandidatury na kancléřku. Vedení převzal vestfálský premiér Armin Laschet, který však jen těžko krotí vnitrokoaliční boje o moc a není zatím jasné, zdali právě on bude koaličním kandidátem na kancléře.

Zelení se naposledy dostali do spolkové vlády v roce 1998, kde hráli roli slabšího partnera sociálně demokratické SPD. Tehdejší předseda Joshka Fischer získal post ministra zahraničí a musel odpovídat na dotěrné otázky novinářů, zdali bude odteď povinné jíst ovesné vločky. Dnes by si takové dotazy patrně už nikdo nedovolil.

Podrazí je nespolehliví voliči?

Politologové ovšem upozorňují na to, že předvolební preference Zelených mohou být nadhodnocené. Mají totiž méně disciplinované, zejména mladé voliče, kteří sice podporu Zeleným hlasitě deklarují, ale když přijde volební den, ani k urnám nepůjdou. V Česku mají podobný problém Piráti, kterým v některých předchozích volbách průzkumy přisuzovaly vyšší procento oproti skutečným výsledkům. Mnoho lidí se bude podle BBC hlásit k Zeleným jen proto, že to momentálně dobře vypadá, ale za plentou pak hodí svůj hlas konzervativní koalici.

Strana se také musí připravit na útoky ze všech stran. „Levice je bude vykreslovat jako buržoazní elitáře, kteří upíjejí sójové latté a práva pracujících jsou jim ukradená,“ píše analýza BBC. Pravice zase pojede mantru o tom, jak Zelení chtějí zakázat auta a grilování. Zároveň je ale evidentní, že po šestnácti letech vlády Merkelové se německý mainstream změnil, a bezpochyby je zelenější. Annalena Baerbock má tak slušnou šanci zemi od podzimu vládnout.

Doporučujeme

Rubio hovořil s Lavrovem o možném setkání Trumpa s Putinem v Číně

Americký ministr zahraničí Marco Rubio mluvil se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem o možném setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC), který se bude konat v polovině listopadu v Číně. Informovala o tom agentura AFP.

Mark Ruffalo se představí v silném dramatu. Film vypráví o skutečném boji za lidská práva

Mark Ruffalo se představí v novém životopisném dramatu Being Heumann, které připomíná jeden z nejvýznamnějších protestů za práva lidí se zdravotním postižením v americké historii. Snímek vychází ze skutečných událostí roku 1977, kdy aktivisté na 26 dní obsadili federální budovu v San Francisku. Na streamovací platformě Apple TV bude dostupný od 13. listopadu.

Přirozené prostředí ovlivňuje výskyt zvířat více než klima

Výskyt živočichů ovlivňuje nejen změna klimatu, ale především prostředí, ve kterém žijí. Rozsáhlý výzkum ve Finsku ukázal, že podoba krajiny má pro většinu sledovaných skupin zvířat větší význam než klimatické podmínky. Výsledky zdůrazňují důležitost ochrany přirozených stanovišť a šetrného využívání krajiny.

Trump umožní Bolsonarovi zůstat v USA, brazilské volby označil za ostudu

Brazilský prezidentský kandidát Flávio Bolsonaro může zůstat ve Spojených státech, jak dlouho bude chtít, prohlásil v noci na dnešek americký prezident Donald Trump. Zároveň zpochybnil nedávné brazilské volby, v nichž Bolsonaro prohrál s levicovým prezidentem Luizem Ináciem Lulou da Silvou. Podle Trumpa byly volby "ostudou". Informovala o tom agentura Reuters.

Venezuelská armáda poprvé zaútočila na tábor gerilové organizace ELN

Venezuelská armáda poprvé zaútočila na tábor kolumbijské povstalecké organizace Vojsko národního osvobození (ELN). Agentuře AFP to v noci na dnešek potvrdila nevládní organizace Fundaredes. K útoku došlo v pátek ve venezuelském pohraničním státě Apure, kde podle agentury AFP při bombardování zemřelo několik lidí. Venezuelská vláda se k tomu zatím nevyjádřila.

Trump tvrdí, že USA zničily většinu íránských vojenských kapacit

Spojené státy už zničily velkou část íránských vojenských kapacit, stále ale musí zasáhnout jeden či dva zbývající cíle, včetně předpokládaného jaderného zařízení známého jako Pickaxe Mountain (persky Kúh-e Kolang Gáz Lá). V noci na dnešek to podle agentury AFP řekl americký prezident Donald Trump. Zároveň uvedl, že jednání s Íránem o ukončení války pokračují, podle něj ale Teheránu nelze příliš důvěřovat.

Česká ekonomika zpomaluje. Růst klesl na 1,6 procenta, domácnosti ale dál utrácejí

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí letošního roku meziročně vzrostla o 1,6 procenta. Tempo hospodářského růstu tak zpomalilo na nejnižší úroveň za poslední dva roky. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím však ekonomika rostla o 0,5 procenta, především díky spotřebě domácností a zahraničnímu obchodu. Slabší výsledky naopak zaznamenaly zpracovatelský průmysl a stavebnictví.

Evakuovaní z ukrajinského města Olešky dorazili na území kontrolované Ukrajinou

Evakuovaní obyvatelé ukrajinského města Olešky, které okupují ruské síly, dnes dorazili na území kontrolované Ukrajinou. Oznámil to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zároveň poděkoval Spojeným státům a americké první dámě Melanii Trumpové za jejich zprostředkovatelskou roli. Agentura AFP napsala, že její novinář viděl, jak evakuovaní vystupují z autobusu a jak je na místě, jehož poloha z bezpečnostních důvodů podléhá utajení, vítají jejich blízcí.

Íránský nejvyšší duchovní Chameneí varoval USA před obnovením bojových operací

Íránský duchovní vůdce Modžtaba Chameneí dnes nařídil ozbrojeným silám reagovat na hrozby okamžitě a bez geografických omezení, píše agentura Reuters s odkazem na prohlášení zveřejněné na platformě Telegram. Podle agentury AFP se jedná o otevřené varování Spojeným státům, aby neobnovovaly bojové operace proti Íránu.

Papež Lev XIV. odvolil ve volbách do amerického kongresu. Stalo se tak vůbec poprvé

Papež Lev XIV. prostřednictvím korespondenčního hlasování odvolil v amerických volbách do Kongresu. Informoval o tom v pátek Vatikán. Podle dostupných informací jde o vůbec první známý případ, kdy úřadující hlava katolické církve hlasovala v politických volbách.

USA schválily prodej 500 raket Patriot Ukrajině. Kyjev však může na dodávky čekat roky

Spojené státy schválily prodej 500 protiletadlových raket Patriot Ukrajině, která je naléhavě potřebuje k obraně před sílícími ruskými vzdušnými útoky. Zakázku za 2,1 miliardy dolarů (necelých 46 miliard korun) zaplatí evropští a kanadští spojenci Kyjeva. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však upozornil, že dodání raket může trvat několik let, zatímco jeho země je potřebuje okamžitě.

ANALÝZA: Putin buduje mocenskou síť napříč Afrikou. Ukrajina našla způsob, jak jeho vliv oslabovat

Válka mezi Ruskem a Ukrajinou už dávno nepřekračuje hranice pouze evropského kontinentu. Zatímco Moskva rozšiřuje vojenský a politický vliv v Africe, Kyjev vysílá své specialisty do oblastí, kde působí ruské jednotky. Ukrajinští operátoři dronů pomáhají povstalcům v Mali a další vojáci působí v Libyi. Afrika se tak stává dalším prostorem soupeření obou zemí, v němž jde o vojenskou převahu, nerostné bohatství i mezinárodní spojenectví.

Polskem otřásá spor o ústavní soud. Prezident Nawrocki dorazil přímo na místo

Polský prezident Karol Nawrocki vstoupil do budovy ústavního soudu. Uvedl to šéf prezidentské kanceláře Pawel Szefernaker. Budovu, v níž je shromážděna část soudců, hlídá kordon policistů. Nawrocki se kvůli krizi kolem ústavního soudu v pátek pozdě večer vrátil do země.

První veřejné prohlášení po zpackané popravě. Probudila jsem se zmatená a v bolestech, říká Christa Pike

Američanka Christa Pike, která v září přežila pokus o popravu smrtící injekcí, poprvé veřejně promluvila o svém zdravotním stavu. Padesátiletá žena odsouzená za brutální vraždu z roku 1995 podle svých slov stále trpí silnými bolestmi a psychickými následky. Úřady státu Tennessee mezitím vyšetřují, proč poprava selhala.

Pákistánský soud poslal na deset let do vězení dva známé obhájce lidských práv

Deset let za mřížemi za odstranění silničních zátarasů a údajné ohrožení bezpečnosti zahraničních sportovců. Takový trest vyměřil pákistánský protiteroristický soud známé advokátce a aktivistce za lidská práva Imaan Mazari a jejímu manželovi Hadi Alimu Chatthovi. Oba obvinění odmítají a tvrdí, že se stali obětí politicky motivovaného pronásledování. Rozsudek ostře kritizovala také organizace Amnesty International.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama