5.5 C
Czech
Pondělí 8. prosince 2025
ZprávyBudoucí německá kancléřka? Angelu Merkelovou možná vystřídá Annalena Baerbock ze Zelených

Budoucí německá kancléřka? Angelu Merkelovou možná vystřídá Annalena Baerbock ze Zelených

Čtyřicetiletá Annalena Baerbock, kandidátka Zelených na německou kancléřku, má slušnou šanci vystřídat na nejvyšším politickém postu Angelu Merkelovou, píše BBC. Kdo je žena, která pošilhává po kancléřském postu?

Poprvé za svou čtyřicetiletou existenci potvrdili Zelení, že se budou ucházet o kancléřskou sesli. A rovněž je to poprvé v historii, co má tato strana skutečně šanci zářijové volby do spolkového sněmu vyhrát. V pondělí Zelení zvolili za kandidátku na spolkovou kancléřku spolupředsedkyni strany Annalenu Baerbock, která bude zřejmě jedinou ženou ve volebním klání.

Angelu Merkelovou, která z čela konzervativní CDU odešla už v roce 2018 a po volbách se hodlá úplně stáhnout z politického života, má tak šanci vystřídat žena o dvacet šest let mladší. Annalena Baerbock se narodila v roce 1980, tedy v roce založení Zelených, a média ji už nyní přirovnávají k mladým ženám, které momentálně stojí v čele Finska a Nového Zélandu. Je poslankyní Bundestagu od roku 2013, má vystudovanou politologii, ekonomii a veřejné právo. Zelení mají v nové tváři i jistou výhodu proti vládnoucí CDU, kterou momentálně zmítá chaos.

Annalena Baerbock může skutečně změnit tvář strany, která byla svého času vnímána jako chaotická parta vousatých hipíků v sandálech. Jako malou ji rodiče brali na demonstrace proti jaderným elektrárnám. Z dětství si údajně pamatuje na vodní děla na demonstracích a koláč, který se potom doma jedl. Tento mix „útulného, středostavovského radikalismu“ dnes podle BBC současné Zelené charakterizuje a vysvětluje jejich masovou podporu mezi německými voliči. Strana má dnes 22 procent v preferencích a je druhá za vládnoucí koalicí CDU/CSU. Popularita konzervativců spadla ze 40 procent v létě na současných 29 %, v některých průzkumech je to ještě méně.

Baerbock je vdaná a má dvě dcery, s manželem žije v Postupimi.

Výhodou Zelených je jednota

Konzervativcům přitom může uškodit, že nevystupují jednotně a stále nemají lídra. Sázka na Annegret Krampovou-Karrenbauerovou v roce 2018 se CDU nevyplatila a AKK, jak je v médiích formálně nazývána, už před rokem oznámila, že se vzdává kandidatury na kancléřku. Vedení převzal vestfálský premiér Armin Laschet, který však jen těžko krotí vnitrokoaliční boje o moc a není zatím jasné, zdali právě on bude koaličním kandidátem na kancléře.

Zelení se naposledy dostali do spolkové vlády v roce 1998, kde hráli roli slabšího partnera sociálně demokratické SPD. Tehdejší předseda Joshka Fischer získal post ministra zahraničí a musel odpovídat na dotěrné otázky novinářů, zdali bude odteď povinné jíst ovesné vločky. Dnes by si takové dotazy patrně už nikdo nedovolil.

Podrazí je nespolehliví voliči?

Politologové ovšem upozorňují na to, že předvolební preference Zelených mohou být nadhodnocené. Mají totiž méně disciplinované, zejména mladé voliče, kteří sice podporu Zeleným hlasitě deklarují, ale když přijde volební den, ani k urnám nepůjdou. V Česku mají podobný problém Piráti, kterým v některých předchozích volbách průzkumy přisuzovaly vyšší procento oproti skutečným výsledkům. Mnoho lidí se bude podle BBC hlásit k Zeleným jen proto, že to momentálně dobře vypadá, ale za plentou pak hodí svůj hlas konzervativní koalici.

Strana se také musí připravit na útoky ze všech stran. „Levice je bude vykreslovat jako buržoazní elitáře, kteří upíjejí sójové latté a práva pracujících jsou jim ukradená,“ píše analýza BBC. Pravice zase pojede mantru o tom, jak Zelení chtějí zakázat auta a grilování. Zároveň je ale evidentní, že po šestnácti letech vlády Merkelové se německý mainstream změnil, a bezpochyby je zelenější. Annalena Baerbock má tak slušnou šanci zemi od podzimu vládnout.

Reklama

Doporučujeme

Převzetí Warner Bros Netflixem může narazit na Trumpa  

Americký prezident Donald Trump vyjádřil obavy z plánovaného odkoupení společnosti Warner Bros a jeho populárních streamovacích sítí za 72 miliard dolarů (asi 1,76 bilionu korun) společností Netflix. Problémem by podle něj mohl být její příliš velký podíl na trhu.

Únik vody v Louvru poškodil knihy v oddělení egyptských starověkých sbírek

Únik vody v Louvru koncem minulého měsíce poškodil stovky knih v oddělení egyptských starověkých sbírek. To znovu upozorňuje na zhoršující se stav světoznámého muzea, napsala agentura Reuters. Incident se stal jen několik týdnů poté, co loupež šperků odhalila nedostatky v bezpečnostních opatřeních instituce, napsala agentura Reuters.

Trump: Zelenskyj není připraven podepsat mírovou dohodu, Putin snad ano

Americký prezident po třídenních rozhovorech s ukrajinskými představiteli na Floridě prohlásil, že Volodymyr Zelenskyj není připraven podepsat mírový návrh a ukončit tak skoro čtyři roky trvající válku. Ukrajinský prezident jednání označil za „konstruktivní“, i když „ne snadné“. V pondělí se v Londýně setká s evropskými představiteli.

Merz neočekává, že by Německo v blízké budoucnosti uznalo palestinský stát

Německo v dohledné budoucnosti neuzná samostatný palestinský stát. Řekl to německý kancléř Friedrich Merz po setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, uvedla agentura DPA. Podle něj je třeba nejprve krok za krokem uvést do praxe mírový plán. Netanjahu dodal, že očekává velmi brzy přechod do druhé fáze plánu na ukončení války v Pásmu Gazy a ještě tento měsíc se chce setkat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, aby s ním jednal o míru na Blízkém východě.

Thajsko zahajuje nálety na kambodžskou hranici

Napětí na thajsko-kambodžské hranici znovu explodovalo. Po přestřelkách, které si vyžádaly mrtvé i zraněné, Thajsko podniklo letecké údery na vojenské cíle v Kambodži. Obě země se navzájem obviňují z porušení křehkého příměří, jež vzniklo po červencové pětidenní válce. Evakuace probíhají na obou stranách a region sleduje, zda se spor znovu nezvrtne v otevřený konflikt.

Maďarsko a Slovensko dají zákaz dovozu ruského plynu a ropy k soudu

Maďarsko a Slovensko budou u Soudního dvora EU usilovat o zrušení chystaného zákazu dovozu ruských energetických surovin do Evropské unie. Oznámil to dnes na facebooku maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Bratislava a Budapešť podle něj budou také požadovat pozastavení tohoto plánu, známého pod označením REPowerEU, po dobu soudního řízení.

Hlubinná těžba zničí třetinu života na dně oceánu, ukazuje největší studie svého druhu

Těžba vzácných kovů z mořského dna se zdá jako klíč k zelené budoucnosti. Jenže nový výzkum odhalil, že s ní přichází i výrazné ekologické škody a to v místech, o kterých toho zatím víme zoufale málo.

Po ruských vzdušných útocích hlásí Charkovská a Černihivská oblast čtyři mrtvé

Dohromady čtyři mrtvé dnes hlásí ukrajinské úřady po ruských vzdušných útocích. V Charkovské oblasti ostřelování podle regionální policie nepřežili tři lidé, v Černihivské oblasti byl zabit jeden člověk, informovala agentura AP. Ruské síly zasáhly také Poltavskou oblast a rozsáhlému útoku čelilo například město Kremenčuk.

Kreml uvítal, že Trump ve strategickém dokumentu neoznačil Rusko za hrozbu

Moskva vítá novou bezpečnostní strategii Spojených států, která nehovoří o Rusku jako o přímé hrozbě. Podle agentury Reuters to dnes uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který označil dokument volající po "strategické stabilitě" USA s Ruskem za pozitivní krok.

Zelenskyj telefonoval s týmem Trumpa. A Rusko vzápětí zaútočilo

Rusko v noci znovu zaútočilo na ukrajinská města – jen několik hodin po oznámení prezidenta Volodymyra Zelenského, že vedl „velmi konstruktivní“ telefonický rozhovor s vyjednávacím týmem Donalda Trumpa. Ten následoval po třídenních jednáních na Floridě zaměřených na hledání cesty k ukončení války.

Korupce i během války: Jak měl Kyjev oslabovat dohled nad státními firmami

Ukrajinská vláda v uplynulých čtyřech letech systematicky oslabovala dohled nad státními podniky financovanými ze zahraniční pomoci, což mělo za následek, že korupce na Ukrajině bujela i během války s Ruskem. Vyplývá to z vyšetřování deníku The New York Times (NYT) založeného na dokumentech a rozhovorech s přibližně 20 ukrajinskými a západními představiteli.

Počet obětí dronových náletů připisovaných súdánským povstalcům vzrostl na 79

Počet obětí čtvrtečních náletů bezpilotních letounů na jihu Súdánu vzrostl na 79, včetně 43 dětí. Novou bilanci dnes potvrdily úřady, které v místě odstraňují výpadky komunikace, napsala agentura AFP. Dronové údery, jež zasáhly školku, nemocnici a záchranáře, svědkové připisují polovojenským Jednotkám rychlé podpory (RSF). Ty už dva a půl roku bojují se súdánskou armádou, kvůli čemuž dodnes zemřely desetitisíce lidí. Útoky odsoudil Dětský fond OSN (UNICEF) i Africká Unie, podle jejíhož šéfa zemřelo přes 100 lidí.

Beninská armáda uvedla, že zmařila pokus o puč a kontroluje situaci

Skupina vojáků oznámila dnes ráno v beninské státní televizi, že rozpustila vládu, odvolala prezidenta Patriceho Talona a převzala moc, informovaly tiskové agentury. Agentura AFP o něco později s odvoláním na okolí hlavy státu uvedla, že Talon je v bezpečí, armáda zmařila pokus o puč a kontroluje situaci. Tyto informace následně potvrdilo ministerstvo vnitra. Pokus o převrat odsoudily Africká unie a Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS).

Čínské stíhačky namířily na japonský letoun radar navádějící střely, tvrdí Tokio

Čínské armádní stíhačky během letu nad mezinárodními vodami dvakrát namířily na japonský letoun radar navádějící střely před palbou, oznámil podle agentur Reuters a AFP japonský ministr obrany. Tokio kvůli incidentu, který označuje za provokaci, protestovalo u čínských úřadů. Peking uvedl, že se letoun nebezpečně přiblížil ke cvičení čínského námořnictva. Sporná událost může dále vyostřit vztahy obou zemí, které jsou velmi napjaté od nástupu japonské premiérky Sanae Takaičiové, jež Peking pobouřila slovy o možné japonské reakci na napadení Tchaj-wanu Čínou.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama