EkonomikaBiden podepsal dekret na podporu amerického průmyslu. Cílí na nedostatek čipů

Biden podepsal dekret na podporu amerického průmyslu. Cílí na nedostatek čipů

Americký prezident Joe Biden se drží politiky, kterou předsevzal už ve své kampani. Snaží se tak chránit a podporovat americký průmysl. Ve středu proto podepsal exekutivní příkaz, jenž má za cíl odhalit slabá místa americké ekonomiky. Uvedla to agentura Reuters. Především ale také naznačuje, že Bidenova administrativa rozhodne o dotaci 37 miliard dolarů na podporu výroby čipů. S jejich nedostatkem totiž USA bojují od začátku pandemie.

Spojené státy americké se od počátku boje s koronavirem nepotýkají pouze s mezerami ve výrobě čipů. Nedostatečné jsou také zásoby zdravotnického vybavení jakou jsou roušky či rukavice. Prezident Biden proto podepsal dekret, který nařizuje za sto dní prozkoumat řetězce výrobců zaměřujících se na polovodičové čipy, baterie do elektrických aut, vzácné minerály a farmaceutika. Kromě toho také administrativa posoudí schopnosti odvětví obrany, zdravotnictví, komunikačních technologií, dopravy, energie a produkce potravin. Až poté by se v návaznosti rozhodovalo o dotaci do manufaktur čipů.

Biden se ve středu také potkal se skupinou amerických zákonodárců, s nimiž společně rozhodoval o dalších krocích. V posledních dnech byl totiž americký prezident pod tlakem republikánů, jež vyžadovali větší ochranu amerických výrobců. Tlačila na něj také skupina Semiconductor Industry Association, zabývající se výrobou polovodičů. „Apelujeme na prezidenta i Kongres, aby se nebáli investovat do domácí výroby a vývoje čipů,“ uvedla tak podle Reuters asociace. Ozývaly se však také hlasy firem jako Ford Motor, General Motors, Apple či Sony.

Snaha chránit domácí průmysl je zároveň boj s čínským trhem

Nedostatek čipů se totiž projevil především ve chvíli, kdy se americká ekonomika začala po prvotní vlně pandemie opět rozjíždět. Při ní se totiž snížila poptávka čipů ze strany automobilek, naopak ale rostla u technologických firem. Lidé si v karanténě zkrátka místo aut kupovali spíše nové telefony či tablety. Ve chvíli, kdy ale začala ekonomika najíždět do starých kolejí, začala být nouze o čipy zřetelnější. Alarmující je podle výrobců také fakt, že jsou v mnoha odvětvích průmyslu USA závislé pouze na jednom státu.

Revize nařízená podepsaným dekretem má pak přesně tato „slabá místa“ odhalit. Následně se může průmysl přeorientovat na spolupráci s více zeměmi, posílit recyklaci nebo najít nové partnery. I když administrativa Bidena popírá, že by se jednalo o krok namířený proti Číně, je takové vysvětlení velmi pravděpodobné. Rostoucí velmoc se totiž podobně jako USA snaží podpořit domácí produkci čipů a omezit svou závislost na importu. Vztahy s Čínou jsou navíc stále křehké po Trumpově obchodní válce a silně protekcionistické politice.

„Ve chvíli, kdy přijde krize, nesmíme jenom dohánět ostatní výrobce. Musíme jí v první řadě už předem zabránit,“ okomentoval situaci dle CNN Biden. Podle administrativy je totiž potřeba, aby USA na okolní dění jenom nereagovaly, ale předběhly ho a byly tak na případné problémy předem připravené. Američtí výrobci polovodičů sice odpovídají za 47 procent světového prodeje čipů, podle jejich asociace je ale jen 12 procent z nich vyrobeno v domácí produkci. Roku 1990 to však bylo až 37 procent.

Reklama

Doporučujeme

Ztracená krajina pod Severním mořem byla plná stromů

Doggerland, dnes zatopená pevnina pod Severním mořem, byl zřejmě mnohem zelenější a živější, než se dosud předpokládalo. Nová analýza staré DNA ukazuje, že tam už před více než 16 tisíci lety rostly duby, jilmy a lísky. Krajina tak mohla nabízet zázemí pro zvířata i první lidské skupiny dlouho předtím, než se lesy běžně rozšířily v Británii a severní Evropě.

Předseda íránského parlamentu: Jednání s USA pokročila, k dohodě je však daleko

V jednáních se Spojenými státy nastal pokrok, uvedl v sobotu v noci předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf. Od dosažení závěrečné dohody jsou však obě země podle jeho vyjádření daleko. Informovala o tom dnes agentura AFP.

Stavba tanečního sálu v Bílém domě může pokračovat, rozhodl odvolací soud

Americký odvolací soud umožnil pokračování kontroverzní přestavby Bílého domu, kterou prosazuje prezident Donald Trump. Projekt zahrnuje výstavbu nového tanečního sálu i rozsáhlého podzemního komplexu.

Výbuch na jihu Libanonu zabil izraelského vojáka, dalších devět je zraněno

Výbuch v jižním Libanonu si vyžádal život jednoho izraelského vojáka, dalších devět je zraněno, z toho jeden vážně. S odkazem na izraelskou armádu o tom dnes informovala agentura Reuters.

KLDR odpálila několik balistických střel, oznámily sousední země

Severní Korea v noci na dnešek odpálila několik balistických střel, oznámily sousední země. Podle agentury AFP se jedná o nejnovější z řady odpalů, které tento jadernými zbraněmi vyzbrojený stát v poslední době provedl. Střely podle jihokorejské armády mířily východním směrem. Japonské ministerstvo obrany později uvedlo, že střely dopadly do vod u východního pobřeží Severní Koreje.

Hizballáh odmítl obvinění ze zabití francouzského vojáka mise OSN v Libanonu

Na jihu Libanonu byl dnes při přestřelce s neznámými ozbrojenci zabit francouzský voják mírových jednotek OSN (UNIFIL) a další tři byli zraněni. Oznámil to francouzský prezident Emmanuel Macron na síti X a z útoku obvinil militantní hnutí Hizballáh, které ale svoji účast popřelo. Libanonský premiér Naváf Salám úder odsoudil a nařídil okamžité vyšetření incidentu, ke kterému se zatím žádná strana nepřihlásila, píše agentura AFP.

Muž původem z Moskvy zabil na ulici v Kyjevě šest lidí, policie ho zastřelila

Nejméně šest lidí dnes zahynulo a dalších deset bylo zraněno poté, co útočník začal střílet z automatické zbraně na ulici v obytné čtvrti na jihu Kyjeva. Policie jej po neúspěšném pokusu o vyjednávání zastřelila při zásahu v supermarketu, kam se následně uchýlil se čtyřmi rukojmími. Oznámili to ukrajinští představitelé. Podle prokuratury útočil 58letý muž z Moskvy.

Po nočních ruských útocích jsou dva zranění v Charkovské oblasti

Ruský útok si v noci na dnešek vyžádal dva zraněné v Charkovské oblasti, informují místní úřady. V Černihivské oblast je po útoku na energetickou infrastrukturu bez proudu asi 380.000 odběratelů, uvedla distribuční společnost. Ruské úřady informovaly o ukrajinských útocích v Leningradské oblasti a na Ruskem anektovaném poloostrově Krym. Podle ukrajinských médií zasáhla Ukrajina také rafinerii v Samarské oblasti.

Izraelská armáda vytvořila v jižním Libanonu žlutou linii příměří, po vzoru Gazy

Izraelská armáda vytvořila v jižním Libanonu žlutou linii příměří. A to po vzoru obdobné linie, kterou po vyhlášení příměří v Pásmu Gazy vyznačila území, jež má pod kontrolou. Armáda zároveň uvedla, že za uplynulý den již udeřila na několik podezřelých, kteří se k této demarkační linii ze severní strany přiblížili, informuje dnes agentura AFP.

Nejméně dvě lodě se v Hormuzském průlivu dostaly pod palbu

Nejméně dvě obchodní lodě se dostaly pod palbu, když se pokusily proplout Hormuzským průlivem. S odkazem na bezpečnostní zdroje o tom dnes informuje agentura Reuters. Kapitán jednoho tankeru oznámil, že na plavidlo bez varování zahájily palbu čluny íránských revolučních gard.

Uvízlá velryba znovu upozornila na stav oceánů

U německého ostrova Poel už týdny bojuje o život keporkak, který uvízl v mělké vodě Baltského moře. Případ znovu otevírá otázku, jak silně člověk zasahuje do života velryb, ať už lodní dopravou, rybolovem, hlukem pod hladinou nebo proměnou mořského prostředí.

Obří televizní fúze dostala stopku

Americký soud dočasně zastavil spojení dvou velkých televizních společností Nexstar a Tegna. Jde o obchod za zhruba šest miliard dolarů, který by výrazně proměnil trh s místními televizními stanicemi ve Spojených státech.

Jak vznikl spor mezi Trumpem a papežem Lvem

Americký prezident Donald Trump se v posledních dnech ostře pustil do papeže Lva XIV. Spor odstartovaly rozdílné postoje k válce s Íránem a později se rozšířil i na migraci, roli církve a to, jestli má hlava katolické církve komentovat politiku. Z výměny názorů se rychle stal veřejný konflikt, do kterého vstoupili i další američtí politici.

Izrael už nebude bombardovat Libanon, má to zakázané od USA

Izrael už nebude bombardovat Libanon. Má to zakázané od USA, uvedl dnes americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. Doplnil, že Spojené státy budou spolupracovat s Libanonem a odpovídajícím způsobem se vypořádají se situací ohledně proíránského militantního hnutí Hizballáh.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama