EkonomikaBiden podepsal dekret na podporu amerického průmyslu. Cílí na nedostatek čipů

Biden podepsal dekret na podporu amerického průmyslu. Cílí na nedostatek čipů

Americký prezident Joe Biden se drží politiky, kterou předsevzal už ve své kampani. Snaží se tak chránit a podporovat americký průmysl. Ve středu proto podepsal exekutivní příkaz, jenž má za cíl odhalit slabá místa americké ekonomiky. Uvedla to agentura Reuters. Především ale také naznačuje, že Bidenova administrativa rozhodne o dotaci 37 miliard dolarů na podporu výroby čipů. S jejich nedostatkem totiž USA bojují od začátku pandemie.

Spojené státy americké se od počátku boje s koronavirem nepotýkají pouze s mezerami ve výrobě čipů. Nedostatečné jsou také zásoby zdravotnického vybavení jakou jsou roušky či rukavice. Prezident Biden proto podepsal dekret, který nařizuje za sto dní prozkoumat řetězce výrobců zaměřujících se na polovodičové čipy, baterie do elektrických aut, vzácné minerály a farmaceutika. Kromě toho také administrativa posoudí schopnosti odvětví obrany, zdravotnictví, komunikačních technologií, dopravy, energie a produkce potravin. Až poté by se v návaznosti rozhodovalo o dotaci do manufaktur čipů.

Biden se ve středu také potkal se skupinou amerických zákonodárců, s nimiž společně rozhodoval o dalších krocích. V posledních dnech byl totiž americký prezident pod tlakem republikánů, jež vyžadovali větší ochranu amerických výrobců. Tlačila na něj také skupina Semiconductor Industry Association, zabývající se výrobou polovodičů. „Apelujeme na prezidenta i Kongres, aby se nebáli investovat do domácí výroby a vývoje čipů,“ uvedla tak podle Reuters asociace. Ozývaly se však také hlasy firem jako Ford Motor, General Motors, Apple či Sony.

Snaha chránit domácí průmysl je zároveň boj s čínským trhem

Nedostatek čipů se totiž projevil především ve chvíli, kdy se americká ekonomika začala po prvotní vlně pandemie opět rozjíždět. Při ní se totiž snížila poptávka čipů ze strany automobilek, naopak ale rostla u technologických firem. Lidé si v karanténě zkrátka místo aut kupovali spíše nové telefony či tablety. Ve chvíli, kdy ale začala ekonomika najíždět do starých kolejí, začala být nouze o čipy zřetelnější. Alarmující je podle výrobců také fakt, že jsou v mnoha odvětvích průmyslu USA závislé pouze na jednom státu.

Revize nařízená podepsaným dekretem má pak přesně tato „slabá místa“ odhalit. Následně se může průmysl přeorientovat na spolupráci s více zeměmi, posílit recyklaci nebo najít nové partnery. I když administrativa Bidena popírá, že by se jednalo o krok namířený proti Číně, je takové vysvětlení velmi pravděpodobné. Rostoucí velmoc se totiž podobně jako USA snaží podpořit domácí produkci čipů a omezit svou závislost na importu. Vztahy s Čínou jsou navíc stále křehké po Trumpově obchodní válce a silně protekcionistické politice.

„Ve chvíli, kdy přijde krize, nesmíme jenom dohánět ostatní výrobce. Musíme jí v první řadě už předem zabránit,“ okomentoval situaci dle CNN Biden. Podle administrativy je totiž potřeba, aby USA na okolní dění jenom nereagovaly, ale předběhly ho a byly tak na případné problémy předem připravené. Američtí výrobci polovodičů sice odpovídají za 47 procent světového prodeje čipů, podle jejich asociace je ale jen 12 procent z nich vyrobeno v domácí produkci. Roku 1990 to však bylo až 37 procent.

Reklama

Doporučujeme

Evropě hrozí nedostatek leteckého paliva

Evropa může během několika týdnů narazit na vážný problém v letecké dopravě. Pokud se neobnoví dodávky přes Hormuzský průliv, hrozí podle zástupců letišť systémový nedostatek leteckého paliva právě před začátkem hlavní letní sezony. To by mohlo znamenat rušení spojů napříč kontinentem, vyšší ceny letenek i komplikace pro miliony cestujících.

Rozhovory mezi Íránem a USA v Islámábádu skončily bez dohody, oznámil Vance

Rozhovory Spojených států s Íránem skončily dnes ráno v Islámábádu po 21 hodinách bez dohody. Oznámil to podle agentury AP americký viceprezident J. D. Vance, který stál v čele americké delegace při jednáních v pákistánské metropoli o urovnání vzájemného konfliktu. Podle AFP řekl, že se vrací do USA poté, co Íránu předložil „konečnou a nejlepší možnou nabídku“. Podle něj se nepodařilo Írán přimět k závazku, že nebude vyvíjet jaderné zbraně. Vance už Islámábád opustil, podle webu BBC tak učinila i íránská delegace.

Izrael zasáhl raketomet v Libanonu, útok v Kaně zabil pět lidí

Izraelská armáda oznámila zásah raketometu na jihu Libanonu, který byl podle ní připravený k odpalu směrem na izraelské území. Úder přišel v době pokračujícího napětí mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh, které se do konfliktu zapojilo na začátku března.

Královská rodina připravuje oslavy 100. narozenin Alžběty II.

Britská královská rodina si připomene významné výročí. Sto let od narození královny Alžběty II. uctí sérií akcí, které nabídnou pohled na její život, styl i odkaz.

Rusko a Ukrajina oznámily, že si vyměnily válečné zajatce i civilisty

Rusko a Ukrajina si dnes vyměnily po 175 zajatých vojácích a sedmi civilistech z každé strany, oznámilo ruské ministerstvo obrany. O výměně vzápětí informoval i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Prezidentské volby v Džibutsku vyhrála s 97,81 pct současná hlava státu Guilláh

Prezidentské volby ve východoafrickém Džibutsku podle oficiálních výsledků znovu vyhrál současný prezident Ismáíl Umar Guilláh, který získal 97,81 procenta hlasů. Zajistil si tak šesté funkční období v čele tohoto strategicky umístěného území v oblasti Afrického rohu, napsala agentura AFP. Guilláh zemi vládne od roku 1999.

Ukrajina dodrží příměří, ale odpoví na případné ruské útoky, uvedl Zelenskyj

Ukrajinská armáda bude dodržovat klid zbraní během příměří, dohodnutého na pravoslavné Velikonoce, ale je připravena zrcadlově odpovědět na každý ruský útok. Uvedl to dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Současně navrhl Moskvě, aby příměří pokračovalo i po Velikonocích.

Tání Arktidy uvolňuje tisíce let starý uhlík

Tání arktického permafrostu začíná výrazně měnit krajinu i fungování globálního klimatického systému. Do řek se uvolňuje stále větší množství uhlíku, který byl po tisíce let uvězněn v zamrzlé půdě. Tento proces postupně zesiluje globální oteplování, protože část uhlíku se při svém putování do oceánu přeměňuje na oxid uhličitý.

S pákistánským premiérem se sešla íránská delegace i viceprezident USA Vance

Americká delegace v čele s viceprezidentem J.D. Vancem jedná v hotelu Serena v pákistánské metropoli Islámábádu s pákistánským premiérem Šahbázem Šarífem, napsala dnes po poledni agentura Reuters. S předsedou vlády před Vancem také podle agentury AFP jednala íránská delegace. V metropoli se mají konat mírové rozhovory mezi USA a Íránem s cílem ukončit válku, kterou USA a Izrael proti Íránu zahájily na konci února.

Posádka Artemis II se po desetidenní misi vrátila bezpečně na Zemi

Posádka mise Artemis II se po téměř desetidenním letu úspěšně vrátila na Zemi, když její kosmická loď Orion přistála do Tichého oceánu u pobřeží Kalifornie. Návrat završil první pilotovaný let k Měsíci po více než půl století. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že dnešní den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.

Dům šéfa OpenAI se stal terčem útoku

Dům Sam Altmana, generálního ředitele společnosti OpenAI, v San Franciscu se stal terčem útoku zápalnou lahví. Policie zadržela dvacetiletého muže, který údajně brzy ráno hodil improvizované zápalné zařízení na vstupní bránu domu a později vyhrožoval také v sídle společnosti.

Zmizela na moři. Její manžel mezitím skončil v rukou policie

Američanka Lynette Hooker zmizela před několika dny během plavby na Bahamách a její případ rychle nabral nečekaný směr. Zatímco po ženě se stále pátrá, její manžel Brian Hooker skončil v policejní vazbě a čelí výslechu kvůli okolnostem jejího zmizení.

Orbán čelí největší zkoušce za poslední roky

Viktor Orbán vstupuje do nedělních voleb ve výjimečně oslabené pozici. Po šestnácti letech u moci čelí nejsilnějšímu tlaku za celou dobu svého působení a v Maďarsku sílí odpor i v kruzích, které mu dříve pevně stály po boku. Kromě únavy z jeho dlouhého vládnutí se do popředí dostaly korupční skandály, ekonomické problémy a rostoucí podpora opozice.

Macron poprvé jednal s papežem Lvem XIV. ve Vatikánu, mluvili o konfliktech

Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes poprvé jednal ve Vatikánu s papežem Lvem XIV., píší agentura AFP a italská média. Vatikán k schůzi uvedl, že francouzský prezident jednal s papežem a vatikánskými představiteli o konfliktech ve světě. Macron k jednání řekl, že s papežem mají totožné přesvědčení, že usilovat o mír je povinností. Očekávalo se, že jednání se budou týkat mezinárodních krizí, války na Blízkém východě a situace v Libanonu.

Meloni varuje před poplatky v Hormuzském průlivu

Plán Íránu vybírat poplatky od lodí proplouvajících Hormuzským průlivem může zasáhnout světový obchod i dodávky energií. Italská premiérka Giorgia Meloni proto varovala, že podobný krok by mohl změnit obchodní toky a přinést citelné ekonomické dopady.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama