Reklama
2.9 C
Czech
Neděle 5. dubna 2026
EkonomikaBiden podepsal dekret na podporu amerického průmyslu. Cílí na nedostatek čipů

Biden podepsal dekret na podporu amerického průmyslu. Cílí na nedostatek čipů

Americký prezident Joe Biden se drží politiky, kterou předsevzal už ve své kampani. Snaží se tak chránit a podporovat americký průmysl. Ve středu proto podepsal exekutivní příkaz, jenž má za cíl odhalit slabá místa americké ekonomiky. Uvedla to agentura Reuters. Především ale také naznačuje, že Bidenova administrativa rozhodne o dotaci 37 miliard dolarů na podporu výroby čipů. S jejich nedostatkem totiž USA bojují od začátku pandemie.

Spojené státy americké se od počátku boje s koronavirem nepotýkají pouze s mezerami ve výrobě čipů. Nedostatečné jsou také zásoby zdravotnického vybavení jakou jsou roušky či rukavice. Prezident Biden proto podepsal dekret, který nařizuje za sto dní prozkoumat řetězce výrobců zaměřujících se na polovodičové čipy, baterie do elektrických aut, vzácné minerály a farmaceutika. Kromě toho také administrativa posoudí schopnosti odvětví obrany, zdravotnictví, komunikačních technologií, dopravy, energie a produkce potravin. Až poté by se v návaznosti rozhodovalo o dotaci do manufaktur čipů.

Biden se ve středu také potkal se skupinou amerických zákonodárců, s nimiž společně rozhodoval o dalších krocích. V posledních dnech byl totiž americký prezident pod tlakem republikánů, jež vyžadovali větší ochranu amerických výrobců. Tlačila na něj také skupina Semiconductor Industry Association, zabývající se výrobou polovodičů. „Apelujeme na prezidenta i Kongres, aby se nebáli investovat do domácí výroby a vývoje čipů,“ uvedla tak podle Reuters asociace. Ozývaly se však také hlasy firem jako Ford Motor, General Motors, Apple či Sony.

Snaha chránit domácí průmysl je zároveň boj s čínským trhem

Nedostatek čipů se totiž projevil především ve chvíli, kdy se americká ekonomika začala po prvotní vlně pandemie opět rozjíždět. Při ní se totiž snížila poptávka čipů ze strany automobilek, naopak ale rostla u technologických firem. Lidé si v karanténě zkrátka místo aut kupovali spíše nové telefony či tablety. Ve chvíli, kdy ale začala ekonomika najíždět do starých kolejí, začala být nouze o čipy zřetelnější. Alarmující je podle výrobců také fakt, že jsou v mnoha odvětvích průmyslu USA závislé pouze na jednom státu.

Revize nařízená podepsaným dekretem má pak přesně tato „slabá místa“ odhalit. Následně se může průmysl přeorientovat na spolupráci s více zeměmi, posílit recyklaci nebo najít nové partnery. I když administrativa Bidena popírá, že by se jednalo o krok namířený proti Číně, je takové vysvětlení velmi pravděpodobné. Rostoucí velmoc se totiž podobně jako USA snaží podpořit domácí produkci čipů a omezit svou závislost na importu. Vztahy s Čínou jsou navíc stále křehké po Trumpově obchodní válce a silně protekcionistické politice.

„Ve chvíli, kdy přijde krize, nesmíme jenom dohánět ostatní výrobce. Musíme jí v první řadě už předem zabránit,“ okomentoval situaci dle CNN Biden. Podle administrativy je totiž potřeba, aby USA na okolní dění jenom nereagovaly, ale předběhly ho a byly tak na případné problémy předem připravené. Američtí výrobci polovodičů sice odpovídají za 47 procent světového prodeje čipů, podle jejich asociace je ale jen 12 procent z nich vyrobeno v domácí produkci. Roku 1990 to však bylo až 37 procent.

Reklama

Doporučujeme

Izrael útočil v Libanonu, kde zničil další most přes řeku Lítání

Izraelská armáda v noci na dnešek zahájila další vlnu vzdušných úderů na Libanon. Z bejrútského jižního předměstí Dahíja byly hlášeny nejméně dvě exploze, píše agentura AFP. Izraelské letectvo útočilo také v údolí Bikáa na jihovýchodě Libanonu. Izraelská armáda dnes odpoledne také vyzvala k evakuaci více částí města Súr (či také Tyr) na jihu Libanonu. Izrael uvedl, že útočí proti cílům spojeným s militantním hnutím Hizballáh.

Posádka mise Artemis II překonala polovinu trasy mezi Zemí a Měsícem

Posádka lodi Orion překonala polovinu trasy mezi Zemí a Měsícem. S odvoláním na americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) to dnes ráno napsala agentura AFP. Čtyři astronauti mise Artemis II budou první posádkou, která proletí kolem Měsíce od roku 1972. NASA mezitím zveřejnil první snímky Země, které pořídili členové této výpravy.

Papež na Velký pátek nesl kříž u Kolosea, mluvil se Zelenským a Herzogem

Papež Lev XIV. na Velký pátek absolvoval u Kolosea obvyklou křížovou cestu. Na rozdíl od svých předchůdců nesl hlavní symbol křesťanství po celou cestu, uvedly agentury. Doprovázející texty připomněly utrpení ve světě i odpovědnost lidí vůči svým bližním a před bohem. Papež dnes jednal také s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a izraelskou hlavou státu Jicchakem Herzogem, uvedl Vatikán.

V Perském zálivu se zřítil druhý letoun USA, pilot byl zachráněn

V Perském zálivu se dnes zřítil druhý americký bojový letoun, jeho pilot byl zachráněn, napsal deník The New York Times (NYT) s odkazem na dva americké zdroje. Íránská státní média začala následně tvrdit, že stroj sestřelila íránská protivzdušná obrana.

Írán pokračuje v popravách lidí spojovaných s opozicí

Írán v sobotu popravil dva muže, které spojoval s opoziční organizací Lidoví modžáhedové Íránu. Tamní média uvedla, že byli odsouzeni kvůli vazbám na tuto skupinu a kvůli ozbrojeným útokům. Popravy přišly jen několik dní po dalších podobných případech.

Íránský útok na ambasádu USA byl vážnější, než se uvádělo

Íránský dronový útok na americkou ambasádu v Saúdské Arábii způsobil výrazně větší škody, než se původně uvádělo. Úder zasáhl i zabezpečené části komplexu a vyvolal rozsáhlý požár. Incident tak ukazuje, že Teherán dokáže zasáhnout i silně chráněné cíle.

Kuba kvůli tlaku Spojených států propustí přes 2000 vězňů

Kubánská vláda ve čtvrtek oznámila, že propustí 2 010 vězňů. Jde o největší podobný krok za poslední roky, který přichází v době rostoucího tlaku ze strany administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Oběžná dráha kolem Země se zaplňuje a rizika rostou

Vesmír kolem Země se rychle mění. Z prostoru, který byl ještě donedávna téměř prázdný, se stává stále hustěji zaplněná oblast plná satelitů a další techniky. Odborníci přitom upozorňují, že tahle nová vesmírná závodní dráha není jen technická nebo geopolitická otázka. Stále víc se mluví i o dopadech na životní prostředí.

Francouzská loď proplula Hormuzským průlivem

Francouzská kontejnerová loď skupiny CMA CGM proplula Hormuzským průlivem. Jde o první plavidlo francouzského vlastníka, které tudy projelo od chvíle, kdy na konci února začala válka.

Nový americký granát zabíjí tlakovou vlnou

Americká armáda představila po téměř šedesáti letech nový smrtící ruční granát. Nová zbraň s označením M111 má být určená hlavně pro boj ve městech a uzavřených prostorech, kde má oproti dosud používaným granátům snížit riziko vedlejších škod.

Prezidenti Francie a Koreje chtějí spolupracovat na otevření Hormuzského průlivu

Francouzský prezident Emmanuel Macron se dnes v Soulu se svým jihokorejským protějškem I Če-mjongem dohodl, že budou spolupracovat na znovuotevření Hormuzského průlivu a zmírnění světové ekonomické nejistoty způsobené válkou na Blízkém východě. Napsala to agentura AP. Válku zahájily 28. února Izrael a USA údery na Írán, který mimo jiné blokuje tuto vodní cestu.

Tesle se hromadí neprodané elektromobily

Tesla má za sebou kvartál, který na první pohled nevypadá špatně, ale při bližším pohledu odhaluje nový problém. Automobilka v prvních třech měsících roku vyrobila výrazně víc aut, než kolik jich dokázala dodat zákazníkům. Na skladech a odstavných plochách jí tak zůstalo přes 50 tisíc neprodaných elektromobilů, nejvíc v historii firmy.

Situace na frontě je pro Ukrajinu nejlepší za deset měsíců, řekl Zelenskyj

Situace na frontě ve válce s Ruskem je pro Ukrajinu nejlepší za deset měsíců. Dnes to podle agentury Reuters řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinské síly podle něho minulý měsíc zmařily ruskou ofenzívu.

Írán zasáhl ropnou rafinérii v Kuvajtu, v plynárenském zařízení v Emirátech hoří

Íránské bezpilotní letouny dnes zaútočily na kuvajtskou ropnou rafinérii Mína al-Ahmadí, kde vypuklo několik požárů. Íránský útok v zemi také poškodil část elektrárny a odsolovacího zařízení, zatímco plynárenské zařízení ve Spojených arabských emirátech (SAE) muselo kvůli dopadům trosek pozastavit provoz, napsaly tiskové agentury a média.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama