EkonomikaBiden podepsal dekret na podporu amerického průmyslu. Cílí na nedostatek čipů

Biden podepsal dekret na podporu amerického průmyslu. Cílí na nedostatek čipů

Americký prezident Joe Biden se drží politiky, kterou předsevzal už ve své kampani. Snaží se tak chránit a podporovat americký průmysl. Ve středu proto podepsal exekutivní příkaz, jenž má za cíl odhalit slabá místa americké ekonomiky. Uvedla to agentura Reuters. Především ale také naznačuje, že Bidenova administrativa rozhodne o dotaci 37 miliard dolarů na podporu výroby čipů. S jejich nedostatkem totiž USA bojují od začátku pandemie.

Spojené státy americké se od počátku boje s koronavirem nepotýkají pouze s mezerami ve výrobě čipů. Nedostatečné jsou také zásoby zdravotnického vybavení jakou jsou roušky či rukavice. Prezident Biden proto podepsal dekret, který nařizuje za sto dní prozkoumat řetězce výrobců zaměřujících se na polovodičové čipy, baterie do elektrických aut, vzácné minerály a farmaceutika. Kromě toho také administrativa posoudí schopnosti odvětví obrany, zdravotnictví, komunikačních technologií, dopravy, energie a produkce potravin. Až poté by se v návaznosti rozhodovalo o dotaci do manufaktur čipů.

Biden se ve středu také potkal se skupinou amerických zákonodárců, s nimiž společně rozhodoval o dalších krocích. V posledních dnech byl totiž americký prezident pod tlakem republikánů, jež vyžadovali větší ochranu amerických výrobců. Tlačila na něj také skupina Semiconductor Industry Association, zabývající se výrobou polovodičů. „Apelujeme na prezidenta i Kongres, aby se nebáli investovat do domácí výroby a vývoje čipů,“ uvedla tak podle Reuters asociace. Ozývaly se však také hlasy firem jako Ford Motor, General Motors, Apple či Sony.

Snaha chránit domácí průmysl je zároveň boj s čínským trhem

Nedostatek čipů se totiž projevil především ve chvíli, kdy se americká ekonomika začala po prvotní vlně pandemie opět rozjíždět. Při ní se totiž snížila poptávka čipů ze strany automobilek, naopak ale rostla u technologických firem. Lidé si v karanténě zkrátka místo aut kupovali spíše nové telefony či tablety. Ve chvíli, kdy ale začala ekonomika najíždět do starých kolejí, začala být nouze o čipy zřetelnější. Alarmující je podle výrobců také fakt, že jsou v mnoha odvětvích průmyslu USA závislé pouze na jednom státu.

Revize nařízená podepsaným dekretem má pak přesně tato „slabá místa“ odhalit. Následně se může průmysl přeorientovat na spolupráci s více zeměmi, posílit recyklaci nebo najít nové partnery. I když administrativa Bidena popírá, že by se jednalo o krok namířený proti Číně, je takové vysvětlení velmi pravděpodobné. Rostoucí velmoc se totiž podobně jako USA snaží podpořit domácí produkci čipů a omezit svou závislost na importu. Vztahy s Čínou jsou navíc stále křehké po Trumpově obchodní válce a silně protekcionistické politice.

„Ve chvíli, kdy přijde krize, nesmíme jenom dohánět ostatní výrobce. Musíme jí v první řadě už předem zabránit,“ okomentoval situaci dle CNN Biden. Podle administrativy je totiž potřeba, aby USA na okolní dění jenom nereagovaly, ale předběhly ho a byly tak na případné problémy předem připravené. Američtí výrobci polovodičů sice odpovídají za 47 procent světového prodeje čipů, podle jejich asociace je ale jen 12 procent z nich vyrobeno v domácí produkci. Roku 1990 to však bylo až 37 procent.

Doporučujeme

Putina válka unavuje. Chce ji ukončit, vzkázal skeptické Evropě Trump

Americký prezident Donald Trump se po summitu v Číně telefonicky spojil s evropskými lídry na schůzce v Berlíně. Ujistil je o úmyslech ruského diktátora Vladimira Putina co nejrychleji ukončit válku. Trump měl na Putina tlačit, aby uzavřel mírovou dohodu. Ruský prezident poprvé vyjádřil otevřenost vůči účasti Evropy na mírových jednání.

EET se od ledna vrací, za chyby ale nebudou pokuty. Schillerová potvrdila zkušební měsíc

Elektronická evidence tržeb se od 1. ledna 2027 vrací do českých podniků. Finanční správa však během prvního měsíce nebude provádět kontroly ani ukládat pokuty za chyby. Ministryně financí Alena Schillerová potvrdila, že leden poslouží jako zkušební období, během kterého si podnikatelé mohou nový systém vyzkoušet.

Padl historický verdikt: Myanmar spáchal genocidu

Více než 10 tisíc mrtvých, vypálené vesnice a statisíce lidí vyhnaných z domovů. Mezinárodní soudní dvůr v Haagu rozhodl, že se Myanmar v roce 2017 dopustil genocidy muslimské menšiny Rohingů. Jde o přelomový rozsudek, který může ovlivnit i další případy genocidy řešené mezinárodními soudy.

Německý student měl chystat útok na mešitu. Zbraně si vyráběl na 3D tiskárně

Osmnáctiletý student z německého Severního Porýní-Vestfálska je podezřelý z přípravy teroristického útoku na mešitu. Podle vyšetřovatelů si doma pomocí 3D tiskárny vyráběl zbraně a munici, které chtěl použít proti muslimům. Mladík je od srpna ve vazbě, nyní vyšetřovatelé zveřejnili další podrobnosti o jeho údajných plánech.

Předsedou srbského parlamentu se stal Čupić, bude i prozatímním prezidentem

Novým předsedou srbského parlamentu se stal univerzitní profesor a poslanec Studentské kandidátky Aleksandar Čupić. Z této pozice bude prozatím zastávat i funkci prozatímního prezidenta země, protože dlouholetý prezident Aleksandar Vučić v září rezignoval. Ve 250členné komoře pro Čupiče hlasovalo 140 poslanců, zatímco kandidát Vučičovy Srbské pokrokové strany (SNS) získal 97 hlasů, píše agentura AP.

Pastrňák a Zacha zařídili výhru Bostonu nad Detroitem. Oba zaznamenali gól a asistenci

Čeští hokejisté David Pastrňák a Pavel Zacha výrazně pomohli Bostonu k vítězství 4:1 na ledě Detroitu. Oba útočníci si připsali gól a asistenci a dostali se mezi tři nejlepší hráče zápasu. Bruins tak ukončili sérii tří porážek, zatímco Detroit nezvládl slavnostní utkání, kterým si připomněl sto let od svého prvního zápasu v NHL.

Ruský útok na Kyjev poškodil budovu rakouského velvyslanectví

Ruský útok na Kyjev poškodil včera budovu rakouského velvyslanectví. Na síti X to oznámil rakouský kancléř Christian Stocker s tím, že zaměstnanci neutrpěli žádné zranění. Stocker poznamenal, že ho zpráva o ohrožení pracovníků rakouské diplomatické mise v ukrajinském hlavním městě šokovala. O zásahu rakouského velvyslanectví na X informoval i ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha, který zveřejnil snímky rozbitých oken a dalších škod. Rakousko si v konfliktu, ve kterém Ukrajina čelí ruské invazi, zachovává neutralitu, ač politiky Kyjev podpořilo.

Čína, Rusko a USA vydaly po jednání v Šen-Čenu Mírovou deklaraci

Čína, Rusko a Spojené státy vydaly společné čtyřbodové prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po dnešním jednání prezidentů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení také mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud (ICC). Podle agentury Nová Čína Si označil jednání za "pozitivní, konstruktivní a plodné". Putin rozhovory považuje za otevřené a užitečné, píše AFP.

Jihokorejský soud zrušil expremiérovi 15letý trest. Ve vazbě však zůstává

Jihokorejský nejvyšší soud zrušil patnáctiletý trest vězení pro bývalého premiéra Han Duck-soo, odsouzeného kvůli své roli při vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soudci zpochybnili část původního rozsudku a případ vrátili k novému projednání. Expremiér přesto zůstává ve vazbě.

Americká energetika stojí po midterms na rozcestí. Demokraté budou bojovat o udržitelnost

Americké volby do Kongresu změnily nejen poměr sil ve Washingtonu, ale také vyhlídky tamní energetiky. Demokraté podle povolební analýzy získali plnou kontrolu nad vládami šesti států, což jim otevírá cestu k prosazování obnovitelných zdrojů. Na federální úrovni však jejich plány dál narážejí na republikánského prezidenta Donalda Trumpa.

Počet ohrožených tučňáků na Novém Zélandu se vyvíjí překvapivě rozdílně

Na dvou odlehlých novozélandských souostrovích se počty ohrožených tučňáků vyvíjejí zcela odlišně. Zatímco jedna populace zůstává už desítky let stabilní, druhá se od poloviny 90. let zmenšila o více než 40 %. Za úbytkem mohou stát predátoři, silné bouře i odlišné podmínky v oceánu.

Anthropic přepisuje historii. Jeho IPO zastínilo i SpaceX

Americká společnost Anthropic a sedm jejích spoluzakladatelů získali prostřednictvím primární veřejné nabídky akcií (IPO) a souběžného prodeje akcií celkem 107,3 miliardy dolarů (asi 2,39 bilionu korun). Samotný objem primárního IPO činí 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,81 bilionu korun). Jde o největší IPO v historii.

Myanmar čeká historický verdikt. Soud OSN rozhodne o genocidě Rohingů

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu má ve čtvrtek vynést přelomový rozsudek v případu údajné genocidy muslimské menšiny Rohingů v Myanmaru. Rozhodnutí přichází sedm let poté, co žalobu podala africká Gambie, a může zásadně ovlivnit výklad mezinárodního práva. Pokud soud uzná Myanmar odpovědným za genocidu, půjde o historicky první takový verdikt proti státu.

V Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska

V čínském Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Očekává se, že státníci budou jednat o válkách na Ukrajině a v Íránu či o kontrole jaderných zbraní. Šéf Bílého domu se dnes již setkal se svým ruským i čínským protějškem při bilaterálních rozhovorech.

Japonská premiérka a Putin v Číně jednali o zadrženém novináři a firmách v Rusku

Japonská premiérka Sanae Takaiči se včera v Číně poprvé ve funkci setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž krátce jednala mimo jiné o japonském novináři zadržovaném v Rusku. S odvoláním na japonského úředníka o tom informovala agentura Kjódó. Obě země mají napjaté vztahy kvůli sporným Kurilským ostrovům nebo válce na Ukrajině, zahájené ruskou invazí v únoru 2022.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama