EkonomikaBiden podepsal dekret na podporu amerického průmyslu. Cílí na nedostatek čipů

Biden podepsal dekret na podporu amerického průmyslu. Cílí na nedostatek čipů

Americký prezident Joe Biden se drží politiky, kterou předsevzal už ve své kampani. Snaží se tak chránit a podporovat americký průmysl. Ve středu proto podepsal exekutivní příkaz, jenž má za cíl odhalit slabá místa americké ekonomiky. Uvedla to agentura Reuters. Především ale také naznačuje, že Bidenova administrativa rozhodne o dotaci 37 miliard dolarů na podporu výroby čipů. S jejich nedostatkem totiž USA bojují od začátku pandemie.

Spojené státy americké se od počátku boje s koronavirem nepotýkají pouze s mezerami ve výrobě čipů. Nedostatečné jsou také zásoby zdravotnického vybavení jakou jsou roušky či rukavice. Prezident Biden proto podepsal dekret, který nařizuje za sto dní prozkoumat řetězce výrobců zaměřujících se na polovodičové čipy, baterie do elektrických aut, vzácné minerály a farmaceutika. Kromě toho také administrativa posoudí schopnosti odvětví obrany, zdravotnictví, komunikačních technologií, dopravy, energie a produkce potravin. Až poté by se v návaznosti rozhodovalo o dotaci do manufaktur čipů.

Biden se ve středu také potkal se skupinou amerických zákonodárců, s nimiž společně rozhodoval o dalších krocích. V posledních dnech byl totiž americký prezident pod tlakem republikánů, jež vyžadovali větší ochranu amerických výrobců. Tlačila na něj také skupina Semiconductor Industry Association, zabývající se výrobou polovodičů. „Apelujeme na prezidenta i Kongres, aby se nebáli investovat do domácí výroby a vývoje čipů,“ uvedla tak podle Reuters asociace. Ozývaly se však také hlasy firem jako Ford Motor, General Motors, Apple či Sony.

Snaha chránit domácí průmysl je zároveň boj s čínským trhem

Nedostatek čipů se totiž projevil především ve chvíli, kdy se americká ekonomika začala po prvotní vlně pandemie opět rozjíždět. Při ní se totiž snížila poptávka čipů ze strany automobilek, naopak ale rostla u technologických firem. Lidé si v karanténě zkrátka místo aut kupovali spíše nové telefony či tablety. Ve chvíli, kdy ale začala ekonomika najíždět do starých kolejí, začala být nouze o čipy zřetelnější. Alarmující je podle výrobců také fakt, že jsou v mnoha odvětvích průmyslu USA závislé pouze na jednom státu.

Revize nařízená podepsaným dekretem má pak přesně tato „slabá místa“ odhalit. Následně se může průmysl přeorientovat na spolupráci s více zeměmi, posílit recyklaci nebo najít nové partnery. I když administrativa Bidena popírá, že by se jednalo o krok namířený proti Číně, je takové vysvětlení velmi pravděpodobné. Rostoucí velmoc se totiž podobně jako USA snaží podpořit domácí produkci čipů a omezit svou závislost na importu. Vztahy s Čínou jsou navíc stále křehké po Trumpově obchodní válce a silně protekcionistické politice.

„Ve chvíli, kdy přijde krize, nesmíme jenom dohánět ostatní výrobce. Musíme jí v první řadě už předem zabránit,“ okomentoval situaci dle CNN Biden. Podle administrativy je totiž potřeba, aby USA na okolní dění jenom nereagovaly, ale předběhly ho a byly tak na případné problémy předem připravené. Američtí výrobci polovodičů sice odpovídají za 47 procent světového prodeje čipů, podle jejich asociace je ale jen 12 procent z nich vyrobeno v domácí produkci. Roku 1990 to však bylo až 37 procent.

Doporučujeme

Vítěz bulharských voleb Radev byl pověřen sestavením nové vlády

Vítěz nedávných bulharských parlamentních voleb Rumen Radev dnes získal mandát k sestavení nové vlády, uvedla agentura Reuters. Ihned poté předložil bulharské prezidentce Ilianě Jotovové svůj seznam ministrů, o kterém bude v pátek hlasovat parlament.

Rusko letos nikoho ze zahraničí na oslavy Dne vítězství nezvalo, řekl Ušakov

Rusko letos do zahraničí zvláštní pozvánky na oslavy výročí konce druhé světové války neposílalo, někteří politici z cizích zemí ale sami vyjádřili přání přijet do Moskvy. Dnes to řekl zahraničněpolitický poradce ruského prezidenta Vladimira Putina Jurij Ušakov. V této souvislosti zmínil slovenského premiéra Roberta Fica nebo běloruského autoritářského lídra Alexandra Lukašenka.

Čína odsoudila dva bývalé ministry obrany k trestu smrti s odkladem

Čína v rámci pokračujících čistek v armádě potrestala dva bývalé ministry obrany za korupci. Wej Feng-che a Li Šang-fu dostali trest smrti s dvouletým odkladem, který se má po uplynutí této lhůty změnit na doživotí bez možnosti podmínečného propuštění.

Pašinjan nepřijede na oslavy do Moskvy, ta ostře kritizovala Jerevan

Arménský premiér Nikol Pašinjan dnes oznámil, že se 9. května nezúčastní moskevských oslav vítězství nad nacistickým Německem ve druhé světové válce. Vysvětlil to začínající kampaní před červnovými volbami. Moskva na oplátku kritizovala sbližování Jerevanu se Západem.

Máme se bát pandemie hantaviru? Experti ujišťují, že ne

Vypuknutí hantavirové infekce na palubě expedice MV Hondius vyvolalo rozsáhlou mezinárodní reakci zdravotnických úřadů. Přesto přední odborníci ujišťují, že se lidé nové pandemie, podobné té covidové před šesti lety, obávat nemusí.

Bílý dům chystá novinky ke strategické bitcoinové rezervě

Spojené státy se chystají zveřejnit další informace ke strategické bitcoinové rezervě. Bílý dům řeší, jak sjednotit a zabezpečit kryptoměny držené federálními úřady. Nové oznámení má přijít v příštích týdnech.

Rusko hlásí 347 sestřelených ukrajinských dronů v průběhu noci

Rusko tvrdí, že od středečního večera nad svým územím sestřelilo 347 ukrajinských dronů. Oznámilo to dnes ruské ministerstvo obrany. Podle agentury AFP jde o obzvlášť vysoký počet hlášených ukrajinských dronů. Válčící strany přitom tento týden vyhlásily jednostranná příměří s odlišnými daty. Jednu ženu podle ruských úřadů zabil ukrajinský dron při útoku na mikrobus v Belgorodské oblasti na západě země, další člověk byl těžce zraněn. Čtyři raněné si v noci podle místních úřadů vyžádaly ruské útoky na Dněpropetrovskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny, dalších devět raněných oznámily dnes úřady z Charkova.

Odklon od dieselu v Číně zrychluje. Z drahé nafty těží elektrické trucky

Růst cen nafty po začátku války s Íránem může letos urychlit elektrifikaci čínské flotily těžkých nákladních vozů. Analytici i automobilky očekávají, že dražší provoz dieselových tahačů posílí zájem dopravců o elektrické modely a zároveň přispěje k rychlejšímu poklesu spotřeby pohonných hmot.

Americký ministr zahraničí Rubio jednal s papežem ve Vatikánu

Americký ministr zahraničí Marco Rubio dnes dopoledne jednal ve Vatikánu s papežem Lvem XIV. Uvedl to Vatikán. Jednání provázela očekávání po nedávných rozepřích mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a hlavou katolické církve ohledně války v Íránu. Americké ministerstvo zahraničí uvedlo, že jednání ukázalo silné vztahy mezi USA a Vatikánem.

Útok na předměstí Bejrútu: Izrael hlásí zabití velitele Hizballáhu

Izrael ve čtvrtek oznámil, že při středečním úderu na jižní předměstí Bejrútu zabil Ahmada Gháliba Balúta, velitele elitních jednotek Radván libanonského hnutí Hizballáh. Šlo o první izraelský útok na libanonskou metropoli od dohody o příměří z minulého měsíce.

Do Lotyšska pronikly dva drony z Ruska, jeden poškodil sklad ropy

Ve čtvrtek ráno do lotyšského vzdušného prostoru pronikly z ruského území dva drony, které se následně zřítily ve východním regionu Latgalsko. Jeden z nich dopadl v Rēzekne, zhruba 40 kilometrů od hranice s Ruskem, kde poškodil skladovací areál s nádržemi na ropu.

Norský chov lososů zatěžuje fjordy odpadem

Norské rybí farmy vypouštějí do fjordů a dalších pobřežních vod velké množství dusíku, fosforu a organického odpadu. Nová analýza upozorňuje, že znečištění z akvakultury odpovídá nečištěným splaškům od desítek milionů lidí ročně. Pro zemi, která je největším producentem chovaného lososa na světě, jde o nepříjemnou ekologickou vizitku.

Izrael bez varování zaútočil na Bejrút

Izraelská armáda dnes večer zasáhla jižní předměstí Bejrútu. Podle libanonské agentury NNA útok dopadl na hustě obydlenou oblast v libanonské metropoli. Izrael podle agentury AFP zaútočil bez předchozího varování poprvé od příměří, které vstoupilo v platnost 16. dubna.

Macron hovořil s íránským prezidentem o Hormuzském průlivu

Írán by měl využít příležitosti, kterou nabízí mnohonárodní mise pro Hormuzský průliv vedená Francií a Británií. V telefonickém rozhovoru to dnes francouzský prezident Emmanuel Macron řekl svému íránskému protějšku Masúdu Pezeškjánovi. Podle Macrona by Teherán i Washington měly koordinovaně přispět k obnovení volné plavby v průlivu a jeho okolí. Francie dnes oznámila, že v rámci příprav na misi zaměřenou na zajištění svobody plavby vysílá do Rudého moře letadlovou loď Charles de Gaulle.

Trump Íránu opět hrozí bombardováním, chce otevření Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump dnes na své sociální síti znovu pohrozil Íránu bombardováním, pokud Teherán neuzavře dohodu, jež povede k otevření Hormuzského průlivu. Bulvárnímu deníku New York Post šéf Bílého domu mezitím řekl, že je příliš brzy na jeho přímá osobní jednání s Teheránem.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama