-6.9 C
Czech
Pondělí 19. ledna 2026
AnalýzyANALÝZA: Ukrajinská invaze do Kurské oblasti může zvrátit průběh války

ANALÝZA: Ukrajinská invaze do Kurské oblasti může zvrátit průběh války

Ruská invaze na Ukrajinu začala 24. února 2022. Ukrajinská invaze do Ruska začala 6. srpna 2024. Tisíce ukrajinských vojáků postupují v Kurské oblasti a Moskva se obává i rozšíření válečné vřavy do sousední Bělgorodské oblasti. Ukrajina může hodně získat i ztratit – včetně vlastní suverenity.

Více než před týdnem šokovala Ukrajina prezidenta Vladimira Putina, ale i své spojence v čele se Spojenými státy, invazí do Kurské oblasti v Rusku. Situace na bojišti byla dlouho nepřehledná a Ukrajina navíc do dnešního dne o výpadu mlží.

Ukrajinské síly dobyly 1000 kilometrů čtverečních a 74 osad, oznámil v úterý nejvyšší velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj ukrajinskému prezidentovi Volodymyrovi Zelenskému. Tím už tak překvapivé ukrajinské úspěchy neskončily.

Ve středu Zelenskyj prohlásil, že se ukrajinským silám podařilo postoupit ještě o jeden až dva kilometry a zajmout stovku ruských vojáků. Ukrajinská armáda současně provedla zatím největší dronový útok na ruská vojenská letiště.

Ukrajinská invaze do Ruska se zapsala do historie jako první od druhé světové války. Moskva opakovaně prohlašuje, jak významné ztráty nepříteli způsobila a jak jeho postup zastavila. Skutečností však je, že Ukrajina má v Kurské oblasti tisíce skvěle vycvičených mužů, kvůli nimž musel být v noci na čtvrtek evakuován celý Glušovský okres, což znamená na 20 000 Rusů.

Tuto oblast Ukrajinci po svém průniku za ruskou hranici sevřeli ze tří stran. Na západě a jihu sousedí s Ukrajinou a ukrajinské síly se k ní přibližují směrem od Sudžského okresu přes Koreněvský okres z východu. Už navíc kompletně ovládají město Sudža.

Ukrajinská armáda zničila s pomocí systémů HIMARS most přes řeku Sejm v západní části Kurské oblasti, napsal web Politico s odkazem na představitele ruských bezpečnostních sil. Navíc se jí podařilo obklíčit a zajmout 700 ruských vojáků.

Most byl pro Rusko důležitou zásobovací trasou. V oblasti jsou už pouze dva mosty. Kdyby je Ukrajinci zničili, měli by nakročeno k ovládnutí větší části Kurské oblasti. Syrskyj v pátek potvrdil, že ukrajinské síly postupují v různých směrech.

Dostali rozkaz, a tak šli

Jejich postup však zpomaluje, což potvrdil i americký Institut pro Studium války (ISW). Bez ohledu na tuto očekávanou skutečnost však ukrajinská invaze překvapila svým bleskovým průběhem a rychlými územními zisky.

Volba napadnout zrovna Kurskou oblast nebyla náhodná. „Před dvěma měsíci, když ruské jednotky vtrhly do Charkovské oblasti, Kyjev sledoval své hranice a obával se, kde ještě Rusko může najít slabá místa,“ píše server CNN Prima News.

Uvedl, že to vypadá, jako by se ukrajinské velení podívalo na mapu s uvědoměním, že i Rusko je zranitelné. A skutečně – nepřítel zde zranitelný byl. Příliš dlouhou hranici hlídala špatně vycvičená pohraniční stráž a branci na podobné úrovni.

Posádku zachvátil chaos a rozprchla do okolních lesů. Ukrajinské síly pronikly hranicí hladce jako nůž máslem. Začátek invaze popsalo televizi BBC několik účastnících se ukrajinských vojáků. Jedním z nich byl Thomas, který už je zpět v domovské zemi.

„Dostali jsme rozkaz, abychom se tam přesunuli (do Kurské oblasti), ale pořádně jsme nevěděli, co to znamená,“ přiznal voják. „Předem jsme potlačili komunikaci a sledovací prostředky nepřítele, abychom uvolnili cestu.“

Ukrajinci rušili komunikaci ruských jednotek, což vedlo ke špatné koordinaci nepřítele, chaosu a neschopnosti včas kyjevské síly zastavit. „Prvek překvapení fungoval,“ napsal na Telegramu jiný voják, který je stále v Rusku. „Vstoupili jsme snadno a čelili jsme jen malému odporu. Dne 6. srpna v noci přešly první skupiny do několika směrů,“ dodal muž. Pro operace jako tato je důležité vysoké utajení, což se podařilo. O akci nevěděl ani Washington.

Rouška utajení však opadla, jakmile se vzedmuly vlny prchajících civilistů. Ukrajinské síly však již upevnily pozice a připravují se je udržet. „Ruští civilisté, které potkáváme, nekladou odpor,“ odepsal přes Telegram zmíněný voják.

On i jeho spolubojovníci je nechávají být. Občas se k vetřelcům chovají „negativně“ nebo „ostře“, jindy nereagují vůbec. „Někdy nás také klamou o pozici ruských jednotek,“ přiznal účastník ukrajinského blitzkriegu.

Nepoměr sil je dočasný

Ukrajincům dodal snadný postup do Kurské oblasti na morálce, Rusko zostudil a Putina rozzuřil. Prezident pohrozil hrozivou odplatou a velení ruské armády už kvůli tomu stáhlo některé jednotky ze Záporožské a Chersonské oblasti.

Jedná se převážně o menší a hůře vycvičené útvary. Zatím se Ukrajinci střetli jen se slabě vycvičenými jednotkami čečenských vojáků, kteří se během počátků invaze na Ukrajinu nepředvedli jako spolehlivá síla, a s branci.

Kyjev však Putina urazil a pozorovatelé se shodují, že bude přituhovat. Ukrajinské síly se zatím vyhřívají na výsluní svého úspěchu, Rusko ale odpoví… a odpoví tvrdě. Analytici se shodují, že ukrajinské velení musí přijít s nějakým udržitelným plánem.

Velitelé například mohou posílit jednotky postupující Kurskou oblastí a pokračovat ve snaze získat co největší územní zisky a rozšířit invazi i do Bělgorodské oblasti. Nebo je včas stáhnout, aby předešli katastrofě v podobě masakru.

„Počáteční fáze ofenzívy s velmi rychlým postupem a zřízením obranných pozic v Kurské oblasti se zřejmě chýlí ke konci,“ upozornil podle televize CNBC poradce v oblasti rizik pro střední a východní Evropu Andrius Tursa. Ukrajinskou operaci označil za riskantní. Teď bude podle něj důležité, zda kyjevské síly dokážou své pozice udržet, případně se stáhnout s minimálními ztrátami. Ofenzívu vedou zkušení vojáci se západní technikou a nepoměr sil hraje ve prospěch Ukrajinců.

Pro Putina je však tak rychlý a snadný průnik na ruské území ostudou a podle vojenských expertů může dlouhodobý neúspěch ve snaze nepřítele vypudit definitivně podkopat jeho autoritu. Očekává se proto velice tvrdá odpověď.

Černý scénář pro Kyjev

Zatím ruské posily zřejmě tvořily jen špatně vycvičené jednotky, odhaduje pro agenturu AP vojenský analytik Michael Kofman s tím, že si Rusko vede velmi špatně. Podařilo se totiž postup Ukrajinců zpomalit, nikoli zablokovat ve všech směrech.

Že jsou ruské posily špatně vycvičené dokazuje i ohořelý zaparkovaný vojenský konvoj na kraji silnice poblíž oblasti bojů. Ukrajinci ho snadno zlikvidovali raketami. Zkušené jednotky takové chyby podle Kofmana nedělají.

Největším rizikem je, že se poměr sil výrazně překlopí na ruskou stranu a ukrajinské síly budou zdecimovány ve svých obranných pozicích nebo při ústupu. Trusa uvedl, že ukrajinské velení zřejmě muselo nasazené síly stáhnout z částí fronty, kde teď chybí.

Reportér CNN Nick Paton Walsh, válečný zpravodaj na Ukrajině, zase ve své analýze napsal, že nechápe, kde vzala Ukrajina uprostřed nedostatku bojeschopných mužů tolik vojáků. Úderu se jich podle něj musí účastnit tisíce.

Podle vojenských expertů a pozorovatelů Kyjev vyčlenil k operaci až 10 000 vojáků. Walsh spekuloval, že nedostatek vojenského personálu mohlo zavinit vyčlenění velké armády pro vpád do Ruska. Její ztráta by byla pro Kyjev katastrofální.

Matthew Savill, ředitel vojenských věd obranného think-tanku Royal United Services Institute (RUSI), upozornil, že udržet obranné pozice v Kurské oblasti proti přesile, a navíc s nedostatečnými rezervami, bude velmi obtížné. V případě ztráty sil operujících v Kurské oblasti budou Ukrajině chybět posily, které by jinak byly nasazeny v kritických úsecích fronty, kam aktuálně patří Donbas, zejména Časiv Jar a Povrovsk. Rusové v tomto směru pomalu postupují.

Profesor mezinárodní politiky na vojenské univerzitě v Mnichově Carlo Masala varoval, že neúspěch Ukrajinců v Kurské oblasti a související nedostatek ukrajinských posil pro kritický Donbas by mohl vést až ke kapitulaci Kyjeva a ruskému vítězství.

Černý scénář pro Moskvu

Cílem Ukrajiny není okupovat ruské území, avšak vytvořit v Kurské a Bělgorodské oblasti, odkud Rusové odpalují rakety na Charkov, nárazníkové bezpečnostní pásmo. Ukrajina tím navíc zvýší dosah svých útoků na území Ruska. Nejmenovaný ukrajinský představitel sdělil, že Kyjev hodlá obsazením Kurské oblasti získat vyjednávací sílu v souvislosti s možnými mírovými rozhovory. Uvedl, že Kyjev nepotřebuje ruské území, ale dostat okupanty z Ukrajiny.  

I Masala se domnívá, že pokud by se ukrajinské síly v Kurské (v případě úspěchu i v Bělgorodské) oblasti udržely dostatečně dlouho, klíčové osoby v Putinově okolí by mohly dostat strach z hrozby pro stabilitu Ruské federace.

Taraz Kuzio, profesor politologie z Kyjeva, tvrdí, že udržením Kurské oblasti by navíc Kyjev mohl snížit Putinův vliv při mírových rozhovorech a také by mohl poskytnout prostor „ruským opozičním skupinám“ uvnitř Ruska.

„Ukrajinský vpád do Ruska je odvážný a riskantní a může selhat. Taková je už povaha války,“ vysvětlil Kuzio s tím, že již nyní můžeme pozorovat úspěchy – například v tom, že se nemusíme tolik obávat překročení ruských červených linií.

Tento úspěch zvýšil ukrajinským silám morálku a opačný efekt měl na ruské vojáky. Posílil navíc mýtus, že ukrajinská armáda zocelená válkou zůstává impozantní silou, přičemž ta ruská opět selhává.

Reklama

Doporučujeme

Ruský dronový útok podle úřadů poničil energetické objekty v Oděské oblasti

Ruské drony v noci na dnešek poškodily energetickou infrastrukturu v jihoukrajinské Oděské oblasti. Oznámil to dnes Oleh Kiper, šéf vojenské správy oblasti, která je opakovaně cílem ruských útoků. Jeden člověk utrpěl zranění.

Srážka dvou rychlovlaků ve Španělsku, nejméně 21 mrtvých

Tragédie na jihu Španělska v neděli večer ochromila dopravu v okolí Córdoby. V blízkosti obce Adamuz se srazil vysokorychlostní vlak, který vykolejil, s dalším spojem v protisměru. Policie potvrdila nejméně 21 mrtvých a desítky zraněných.

Velvyslanci států EU v Bruselu jednají o Trumpových hrozbách, řeší další kroky

V Bruselu začalo v sobotu narychlo svolané jednání velvyslanců členských států Evropské unie. Mimořádné zasedání se koná v reakci na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o zvýšení amerických cel vůči několika evropským zemím jako součásti jeho snahy získat pro Spojené státy Grónsko.

Prezident odmítl kritiku Macinky, Ukrajina chce podle něj letouny koupit

Prezident Petr Pavel odmítl kritiku ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé). Macinka Pavla kritizoval za to, že tento týden při návštěvě Ukrajiny nabídl napadené zemi několik menších letounů na obranu proti dronům. Podle Pavla ukrajinská strana navrhla odkoupení letounů L-159, což by pro českého výrobce byla příležitost. Pavel to dnes řekl novinářům před odletem do Vatikánu.

Trump chce od zemí miliardu dolarů za stálé členství v navržené Radě míru

Americká administrativa bude chtít nejméně jednu miliardu dolarů (20,9 miliardy Kč) od každé země, která chce být stálým členem Rady míru vytvářené prezidentem Donaldem Trumpem, napsala v noci na dnešek agentura Bloomberg. Tato informace je obsažena i v chartě Rady míru, kterou zveřejnil server The Times of Israel. Ten také upozornil, že v dokumentu není zmínka o Gaze. Trump přitom navrženou Radu míru označil za součást urovnání situace v palestinském Pásmu Gazy. Podle Bloombergu se někteří obávají, že se Trump snaží vytvořit konkurenci vůči Organizaci spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje.

Požár v pákistánském obchodním centru zabil nejméně šest lidí

Při rozsáhlém požáru vícepodlažního nákupního centra Gul Plaza v pákistánském Karáčí zahynulo nejméně šest lidí, mezi nimi i jeden hasič. Dalších přibližně dvacet osob utrpělo zranění. Úřady se obávají, že uvnitř budovy mohou být stále uvězněni další lidé.

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři dnes vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách dnes ČTK potvrdilo české ministerstvo zahraničí. APA dnes také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a dnes vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.

Macron chce, aby EU sáhla po nástroji proti ekonomickému nátlaku

Emmanuel Macron chce v EU prosadit tvrdší odpověď na nové celní hrozby Donalda Trumpa. V Bruselu má tlačit na aktivaci takzvaného anti coercion instrumentu, nástroje určeného pro situace, kdy třetí země tlačí na EU obchodními nebo investičními opatřeními.

Vězni v Guatemale ovládli tři věznice a drží desítky rukojmích

Vězni v Guatemale v sobotu koordinovaně ovládli tři věznice a vzali nejméně 46 rukojmích. Mezi zadrženými jsou hlavně dozorci, podle úřadů také další zaměstnanci vězeňské služby. Bezpečnostní složky se snažily převzít kontrolu nad areály a vyjednat propuštění zajatých.

Pentagon připravil 1500 vojáků pro případné nasazení v Minnesotě

Pentagon nařídil zhruba 1500 vojákům v aktivní službě, aby se připravili na možné nasazení do Minnesoty. Jde o reakci na napětí ve státě, kde už několik dní pokračují protesty namířené proti federálním imigračním agentům a kde prezident Donald Trump ve čtvrtek 15. ledna 2026 veřejně zvažoval použití zákona o povstání.

Za protesty v Íránu, při nichž umírali lidé, mohou USA, tvrdí íránský lídr Chameneí

Nejvyšší vůdce Íránu ajatolláh Alí Chameneí obvinil USA a prezidenta Donalda Trumpa z přímé odpovědnosti za násilí, oběti na životech a destabilizaci země během nedávných masových protestů. Uvedl to ve svém sobotním projevu, v němž se poprvé rozsáhleji vyjádřil k událostem, které Írán zasáhly od konce prosince.

Brusel hodlá vyloučit čínské technologie z kritické infrastruktury

Evropská komise plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z EK.

Ugandská armáda odmítla tvrzení opozice, že den po volbách unesla jejího lídra

Mluvčí ugandské armády dnes odmítl páteční tvrzení opozice, že její prezidentský kandidát Bobi Wine byl unesen vojáky. V Ugandě by měly být dnes zveřejněny výsledky čtvrtečních prezidentských a parlamentních voleb, napsala agentura AFP. V pátek po sečtení zhruba 80 procent hlasů vedl podle ústřední volební komise s asi 74 procenty autoritářský prezident Yoweri Museveni, který je hlavou této padesátimilionové země od roku 1986.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama