Reklama
9.6 C
Czech
Sobota 7. března 2026
Věda a TechnikaPokud chceme odvrátit klimatickou katastrofu, musíme jednat hned, varuje zpráva IPCC

Pokud chceme odvrátit klimatickou katastrofu, musíme jednat hned, varuje zpráva IPCC

Je to teď, nebo nikdy. Musí dojít k rychlému, okamžitému a hlubokému snížení emisí oxidu uhličitého (CO2), varuje Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC). Ve své zprávě upozorňuje, že k udržení globálního oteplování na hranici 1,5 stupně Celsia, k němuž se světové vlády zavázaly, brzy bude pozdě. Vědci představili plán, který by mohl zabránit oteplení o 3,2 stupně, které by vedlo ke globální katastrofě. Informuje o tom BBC News. 

IPCC zveřejnil zprávu schválenou vědci a státními úředníky na zasedání, která se týká klimatické změny a pokynů, jak proti ní postupovat, píše se na webu BBC News. Vyplývá z ní, že je to teď, nebo nikdy. 

I kdyby světové vlády plně realizovaly své politiky zavedené do roku 2020 o snižování emisí CO2, svět čeká černý scénář, oteplení o 3,2 stupně Celsia. 

Zemi v takovém případě zasáhnou bezprecedentní vlny veder, které by v některých oblastech trpících na sucho přivodily podmínky neslučitelné se životem, silné bouře a nedostatek vody. Tyto okolnosti by vedly k masovým migracím a chaosu.

Aby se tomuto scénáři zabránilo, svět v tomto století musí udržet oteplování na hranici 1,5 stupně Celsia. Ze zprávy IPCC vyplývá, že již mnoho času nemáme, ale ještě s tím něco dělat můžeme. 

Příštích několik let bude kritických 

Udržet oteplování na požadované hranici podle expertů bude vyžadovat masivní změny v energetice, průmyslu, dopravě, spotřebním chování lidí a způsobu, jakým zacházíme s přírodou. 

Emise CO2 svého vrcholu musejí dosáhnout do roku 2025 a následně rychle klesat. Vědci varují, že do poloviny století musíme dosáhnout čisté nuly. 

Lidstvu tedy ke kritické hranici zbývají tři roky. „Musíme maxima emisí skleníkových plynů dosáhnout do roku 2025 a poté je velmi rychle snížit,” řekla hlavní autorka zprávy Heleen De Coninck. 

„V druhé polovině století, krátce po roce 2050, budeme muset dosáhnout negativních emisí nebo oxid uhličitý odstranit z atmosféry,” pokračuje De Coninck. 

Vědci se shodují, že příštích několik let bude kritických. Pokud totiž emise skleníkových plynů neomezíme do roku 2030, bude již téměř nemožné globální oteplování v tomto století snížit. 

„Konec hry o fosilní paliva, která pohánějí jak války, tak klimatický chaos,” prohlásila Kaisa Kosonen z Greenpeace. 

„Pro vývoj nových fosilních paliv už neexistuje prostor. Stávající uhelné a plynové elektrárny musejí být uzavřeny,” prohlásila. 

Podstatné je rovněž změnit celkovou politiku, infrastrukturu a životní styl. V praxi to podle expertů znamená zdravé stravování, podporu chůze a dominanci elektrických automobilů. 

Důležité také bude CO2 z atmosféry „vysát”. Samotné zalesňování a změny v oblasti zemědělství podle vědců stačit nebudou. K tomu bude nutné využívat technologii pro odstraňování oxidu uhličitého přímo z atmosféry. Ta je ovšem nová a v současnosti velmi drahá.

Reklama

Doporučujeme

Stanete se „legitimním cílem“ Íránu, varoval země EU náměstek ministra

Írán varoval evropské státy před přímým zapojením do konfliktu na Blízkém východě. Podle Teheránu by se země Evropské unie, které by se přidaly k americkým a izraelským útokům, staly legitimním cílem odvetných úderů.

Maďarsko zadrželo sedm Ukrajinců, Kyjev doporučuje Maďarsku se vyhnout

Maďarský daňový úřad oznámil zadržení sedmi Ukrajinců, které stíhá kvůli podezření z praní špinavých peněz. Zadržuje také dvě vozidla pro přepravu peněz. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na zmíněný úřad. Kyjev o něco dříve obvinil Maďarsko ze zadržení sedmi pracovníků ukrajinské státní banky Oščadbank, kteří podle něj převáželi z Rakouska peníze a zlato. Ukrajina požaduje jejich okamžité propuštění, uvedl šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha na síti X. Kyjev zároveň vyzval Ukrajince, aby se vyhnuli cestám do sousedního Maďarska.

USA vyšetřují zásah školy v Íránu. Analýza naznačuje souvislost s americkým útokem

Američtí vojenští vyšetřovatelé se domnívají, že za úder na dívčí školu v jihoíránském městě Mínáb, při němž zahynuly desítky dětí, pravděpodobně nesou odpovědnost Spojené státy. Vyšetřování nicméně zatím stále probíhá. K tragédii došlo během prvního dne amerických a izraelských útoků na Írán.

Izrael zasáhl na předměstí Bejrútu sídlo výkonné rady Hizballáhu

Při noční vlně úderů na Libanon bylo zasaženo sídlo výkonné rady proíránského hnutí Hizballáh na předměstí Bejrútu, uvedla podle serveru The Times of Israel (ToI) izraelská armáda. Údery dále na předměstí Dahíja zasáhly desítky vícepodlažních budov a skladiště dronů. Noční údery podle libanonské agentury NNA zasáhly také desítky vesnic na jihu a východě Libanonu. Dopoledne Izrael zahájil další vlnu úderů. Výbuchy byly hlášeny z oblasti pobřežního města Sajdá.

Trump má problém. Soud mu nařídil vrátit peníze vybrané z cel

Americký soud pro mezinárodní obchod nařídil Celní a pohraniční stráži vrátit částku přes 130 miliard dolarů (asi 2,99 bilionu korun) dvěma tisícům amerických podniků. Rozhodnutí padlo poté, co Nejvyšší soud zrušil cla americké administrativy uvalená na obchodní partnery na základě zákona International Emergency Economic Powers Act (IEEPA).

Írán by měl mít dobrého vůdce, řekl Trump s tím, že USA mají několik kandidátů

Írán by měl mít dobrého vůdce, prohlásil v noci na dnešek americký prezident Donald Trump. USA mají v hledáčku několik lidí, kteří by mohli odvádět dobrou práci, dodal v exkluzivním rozhovoru pro NBC News. Jeho komentář následoval den poté, co Trump zpravodajskému serveru Axios řekl, že musí být osobně zapojen do výběru dalšího íránského lídra, přičemž odkázal na příklad Venezuely.

Írán si americkou základnu, kde zemřelo šest vojáků, zřejmě vytipoval

Íránské zpravodajské služby zřejmě sledovaly pohyb amerických vojáků mezi základnami a tipovaly cíle pro milice přidružené k islámské republice. Podařilo se identifikovat zbývající dva vojáky zabité na základně v kuvajtském přístavním městě Šuajpa.

Moderátorka NBC Savannah Guthrie plánuje návrat do vysílání. Pátrání po její matce pokračuje

Americká televizní moderátorka Savannah Guthrie se po týdnech nejistoty chystá vrátit do vysílání pořadu Today. Zatím však zůstává především po boku rodiny a soustředí se na pátrání po své matce, která zmizela začátkem února.

USA a Izrael dále útočí na íránské cíle, Teherán vyslal rakety na Tel Aviv

Spojené státy a Izrael dnes pokračují sedmým dnem v útocích proti Íránu. Oblastní velitelství americké armády (CENTCOM) oznámilo zásah íránské lodě sloužící pro starty dronů. Izraelské vojsko (IDF) zase uvedlo, že zahájilo další širokou vlnu útoků na infrastrukturu režimu v Teheránu. Írán krátce nato uvedl, že vyslal rakety na Tel Aviv. Izrael znovu zaútočil i na jih Libanonu.

Americký krypto zákon narazil na další překážku

Snaha prosadit v USA klíčový krypto zákon znovu narazila. Jednání se zadrhla na sporu mezi bankami, kryptofirmami a Bílým domem a roste nejistota, zda se návrh podaří schválit ještě letos. Pro kryptosektor by to byla citelná komplikace, protože firmy dál fungují v nejasném regulatorním prostředí.

USA požádaly Ukrajinu o pomoc proti íránským dronům

Spojené státy požádaly Ukrajinu o pomoc při obraně svých spojenců na Blízkém východě před íránskými drony. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky uvedl, že Kyjev může nabídnout odborníky i technologie získané během války s Ruskem. Pomoc však podmínil tím, že neoslabí obranu Ukrajiny.

Británie vyšle do Kataru letouny Typhoon, NATO posílilo ochranu před raketami

Británie se chystá vyslat do Kataru čtyři bojové letouny Typhoon k posílení obranných operací v Kataru i celém regionu, oznámil dnes britský premiér Keir Starmer. Na tiskové konferenci také řekl, že speciální vztah Londýna a Washingtonu funguje normálně. Severoatlantická aliance oznámila, že posílila ochranu před balistickými raketami po středečním incidentu, kdy byla u Turecka zničena jedna taková raketa vypálená z Íránu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama