Írán v noci na dnešek zaútočil na Kuvajt a Bahrajn v reakci na poslední americké údery. Potvrdily to íránské revoluční gardy, které také varovaly, že by mohly být zcela zastaveny mírové rozhovory s USA, pokud budou americké útoky na Írán pokračovat. Gardy varovaly, že budou reagovat s ještě větší silou na jakékoli další porušení stávajícího příměří ze strany USA. Kuvajt v noci na dnešek potvrdil, že čelí útokům nepřátelských raket a dronů, protivzdušný poplach byl i v Bahrajnu, uvedla agentura Reuters.
Americké velitelství CENTCOM i americký prezident Donald Trump oznámili v noci na dnešek nové americké údery na Írán, které byly podle nich reakcí na porušení příměří ze strany Íránu. To spočívalo podle prohlášení americké armády v druhém útoku od čtvrtka na tanker plující v Hormuzském průlivu. Trump Íránu také pohrozil obnovením bojů.
The US conducted a round of attacks on targets in Iran, while the Islamic Republic launched strikes against eight key American military infrastructure sites in the Middle East, as both sides accused each other of violating a ceasefire https://t.co/ZPegUN0No3
— Bloomberg (@business) June 28, 2026
Íránské revoluční gardy podle agentury Reuters uvedly, že na Kuvajt a Bahrajn zaútočily za použití dronů a raket. Poukázaly právě na poslední americké údery, které podle nich porušily červnovou dohodu mezi USA a Íránem. Její porušování „povede k zastavení všech diplomatických snah“, uvedly íránské revoluční gardy. Uvedly také, že odpoví na každé nové údery proti Íránu a že americké základny v regionu „zažijí peklo v příštích dnech“.
Později gardy pohrozily „úplným zastavením“ rozhovorů s USA, pokud bude Amerika v útocích pokračovat. Prohlášení které bylo zveřejněno ve státním listu IRAN, představuje podle agentury AP dosud nejostřejší pohrůžku směrem k rozhovorům založeným na memorandu o porozumění, které vytvořilo 60denní prostor pro jednání o trvalé mírové dohodě.
Íránské ministerstvo zahraničí uvedlo, že noční útoky americké „teroristické armády“ udeřily na několik monitorovacích a pozorovacích zařízení na jižním pobřeží Íránu. Teherán útoky označil za porušení prozatímní dohody ze 17. června. Tyto „brutální útoky“ podle něj ukazují, že „USA svým závazkům nepřikládají sebemenší hodnotu a důvěryhodnost a porušování slibů je součástí jejich povahy“. Írán je podle ministerstva „odhodlán bránit svou suverenitu“.
Íránské revoluční gardy upřesnily, že zaútočily na velení americké páté flotily v Bahrajnu a na leteckou základnu v Kuvajtu. Kuvajt dnes odsoudil „flagrantní porušení“ své suverenity po úderech proti jeho území za úsvitu a uvedl, že podkopávají úsilí o ukončení války na Blízkém východě. Armáda malého emirátu v Perském zálivu uvedla, že ráno sestřelila dvě balistické rakety a že nejsou hlášeny žádné škody nebo oběti.
Také bahrajnská armáda oznámila, že „zachytila a zničila“ několik íránských střel. Bahrajnské ministerstvo vnitra oznámilo, že poškozena byla jedna obytná budova, ale nejsou hlášeny žádné oběti. Ministerstvo zahraničí v Manámě označilo útoky jako „nebezpečnou eskalaci“, která zapadá do vědomého „vzorce opakovaných útoků“ proti Bahrajnu.
Nejmenovaný americký činitel agentuře Reuters řekl, že íránské údery nezpůsobily na amerických základnách v regionu oběti. Ani škody se zatím nejeví rozsáhlé.
Írán na Kuvajt, Bahrajn i další arabské státy v regionu v uplynulých měsících útočil v odvetě za americké údery. Teherán to odůvodňoval tím, že tyto státy hostí americké základny používané pro agresi proti íránskému území. Údery zasáhly podle médií americké základny, způsobily však i řadu mrtvých mezi civilisty.
Íránské revoluční gardy oznámily údery na americké základny v regionu také v noci z pátku na sobotu v reakci na předchozí americké útoky. Ty americká armáda odůvodnila předchozím čtvrtečním íránským útokem na nákladní loď v Hormuzském průlivu.
Válku, kterou USA a Izrael proti Íránu zahájily v únoru, zastavilo příměří. V polovině června Washington s Teheránem podepsaly takzvané memorandum o porozumění, kterým si stanovily 60 dní na dojednání konečné mírové dohody. Dokument také počítá s obnovením volné plavby v Hormuzském průlivu, který je klíčový pro vývoz ropy a plynu ze zemí Perského zálivu.
