Kolem Země o víkendu proletí asteroid 1997 NC1, který se k naší planetě dostane nejblíže za dobu, kam zatím sahají výpočty jeho dráhy. Srážka nehrozí, vesmírné těleso ale bude možné z některých míst světa zahlédnout dalekohledem.
Asteroid se k Zemi nejvíce přiblíží v sobotu 27. června v 11:14 UTC, tedy ve 13:14 našeho času. Proletí ve vzdálenosti asi 2,56 milionu kilometrů, tedy zhruba 6,6násobku vzdálenosti mezi Zemí a Měsícem. V řeči astronomie jde o poměrně blízké setkání, pro běžnou představu je to ale stále obrovská dálka.
Rozměry tělesa se odhadují přibližně na 700 metrů až 1,6 kilometru, jiné odhady mluví až o 1 650 metrech. Pro srovnání, v největší možné variantě by asteroid měřil asi jako pět Eiffelových věží postavených na sebe.
Nebezpečný jen podle zařazení
Asteroid má označení potenciálně nebezpečný, což ale neznamená, že by nyní ohrožoval Zemi. Označení vychází z toho, že jde o velké těleso pohybující se v blízkosti zemské dráhy. Kanadská kosmická agentura zdůrazňuje, že aktuální průlet nepředstavuje žádné riziko.
Astrofyzička Heidi White přirovnala vzdálenost k jednoduchému modelu. „Kdybychom Zemi zmenšili na velikost pomeranče, asteroid by pořád prolétal 20 metrů daleko,“ vysvětluje. Podobné průlety větších asteroidů nejsou každodenní událostí a objevují se zhruba jednou za několik let.
Přiblížení 1997 NC1 je zároveň výjimečné historicky. Tak blízko u Země nebyl minimálně od doby před rokem 1600, kam zatím sahají výpočty jeho dráhy. Znovu se do podobné vzdálenosti dostane až v roce 2133.
Bez dalekohledu vidět nebude
Přestože jde o velké těleso, pouhým okem vidět nebude. Asteroid bude příliš slabý, asi čtyřicetkrát méně jasný než nejslabší hvězdy viditelné pouhým okem. Pozorování navíc ztíží téměř úplný Měsíc, který zesvětlí noční oblohu.
Pozorovatelé budou potřebovat menší hvězdářský dalekohled, případně větší astronomický triedr na stativu a místo s co nejmenším světelným znečištěním. Na obloze se bude pohybovat poblíž souhvězdí Hadonoše a Ocasu Hada, jižně od jasné hvězdy Vega. Pomoci mohou i astronomické aplikace, v nichž stačí vyhledat označení 1997 NC1.
V dalekohledu bude asteroid vypadat jako slabý světelný bod, který se pomalu posouvá vůči hvězdnému pozadí. Právě takové průlety astronomům pomáhají zpřesnit dráhu tělesa a lépe určit jeho velikost, tvar i složení.
