Vědci z Oxfordské univerzity pracují na nové experimentální vakcíně proti vzácnému kmenu eboly Bundibugyo, která by mohla být připravena ke klinickým testům už během dvou až tří měsíců. Vývoj probíhá ve zrychleném režimu kvůli rostoucím obavám z epidemie v Demokratické republice Kongo, informuje BBC, The Guardian a další servery.
Současné ohnisko nákazy si podle dostupných údajů vyžádalo přibližně 750 podezřelých případů a 177 úmrtí. Kmen Bundibugyo patří mezi méně časté varianty eboly a vakcína proti němu dodnes neexistuje. Virus zabíjí zhruba třetinu nakažených.
UK scientists developing new Ebola vaccine that could be ready in months https://t.co/yWQpw6SuUc
— BBC News (UK) (@BBCNews) May 22, 2026
Světová zdravotnická organizace (WHO) zvýšila úroveň rizika v Demokratické republice Kongo z „vysokého“ na „velmi vysoké“. Mezinárodní hrozba však podle organizace zatím zůstává nízká. WHO zároveň vyhlásila stav ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu, zdůraznila však, že nejde o pandemii.
Oxfordský tým využívá technologii ChAdOx1, kterou vyvinul během pandemie covidu-19. Tato metoda umožňuje rychle přizpůsobit vakcínu různým infekčním onemocněním. Zatímco během pandemie nesla genetickou informaci viru covidu, nyní byla upravena pro virus eboly typu Bundibugyo.
Princip fungování spočívá ve využití geneticky upraveného šimpanzího viru nachlazení. Upravený virus je pro člověka bezpečný a slouží jako nosič genetické informace. Díky ní se imunitní systém učí rozpoznat virus eboly a připravit se na obranu proti skutečné infekci. Vakcína sama nemoc ani její příznaky nevyvolává.
Studie na zvířatech zatím nejsou
Účinnost nové vakcíny však zatím není potvrzena. WHO upozornila, že dosud nejsou k dispozici výsledky studií na zvířatech. Podle informací BBC testy v současnosti probíhají v Oxfordu a jejich výsledky rozhodnou, zda bude vakcína považována za slibného kandidáta pro další vývoj. Podle WHO se však svět očkování proti ebole dočká za půl až tři čtvrtě roku.
Na případnou výrobu ve velkém měřítku je již připraven indický Serum Institute of India. Jakmile Oxford dodá potřebný materiál v lékařské kvalitě, výroba může podle vědců rychle začít.
V případě nasazení by se vakcína nepoužívala plošně jako během pandemie covidu. Místo toho by se využila metoda takzvaného kruhového očkování – tedy ochrana osob s nejvyšším rizikem nákazy, zejména lidí v kontaktu s nemocnými a zdravotníků pečujících o pacienty.
