Vědci z Massachusetts Institute of Technology (MIT) oznámili, že pomocí umělé inteligence navrhli dvě zcela nová antibiotika, která v laboratorních i zvířecích testech účinně zabíjejí některé rezistentní bakterie, jako je například zlatý stafylokok nebo kapavka. Informuje o tom BBC, Sky News a další servery.
Na rozdíl od předchozích studií, kde umělá inteligence prohledávala databáze již známých látek, byla tentokrát použita tzv. generativní AI k vytvoření molekul „atom po atomu“. Tým analyzoval 36 milionů chemických sloučenin, včetně těch, které dosud neexistovaly, a naučil AI, jak různé molekulární struktury ovlivňují růst bakterií.
Generative #AI sketched 36 million antibiotic candidates overnight, then flagged molecules that puncture MRSA and gonorrhea cell walls, structures no human chemist had listed in a decade of notebooks 🧬
— I am AI (@KryptonAi) August 15, 2025
A second lab fed a language model a toxic peptide; the code flipped a few… pic.twitter.com/JJQdmWMmCe
„Jsme nadšení, protože jsme ukázali, že generativní AI lze použít k navrhování zcela nových antibiotik,“ uvedl profesor James Collins z MIT.
Během procesu byly vyřazeny látky příliš podobné stávajícím antibiotikům, potenciálně toxické nebo nevhodné pro léčbu. Nejlepší návrhy vědci poté syntetizovaly a testovaly na bakteriích a infikovaných myších, což vedlo k vytvoření dvou slibných kandidátů na léky.
Rezistence bakterií je rostoucí hrozbou. Infekce odolné vůči antibiotikům si každoročně vyžádají zhruba pět milionů obětí na celém světě a nové léky přibývají jen zřídka. Nadměrné užívání antibiotik umožnilo bakteriím vyvinout obranné mechanismy, a proto MIT hovoří o možnosti „druhé zlaté éry“ ve vývoji antibiotik.
Jsme na začátku, upozorňují vědci
Přesto profesor Collins upozorňuje, že k léčbě pacientů vede ještě dlouhá cesta. Nové sloučeniny potřebují další jeden až dva roky zdokonalování a poté řadu klinických zkoušek.
I Andrew Edwards z Imperial College London považuje objev za velmi významný a s enormním potenciálem. „Stále musíme udělat hodně práce, pokud jde o testování bezpečnosti a účinnosti,“ připomněl však.
Podobně mluví i profesor Chris Dowson z University of Warwick. Ten označil studii za „skvělou“ a AI za „významný krok vpřed“. Zároveň však upozornil na ekonomickou překážku: nové antibiotikum by se mělo používat co nejméně, aby si bakterie nevytvořily rezistenci. Což snižuje jeho komerční atraktivitu.
Výzkum publikovaný v časopise Cell ukazuje nejen vědecký, ale i technologický průlom: AI dokáže rychle a levně generovat nové molekuly, čímž může rozšířit arzenál proti „superbakteriím“. To potvrzuje i Collins. „Umělá inteligence nám umožňuje získat náskok v boji proti genům superbakterií,“ řekl. Dodal ale, že je otázkou, zda se s novými antibiotiky dokážeme chovat dost zodpovědně, aby jejich účinnost vydržela.