Praha 29. května 2025 (PROTEXT) – Stav českých budov ve veřejném vlastnictví není dobrý. Množství peněz, které jsou potřeba na jejich obnovu, ale výrazně převyšuje to, jaké jsou možnosti státního nebo krajských a obecních rozpočtů. V tom, jak tuto situaci řešit, jde už několik let příkladem Středočeský kraj. Stovky objektů škol, nemocnic nebo administrativních budov už postupně opravil nebo opravuje za pomoci metody EPC. Pro renovaci dalších desítek budov vysoutěžil zhotovitele před několika týdny. Podklady pro výběr zhotovitele a analýzu toho, kolik peněz a jaké množství energie lze uspořit, připravila energeticko-konzultační společnost PKV.
Střední školy a školská zařízení, nemocnice, domovy seniorů a další sociální a kulturní zařízení. Všechny tyto objekty teď čeká obnova. Jen PKV v posledních třech letech pro kraj zanalyzovalo a rozplánovalo práce na 27 budovách nebo areálech.
„Školy i další objekty, které jsme pro tento projekt vybrali, jsou často desítky let staré a jejich provoz neodpovídá standardům 21. století. Jejich energetická i stavební modernizace bude znamenat zlepšení jejich energetické náročnosti a stanou se příjemnějším místem pro jejich uživatele,“ říká Jan Skopeček, náměstek hejtmanky Středočeského kraje pro oblast regionálního rozvoje, územního plánování, dotací a sportu.
Renovace čítá výměnu zdrojů tepla nebo osvětlení, zateplení stěn, střech a stropů, úpravu vzduchotechniky, měření a regulace a řídícího systému, výměnu rozvodů a instalace obnovitelného zdroje energie, typicky fotovoltaiky a nasazení softwaru Enmon, který monitoruje energetické toky. „Celková hodnota prací na vytipovaných objektech bude činit 1,5 miliardy korun. Kromě nákladů na provozy budov a emisí oxidu uhličitého kraj ušetří dohromady asi 6 GWh energie za rok, což odpovídá spotřebě 1500 rodinných dům ročně,“ uvedl Ivan Macho, obchodní ředitel PKV. To je jednou ze šesti společností v Česku, které dokáže rozsáhlé EPC projekty připravit a má na to mandát od Národní rozvojové banky.
EPC: Jedna z cest, jak ve velkém renovovat veřejný majetek
EPC znamená, že rekonstrukce objektů se financuje z úspor, které renovace přinese, majitel objektu tak částku postupně splácí. Metoda velmi efektivně řeší problém, kdy instituce nebo správní jednotka na začátku nemá dostatek financí, aby práce finančně pokryla. „Například ze strany ministerstva zdravotnictví už padlo, že se jedná o preferovanou metodu, jak zrekonstruovat nemocniční areály, které jsou často v nevyhovujícím stavu. EPC jako nástroj je na trhu k dispozici asi 30 let, přesto se ho veřejná správa ostýchá používat, protože ho nemají osahaný,“ říká Macho.
Středočeský kraj přitom šel ukázkovou cestou, jak zamezit komplikacím při realizaci prací. Nejdříve si vytipoval objekty, které by potřeboval zrenovovat, následně si zadal analýzy, aby zjistil, jak na tom ty které objekty jsou a kde se inovace energeticky nejvíc vyplatí. Když už měl soubor objektů, kde by se práce měly dělat, soutěžil jejich dodavatele po balíčcích, aby se o všechno nestarala jedna firma a nebylo to příliš velké sousto. Tím udělal maximum proto, aby všechno dobře proběhlo.
„Celá příprava EPC projektů od analýz přes administraci veřejných zakázek až po podání žádostí o dotaci do programů zaměřených na realizaci energeticky úsporných opatření byla z 90 % hrazena Evropskou investiční bankou prostřednictvím finančního nástroje ELENA. Středočeský kraj tak spolufinancoval projekt s názvem CEBOREG, v rámci kterého realizoval zmíněnou komplexní přípravu gigantického množství EPC projektů, z pouhých 10 %. A právě tuto komplexní přípravu zajistilo u pěti z dvanácti projektů skvěle PKV,“ uvádí vedoucí oddělení přípravy a realizace projektů Petr Barák.
Středočeský kraj má v běhu několik vln EPC projektů, takže už vidí, co všechno mu to přináší. „Tři pilotní projekty EPCI, které byly realizovány ve třech objektech uspořily Středočeskému kraji a jeho organizacím od jejich dokončení v roce 2023 již 15 milionů korun za rok. Další EPC projekty v cca 60 organizacích představují pro Středočeský kraj po dokončení realizace v horizontu dvou let další úspory ve výši cca 50 až 60 milionů korun ročně,“ dodává vedoucí odboru řízení dotačních projektů Jaroslav Cingr.
Zdroj: PKV
