4.8 C
Czech
Sobota 6. prosince 2025
AnalýzyANALÝZA: Současní vojáci KLDR na Ukrajině válku neovlivní, vyslání dalších posil přímo...

ANALÝZA: Současní vojáci KLDR na Ukrajině válku neovlivní, vyslání dalších posil přímo do země už by ale mohlo

Obrovské ztráty ve válce na Ukrajině a potřeba ponechat vojáky na klíčových úsecích fronty přiměly ruského prezidenta Vladimira Putina požádat o vojenskou pomoc svého spojence, Kima Čong-una. Podle různých zdrojů bylo v ruské Kurské oblasti rozmístěno 10 až 12 000 severokorejských vojáků, přičemž již došlo k prvním střetům s Ukrajinci. Síly KLDR válku významně neovlivní, pokud tedy v ještě větších počtech nepřekročí rusko-ukrajinskou hranici.  

O zapojení severokorejských vojáků do bojů na Ukrajině jako první informovali zástupci ukrajinských a jihokorejských zpravodajských služeb. Moskva i Pchjongjang tyto zprávy označily za falešné s tím, že se nic takového neděje.

Ukrajinská média pak psala o budování takzvaného zvláštního burjatského praporu složeného z přibližně 3000 severokorejských vojáků. Ti měli nahradit padlé ruské vojáky z etnické menšiny Bujratů. Další zprávy však byly mnohem znepokojivější.

Podle zástupců ukrajinské i jihokorejské rozvědky dorazilo do Ruska 10 000 severokorejských vojáků. Nebylo jasné, jak je velení ruské armády využije. Anonymní armádní zdroje však již dříve zmiňovaly nasazení v Sudže a Kursku.

Americká televize CNN s odkazem na list The New York Times (NYT) upozornila na vznik nového vojenského uskupení čítajícího 50 000 ruských i severokorejských vojáků. Jejich cílem má být vytlačení Ukrajinců z Kurské oblasti.

První střety  

Ukrajinské síly o počtu asi 10 000 mužů nečekaně vtrhly do Kurské oblasti v létě a zabraly stovky kilometrů čtverečních ruského území. Cílem operace bylo získat páku při vyjednávání s Ruskem, přimět nepřítele odklonit vojáky z krizové fronty v Doněcké oblasti a zabránit ostřelování Chersonu.

Ukrajinci nasadili do Kurské oblasti cenné, skvěle vycvičené jednotky, potřebné hlavně na východě Ukrajiny, podpořené západní obrněnou technikou (tanky a obrněnci). Jejich ztráta by byla pro Kyjev v době nedostatku mužů ve zbrani zdrcující.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj upozornil, že v Kurské oblasti je nasazeno dokonce 11 000 severokorejských vojáků. Na summitu Evropského politického společenství (EPC) v Budapešti přiznal, že tam došlo k prvním střetům.

„Někteří z nich už se zúčastnili bojů proti ukrajinské armádě,“ citoval ukrajinského prezidenta server The Kyiv Independent. „Byly už zaznamenány ztráty.“ Není však jasné, kolik vojáků KLDR při těchto střetech padlo a jak boje probíhaly.

Lehká pěchota  

Podle později aktualizovaných informací přímo od Zelenského už Rusko skutečně zapojilo skupinu o 50 000 vojácích, kterou tvoří 11 až 12 000 severokorejských mužů, do bojů v Kurské oblasti. Příliš mnoho informací k dispozici není.

Nejmenovaný mluvčí jedné z mechanizovaných brigád uvedl, že Rusové (doplnění o Severokorejce) zaútočili v několika masivních vlnách. Ukrajinci všechny pokusy o prolomení obranné linie odrazili.

Severokorejští vojáci prošli výcvikem v dělostřelecké palbě, základní taktice pěchoty, a hlavně ve vyklízení zákopů. Upozornili na to podle serveru Novinky, který se odvolával na list The New York Times, američtí a ukrajinští představitelé.

Jednotky KLDR rozdělilo ruské velení do dvou skupin – jedna je zodpovědná za postup a druhá za zajištění území, odkud se ještě úplně nepodařilo Ukrajince vytlačit. Moskva je oblékla do ruských uniforem ve snaze jejich přítomnost ve válce zatajit.

Severokorejští vojáci byli podle amerických i ukrajinských zdrojů vybaveni kulomety, odstřelovacími puškami, protitankovými střelami a raketomety. Podle těchto zdrojů budou zřejmě bojovat jako samostatné jednotky lehké pěchoty bez obrněných vozidel.

Pokud Rusové vytlačí Ukrajince z Kurské oblasti, očekává se jejich postup na ukrajinské území. Zatím však není jasné, zda Kim dovolí, aby jeho vojáci také pokračovali na ukrajinské bojiště, tvrdí Američané. Malé množství Severokorejců na Ukrajině působí.

Je podle nich možné, že se na hranici zastaví a budou dohlížet na ruské území. Nutno připomenout, že vojenská dohoda mezi Ruskem a Severní Koreou počítá s vojenskou pomocí v případě napadení jednoho ze států. Rusko vede na Ukrajině agresivní válku.

Je otázka, jak by severokorejští vojáci ovlivnili válku v případě, že by padlo rozhodnutí nasadit je i na ukrajinském území. Efektivitu a možný dopad jednotek KLDR na konflikt na Ukrajině rozebral s odborníky server The Moscow Times.

Musí se předvést

Přítomnost severokorejských jednotek v Rusku vede některé analytiky k zamyšlení nad jejich efektivitou nebo konečnými cíli rusko-severokorejské vojenské spolupráce ve válce na Ukrajině. KLDR nikdy vojáky do bojů v zahraničí neposlala.

Režim má obavy z nelichotivého srovnání jeho armády s těmi západními a také z toho, že vojáci přeběhnou. „Režim se obává, že by vojáci izolované země mohli zachytit nesprávné myšlenky,“ uvedl výzkumník Fjodor Tertitskij z Kookmin University v Soulu.

Jsou severokorejští vojáci jen další bezvýznamnou potravou pro děla, nebo dobře vycvičenými a cennými muži? Jihokorejští analytici se přiklánějí spíše k druhé variantě, přestože oběti mezi jednotkami KLDR jsou nevyhnutelné.

„Zatímco oběti jsou nevyhnutelnou součástí války, jaký smysl má posílat (do bojů) nezkušené nebo neschopné vojáky, aby získali bojové zkušenosti?“ uvedl Yang Moo-jin, prezident The University of North Korean Studies v Soulu.

„Severní Korea musí předvést bojovou efektivitu a operační schopnosti svých vojáků, aby maximalizovala výsledky jejich nasazení,“ dodal Lim Eul-chul z Kyungnam University. Jen pro upozornění, konkrétně armáda Kima nikdy v žádné válce nebojovala.

Zanedbatelná síla

Spolehlivá čísla k dispozici nejdou, avšak západní zdroje hovoří o nasazení 10 až 12 000 severokorejských vojáků. To je ekvivalent současných ruských ztrát během deseti dnů bojů. Analytici považují taková čísla za zanedbatelná.

„Pokud má Rusko problémy s bojovou silou, bude potřebovat mnohem více Severokorejců,“ upozornil bývalý australský generál Mick Ryan. Jiní odborníci ovšem nesouhlasí a tvrdí, že jsou tyto počty zanedbatelné pouze v případě, že zůstanou v Kurské oblasti.

Nejde jen o počty. Hlavní chybou by bylo Severokorejce podceňovat. „Síla severokorejských vojáků pro speciální operace spočívá v jejich schopnosti vydržet drsné podmínky během nedostatku potravin a dalších zdrojů,“ vysvětlil Lim.

Odkazoval na speciální jednotky, které jsou součástí celkových severokorejských sil poslaných do Ruska. „Mají velmi silnou mentální odolnost,“ dodal Lim. Na druhou stranu čelí v boji po boku „ruských bratrů“ zásadním výzvám.

Komunikační mezera

Jak chtějí Severokorejci a Rusové společně vést válku, která závisí na překladatelích? „Překladatelé sice budou nápomocní, tento druh komunikační mezery však může být a bude problém během bojových operací,“ tvrdil Ryan.

Jak píšeme výše, Severokorejci by podle amerických a ukrajinských zdrojů měli bojovat jako samostatné jednotky v rámci skupiny 50 000 vojáků poslaných do Kurské oblasti. Přesto je koordinace s ruskými silami klíčová.

Usnadnit komunikaci by mohlo začlenění severokorejské velitelské struktury, alespoň tedy za předpokladu, že bude severokorejské a ruské velení spolupracovat. Do Ruska dorazilo z KLDR podle ukrajinské rozvědky 500 důstojníků a tři generálové.

„V této fázi je příliš mnoho neznámých, než aby to bylo přesvědčivé,“ upozornil Ivan Klyszcz z International Center for Defence and Security v Estonsku. Další problém jsou již zmíněné chybějící zkušenosti konkrétně v moderních válkách.  

Speciální jednotky KLDR byly vycvičeny k zabránění státnímu převratu. Jsou zvyklé na komplikovaný systém velení, v němž museli komisaři každé vojenské rozhodnutí stvrdit podpisem, upozornil na nedostatky severokorejských sil Tertitskij.

„Je otevřenou otázkou, zda bude tento těžkopádný systém upraven pro účely války na Ukrajině. Tak či onak, taková změna by nebyla možná bez osobního souhlasu Kim Čong-una,“ doplnil Tertitskij.

Dvě země v nebezpečí

Vojáci KLDR jsou vycvičeni k boji v hornatém terénu a nemají žádné skutečné bojové zkušenosti v moderním válčení, doplnila estonská rozvědka. „Je tedy možné, že v bitvách utrpí ještě větší ztráty než ruské pozemní síly,“ uvedla.

Získají však zkušenosti z moderního boje, zahrnujícího používání dronů a řízených a balistických střel. Mohou se naučit způsoby elektronického boje a získat cenné údaje o ukrajinské (západní) technice, pokud ji ukořistí, zmínil Ryan.

To je riziko i pro Jihokorejce. Rusko navíc může KLDR poskytnout při vývoji dronů technologickou pomoc. Kim krátce po nasazení svých vojáků v ruské Kurské oblasti nařídil masovou výrobu sebevražedných dronů ve své zemi.

Druhým rizikem je povolení od Kima poslat severokorejské vojáky na Ukrajinu a poslat Rusku další a početnější síly. To by zvýšilo na vyčerpané obránce tlak. Podle odborníků je pravděpodobné, že pozorujeme jen začátek vojenské spolupráce mezi Ruskem a KLDR.

Reklama

Doporučujeme

Netflix kupuje Warner Bros a Hollywood vře

Netflix oznámil obří akvizici studia Warner Bros a streamovací služby HBO Max. Místo úlevy nebo nadšení dorazila do Hollywoodu vlna vzteku. Tvůrci, odbory i provozovatelé kin se obávají dopadů, které mohou zasáhnout celé odvětví od pracovních míst po budoucnost filmů v kinech.

Na východě Konga pokračují intenzivní boje jen pár hodin po podpisu mírové dohody

Na východě Konga se dnes rozhořely intenzivní boje mezi tamní armádou a povstaleckým hnutím M23 podporovaným sousední Rwandou. Stalo se to pouhý den poté, co konžský prezident Felix Tshisekedi a jeho rwandský protějšek Paul Kagame podepsali v Bílém domě mírovou dohodu, ve které se zavázali k ukončení bojů a ke stabilizaci situace, píše agentura Reuters.

Kanadská vláda vyškrtla Sýrii ze seznamu států podporujících terorismus

Kanadská vláda dnes oznámila, že vyškrtla Sýrii ze svého seznamu států podporujících terorismus a hnutí Haját Tahrír aš-Šám (HTS) prozatímního syrského prezidenta Ahmada Šary ze seznamu teroristických organizací podle kanadského trestního zákoníku. Informovala o tom agentura Reuters.

Pákistán a Afghánistán se ostřelují, strany se navzájem viní z porušení klidu

Pákistánské a afghánské jednotky se dnes silně ostřelovaly přes společnou hranici v okrese Spínbuldak. Obě strany se vzájemně obviňují z rozpoutání bojů, které jsou v rozporu s křehkým příměřím z uplynulých dvou měsíců. Podle agentury Reuters však zatím nebyly hlášeny žádné oběti, ani škody.

Trump se poprvé sešel s mexickou prezidentkou Sheinbaum

Po více než deseti měsících v úřadě se americký prezident Donald Trump poprvé setkal s mexickou prezidentkou Claudií Sheinbaum, s níž opakovaně na dálku jednal o omezování počtu migrantů mířících do USA či zavádění cel na mexické zboží. Na osobní setkání došlo až při losování mistrovství světa ve fotbale, ačkoli američtí prezidenti často o schůzku s vůdci klíčového jižního souseda usilují mnohem dříve po nástupu do úřadu, napsala agentura AP.

Pokrok k míru závisí na Rusku, shodli se zástupci USA a Ukrajiny

Zástupci Spojených států a Ukrajiny se během jednání na Floridě shodli, že pokrok směrem k míru závisí na ochotě Ruska ukázat skutečný zájem o mír a učinit kroky k ukončení zabíjení. Po pátečním druhém dni rozhovorů to uvedlo americké ministerstvo zahraničí. Jednání mezi zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem, zetěm prezidenta Donalda Trumpa Jaredem Kushnerem, tajemníkem ukrajinské bezpečnostní rady Rustemem Umerovem a náčelníkem generálního štábu Andrijem Hnatovem budou pokračovat i dnes.

Pentagon skupuje klíčové minerály a brzdí klimatické cíle

Kritické suroviny potřebné pro rozvoj obnovitelných zdrojů končí stále častěji v armádních skladech. Pentagon zrychluje hromadění minerálů, zatímco experti varují, že tím zpomaluje globální klimatické úsilí i dostupnost materiálů pro zelené technologie.

Litva plánuje vyhlášení nouzové situace kvůli balonům z Běloruska,

Litva plánuje vyhlášení nouzové situace kvůli pašeráckým balonům, které do této pobaltské země pronikají z Běloruska. Vyplývá to z informací agentury AFP a veřejnoprávní stanice LRT, která se odvolává na návrh ministerstva vnitra. Vláda má podle ní rozhodnout příští týden. AFP s odkazem na premiérku Ingu Ruginienéovou píše, že Litva nouzovou situaci vyhlásí.

Nad francouzskou základnou s jadernými ponorkami se objevily drony

Několik dronů přeletělo nad francouzskou ponorkovou základnou na poloostrově Île Longue na západě země. Informovala o tom dnes agentura AFP s odkazem na vyjádření četnictva. Prokuratura později odpoledne oznámila, že případ vyšetřuje. Na základně nedaleko bretaňského Brestu jsou umístěny francouzské jaderné ponorky s balistickými střelami (SNLE).

Po krátkém boji s těžkou nemocí zemřel oblíbený moderátor Patrik Hezucký (†55)

Český éter i televizní svět zasáhla smutná zpráva. Ve věku 55 let zemřel moderátor a herec Patrik Hezucký, dlouholetý hlas Ranní show na Evropě 2. Stanice uvedla, že v posledních měsících řešil vážné zdravotní potíže a poslední týdny strávil v nemocnici.

Papež rozpustil kontroverzní komisi pro získávání finančních prostředků

Papež Lev XIV. rozpustil kontroverzní komisi pro získávání finančních prostředků, která vznikla ke konci pontifikátu tehdy už nemocného papeže Františka. Uvedla to dnes agentura AP, podle níž jde o dosud nejvýraznější krok k nápravě problematických rozhodnutí učiněných za papeže Františka.

Čínský konkurent Nvidie překvapil investory skokovým růstem

Čínská firma Moore Threads, kterou založil bývalý manažer Nvidie v Pekingu, zažila na šanghajském trhu Star Market raketový vstup na burzu. Akcie během prvního dne vystoupaly na několikanásobek upisovací ceny, což ukazuje, jak silně investoři sázejí na snahu Číny osamostatnit se v oblasti čipů pro umělou inteligenci.

Němečtí poslanci schválili sporný důchodový balík

Německý Spolkový sněm dnes navzdory dřívějšímu odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj vyvolal v posledních týdnech krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze. Proti se totiž postavila část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU. Podle nich představují některá z opatření příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby, má i prvek povinnosti

Němečtí poslanci dnes schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Na řadě míst Německa dnes proti zákonu protestovali žáci a studenti německých škol.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama