-6.1 C
Czech
Středa 14. ledna 2026
Válka na UkrajiněProč ukrajinská protiofenzíva nejde tak rychle, jak by se očekávalo?

Proč ukrajinská protiofenzíva nejde tak rychle, jak by se očekávalo?

Zatímco loni Ukrajina díky obratnému manévrování takticky předčila mnohem početnější ruské invazní síly, její současná protiofenzíva nejde tak rychle, jak by si asi mnozí představovali. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) se v dnešním článku pokouší odpovědět na to, proč tomu tak je. Ukrajinci, kteří nemají dostatek zdrojů, se snaží vytlačit opevněného nepřítele, což je podle listu samo o sobě jedna z nejsložitějších vojenských operací.

Ukrajina loni předčila invazní síly, přestože Rusové měli početní i palebnou převahu a značnou převahu ve vzduchu. Díky bystrému přístupu, vynikající znalosti terénu a efektivnímu využití bezpilotních letounů a digitálních technologií dokázaly ukrajinské jednotky odrazit mnohem větší armádu, která se často zdála být těžkopádná a zabředlá v byrokracii, píše WSJ. Tomu je podle něj konec.

Ruští vojáci strávili měsíce budováním obrany včetně bunkrů, tankových pastí a minových polí. Podle ukrajinských vojáků v Záporožské oblasti Rusové vybudovali kilometry klikatících se, vzájemně propojených zákopů, z nichž některé zpevnili betonem nebo zakryli zelenými střechami, takže je lze jen obtížně odhalit pomocí dronů. Pole jsou silně zaminovaná.

„Je nemožné zcela zničit tak dobře připravené pozice,“ řekl velitel střelecké jednotky 108. brigády, jenž vystupuje pod volacím znakem Vados. Aby Ukrajinci mohli takovou pozici obsadit, museli by podle něj místo ostřelovat z dělostřelectva, poté nasadit obrněná vozidla a teprve pak pěchotu. Nedostatek tanků a dalších obrněných vozidel ztěžuje provedení této strategie, tvrdí Vados.

Nedostatek ukrajinských zdrojů se v této fázi války podle WSJ ukazuje být stejně velkým problémem jako ruská obrana, a to navzdory dodávkám západních zbraní.

Napadení opevněných vojsk je přitom podle listu náročným úkolem i pro nejlepší světové armády. Spojenci za druhé světové války potřebovali po vylodění v Normandii a po získání předmostí více než dva měsíce, aby prolomili německou obranu a pronikli do vnitrozemí, upozorňuje WSJ. V roce 1991 podle něj prováděly Spojené státy pět týdnů letecké útoky, aby oslabily irácké pozice, než koaliční pozemní síly v operaci Pouštní bouře postoupily.

Ukrajině přitom chybí palebná síla a vzdušná převaha, kterou v těchto bojích měly USA a jejich partneři. Ukrajinské letectvo má malý počet stíhaček a vrtulníků ze sovětské éry, z nichž některé Kyjevu dodaly někdejší země východního bloku. Ukrajinská flotila zůstává ve srovnání s tou ruskou malá, s méně sofistikovanými zaměřovacími a obrannými systémy. Kyjev s jejím využitím šetří, aby nepřišel o letadla, píše WSJ s tím, že Rusové mezitím na jižní frontu nasazují pokročilé bojové letouny Suchoj a vrtulníky Ka-52.

„Nemáme pořádné systémy protivzdušné obrany, abychom se s touto hrozbou vypořádali,“ řekl velitel čety ve 108. brigádě jménem Dmytro. Rusové mají zřejmě také dost mužů. „Když zabijeme celou jednotku – 100 vojáků – druhý den přivedou další jednotku. A den poté další,“ řekl podplukovník Oleksij Telehin ze 108. brigády ukrajinské teritoriální obrany.

Ukrajinci se snaží oslabit ruskou obranu před vysláním vojsk, ale podle deníku nemají dostatek munice, aby srovnali Rusy okupované vesnice se zemí, jako to Rusové udělali v Bachmutu a dalších částech východní Ukrajiny. Místo toho ukrajinské jednotky podnikají dělostřelecké údery obvykle jen v případě, že pomocí dronů potvrdily ruské pozice. Úsilí ukrajinských vojáků o postup podle jejich slov zpomaluje také nedostatek obrněných vozidel.

Ukrajina podle WSJ stále ještě nevrhla do boje většinu svého nejlepšího západního vybavení. Kyjev má desítky tanků Leopard 2 německé výroby, ale poté, co několik z nich začátkem června uvázlo v minových polích, nebyly na bojišti vidět. Některé brigády, které cvičily na západní technice, se prý ještě do protiofenzívy nezapojily. Vojenští analytici míní, že Ukrajina stále sonduje slabá místa, než nasadí většinu západní výzbroje. Průzkum je ale obtížný, protože Rusové často vidí, jak se Ukrajinci blíží přes otevřené prostranství.

Na vrcholu kopce poblíž okupovaného města Polohy zřídily ruské síly pozorovací stanoviště, odkud dokážou vidět ukrajinské vojáky na vzdálenost téměř deseti kilometrů, popisuje list. Podle Telehina tam jeho spolubojovníci čtyřikrát zničili ruský pozorovací systém Murom-M, Rusové čtyřikrát okamžitě nainstalovali nový. Pozorovatelna se nachází na vzácné vyvýšenině a poskytuje Rusům výhodu. Vyvýšená místa byla v bojích vždy cenným místem – od obléhání Masady v prvním století našeho letopočtu po bitvu u Gettysburgu, píše WSJ.

Ukrajinský region převážně rovinatých, otevřených polí oddělených řídkými stromořadími nabízí jen malou ochranu. Na jaře podle amerického deníku někteří vojáci, kteří v regionu bojovali, pochybovali o tom, zda by zde mohla být protiofenzíva vzhledem ke krajině úspěšná. „Věděli jsme, že k tomu, abychom mohli postupovat proti tak dobře připravené obraně, budeme potřebovat zkušenosti, prostředky a překvapení,“ uvedl Telehin.

Reklama

Doporučujeme

Exprezidentovi Jižní Koreje Jun Sok-jolovi hrozí trest smrti

Jihokorejští státní zástupci formálně požádali soud o uložení trestu smrti bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi. Ten stojí před soudem v Soulu a obžaloba jej viní z vedení povstání. Toho se měl dopustit, když se pokusil vyhlásit stanné právo.

Mattel představil první panenku Barbie, která přibližuje život s autismem

Do řady Fashionistas vstupuje novinka, která odráží rozmanitost dětských světů. Panenka s fidget spinnerem, sluchátky a komunikačním tabletem vznikla ve spolupráci s autistickou komunitou a má pomoci dětem připomenout, že být jiný je naprosto v pořádku.

Stovky traktorů blokovaly ulice Paříže při dalším zemědělském protestu

Okolo 350 traktorů dnes přijelo do ulic Paříže, kde francouzští zemědělci protestuj í proti dohodě Evropské unie s jihoamerickými zeměmi spolku Mercosur, která podle nich ohrozí jejich příjmy a potenciálně i dodávky potravin pro obyvatele. Farmáři v ranní špičce blokovali ulice metropole a požadovali okamžité kroky vlády ke zlepšení situace, informovala agentura AFP. Mluvčí vlády ve francouzské televizi uvedla, že kabinet brzy představí nová opatření na pomoc zemědělcům.

Americký Senát rozjíždí jednání o regulaci kryptoměn

Ve Washingtonu se znovu rozbíhá snaha nastavit jasná pravidla pro trh s kryptoměnami. Senátní bankovní výbor má v polovině ledna projednávat návrh legislativy, která má vymezit, jak se budou v USA digitální aktiva regulovat a kdo za co ponese dohled.

Ve Venezuele od čtvrtka propustili 73 politických vězňů, uvedla tamní opozice

Ve Venezuele bylo k pondělnímu večeru propuštěno 73 politických vězňů, informovala dnes tamní opozice na sociální síti X, kde zveřejnila jejich seznam. Čech Jan Darmovzal, který je ve Venezuele vězněn od předloňského září, na něm není. Aktuální informace o tomto českém občanovi ČTK zjišťuje. Venezuelská autoritářská vláda pod americkým tlakem minulý čtvrtek slíbila propustit "značný počet" politických vězňů a v pondělí uvedla, že propuštěno bylo 116 lidí vězněných za porušování ústavního pořádku; tento počet ale zatím opozice nepotvrdila.

Čtyři mrtví a šest raněných při ruském útoku na Charkov, uvedly úřady

Nejméně čtyři lidé přišli o život a šest utrpělo zranění při ruském nočním útoku na předměstí Charkova, uvedl šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Dříve informoval o dvou mrtvých a pěti raněných v druhém největším ukrajinském městě, ležícím na východě země. Ukrajina naopak zaútočila na přístavní město Taganrog u Azovského moře, tvrdí ruské úřady.

Íránci se po dnech protestů mohou znovu telefonicky spojit se zahraničím

Íránci se podle agentury AP po dnech protestů mohou znovu telefonicky spojit se zahraničím, nadále ale nefungují internet ani textové zprávy. Na pokračující výpadky internetu upozornila své občany také americká diplomacie, podle níž by, pokud to bude bezpečné, měli Američané zvážit odchod z Íránu přes pozemní hranice s Tureckem a s Arménií.

Grónsko a Dánsko slibují posílení bezpečnosti Arktidy

Severoatlantická aliance (NATO) a Grónsko chtějí posílit obranu dánského autonomního území v naději, že odradí amerického prezidenta Donalda Trumpa od pokusů o jeho převzetí. Šéf Bílého domu trvá na tom, že Grónsko musí být pod kontrolou USA, protože je klíčové pro národní bezpečnost.

Trump vzkázal Nejvyššímu soudu: Zrušte cla a nastane chaos

Pokud Nejvyšší soud neuzná platnost cel na základě zákona International Emergency Economic Powers Act (IEEPA), nastane chaos a ekonomická nejistota. To na své sociální síti Truth Social prohlásil americký prezident Donald Trump. Varoval, že vrátit vybrané peníze by bylo nemožné.

Grónsko odmítá americké převzetí za jakýchkoli okolností

Vláda v Nuuku odmítla, že by Spojené státy mohly převzít kontrolu nad Grónskem. Ostrov, který má širokou autonomii v rámci Dánska, zdůraznil, že patří do západních obranných struktur a bezpečnost chce řešit v rámci NATO.

Rekordní oteplení oceánů zvyšuje tlak na klima i ekosystémy

Oceány v roce 2025 pohltily více tepla než kdykoli dřív. Tento rekord nevěstí nic dobrého a vědci varují před zesílením extrémního počasí i rostoucím ohrožením podmořského života.

Výbuch plynové lahve v Islámábádu zabil novomanžele a další lidi

Novomanželé v pákistánském Islámábádu zemřeli po výbuchu plynové lahve v domě, kde po svatební oslavě přespávali. Neštěstí si vyžádalo i další oběti z řad rodiny a hostů, několik lidí utrpělo zranění.

V Kanadě zmizelo jezero Lake Rouge. Vědci zkoumají proč

V květnu 2025 se v odlehlé části severního Québecu beze stopy vytratilo jezero o rozloze tří čtverečních kilometrů. Místní obyvatele to šokovalo, odborníci dodnes hledají vysvětlení a případ znovu otevírá otázku, jak moc krajina pod tlakem lidské činnosti ztrácí stabilitu.

Zlaté glóby 2026 ovládli Timothée Chalamet a režisér Paul Thomas Anderson

Timothée Chalamet konečně prolomil smůlu, Paul Thomas Anderson si odnesl svou první sošku za režii a Jessie Buckley zaujala emocionálním projevem. Zlaté glóby letos nebyly jen o lesku a šatech, ale i o silných momentech a nečekaných výsledcích.

Milos Raonic ukončil kariéru

Bývalá světová trojka a finalista Wimbledonu Milos Raonic oznámil, že končí s profesionálním tenisem. Pětatřicetiletý Kanaďan se loučí po letech, kdy patřil k nejvýraznějším hráčům své generace.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama