menu

13.3 C
Czech
Neděle 11. května 2025

Zelenskyj v Praze jednal s Pavlem o munici, výhledu na mír i obnově Ukrajiny

Především o vývoji situace na válkou sužované Ukrajině, o výhledu mírových jednání i vojenské a jiné pomoci jednali včera na Hradě prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj s prezidentem Petrem Pavlem. Pavel řekl, že v otázce podpory Ukrajiny má se svým tamním protějškem velkou míru shody. Není podle něj možné zatím na Ukrajině rozmístit zahraniční vojáky před uzavřením mírové dohody. Zelenskyj konstatoval, že Česko dělá vše pro to, aby zastavilo ruskou agresi a ocenil českou muniční iniciativu. V jejím rámci by mohla Ukrajina obdržet ve zbytku roku ještě 1,8 milionu kusů velkorážní munice. Ukrajina čelí ruské agresi od února 2022.

Protivzdušná obrana údajně zničila 524 ukrajinských dronů během jednoho dne

Ruská protivzdušná obrana za uplynulý den zničila 524 ukrajinských dronů, uvedlo dnes ministerstvo obrany v Moskvě. V době vrcholících příprav na oslavy konce druhé světové války by šlo o jeden z největších vzdušných útoků od začátku invaze ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022. Informaci ministerstva nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů.

ISW: Ukrajinské síly patrně u Bachmutu chystají ústup bojem

Ukrajinské síly se patrně chystají vytvořit podmínky pro řízený ústup bojem z částí oblasti kolem Bachmutu na východě Ukrajiny. Ve své analýze z pátečního večera to uvedl americký Institut pro studium války (ISW). Geolokační snímky podle něj potvrzují, že ukrajinské jednotky v oblasti zničily dva důležité mosty – jeden přes řeku Bachmutivka v severovýchodní části města a druhý na silnici západně od Bachmutu do obce Chromove.

O Bachmut svádějí ukrajinští obránci a ruští agresoři v poslední době intenzivní boje s mnoha padlými. Bitva má přitom podle expertů spíš symbolický než strategický význam.

„Preventivní zničení mostů pravděpodobně ukazuje, že ukrajinské jednotky možná chtějí zpomalit přesun ruských sil na východě Bachmutu a omezit na západě ruským silám případné únikové cesty z Bachmutu,“ píše ISW.

O dobytí Bachmutu, který měl před válkou zhruba 70.000 obyvatel, ruské jednotky usilují přibližně od loňského května. Poradce ukrajinského prezidenta Oleksandr Rodňanskyj na konci února řekl, že ukrajinské síly by se mohly stáhnout z pozic v Bachmutu, pokud bude potřeba. Ukrajina podle něj opevnila oblast západně od Bachmutu takovým způsobem, že i kdyby se ukrajinští vojáci začali stahovat, ruské síly by nemusely být schopny ovládnout rychle celé město.

„Pokud velení ukrajinské armády považuje za nezbytné se z Bachmutu stáhnout, bude zřejmě provádět omezené a řízené stahování ze zvlášť obtížných sektorů východního Bachmutu, soudě podle prohlášení Ukrajinců a hlášených ukrajinských akcí,“ píše ISW.

I podle britského ministerstva obrany je ukrajinská obrana Bachmutu pod velmi tvrdým tlakem. Ruské armádě i jednotkám žoldnéřské Wagnerovy skupiny se podařilo postoupit do severních předměstí města. Tuto oblast sice i nadále ovládají Ukrajinci, jsou ale nyní mnohem více zranitelní vzhledem k tomu, že na ně mohou Rusové útočit ze tří stran, uvedl britští zpravodajci.

„Ukrajina do oblasti vyslala elitní jednotky a během posledních 36 hodin byly zničeny dva klíčové mosty v Bachmutu, včetně životně důležitého mostu spojujícího město s poslední hlavní zásobovací trasou z Bachmutu do obce Časiv Jar,“ dodalo ministerstvo ve svém prohlášení.

Za uplynulý den odrazily ukrajinské síly přes 150 ruských útoků, informoval dnes ukrajinský generální štáb. „Nepřátelské síly zaměřují své hlavní úsilí na útočné operace na frontách u obcí Kupjansk, Lyman, Bachmut, Avdijivka a Šachtarske,“ dodala armáda. Konkrétně Rusové provedli 32 leteckých útoků a šest raketových útoků, v 86 případech útočili ze salvových raketometů. Některé z těchto útoků mířily na civilní infrastrukturu.

Podle Kyjeva mají Rusové v těchto bojích velké ztráty, o čemž svědčí mimo jiné i přeplněné nemocnice v okupované Doněcké oblasti. Pokud jde o boje na frontě u Bachmutu, ukrajinská armáda potvrdila, že Rusové pokračují v úsilí o obklíčení města. Ukrajinci se snaží jejich útoky u několika obcí i nadále odrážet.

Reklama
Reklama

Vybrali jsme pro vás

Trump chce spolupracovat s Kyjevem i Moskvou na konci války na Ukrajině

Donald Trump chce na ukončení války na Ukrajině spolupracovat s Kyjevem i s Moskvou. Americký prezident to dnes uvedl na své sociální sítí Truth Social. V sobotu nabídla Ukrajina a velké evropské země třicetidenní bezpodmínečné příměří, které by na bojišti platilo od pondělí. Ruský prezident Vladimir Putin poté navrhl, aby se 15. května uskutečnila v Istanbulu přímá jednání Ruska s Ukrajinou.

Kyjev je připraven jednat s Moskvou a očekává, že Rusko příjme příměří

Kyjev je připraven jednat s Moskvou a očekává, že Rusko potvrdí třicetidenní příměří, napsal na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Klid zbraní, který by měl začít platit od pondělí, navrhl v sobotu Kyjev společně s velkými evropskými zeměmi. Moskva vzápětí navrhla přímá jednání mezi ruskými a ukrajinskými představiteli v Istanbulu. Obě země spolu válčí od února 2022, kdy ruská armáda zaútočila na Ukrajinu.

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Trump chce spolupracovat s Kyjevem i Moskvou na konci války na Ukrajině

Donald Trump chce na ukončení války na Ukrajině spolupracovat s Kyjevem i s Moskvou. Americký prezident to dnes uvedl na své sociální sítí Truth Social. V sobotu nabídla Ukrajina a velké evropské země třicetidenní bezpodmínečné příměří, které by na bojišti platilo od pondělí. Ruský prezident Vladimir Putin poté navrhl, aby se 15. května uskutečnila v Istanbulu přímá jednání Ruska s Ukrajinou.

Sovětská sonda z roku 1972 dopadla po více než 50 letech zpět na Zemi

Po více než půlstoletí na oběžné dráze dopadla v sobotu do Indického oceánu sovětská sonda Kosmos 482. Původně měla mířit k Venuši, ale kvůli poruše raketového stupně zůstala uvězněná na oběžné dráze Země.

Kyjev je připraven jednat s Moskvou a očekává, že Rusko příjme příměří

Kyjev je připraven jednat s Moskvou a očekává, že Rusko potvrdí třicetidenní příměří, napsal na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Klid zbraní, který by měl začít platit od pondělí, navrhl v sobotu Kyjev společně s velkými evropskými zeměmi. Moskva vzápětí navrhla přímá jednání mezi ruskými a ukrajinskými představiteli v Istanbulu. Obě země spolu válčí od února 2022, kdy ruská armáda zaútočila na Ukrajinu.

V Albánii začaly parlamentní volby, premiér Rama usiluje o čtvrtý mandát

V Albánii dnes ráno začaly parlamentní volby. O svůj čtvrtý mandát usiluje premiér Edi Rama, ukončit jeho vládu se snaží další veterán albánské politiky, exprezident a expremiér Sali Berisha. Hlavním tématem předvolební kampaně byla podle tiskových agentur integrace malé balkánské země do Evropské unie.

Napětí mezi Indií a Pákistánem se po dohodě o klidu zbraní zmírňuje

Napětí mezi Indií a Pákistánem se po sobotní dohodě o klidu zbraní zmírňuje, uvedla dnes agentura DPA. Žádná ze stran podle ní v noci na dnešek nehlásí závažné incidenty. Příměří uvítal americký prezident Donald Trump, který zároveň ohlásil zvýšení obchodu s oběma zeměmi i snahu vyřešit konflikt v Kašmíru.

Četa střelců zpackala popravu, tvrdí právníci. Odsouzence netrefili, trpěl v bolestech

Popravčí četa zpackala popravu vězně Mikala Mahdiho, který byl minulý měsíc usmrcen ve vězení v Jižní Karolíně, tvrdí jeho právníci. Opírají se o posudek forenzního patologa, podle nějž střelci odsouzence netrefili do srdce, a ten dlouho umíral v bolestech.

Putin navrhl, aby se 15. května konala v Istanbulu přímá jednání s Ukrajinou

Ruský prezident Vladimir Putin dnes navrhl, aby se 15. května uskutečnily v Istanbulu bez předběžných podmínek přímé rozhovory s Ukrajinou. Informovaly o tom světové agentury. Hlava ruského státu tak učinila poté, co Moskvu v sobotu k bezpodmínečnému 30dennímu příměří vyzval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj spolu s lídry Francie, Německa, Británie a Polska. Ukrajina se již více než tři roky brání plošné ruské vojenské agresi.
Reklama

DOPORUČUJEME

Trump chce spolupracovat s Kyjevem i Moskvou na konci války na Ukrajině

Donald Trump chce na ukončení války na Ukrajině spolupracovat s Kyjevem i s Moskvou. Americký prezident to dnes uvedl na své sociální sítí Truth Social. V sobotu nabídla Ukrajina a velké evropské země třicetidenní bezpodmínečné příměří, které by na bojišti platilo od pondělí. Ruský prezident Vladimir Putin poté navrhl, aby se 15. května uskutečnila v Istanbulu přímá jednání Ruska s Ukrajinou.

Kyjev je připraven jednat s Moskvou a očekává, že Rusko příjme příměří

Kyjev je připraven jednat s Moskvou a očekává, že Rusko potvrdí třicetidenní příměří, napsal na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Klid zbraní, který by měl začít platit od pondělí, navrhl v sobotu Kyjev společně s velkými evropskými zeměmi. Moskva vzápětí navrhla přímá jednání mezi ruskými a ukrajinskými představiteli v Istanbulu. Obě země spolu válčí od února 2022, kdy ruská armáda zaútočila na Ukrajinu.

Putin navrhl, aby se 15. května konala v Istanbulu přímá jednání s Ukrajinou

Ruský prezident Vladimir Putin dnes navrhl, aby se 15. května uskutečnily v Istanbulu bez předběžných podmínek přímé rozhovory s Ukrajinou. Informovaly o tom světové agentury. Hlava ruského státu tak učinila poté, co Moskvu v sobotu k bezpodmínečnému 30dennímu příměří vyzval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj spolu s lídry Francie, Německa, Británie a Polska. Ukrajina se již více než tři roky brání plošné ruské vojenské agresi.

V Kyjevě začalo jednání koalice ochotných

V Kyjevě začalo jednání vrcholných představitelů zemí, které tvoří takzvanou koalici ochotných. Uvedla to francouzská média, která jsou na místě společně s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Jednání se osobně zúčastní ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, polský premiér Donald Tusk, britský premiér Keir Starmer či německý kancléř Friedrich Merz. Další lídři včetně českého premiéra Petra Fialy mají být připojeni na dálku. Jednat se má o dalším postupu vůči Rusku, které podle evropských zemí zdržuje vyhlášení příměří.

Zelenskyj a evropští lídři jednali po telefonu s Trumpem, uvedl Kyjev

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a vrcholní představitelé klíčových evropských zemí, kteří jsou na návštěvě Kyjeva, dnes po telefonu mluvili s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Jednání bylo plodné a týkalo se úsilí dosáhnout míru, uvedl na síti X ukrajinský ministr zahraniční Andrij Sybiha. Ukrajina je podle něj připravena začít už od pondělí dodržovat Spojenými státy navržené třicetidenní příměří.
Reklama
Reklama

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Trump chce spolupracovat s Kyjevem i Moskvou na konci války na Ukrajině

Donald Trump chce na ukončení války na Ukrajině spolupracovat s Kyjevem i s Moskvou. Americký prezident to dnes uvedl na své sociální sítí Truth Social. V sobotu nabídla Ukrajina a velké evropské země třicetidenní bezpodmínečné příměří, které by na bojišti platilo od pondělí. Ruský prezident Vladimir Putin poté navrhl, aby se 15. května uskutečnila v Istanbulu přímá jednání Ruska s Ukrajinou.

Sovětská sonda z roku 1972 dopadla po více než 50 letech zpět na Zemi

Po více než půlstoletí na oběžné dráze dopadla v sobotu do Indického oceánu sovětská sonda Kosmos 482. Původně měla mířit k Venuši, ale kvůli poruše raketového stupně zůstala uvězněná na oběžné dráze Země.

Kyjev je připraven jednat s Moskvou a očekává, že Rusko příjme příměří

Kyjev je připraven jednat s Moskvou a očekává, že Rusko potvrdí třicetidenní příměří, napsal na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Klid zbraní, který by měl začít platit od pondělí, navrhl v sobotu Kyjev společně s velkými evropskými zeměmi. Moskva vzápětí navrhla přímá jednání mezi ruskými a ukrajinskými představiteli v Istanbulu. Obě země spolu válčí od února 2022, kdy ruská armáda zaútočila na Ukrajinu.

V Albánii začaly parlamentní volby, premiér Rama usiluje o čtvrtý mandát

V Albánii dnes ráno začaly parlamentní volby. O svůj čtvrtý mandát usiluje premiér Edi Rama, ukončit jeho vládu se snaží další veterán albánské politiky, exprezident a expremiér Sali Berisha. Hlavním tématem předvolební kampaně byla podle tiskových agentur integrace malé balkánské země do Evropské unie.

Napětí mezi Indií a Pákistánem se po dohodě o klidu zbraní zmírňuje

Napětí mezi Indií a Pákistánem se po sobotní dohodě o klidu zbraní zmírňuje, uvedla dnes agentura DPA. Žádná ze stran podle ní v noci na dnešek nehlásí závažné incidenty. Příměří uvítal americký prezident Donald Trump, který zároveň ohlásil zvýšení obchodu s oběma zeměmi i snahu vyřešit konflikt v Kašmíru.

Četa střelců zpackala popravu, tvrdí právníci. Odsouzence netrefili, trpěl v bolestech

Popravčí četa zpackala popravu vězně Mikala Mahdiho, který byl minulý měsíc usmrcen ve vězení v Jižní Karolíně, tvrdí jeho právníci. Opírají se o posudek forenzního patologa, podle nějž střelci odsouzence netrefili do srdce, a ten dlouho umíral v bolestech.

Putin navrhl, aby se 15. května konala v Istanbulu přímá jednání s Ukrajinou

Ruský prezident Vladimir Putin dnes navrhl, aby se 15. května uskutečnily v Istanbulu bez předběžných podmínek přímé rozhovory s Ukrajinou. Informovaly o tom světové agentury. Hlava ruského státu tak učinila poté, co Moskvu v sobotu k bezpodmínečnému 30dennímu příměří vyzval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj spolu s lídry Francie, Německa, Británie a Polska. Ukrajina se již více než tři roky brání plošné ruské vojenské agresi.

V Kyjevě začalo jednání koalice ochotných

V Kyjevě začalo jednání vrcholných představitelů zemí, které tvoří takzvanou koalici ochotných. Uvedla to francouzská média, která jsou na místě společně s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Jednání se osobně zúčastní ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, polský premiér Donald Tusk, britský premiér Keir Starmer či německý kancléř Friedrich Merz. Další lídři včetně českého premiéra Petra Fialy mají být připojeni na dálku. Jednat se má o dalším postupu vůči Rusku, které podle evropských zemí zdržuje vyhlášení příměří.

Indie a Pákistán se dohodly na úplném a okamžitém příměří, oznámil Trump

Indie a Pákistán se dohodly na úplném a okamžitém příměří, oznámil dnes americký prezident Donald Trump na své sociální sítí Truth Social. Dodal, že jednání mezi oběma jadernými mocnostmi zprostředkovaly Spojené státy.

Mexiko žaluje Google kvůli přejmenování Mexického zálivu

Mexiko podalo žalobu na Google kvůli změně názvu Mexického zálivu na „Gulf of America“ v mapové aplikaci. Technologický gigant tak reagoval na lednový výnos prezidenta Donalda Trumpa, který nařídil americkým úřadům používat nový název pro severní část zálivu.
Reklama
Reklama

NEJPOPULÁRNĚJŠÍ ČLÁNKY

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

PR servis České tiskové kanceláře

O nás

Hlavními tématy na serveru World News 24 jsou zahraniční zpravodajství, ekonomika, politika a světové dění.

Kontaktujte nás: info@wn24.cz

Sledujte nás