Saúdská Arábie podnikla během války na Blízkém východě několik neveřejných úderů na území Íránu. Šlo o odvetu za útoky, které zasáhly saúdské království. Rijád tím poprvé přímo vojensky zasáhl proti svému hlavnímu regionálnímu rivalovi na jeho vlastním území.
Údery měla provést saúdská letecká síla na konci března. Přesné cíle nejsou známé. Jeden ze západních představitelů je pro Reuters popsal jako odvetné útoky za zásahy na saúdském území.
Konflikt se rozšířil poté, co Spojené státy a Izrael 28. února zahájily vzdušné útoky na Írán. Teherán následně zasáhl všech šest států Rady pro spolupráci arabských států v Zálivu raketami a drony. Terčem se staly americké vojenské základny, civilní objekty, letiště i ropná infrastruktura.
Rijád chtěl zabránit další eskalaci
Saúdská Arábie dlouhodobě spoléhala na vojenskou ochranu Spojených států. Desetitýdenní válka ale ukázala, že útoky dokázaly proniknout i přes americký obranný deštník. Království proto začalo jednat tvrději, zároveň si ale udrželo diplomatické kanály s Teheránem.
Saúdské údery měly následovat intenzivní kontakty mezi oběma zeměmi. Rijád dal Íránu najevo, že je připraven v odvetě pokračovat, pokud útoky na království nepřestanou. Do konce března pak obě strany dospěly k neformální dohodě o zmírnění napětí.
Jeden z íránských představitelů potvrdil, že cílem dohody bylo „zastavit nepřátelské akce, ochránit vzájemné zájmy a zabránit růstu napětí“. Podobný vývoj podle Alího Vaeze z International Crisis Group ukazuje, že obě strany pragmaticky pochopily riziko nekontrolované eskalace.
Útoků na království ubylo
Po saúdské odvetě a diplomatických jednáních počet íránských útoků na království výrazně klesl. V týdnu od 25. do 31. března zaznamenala Saúdská Arábie více než 105 dronových a raketových útoků. Mezi 1. a 6. dubnem jich bylo už jen něco přes 25.
Některé střely, které mířily na Saúdskou Arábii krátce před širším příměřím, měly pocházet z Iráku, nikoli přímo z Íránu. To naznačovalo, že Teherán omezil přímé údery, zatímco spojenecké skupiny v regionu dál pokračovaly v aktivitě.
Rijád kvůli útokům z iráckého území 12. dubna předvolal iráckého velvyslance. Napětí pokračovalo i na začátku širšího příměří mezi Íránem a Spojenými státy, kdy saúdské ministerstvo obrany hlásilo 31 dronů a 16 raket vypálených na království 7. a 8. dubna.
Saúdský ministr zahraničí Fajsal bin Farhán už 19. března varoval, že království si „vyhrazuje právo podniknout vojenské kroky, pokud to bude považovat za nutné“. O tři dny později Rijád označil íránského vojenského přidělence a čtyři zaměstnance ambasády za nežádoucí osoby.
