Irák a Pákistán si u Íránu zajistily průjezd tankerů s ropou a zkapalněným zemním plynem Perským zálivem. Dohody ukazují, jak silnou páku má Teherán nad jednou z nejdůležitějších energetických tras světa. Krize kolem Hormuzského průlivu už zvedá ceny ropy i LNG a tvrdě dopadá hlavně na asijské ekonomiky.
Přes Hormuzský průliv běžně proudí zhruba pětina světových dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu. Válka mezi USA, Izraelem a Íránem ale vývoz energie z regionu výrazně omezila. Spojené státy v posledních týdnech blokují íránské přístavy a provoz v průlivu spadl jen na zlomek běžné úrovně.
Bagdád si s Teheránem vyjednal bezpečný průjezd pro dva obří tankery, z nichž každý vezl asi dva miliony barelů ropy. Irák teď usiluje o další povolení, protože příjmy z ropy tvoří přibližně 95 procent jeho státního rozpočtu. Pro zemi je proto uzavření nebo omezení průlivu mimořádně citlivé.
Hormuz už není neutrální trasa
Írán původně hrozil úplným zastavením provozu v Hormuzském průlivu, teď ale podle energetického experta Claudia Steuera z Oxfordského institutu pro energetická studia mění taktiku. „Írán přešel od blokování Hormuzu ke kontrole přístupu. Hormuz už není neutrální tranzitní trasa, je to kontrolovaný koridor,“ uvedl Steuer.
Podobnou dohodu s Teheránem uzavřel také Islámábád. Dva tankery s katarským LNG míří do Pákistánu, který je na dovozu energie z Perského zálivu silně závislý. Země před válkou přijímala zhruba deset nákladů LNG měsíčně a nyní se potýká s vysokou letní poptávkou po elektřině kvůli chlazení.
Katar se na dohodách přímo nepodílel, ale před přepravou do Pákistánu informoval Spojené státy. Irák ani Pákistán neměly Íránu ani jeho Revolučním gardám za průjezdy přímo platit.
Ceny energií rostou
Další státy zvažují podobné dohody, protože dražší energie a výpadky dodávek zvyšují tlak na jejich ekonomiky. Před válkou Hormuzským průlivem proplouvalo asi 3000 lodí měsíčně, současný provoz dosahuje přibližně pěti procent této úrovně.
Cena ropy Brent od vypuknutí konfliktu na konci února vzrostla o více než polovinu. Ceny LNG v Evropě a Asii se zvýšily zhruba o 35 až 50 procent.
Teherán chce podle dostupných informací udržet kontrolu nad průlivem i po válce. V případné dohodě požaduje reparace, úlevu od sankcí a přístup ke zmrazeným aktivům. Americký prezident Donald Trump tyto podmínky odmítl jako „nesmysl“.
Írán zároveň zpřísňuje pravidla pro samotný průjezd. Irácké úřady mají pro každý tanker předkládat údaje o cílové destinaci, přepravě, vlastnictví i nákladu. Plavidla mají využívat určené námořní trasy pod dohledem íránských námořních sil.
