Americký prezident Donald Trump v pondělí avizoval dočasné pozastavení federální daně z benzinu. Důvodem jsou rostoucí ceny u čerpacích stanic kvůli válce s Íránem a zablokované dopravě v Hormuzském průlivu. Toto opatření, které navíc vůbec nemusí projít hlasováním v Kongresu, však spotřebitelům výraznou úlevu nepřinese. Informují o tom servery CNN a Fortune.
Nárůst cen ropy v USA prohlubuje pesimismus spotřebitelů ohledně ekonomiky a zvyšuje obavy republikánů o jejich šance v listopadových volbách do Kongresu. Trumpovi podpora dál klesá a panují obavy, že uškodí i vlastní straně.
Ceny benzinu a nafty na amerických čerpacích stanicích dál rostou, což se začíná propisovat do cen potravin, dopravy a služeb. Trump přitom sliboval snižování životních nákladů, z jejichž výše obviňoval předchozí administrativu demokrata Joea Bidena.
President Trump said he would reduce the 18-cent federal gas tax for a yet to be determined period as US fuel prices shoot higher due to the Iran war https://t.co/LYBfNs5DNz pic.twitter.com/chO06yvtJx
— Reuters (@Reuters) May 12, 2026
Zatímco se USA s Íránem nedokážou dohodnout na příměří, Trump se snaží zakročit proti vysokým cenám pohonných hmot. V pondělí prohlásil, že má v úmyslu dočasně pozastavit daň ve výši 18,4 centu za galon benzinu a 24,4 centu za galon nafty.
Pozastavení daně by musel schválit Kongres a není jasné, jak by se k tomu postavil. V roce 2022 Kongres ovládaný demokraty dočasné pozastavení daně, které prosazoval Biden, zamítl.
I kdyby opatření Kongresem prošlo, Američanům by od vysokých cen pohonných hmot příliš neulevilo. Dodavatelské řetězce totiž nepřenášejí všechny úspory na spotřebitele, jak vyplývá z rozpočtového modelu Penn Wharton. V případě zavedení pozastavení daně by ceny benzinu klesly v průměru o 13,2 centu za galon a ceny nafty o 14,6 centu za galon.
Domácnost, která by si jednou týdně mezi 1. červnem a 1. říjnem natankovala nádrž s kapacitou 15 galonů, by ušetřila 35 dolarů (asi 770 korun). „Skutečný přínos pro spotřebitele bude poměrně malý,“ uvedl Kent Smetters, ředitel fakulty na Penn Wharton.
Rána pro financování doprvy a údržby komunikace
Opatření může poškodit fond pro správu dálnic Highway Trust Fund, který je na dani závislý. Jeho příjmy by klesly asi o 17 miliard dolarů (asi 374 miliard korun). Daň z benzinu a nafty přitom již nyní neposkytuje fondu dostatečné financování. Deficity vykazuje od fiskálního roku 2008. Ve fiskálním roce 2028 by mohl zůstat bez prostředků.
V případě pozastavení daně by zákonodárci čelili dilematu: museli by zaplnit ještě větší díru v rozpočtu penězi daňových poplatníků, nebo snížit výdaje na dálnice, mosty a hromadnou dopravu. Na chátrání vozovek a mostů by navíc nakonec doplatili i majitelé vozů, například vyššími náklady kvůli rychlejšímu opotřebení vozidel.
Také Carl Davis, ředitel výzkumu v Institute on Taxation and Economic Policy, uvedl, že opatření ještě více prohloubí rozpočtový deficit USA. „V praxi to bude tak, že se to připočítá k dluhu,“ upozornil Davis.
Několik států, včetně Georgie, Indiany a Utahu, již „daňové prázdniny“ zavedlo. Oregonští demokraté naopak nedávno navrhli referendum o zvýšení daně z benzinu.
