ZprávyKonec nadějí na ruský plyn a podezření na sabotáž: Poškození Nord Stream 1...

Konec nadějí na ruský plyn a podezření na sabotáž: Poškození Nord Stream 1 i 2

Evropské země se snaží vyšetřit možnou sabotáž. Ta údajně stojí za náhlými a nevysvětlenými úniky dvou ruských plynovodů pod Baltským mořem. Tato infrastruktura je jádrem energetické krize od doby, kdy Rusko napadlo Ukrajinu. Informace o incidentu přinesla agentura Reuters, CNN a další servery.

Polský premiér Mateusz Morawiecki uvedl, že úniky byly způsobeny sabotáží. Dánský premiér a Rusko, které po západních sankcích snížilo své dodávky plynu do Evropy, uvedly, že to nelze vyloučit. Kdo za ní stojí a jaký je motiv však není jasné.

Švédský námořní úřad vydal podle CNN varování před dvěma úniky v plynovodu Nord Stream 1. Stalo se tak den poté, co byl objeven únik na nedalekém plynovodu Nord Stream 2, který přiměl Dánsko k omezení lodní dopravy a zavedení malé bezletové zóny.

„Těžko jde o náhodu“

Oba plynovody jsou ohniskem eskalující energetické války mezi evropskými hlavními městy a Moskvou. Ta zasáhla velké západní ekonomiky, zvedla ceny plynu a vyvolala enormní zájem o alternativní dodávky energie.

„Dnes jsme čelili sabotáži. Neznáme všechny podrobnosti o tom, co se stalo, ale jasně vidíme, že jde o sabotáž, která souvisí s dalším krokem eskalace situace na Ukrajině,“ řekl Mateusz Morawiecki během otevření nového ropovodu mezi Norskem a Polskem.

Dánská premiérka Mette Frederiksenová uvedla, že sabotáž nelze vyloučit. „Mluvíme o třech únicích s určitou vzdáleností mezi nimi, a proto je těžké si představit, že jde o náhodu,“ řekla.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že úniky ovlivnily energetickou bezpečnost celého kontinentu.

Konec nadějí na ruský plyn

Žádný z plynovodů nečerpal plyn do Evropy v době, kdy byly úniky zjištěny. Obě potrubí však stále obsahovala plyn pod tlakem. Incidenty podle agentury Reuters zmaří všechny zbývající naděje, že by Evropa mohla před zimou přijímat plyn přes Nord Stream 1.

„Poškození, ke kterému došlo ve stejný den současně na třech řetězcích pobřežních plynovodů systému Nord Stream, je bezprecedentní,“ uvedl provozovatel sítě Nord Stream AG.

Gazprom, společnost kontrolovaná Kremlem s monopolem na vývoz ruského plynu potrubím, odmítla událost komentovat.

Rusko omezilo dodávky plynu do Evropy přes Nord Stream 1, než je v srpnu zcela zastavilo. Z technických potíží obvinilo západní sankce. Evropští politici říkají, že jde o záminku k zastavení dodávek plynu.

Nový plynovod Nord Stream 2 ještě nebyl uveden do komerčního provozu. Plán využít jej k dodávkám plynu Německo zrušilo několik dní předtím, než Rusko v únoru vyslalo na Ukrajinu vojáky.

V poznámce Eurasia Group se uvádí, že neplánované úniky do podmořských potrubí jsou vzácné.

„Mnohonásobné podmořské úniky znamenají, že žádný z plynovodů pravděpodobně nebude během nadcházející zimy dodávat žádný plyn do EU, bez ohledu na politický vývoj ve válce na Ukrajině,“ uvedlo. „V závislosti na rozsahu škod mohou úniky znamenat i trvalé uzavření obou potrubí.“

Porucha nebo sabotáž?

„Existují obavy o bezpečnost ropovodů v celé EU, protože se zdá, že jde o sabotáž… a jen to prohloubí obavy o dodávky pro nadcházející zimu,“ řekl analytik společnosti Refinitiv Timothy Crump.

K únikům došlo těsně před úterním slavnostním spuštěním Baltského potrubí přepravujícího plyn z Norska do Polska, což je ústřední bod varšavského úsilí o nezávislost na ruských dodávkách.

Norský úřad pro bezpečnost ropy v pondělí také naléhal na ropné společnosti, aby byly ostražité ohledně neidentifikovaných dronů látajících poblíž norských pobřežních ropných a plynových plošin. Varoval před možnými útoky.

Doporučujeme

Ukrajina zasáhla Krymský most, podle Zelenského v odvetě, Moskva slíbila opravu

Ukrajina zasáhla a vážně poškodila Krymský most, který spojuje ruskou pevninu s okupovaným poloostrovem Krym. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X napsal, že úder byl výsledkem několikatýdenní operace a odvetou za opakované ruské útoky na ukrajinskou infrastrukturu. Správa Krymu mezitím oznámila, že železniční doprava po mostě byla obnovena, ale automobily musí využít trajekty, nebo objet Azovské moře po pevnině. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov již slíbil opravu. Dřívější zprávy médií uváděly, že se po zásahu zřítila část silničního mostu i s obloukem a že poškozena byla i železniční sekce, Moskva však rozsah škod oficiálně neupřesnila.

Philippe Diallo vyzve Infantina v boji o vedení FIFA. Francouzský svaz jeho kandidaturu schválil

Francouzský fotbalový funkcionář Philippe Diallo se chce ucházet o post prezidenta Mezinárodní fotbalové federace FIFA. Jeho kandidaturu podpořili představitelé UEFA a jednomyslně ji schválil také Francouzský fotbalový svaz. Současný šéf francouzského fotbalu tak hodlá vyzvat Gianniho Infantina, který stojí v čele FIFA od roku 2016.

Bývalý kosovský prezident dostal další trest. Z vazby ovlivňoval svědky

Bývalý kosovský prezident Hashim Thaçi dostal dalších 17 měsíců vězení za pokusy ovlivňovat svědky a maření spravedlnosti. Soud v Haagu rozhodl, že z vazby předával důvěrné informace a pokyny ke svědeckým výpovědím. Nový trest si má odpykat odděleně od 25letého trestu za válečné zločiny, který mu soud uložil v září.

Návrh závěrečného textu COP31 budí kontroverze. Státy rozdělují sporné požadavky

Australský ministr pro změnu klimatu Chris Bowen, který vede jednání na klimatickém summitu COP31 v tureckém městě Antalya, předložil návrh textu konečného politického rozhodnutí konference. Zahrnuje opatření proti změně klimatu, na nichž se státy zatím neshodují, přičemž sporné požadavky budící kontroverze. Chce zjistit, co jsou jednotlivé země ochotny přijmout a co odmítnou.

ANALÝZA: Rusko na Ukrajině vojensky propadá, to však neznamená, že nemůže vyhrát

Válka na Ukrajině trvá pátým rokem a Rusko ani letos nedosáhlo významnějších územních zisků. Na bojišti se mu naopak příliš nedaří. Dva scénáře, jak vyhrát válku, se podle analytiků ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi nepodařilo naplnit. Jeho cílem bylo způsobit kolaps ukrajinské armády a amerického prezidenta Donalda Trumpa přimět k ústupkům. Nyní se podle expertů zaměřuje na další dva scénáře. Vyžadují čas a trpělivost, mohou však být o to nebezpečnější.

Novým Jamesem Bondem bude Robert Pattinson. Roli agenta 007 převezme po Danielu Craigovi

Spekulace o tom, kdo převezme roli nejslavnějšího filmového agenta, jsou u konce. Novým Jamesem Bondem se stane čtyřicetiletý britský herec Robert Pattinson, známý především ze ságy Stmívání a filmu Batman. Jeho obsazení v pondělí 16. listopadu oficiálně potvrdilo studio Amazon MGM. Připravovaný snímek má do kin dorazit v roce 2028 a zahájí novou éru slavné špionážní série.

Ministři EU schválili další sankce proti Rusku, na seznam přibylo 145 jmen

Ministři zahraničí Evropské unie dnes schválili další sankce proti ruským osobám a subjektům. Na sankční seznam přibylo 145 jmen. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské státy. Opatření se zaměřují zejména na ruské banky, energetické společnosti, firmy napojené na takzvanou stínovou flotilu a osoby a organizace zapojené do dezinformačních kampaní a kybernetických útoků.

Žaludy mohou předpovědět nárůst počtu klíšťat

Množství žaludů v lese může napovědět, kolik klíšťat se objeví za dva roky. Američtí vědci během více než 35 let výzkumu zjistili, že na jejich počty mají výraznější vliv myši než jeleni. Výsledky mohou pomoci lépe předvídat riziko nákazy lymskou boreliózou.

Pět zemí EU chystá deportační středisko ve Rwandě, fungovat by mohlo příští rok

Rakousko, Německo, Nizozemsko, Dánsko a Řecko chtějí ve Rwandě deportační středisko pro odmítnuté žadatele o azyl, které není možné vyhostit do jejich zemí původu. Dnes to podle agentury APA společně oznámili rakouský kancléř Christian Stocker a dánská premiérka Mette Frederiksen. Pětice států EU očekává, že jednání s africkou zemí budou rychlá a že první odmítnuté žadatele o azyl středisko ve Rwandě přijme už v příštím roce.

AI se vymkla kontrole a napadla firmu. Kalifornie žaluje OpenAI

Kalifornský generální prokurátor Rob Bonta v pondělí podal u soudu v San Franciscu žalobu na společnost OpenAI za nekalé obchodní praktiky a ohrožení veřejné bezpečnosti. Jedná se o soudní dohru bezpečnostního incidentu z července, kdy agenti umělé inteligence (AI) unikli z testovacího prostředí a napadli společnost Hugging Face.

Putin ohledně Ukrajiny slevuje, řekl před odletem do Asie prezident Trump

Ruský prezident Vladimir Putin v otázce Ukrajiny trochu ustupuje, uvedl dnes americký prezident Donald Trump s tím, že Putin by mohl být neústupnější. Trump to řekl novinářům před Bílým domem před odletem vrtulníkem Marine One, píše agentura Reuters. Ruská válka na Ukrajině bude podle Trumpa jedním z témat jeho blížící se schůzky s Putinem a čínským prezidentem Si Ťin-Pchingem.

Bude se Trumpův dědic MAGA ucházet o Bílý dům? Vance si s rozhodnutím dává načas

J. D. Vance se někdy příští rok rozhodne, zda bude v roce 2028 kandidovat na post prezidenta. Americký viceprezident to řekl v rozhovoru s televizí Fox News. Podle osob z jeho blízkého okolí přitom zvažoval, že se o Bílý dům ucházet nebude.

Nesvěřujme rozhodnutí o zabití robotům, zní z Ženevy. OSN jedná o autonomních zbraních

Umělá inteligence (AI) a autonomní systémy mění moderní válčení. Ukrajinská armáda se kvůli nedostatku lidské síly stále více spoléhá na robotické systémy, zatímco vzdušný prostor ovládly drony. USA ve válce s Íránem zase použily AI k určování cílů. Obavy z nástupu autonomního válčení se od pondělí projednávají na sedmé hodnotící konferenci smluvních stran Úmluvy o některých konvenčních zbraních (CCW).

Lindsay Clancy obviněnou z vraždy jejích dětí čeká příští rok další soud

Američanka Lindsay Clancy, obviněná z vraždy svých tří malých dětí, se příští rok znovu postaví před soud. Soudce William Sullivan stanovil začátek nového procesu na 29. března 2027. Zatím není oficiálně jasné, zda bude žena čelit stejným obviněním jako při prvním procesu, tedy třem případům vraždy prvního stupně.

UniCredit je blíž převzetí Commerzbank. Německo je proti

Italská bankovní skupina UniCredit získala souhlas Evropské komise s převzetím německé Commerzbank. Transakci v hodnotě přibližně 45 miliard eur v pondělí schválila také americká centrální banka Fed. Německá vláda však s převzetím dlouhodobě nesouhlasí a obavy vyvolává především možné propuštění tisíců zaměstnanců.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama