0.9 C
Czech
Středa 26. listopadu 2025
ZprávyKonec nadějí na ruský plyn a podezření na sabotáž: Poškození Nord Stream 1...

Konec nadějí na ruský plyn a podezření na sabotáž: Poškození Nord Stream 1 i 2

Evropské země se snaží vyšetřit možnou sabotáž. Ta údajně stojí za náhlými a nevysvětlenými úniky dvou ruských plynovodů pod Baltským mořem. Tato infrastruktura je jádrem energetické krize od doby, kdy Rusko napadlo Ukrajinu. Informace o incidentu přinesla agentura Reuters, CNN a další servery.

Polský premiér Mateusz Morawiecki uvedl, že úniky byly způsobeny sabotáží. Dánský premiér a Rusko, které po západních sankcích snížilo své dodávky plynu do Evropy, uvedly, že to nelze vyloučit. Kdo za ní stojí a jaký je motiv však není jasné.

Švédský námořní úřad vydal podle CNN varování před dvěma úniky v plynovodu Nord Stream 1. Stalo se tak den poté, co byl objeven únik na nedalekém plynovodu Nord Stream 2, který přiměl Dánsko k omezení lodní dopravy a zavedení malé bezletové zóny.

„Těžko jde o náhodu“

Oba plynovody jsou ohniskem eskalující energetické války mezi evropskými hlavními městy a Moskvou. Ta zasáhla velké západní ekonomiky, zvedla ceny plynu a vyvolala enormní zájem o alternativní dodávky energie.

„Dnes jsme čelili sabotáži. Neznáme všechny podrobnosti o tom, co se stalo, ale jasně vidíme, že jde o sabotáž, která souvisí s dalším krokem eskalace situace na Ukrajině,“ řekl Mateusz Morawiecki během otevření nového ropovodu mezi Norskem a Polskem.

Dánská premiérka Mette Frederiksenová uvedla, že sabotáž nelze vyloučit. „Mluvíme o třech únicích s určitou vzdáleností mezi nimi, a proto je těžké si představit, že jde o náhodu,“ řekla.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že úniky ovlivnily energetickou bezpečnost celého kontinentu.

Konec nadějí na ruský plyn

Žádný z plynovodů nečerpal plyn do Evropy v době, kdy byly úniky zjištěny. Obě potrubí však stále obsahovala plyn pod tlakem. Incidenty podle agentury Reuters zmaří všechny zbývající naděje, že by Evropa mohla před zimou přijímat plyn přes Nord Stream 1.

„Poškození, ke kterému došlo ve stejný den současně na třech řetězcích pobřežních plynovodů systému Nord Stream, je bezprecedentní,“ uvedl provozovatel sítě Nord Stream AG.

Gazprom, společnost kontrolovaná Kremlem s monopolem na vývoz ruského plynu potrubím, odmítla událost komentovat.

Rusko omezilo dodávky plynu do Evropy přes Nord Stream 1, než je v srpnu zcela zastavilo. Z technických potíží obvinilo západní sankce. Evropští politici říkají, že jde o záminku k zastavení dodávek plynu.

Nový plynovod Nord Stream 2 ještě nebyl uveden do komerčního provozu. Plán využít jej k dodávkám plynu Německo zrušilo několik dní předtím, než Rusko v únoru vyslalo na Ukrajinu vojáky.

V poznámce Eurasia Group se uvádí, že neplánované úniky do podmořských potrubí jsou vzácné.

„Mnohonásobné podmořské úniky znamenají, že žádný z plynovodů pravděpodobně nebude během nadcházející zimy dodávat žádný plyn do EU, bez ohledu na politický vývoj ve válce na Ukrajině,“ uvedlo. „V závislosti na rozsahu škod mohou úniky znamenat i trvalé uzavření obou potrubí.“

Porucha nebo sabotáž?

„Existují obavy o bezpečnost ropovodů v celé EU, protože se zdá, že jde o sabotáž… a jen to prohloubí obavy o dodávky pro nadcházející zimu,“ řekl analytik společnosti Refinitiv Timothy Crump.

K únikům došlo těsně před úterním slavnostním spuštěním Baltského potrubí přepravujícího plyn z Norska do Polska, což je ústřední bod varšavského úsilí o nezávislost na ruských dodávkách.

Norský úřad pro bezpečnost ropy v pondělí také naléhal na ropné společnosti, aby byly ostražité ohledně neidentifikovaných dronů látajících poblíž norských pobřežních ropných a plynových plošin. Varoval před možnými útoky.

Reklama

Doporučujeme

Rusko podle Trumpa souhlasí s některými ústupky v mírovém plánu

Americký prezident Donald Trump uvedl, že Rusko souhlasilo s některými ústupky v mírové dohodě o ukončení války na Ukrajině. Trump posílá do Moskvy zvláštního vyslance pro Blízký východ Steva Witkoffa na jednání s Vladimirem Putinem v naději, že s ruským prezidentem dosáhne pokroku, Kreml však vysílá odlišné signály než Washington.

Tchai-wan chce navýšit obranné výdaje o 40 miliard dolarů

Tchaj-wanský prezident Lai Čching-te oznámil plán na masivní posílení obrany. V nejbližších letech chce do armády vložit dalších 40 miliard dolarů. Tchaj-pej sází na nové americké zbraně i rychlejší rozvoj domácích technologií. Cíl je jediný: ubránit se před případnou čínskou agresí.

Soud: Homosexuální manželství uzavřené v jedné zemi musí být uznáváno v celé unii

Země Evropské unie musejí uznávat manželství stejnopohlavních párů uzavřené v souladu se zákonem v jiné členské zemi, rozhodl dnes Soudní dvůr Evropské unie. Podle soudu Polsko pochybilo, když neuznalo manželství dvou polských občanů uzavřené v Německu s odůvodněním, že polské právo nepovoluje sňatek osob stejného pohlaví. Iniciativa Jsme fér, která prosazuje v ČR manželství pro všechny, verdikt uvítala. Podle ní tak také české úřady budou muset manželské svazky dvou mužů či dvou žen ze zahraničí uznávat jako manželství, ne jen jako partnerství.

Německý ministr varoval, že Rusko bude nebezpečím i po konci války

Rusko bude pro Evropu představovat nebezpečí i v případě, že se podaří dosáhnout dohody na ukončení války na Ukrajině. Na konferenci o zahraniční politice, kterou pořádá nadace Körber-Stiftung, to dnes řekl německý ministr zahraničí Johann Wadephul. Později uvedl, že to, kdy válka na Ukrajině skončí, záleží jen na ruském prezidentovi Vladimirovi Putinovi.

Devět dětí zahynulo při pákistánském útoku v Afghánistánu, Tálibán slíbil odvetu

Nejméně devět dětí a jedna žena zahynuly při nočním útoku pákistánských sil, které bombardovaly dům v afghánské provincii Chóst. Uvedl to dnes mluvčí afghánského vládnoucího hnutí Tálibán Zabíhulláh Mudžáhid. Další čtyři civilisté podle něj utrpěli zranění při pákistánských útocích v provinciích Kunar a Paktika, informovala agentura Reuters. Tálibán podle AFP uvedl, že nezbytným způsobem a v pravý čas na pákistánské údery odpoví, Pákistán se k nim ale nehlásí.

Klimatické změny, nebo boží trest? Íránci se modlí za déšť, jejich zemi pustoší zoufalé sucho

Imámové v mešitách se modlí za déšť, lidé „prosí Boha“ u svatyň a v přírodě, upírajíc zraky k nebesům bez mraků, meteorologové počítají hodiny do okamžiku, kdy by mohl přijít déšť, po němž ale není ani stopy. Titulky médií zmiňují absenci srážek jako událost roku, zatímco vláda mluví o evakuaci Teheránu. Írán sužuje sucho, které se objeví „jednou za století."

USA podmiňují snížení cel na ocel a hliník ústupky EU v digitálních pravidlech

Evropa by měla přehodnotit svůj postoj k americkým technologickým společnostem, pokud chce nižší cla na ocel a hliník. Řekl to americký ministr obchodu Howard Lutnick. Přísná pravidla pro technologické giganty jsou pro USA citlivým tématem stejně jako pro Evropu vysoká cla na ocel a hliník.

Zelenskyj by mohl tento týden jednat s Trumpem ve Washingtonu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj by podle ukrajinských médií, odvolávajících se na ukrajinské a americké zdroje obeznámené se situací, už tento týden mohl odcestovat do Washingtonu, aby se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem jednal o upraveném mírovém návrhu. Tyto zprávy se objevily po klíčových rozhovorech v Ženevě.

USA jednají v Abú Zabí s ukrajinskou a ruskou delegací

Náměstek amerického ministra obrany Dan Driscoll v pondělí přijel do Abú Zabí, aby tam jednal se šéfem ukrajinské vojenské rozvědky (HUR) Kyrylem Budanovem a ruskou delegací v rámci snah USA ukončit válku Ruska proti Ukrajině. Rozhovory mezi Driscollem a ruskými zástupci začaly v pondělí večer a mají pokračovat dnes. S odvoláním na nejmenovaného amerického činitele a dvě další osoby obeznámené s jednáním to dnes napsal list Financial Times (FT).

Francouzský průzkum ukazuje, že prezidentské volby vyhraje vůdce krajní pravice Bardella

Francouzská politická scéna se opět otřásá. Nejnovější průzkumy ukazují, že třicetiletý Jordan Bardella je dnes nejsilnějším kandidátem pro prezidentské volby v roce 2027. Podpora šéfa Národního sdružení roste a staví ho do role favorita, která ještě nedávno patřila Marine Le Pen.

Ukrajina a Rusko informují o obětech a raněných po náletech dronů

Nejméně dva lidé přišli o život a několik dalších utrpělo zranění při ruském útoku na Kyjev a okolí, informovaly ukrajinské úřady. Tři lidé byli zabiti apři náletu ukrajinských dronů na Taganrog u Azovského moře. Dalších šest lidí, z toho čtyři v Novorossijsku, zranily ukrajinské drony při útocích v Krasnodarském kraji na jihu evropského Ruska., oznámil gubernátor Veniamin Kondraťjev.

Na COP30 padla shoda na nové klimatické dohodě, ale bez závazků k omezení fosilních paliv

Klimatický summit COP30 skončil dohodou, která posouvá financování pro chudší státy, ale vyhýbá se přímému závazku k ústupu od fosilních paliv. Vyjednávání provázely spory, kritika i obavy, že svět ztrácí šanci na dosažení cíle 1,5 °C.

Brazilský nejvyšší soud odhlasoval, že Bolsonaro po manipulaci s monitorovacím náramkem zůstane ve vězení

Brazilská politická scéna znovu vibruje napětím. Nejvyšší soud v Brasílii potvrdil vazbu bývalého prezidenta Jaira Bolsonara poté, co přiznal, že se pokusil poškodit svůj elektronický náramek. Incident rozvířil emoce mezi jeho stoupenci i odpůrci a znovu otevřel otázku jeho odsouzení za pokus o převrat po prohraných volbách v roce 2022.

Si Ťin-pching v telefonátu s Trumpem řešil připojení Tchaj-wanu

Čínský prezident Si Ťin-pching dnes v telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem řešil připojení Tchaj-wanu k Číně a názorové rozdíly v řešení války na Ukrajině. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na čínský státní tisk. Oba státníci se sešli naposledy v říjnu v Jižní Koreji, kde řešili příměří v obchodní válce mezi těmito dvěma největšími ekonomikami světa.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama