1.3 C
Czech
Středa 19. listopadu 2025
ZprávyKonec nadějí na ruský plyn a podezření na sabotáž: Poškození Nord Stream 1...

Konec nadějí na ruský plyn a podezření na sabotáž: Poškození Nord Stream 1 i 2

Evropské země se snaží vyšetřit možnou sabotáž. Ta údajně stojí za náhlými a nevysvětlenými úniky dvou ruských plynovodů pod Baltským mořem. Tato infrastruktura je jádrem energetické krize od doby, kdy Rusko napadlo Ukrajinu. Informace o incidentu přinesla agentura Reuters, CNN a další servery.

Polský premiér Mateusz Morawiecki uvedl, že úniky byly způsobeny sabotáží. Dánský premiér a Rusko, které po západních sankcích snížilo své dodávky plynu do Evropy, uvedly, že to nelze vyloučit. Kdo za ní stojí a jaký je motiv však není jasné.

Švédský námořní úřad vydal podle CNN varování před dvěma úniky v plynovodu Nord Stream 1. Stalo se tak den poté, co byl objeven únik na nedalekém plynovodu Nord Stream 2, který přiměl Dánsko k omezení lodní dopravy a zavedení malé bezletové zóny.

„Těžko jde o náhodu“

Oba plynovody jsou ohniskem eskalující energetické války mezi evropskými hlavními městy a Moskvou. Ta zasáhla velké západní ekonomiky, zvedla ceny plynu a vyvolala enormní zájem o alternativní dodávky energie.

„Dnes jsme čelili sabotáži. Neznáme všechny podrobnosti o tom, co se stalo, ale jasně vidíme, že jde o sabotáž, která souvisí s dalším krokem eskalace situace na Ukrajině,“ řekl Mateusz Morawiecki během otevření nového ropovodu mezi Norskem a Polskem.

Dánská premiérka Mette Frederiksenová uvedla, že sabotáž nelze vyloučit. „Mluvíme o třech únicích s určitou vzdáleností mezi nimi, a proto je těžké si představit, že jde o náhodu,“ řekla.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že úniky ovlivnily energetickou bezpečnost celého kontinentu.

Konec nadějí na ruský plyn

Žádný z plynovodů nečerpal plyn do Evropy v době, kdy byly úniky zjištěny. Obě potrubí však stále obsahovala plyn pod tlakem. Incidenty podle agentury Reuters zmaří všechny zbývající naděje, že by Evropa mohla před zimou přijímat plyn přes Nord Stream 1.

„Poškození, ke kterému došlo ve stejný den současně na třech řetězcích pobřežních plynovodů systému Nord Stream, je bezprecedentní,“ uvedl provozovatel sítě Nord Stream AG.

Gazprom, společnost kontrolovaná Kremlem s monopolem na vývoz ruského plynu potrubím, odmítla událost komentovat.

Rusko omezilo dodávky plynu do Evropy přes Nord Stream 1, než je v srpnu zcela zastavilo. Z technických potíží obvinilo západní sankce. Evropští politici říkají, že jde o záminku k zastavení dodávek plynu.

Nový plynovod Nord Stream 2 ještě nebyl uveden do komerčního provozu. Plán využít jej k dodávkám plynu Německo zrušilo několik dní předtím, než Rusko v únoru vyslalo na Ukrajinu vojáky.

V poznámce Eurasia Group se uvádí, že neplánované úniky do podmořských potrubí jsou vzácné.

„Mnohonásobné podmořské úniky znamenají, že žádný z plynovodů pravděpodobně nebude během nadcházející zimy dodávat žádný plyn do EU, bez ohledu na politický vývoj ve válce na Ukrajině,“ uvedlo. „V závislosti na rozsahu škod mohou úniky znamenat i trvalé uzavření obou potrubí.“

Porucha nebo sabotáž?

„Existují obavy o bezpečnost ropovodů v celé EU, protože se zdá, že jde o sabotáž… a jen to prohloubí obavy o dodávky pro nadcházející zimu,“ řekl analytik společnosti Refinitiv Timothy Crump.

K únikům došlo těsně před úterním slavnostním spuštěním Baltského potrubí přepravujícího plyn z Norska do Polska, což je ústřední bod varšavského úsilí o nezávislost na ruských dodávkách.

Norský úřad pro bezpečnost ropy v pondělí také naléhal na ropné společnosti, aby byly ostražité ohledně neidentifikovaných dronů látajících poblíž norských pobřežních ropných a plynových plošin. Varoval před možnými útoky.

Reklama

Doporučujeme

Rusko potvrdilo úterní útok střelami ATACMS, podle Moskvy ale nebyl úspěšný

Ruské ministerstvo obrany potvrdilo, že ukrajinská armáda v úterý útočila na ruské území americkými střelami dlouhého doletu ATACMS. Podle Moskvy byla cílem Voroněžská oblast a ruská armáda všechny střely zachytila, informuje dnes ruskojazyčná verze serveru BBC. Ukrajinský generální štáb přitom v úterý tvrdil, že ukrajinský úder střelami ATACMS byl úspěšný.

Polsko vyslalo do vzduchu stíhačky při ruském útoku na západní Ukrajinu

Polsko vyslalo do vzduchu stíhačky při ruském útoku na západní Ukrajinu, uvedla polská armáda. Polský úřad pro řízení letového provozu (PANSA) krátce na to oznámil, že byla dočasně uzavřena letiště v Lublinu a v Řešově (Rzeszów) na jihovýchodě Polska, provoz na letištích byl obnoven po necelé hodině. Na téměř celé Ukrajině platí letecký poplach, informovala agentura Reuters.

Brazílie odsoudila vojenské důstojníky a policistu za pokus o převrat, plánovali atentát na Lulu

Nejvyšší soud Brazílie v úterý vynesl rozsudek nad vojáky a policistou, kteří plánovali převrat a atentát na prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu před jeho inaugurací. Poslal je do vězení až na 24 let. Celkem bylo odsouzeno deset lidí, mezi nimi i bývalý prezident Jair Bolsonaro.

Vánoční trhy by měly mít společné bezpečnostní standardy, navrhl Merz

Vánoční trhy v Německu by měly mít podle Friedricha Merze jednotné bezpečnostní standardy. Spolkový kancléř to řekl dnes při návštěvě spolkové země Sasko-Anhaltsko, v jejíž metropoli Magdeburku loni muž původem ze Saúdské Arábie najel do prostoru vánočních trhů a zabil šest lidí. Německá média v posledních dnech informovala o rostoucích nákladech na pořádání vánočních trhů, a to právě kvůli bezpečnostním opatřením.

Sabotáž v Polsku podle Fialy ukazuje na nutnost investic do obrany

Informace o strůjcích víkendové sabotáže na polské železniční trati mezi Varšavou a Lublinem podle premiéra v demisi Petra Fialy (ODS) ukazuje, že je třeba posilovat obranu. Na facebooku uvedl, že by to měla mít na paměti i nová vláda. Mluvčí polského ministra pověřeného koordinací zvláštních služeb dnes uvedl, že vše ukazuje na to, že za sabotáží stály ruské tajné služby.

Ruská raketa zabila dívku, zranila devět lidí v Charkovské oblasti

Ruský raketový útok zabil v Charkovské oblasti na východě Ukrajiny sedmnáctiletou dívku a zranil nejméně devět lidí. Uvedl to dnes šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Další dvě ženy podle úřadů přišly o život při útoku dronů v Černihivské oblasti na severu země. Dvě raněné při náletech dronů hlásí správa Dněpropetrovské oblasti. Rusko uvedlo, že jeho protivzdušná obrana v noci zlikvidovala 31 ukrajinských bezpilotních letounů.

Alcaraz ukončil sezonu, Češi mají v Davis Cupu hratelnější los

Z utkání, které vypadalo jako nejtěžší možný los, je rázem hratelná mise. Podle španělských médií Carlos Alcaraz po svalovém zranění z Turnaje mistrů ukončil sezonu a ve čtvrtečním čtvrtfinále Davis Cupu v Boloni proti Česku nenastoupí. Český tým Tomáše Berdycha tak dostává nečekané posílení ještě před prvním míčem.

Pokud bublina AI splaskne, žádná společnost nebude imunní, varoval šéf Googlu

Alphabet, mateřská společnost Googlu, intenzivně investuje do vývoje umělé inteligence (AI). Její generální ředitel Sundar Pichai přitom varoval, že pokud bublina AI splaskne, žádná firma nebude imunní proti případným následkům. V exkluzivním rozhovoru sice označil investice do tohoto odvětví za „mimořádný okamžik“, podle něj v nich ale existuje jistá „iracionalita“.

Ukrajinský prezident Zelenskyj navštíví ve středu Turecko

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že ve středu navštíví Turecko. Chce tam oživit jednání o ukončení války ve své zemi či o předání válečných zajatců mezi Ukrajinou a Ruskem. V Turecku se letos konala jednání mezi ruskou a ukrajinskou delegací, která vedla k sérii výměn válečných zajatců mezi válčícími stranami. Nedospěla však k žádnému zastavení bojů.

Klimatická změna a válka: Nebezpečná kombinace, která ohrožuje životy milionů lidí

Skupina deseti zemí varovala před přehlížením ozbrojených konfliktů na summitu COP30 v Brazílii. Tyto země kritizují, že finanční pomoc směřuje na humanitární katastrofy místo prevenci. V dokumentu také stojí, že jsou nejzranitelnějšími státy vůči změně klimatu, dostávají však jen 10 procent z celkové klimatické pomoci.

Rada bezpečnosti OSN podpořila Trumpův plán pro Gazu

Rada bezpečnosti OSN v pondělí schválila rezoluci předloženou administrativou Donalda Trumpa, jejímž cílem je posunout se od křehkého příměří v Pásmu Gazy k udržitelnému míru a rekonstrukci zničeného území. Rezoluce počítá se zřízením speciálních stabilizačních sil, jejichž cílem bude dohlížet na dodržování klidu zbraní, bezpečnost a obnovu. Americký prezident výsledek hlasování ocenil, Rusko s Čínou se zdržely hlasování.

V izraelských věznicích zemřelo za poslední dva roky nejméně 98 Palestinců, tvrdí lidskoprávní organizace

Izraelská organizace Physicians for Human Rights zveřejnila zprávu, podle níž od října 2023 zemřelo v izraelské vazbě nejméně 98 Palestinců. Tvrdí, že jde o důsledek fyzického násilí, hladovění a odmítání zdravotní péče. Izrael obvinění odmítá. Mezinárodní tlak na vyšetření podmínek v detenčních zařízeních však sílí.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama