EkonomikaEU představila plán na snížení cen plynu a elektřiny. Od energetických firem...

EU představila plán na snížení cen plynu a elektřiny. Od energetických firem chce vybrat na 140 miliard eur

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen ve středu před Evropský parlament předložila plán na zvládnutí letošní zimy. Blok totiž dlouhodobě bojuje se zvyšujícími se cenami za plyn a elektřinu. Von der Leyen proto navrhla zavedení daně pro energetické firmy, která by mohla unii přinést až 140 miliard eur. Zároveň by podle ní spotřeba elektřiny měla být v nejrušnějších hodinách omezena alespoň o 5 procent. Informoval o tom server BBC a The Guardian.

Energetické firmy se pomocí nevídaných zisků přiživují na svých zákaznících i trvající válce. Alespoň to si myslí předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. Ve svém nejnovějším plánu proto vyzvala k vytvoření takzvaného „solidárního příspěvku“. Společnosti obchodující s fosilními palivy by tak musely Evropské unii (EU) vrátit za rok 2022 asi 33 procent ze svých zdanitelných příjmů. Informoval o tom server BBC.

„V této době musíme příjmy sdílet a přeposlat je těm, kteří je potřebují nejvíce,“ okomentovala své rozhodnutí von der Leyen. Jednotlivé členské státy by pak po přijetí plánu mohly na vlastní společnosti uvalit i vyšší daň. Novou politikou by unie mohla vydělat asi 140 miliard eur. Ty by následně věnovala domácnostem a firem 27 členských států. Podle předsedkyně Evropské komise totiž ceny za plyn a elektřinu dosáhly v současnosti naprostého maxima.

Více udržitelné firmy produkující energii z větrných elektráren, solárních panelů nebo jádra by pak měly své příjmy zastřešené na 180 eur za kilowatt za hodinu. Jedná se o číslo menší než polovina současných cen. „Musíme oddělit obrovský vliv plynu na ceny elektřiny. Proto potřebujeme hlubokou a komplexní reformu trhu s elektřinou,“ vysvětlila dále poslancům podle serveru Al Jazeera von der Leyen.

Ruský finanční sektor visí na vlásku, míní von der Leyen

Kromě toho vyzvala předsedkyně Evropské komise také k šetření elektřiny. Podle ní by ji měly členské státy v nejrušnějších hodinách omezovat o 5 procent. Dosáhnout by toho měly pomocí různých kampaní a iniciativ. Některé státy se přitom dle serveru The Guardian už dříve zavázaly k dobrovolnému cíli snížit spotřebu plynu do konce příštího jara o 15 procent. Zastřešit ceny plynu se však prozatím Evropská komise nerozhodla.

O představeném plánu by pak mělo 27 členských států EU diskutovat a hlasovat na konci září. Vysoké ceny plynu a na něj navázané elektřiny jsou výsledkem trvající války na Ukrajině. Zvýšila se také inflace a ceny za základní zboží a potraviny. Rusko totiž podle EU jako jeden z největších exportérů plynu a ropy využívá své pozice a energetiku používá jako svou zbraň. „Ruský finanční sektor visí na vlásku,“ vyjádřila se však k současné situaci von der Leyen. Podle ní tak země postupně slábne.

Doporučujeme

EET se od ledna vrací, za chyby ale nebudou pokuty. Schillerová potvrdila zkušební měsíc

Elektronická evidence tržeb se od 1. ledna 2027 vrací do českých podniků. Finanční správa však během prvního měsíce nebude provádět kontroly ani ukládat pokuty za chyby. Ministryně financí Alena Schillerová potvrdila, že leden poslouží jako zkušební období, během kterého si podnikatelé mohou nový systém vyzkoušet.

Padl historický verdikt: Myanmar spáchal genocidu

Více než 10 tisíc mrtvých, vypálené vesnice a statisíce lidí vyhnaných z domovů. Mezinárodní soudní dvůr v Haagu rozhodl, že se Myanmar v roce 2017 dopustil genocidy muslimské menšiny Rohingů. Jde o přelomový rozsudek, který může ovlivnit i další případy genocidy řešené mezinárodními soudy.

Německý student měl chystat útok na mešitu. Zbraně si vyráběl na 3D tiskárně

Osmnáctiletý student z německého Severního Porýní-Vestfálska je podezřelý z přípravy teroristického útoku na mešitu. Podle vyšetřovatelů si doma pomocí 3D tiskárny vyráběl zbraně a munici, které chtěl použít proti muslimům. Mladík je od srpna ve vazbě, nyní vyšetřovatelé zveřejnili další podrobnosti o jeho údajných plánech.

Předsedou srbského parlamentu se stal Čupić, bude i prozatímním prezidentem

Novým předsedou srbského parlamentu se stal univerzitní profesor a poslanec Studentské kandidátky Aleksandar Čupić. Z této pozice bude prozatím zastávat i funkci prozatímního prezidenta země, protože dlouholetý prezident Aleksandar Vučić v září rezignoval. Ve 250členné komoře pro Čupiče hlasovalo 140 poslanců, zatímco kandidát Vučičovy Srbské pokrokové strany (SNS) získal 97 hlasů, píše agentura AP.

Pastrňák a Zacha zařídili výhru Bostonu nad Detroitem. Oba zaznamenali gól a asistenci

Čeští hokejisté David Pastrňák a Pavel Zacha výrazně pomohli Bostonu k vítězství 4:1 na ledě Detroitu. Oba útočníci si připsali gól a asistenci a dostali se mezi tři nejlepší hráče zápasu. Bruins tak ukončili sérii tří porážek, zatímco Detroit nezvládl slavnostní utkání, kterým si připomněl sto let od svého prvního zápasu v NHL.

Ruský útok na Kyjev poškodil budovu rakouského velvyslanectví

Ruský útok na Kyjev poškodil včera budovu rakouského velvyslanectví. Na síti X to oznámil rakouský kancléř Christian Stocker s tím, že zaměstnanci neutrpěli žádné zranění. Stocker poznamenal, že ho zpráva o ohrožení pracovníků rakouské diplomatické mise v ukrajinském hlavním městě šokovala. O zásahu rakouského velvyslanectví na X informoval i ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha, který zveřejnil snímky rozbitých oken a dalších škod. Rakousko si v konfliktu, ve kterém Ukrajina čelí ruské invazi, zachovává neutralitu, ač politiky Kyjev podpořilo.

Čína, Rusko a USA vydaly po jednání v Šen-Čenu Mírovou deklaraci

Čína, Rusko a Spojené státy vydaly společné čtyřbodové prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po dnešním jednání prezidentů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení také mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud (ICC). Podle agentury Nová Čína Si označil jednání za "pozitivní, konstruktivní a plodné". Putin rozhovory považuje za otevřené a užitečné, píše AFP.

Jihokorejský soud zrušil expremiérovi 15letý trest. Ve vazbě však zůstává

Jihokorejský nejvyšší soud zrušil patnáctiletý trest vězení pro bývalého premiéra Han Duck-soo, odsouzeného kvůli své roli při vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soudci zpochybnili část původního rozsudku a případ vrátili k novému projednání. Expremiér přesto zůstává ve vazbě.

Americká energetika stojí po midterms na rozcestí. Demokraté budou bojovat o udržitelnost

Americké volby do Kongresu změnily nejen poměr sil ve Washingtonu, ale také vyhlídky tamní energetiky. Demokraté podle povolební analýzy získali plnou kontrolu nad vládami šesti států, což jim otevírá cestu k prosazování obnovitelných zdrojů. Na federální úrovni však jejich plány dál narážejí na republikánského prezidenta Donalda Trumpa.

Počet ohrožených tučňáků na Novém Zélandu se vyvíjí překvapivě rozdílně

Na dvou odlehlých novozélandských souostrovích se počty ohrožených tučňáků vyvíjejí zcela odlišně. Zatímco jedna populace zůstává už desítky let stabilní, druhá se od poloviny 90. let zmenšila o více než 40 %. Za úbytkem mohou stát predátoři, silné bouře i odlišné podmínky v oceánu.

Anthropic přepisuje historii. Jeho IPO zastínilo i SpaceX

Americká společnost Anthropic a sedm jejích spoluzakladatelů získali prostřednictvím primární veřejné nabídky akcií (IPO) a souběžného prodeje akcií celkem 107,3 miliardy dolarů (asi 2,39 bilionu korun). Samotný objem primárního IPO činí 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,81 bilionu korun). Jde o největší IPO v historii.

Myanmar čeká historický verdikt. Soud OSN rozhodne o genocidě Rohingů

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu má ve čtvrtek vynést přelomový rozsudek v případu údajné genocidy muslimské menšiny Rohingů v Myanmaru. Rozhodnutí přichází sedm let poté, co žalobu podala africká Gambie, a může zásadně ovlivnit výklad mezinárodního práva. Pokud soud uzná Myanmar odpovědným za genocidu, půjde o historicky první takový verdikt proti státu.

V Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska

V čínském Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Očekává se, že státníci budou jednat o válkách na Ukrajině a v Íránu či o kontrole jaderných zbraní. Šéf Bílého domu se dnes již setkal se svým ruským i čínským protějškem při bilaterálních rozhovorech.

Japonská premiérka a Putin v Číně jednali o zadrženém novináři a firmách v Rusku

Japonská premiérka Sanae Takaiči se včera v Číně poprvé ve funkci setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž krátce jednala mimo jiné o japonském novináři zadržovaném v Rusku. S odvoláním na japonského úředníka o tom informovala agentura Kjódó. Obě země mají napjaté vztahy kvůli sporným Kurilským ostrovům nebo válce na Ukrajině, zahájené ruskou invazí v únoru 2022.

Jim Carrey by se mohl vrátit jako Grinch

Oblíbený vánoční film Grinch z roku 2000 by se mohl dočkat pokračování s Jimem Carreym v hlavní roli. Režisér Ron Howard potvrdil, že se na projektu pracuje, zároveň ale upozornil na zásadní překážku. Scénář dosud neexistuje a oba tvůrci se chtějí do natáčení pustit pouze v případě, že budou s příběhem spokojeni.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama