Hlavním poselstvím vyprávění ženy, která sama žije 18 let s Egypťanem, je – sundat růžové brýle. Včas. Důležité je vědět, do čeho jdete, pak se to dá zvládnout, říká Vera Adel.
Jak ji zkušenosti ověřené roky poradenství ženám „uvázlých“ ve vztahu s egyptskými muslimy naučily, život s exotickou láskou není procházka růžovou zahradou. (Jak by některé česko-egyptské příběhy mohly působit.) „Pravděpodobnost úspěšného svazku Evropanky s Egypťanem je tak 20:80,“ říká Slovenka Vera Adel. (80% z nich podle ní šťastně nedopadne.) Na co se tedy s Egypťanem připravit?
Pozor na láskyplná slovíčka
Počítejte s tím, že Egypťan dokáže měnit svou tvář. V prvních dnech zamilovanosti (které mohou nastat prakticky od prvního dne setkání), vás bude uctívat, na rukou nosit, tvářit se mile a slibovat hory doly. Po svatbě (do níž se vrhají velmi rychle) se všechno mění. Alespoň tak to popisuje zkušená koučka.
Ve většině případech si prý Egypťan začne prosazovat u ženy zvyklosti podle jeho víry. Vyžaduje, aby se zahalovala, nelíčila, vzdala se svých národních tradic a začne ženu omezovat. Musí si vymazat ze sociálních sítí všechny muže a vezme jí právo hospodařit s penězi. A další věc jsou děti…
Ústupky jsou nevyhnutelné
I když se ženě Egypťana podaří zachovat si alespoň trochu svého evropského já, otázka společných potomků je zpečetěna. To, že se doma bude u vánočního stromku zpívat o Ježíškovi, může předem zapomenout. Muslim chce prostě vychovat muslima. Své o tom ví i pětatřicetiletá Jana, která má rodinu s Egypťanem v Čechách. „Slovo Ježíšek se u nás nesmí říkat. U nás nosí dárky stromeček,“ říká s úsměvem matka šestileté holčičky.
Otázkou je i ekonomické fungování. Egyptští muži často chtějí do Evropy za lepší životní úrovní, ale když si to vyzkouší v praxi, raději se prý vrací do svého. „Když zjistí, že nemůžou spát do jedenácti, že musí každý den pracovat a ta výplata jim sotva pokryje náklady na bydlení, rozmyslí si to,“ říká Adel. „Nemají tam ani svoji arabskou komunitu, kterou potřebují a může se pak snadno stát, že se v Evropě chytnou nevhodných lidí – různých gangů, což může úplně rozložit to manželství,“ dodává. V Evropě je prý i větší pravděpodobnost jeho případné nevěry.
Egypťan + Evropanka = italská domácnost
Ženy žijící s Egypťanem často rády zdůrazňují, že „každé manželství je dřina“. „Člověk se musí naučit správně hádat, protože se hádá v manželství každý a je to normální,“ říká i koučka Adel. Přiznává ale, stejně jako zmiňovaná Jana, že výměny názorů, které proběhly v jejich partnerstvích, byly skutečně poněkud ostřejší. Obě ženy mluví i o opakovaných rozchodech a návratech během soužití. „Nebýt dětí, už spolu nejsme,“ říká Adel.
Nářky kvůli bití
Koučce Adel se svěřuje mnoho žen, které musí doma trpět i fyzické násilí. „Ti muži je bijí, všechno jim zakazují, ale ony se jich stejně zastávají,“ vysvětluje. Utiskované ženy prý stále doufají, že se jejich partner změní. Dodává, že ty šťastnější, které mají spokojené manželství s Egypťanem, o sobě nedávají vědět. „V Egyptě platí, že když se má někdo dobře, vyvolává to závist. Když se tím bude chlubit, někdo mu za to může uškodit,“ upřesňuje.
Sama Adel, která nyní žije v egyptské Hurghadě, je však velmi emancipovaná žena a jak sama říká, „velmi, velmi tvrdohlavá“. Ona by žádné ústrky nestrpěla. O to větší měla s mužem konflikty. „Bylo to, kdo s koho. Soupeřila naše ega,“ přiznává s tím, že si své pozice nakonec alespoň trochu ujasnili a naučili se spolu lépe vycházet. Obecně ale nad vážnými vztahy s Egypťany koučka drží vztyčený varovný prst.
Zdroj:YouTube
