V Maďarsku dopoledne začalo ustavující zasedání nového parlamentu, který vzešel z dubnových voleb, v nichž drtivě zvítězila středopravicová strana Tisza. Nově jmenovaná předsedkyně zákonodárného sboru Ágnes Forsthoffer nařídila, aby se na budovu instituce vrátila vlajka Evropské unie, napsala agentura AFP. Očekává se, že dnes zákonodárci zvolí premiérem země šéfa vítězného politického uskupení Pétera Magyara. Dosavadní předseda vlády Viktor Orbán končí v čele kabinetu po 16 letech vlády a dříve řekl, že se vzdá poslaneckého mandátu. Podle AP dnes novou přísahu nesložil.
Noví poslanci a poslankyně složili přísahu dopoledne. Následně do čela jednokomorového Národního shromáždění zvolili Forsthoffer. „Nechť je mé první rozhodnutí jako předsedkyně shromáždění prvním symbolickým krokem na cestě (zpět do Evropy). Tímto nařizuji, aby se od dnešního dne, po 12 letech, vrátila na budovu maďarského parlamentu vlajka EU,“ řekla podle AFP politička krátce po svém zvolení.
🇭🇺 La nouvelle présidente du Parlement hongrois, Agnes Forsthoffer, a ordonné samedi le retour du drapeau européen sur le bâtiment après 12 ans d'absence. Cette décision intervient le jour où Peter Magyar doit être investi Premier ministre après sa victoire aux législatives… pic.twitter.com/clfrdDuWkN
— Agence France-Presse (@afpfr) May 9, 2026
Očekává se, že noví zákonodárci dnes zvolí také Magyara premiérem. Ten by měl následně podle agentury AFP promluvit k příznivcům před parlamentem. Magyar podle AP už dříve vyzval Maďary k účasti na dnešní oslavě „změny režimu“ před budovou zákonodárného sboru. Dokud nebude sestavena nová vláda, povede zemi dočasně končící Orbánův kabinet, napsala agentura APA.
Tisza, která vznikla před několika lety, získala v 199členném zákonodárném sboru 141 křesel a bude tak mít ústavní většinu, což jí umožní měnit ústavu a prosazovat reformy. Budoucí premiér chce například reformovat veřejnoprávní média, aby se obnovila jejich nezávislost. Už dříve také slíbil reformy napravující vztahy s Bruselem, který kvůli pochybnostem o korupci a o fungování právního státu zadržuje vyplacení zhruba 18 miliard eur (přes 438 miliard Kč) z unijních fondů Budapešti.
Maďarsko čelí vážným výzvám, včetně stagnující ekonomiky a upadajících veřejných služeb, které podle analytiků vyžadují dlouhodobou strukturální reorganizaci, napsala AFP.
Předseda Evropské rady António Costa dnes podle ní hovořil o „nové kapitole v maďarských dějinách“. „Jsme připraveni spolupracovat s novou maďarskou vládou,“ řekl na tiskové konferenci ke Dni Evropy.
Pětačtyřicetiletý právník Magyar, jenž sám sebe označuje za „kritického proevropského a konzervativního liberála“, býval Orbánovým spojencem, ale s jeho stranou Fidesz se rozešel v roce 2024 po skandálu kvůli udělení milosti člověku zapletenému do kauzy zneužívání dětí. Do té doby nepříliš známý politik odsoudil Orbánův systém a postavil se do čela strany Tisza, která pak rychle získala podporu Maďarů.
Magyar mimo jiné navrhnul zlepšit veřejné služby, jako je zdravotnictví a školství, a avizoval boj proti korupci. Nastínil také prozápadní zahraniční politiku a prohlásil, že se bude snažit učinit z Maďarska spolehlivého spojence NATO a loajálního člena EU. Stejně jako Orbán ovšem odmítá dodávky zbraní na Ukrajinu a je proti rychlému začlenění této země do EU, i když s dosavadním maďarským premiérem nesdílí nepřátelskou rétoriku vůči Kyjevu.
Orbánova národně konzervativní strana Fidesz oproti dřívějším 135 křeslům získala v posledních volbách 52 mandátů a podle stanice BBC News vykazuje známky rozpadu. Samotný Orbán, který navzdory pokračující ruské invazi na Ukrajinu udržuje vřelé vztahy s Moskvou a razil ve své vlasti cestu takzvané „neliberální demokracie“, uvedl, že se nyní zaměří na reorganizaci národního tábora. Podle AP dnes nebyl mezi nově zvolenými poslanci, kteří skládali přísahu. To se stalo poprvé od vzniku prvního postkomunistického maďarského parlamentu v roce 1990, napsala agentura.
Do sněmovny se dostalo také krajně pravicové hnutí Naše vlast (Mi Hazánk) se šesti křesly.
