Brusel – Lidovecká frakce EPP bude mít v novém Evropském parlamentu 181 mandátů, vyplývá z prvních odhadů složení celého EP. Frakce socialistů a demokratů (S&D) by podle odhadů mohla skončit druhá se 135 mandáty. Na třetím místě by měla být liberální Obnova Evropy (Renew Europe) s 82 mandáty, což je dokonce o 20 méně než v současném europarlamentu. Konzervativní frakce ECR by měla mít 71 mandátů a krajně pravicová Identita a demokracie (ID) 62 křesel. Pro obě tyto politické skupiny to znamená posílení.
Výrazně si pohoršili Zelení, který by měli získat 53 mandátů, zatímco dosud jich měli 72. Levice v EP (GUE/NGL) by podle odhadů měla získat o tři mandáty méně, než měla doposud, tedy 34. Celkem 51 europoslanců je nezařazených, což znamená, že v současném europarlamentu nepatřili do žádné ze skupin. Dalších 51 nově zvolených europoslanců odhady zařadily do takzvané skupiny Ostatní, což znamená, že se ještě neví, do jaké z frakcí se přičlení. Počty členů jednotlivých politických skupin se tak ještě mohou měnit.
Krajní pravice podle odhadů ovládla eurovolby ve Francii, Macron zaostal
Francouzské eurovolby vyhrálo krajně pravicové Národní sdružení (RN) Marine Le Penové, které získalo přibližně 32 procent hlasů. Koalice vedená hnutím Obnova prezidenta Emmanuela Macrona má okolo 15 procent. Uvádí to první povolební odhady zveřejněné francouzskými médii.
Lídr kandidátky RN Jordan Bardella vyzval v reakci na zveřejnění odhadů Macrona k vypsání předčasných parlamentních voleb. Prezident avizoval, že večer promluví k národu.
Vítězství nacionalistické strany předpovídaly předvolební průzkumy, více než dvojnásobný zisk proti Macronovi však převyšuje očekávání většiny sondáží. Podle Bardelly dali Francouzi jasně najevo, že chtějí změnu, a že Macronova pozice je oslabena.
Třetí místo s nevelkým odstupem za centristickou prezidentovou koalicí získali socialisté, jimž odhad přisuzuje okolo 14 procent.
Eurovolby v Německu podle prognóz vyhrála konzervativní unie
Volby do Evropského parlamentu v Německu podle prognóz veřejnoprávních televizí ARD a ZDF se zhruba 30 procenty jasně vyhrála opoziční konzervativní unie CDU/CSU, na druhém místě pak s asi 16 procenty skončila Alternativa pro Německo (AfD). Sociální demokracie (SPD) kancléře Olafa Scholze je se 14 procenty na třetím místě. První výsledky zveřejní spolková volební komise ve 23:00, kdy jako poslední skončí hlasování v Itálii.
„Unie CDU/CSU s Ursulou von der Leyenovou vyhrála volby nejen v Německu, ale v celé Evropské unii,“ prohlásil Merz, který volební úspěch považuje za potvrzení politiky konzervativců a také von der Leyenové. Ta z Bruselu přes video most unii CDU/CSU pogratulovala. „Skvělý výsledek se značným náskokem,“ řekla. Dodala, že konzervativní unie se ukázala jako stabilní síla i v tak složité době, kterou Evropa prochází. K výsledku Merz ještě řekl, že pro Scholzovu SPD byly dnešní volby katastrofou. „Pro kancléře je to těžká porážka, vláda se nyní musí zamyslet nad svou politikou, kterou škodí zemi,“ poznamenal.
Bavorský premiér a šéf Křesťansko-sociální unie (CSU) Markus Söder prohlásil, že voliči jasně odmítli Scholzovu vládu. „Voliči semaforovou koalici svým hlasováním prakticky odvolali,“ řekl Söder s odkazem na barvy vládních stran. CSU je bavorskou sestrou celoněmecké CDU.
Oslavuje rovněž AfD, označovaná také za krajně pravicovou. Spolupředsedové AfD Alice Weidelová a Tino Chrupalla již oslavují druhé místo, které strana získala i přes skandály jedničky kandidátky Maximiliana Kraha a jeho dvojky Petra Bystroně. „Jsme druhou nejsilnější stranou v Německu,“ prohlásili nadšeně Chrupalla s Weidelovou. Televize ARD straně přisuzuje 16,5 procenta, ZDF 16 procent, což je o zhruba pět procentních bodů více než v eurovolbách před pěti lety.
Generální tajemník SPD Kevin Kühnert v prvním prohlášení označil výsledek za hořký, protože strana strana proti eurovolbám v roce 2019 ztratila 1,8 procentního bodu, navíc ji předstihla AfD. Podobně před spolustraníky hovořila i Katarina Barleyová, která vedla kandidátku SPD. „Je to skutečně hořký večer, výsledek mě zklamal, nechci to nijak zastírat,“ řekla. Barleyová, kterou v kampani podporoval i kancléř Scholz, poznamenala, že strana bojovala o lepší výsledek, ale neuspěla. „Bojovali jsme, skutečně jsme bojovali,“ dodala.
Zelení a liberální svobodní demokraté, kteří s SPD tvoří vládu, získali podle prognóz asi 12 procent, respektive pět procent. Zejména pro Zelené to znamená ztrátu zhruba osmi procentních bodů ve srovnání s eurovolbami před pěti lety. Spolušéfka Zelených Ricarda Langová prohlásila, že s výsledkem se není možné spokojit. Uvedla, že proti roku 2019 je v Německu zcela jiná situace, kdy lidé kvůli ruské invazi na Ukrajinu pociťují nejistotu a strach.
Úspěch naopak zaznamenalo nově založené Spojenectví Sahry Wagenknechtové – za rozum a spravedlnost (BSW), které vzniklo odštěpením od postkomunistické Levice. BSW může podle ARD a ZDF počítat se zhruba šesti procenty. „To, že se strana tak rychle dostala na spolkové úrovni přes pět procent, to se dosud v německé historii nestalo,“ řekla Wagenknechtová. „Vedli jsme grandiózní volební kampaň,“ uvedla.
Levice má asi tři procenta. Panevropská sociálně liberální strana Volt obdržela podle ZDF také tři procenta.
Volby do EP v Rakousku podle odhadů vyhráli opoziční Svobodní s 27 procenty
Volby do Evropského parlamentu v Rakousku podle odhadů vyhráli opoziční Svobodní (FPÖ) s 27 procenty před vládními lidovci (ÖVP) s 23,5 procenty a sociálními demokraty (SPÖ) s 23 procenty. Informuje o tom agentura APA. Pokud se odhad potvrdí, budou to první celorakouské volby, které pravicově populistická Svobodná strana Rakouska vyhraje.
FPÖ šla do hlasování poprvé jako jasný favorit, průzkumy veřejného mínění jí přisuzovaly až 30procentní podporu. Odhad zveřejněný agenturou APA, veřejnoprávní televizí ORF a serverem Puls 24 její roli potvrzuje a ukazuje, že se Rakousko posune doprava, podobně jako se to očekává v těchto volbách i v dalších zemí.
„Jsme poprvé v celostátních volbách zdaleka nejsilnější silou“, řekl v reakci na odhad Norbert Hofer, jeden z čelných politiků Svobodných. „Více než jasně to ukazuje, že si lidé v Rakousku přejí důvěryhodnost a změnu. A to bude cítit i na podzim,“ poznamenal v narážce na nadcházející parlamentní volby, v nichž je FPÖ zatím hlavním favoritem.
Do europoslaneckých křesel v Bruselu a Štrasburku usednou také kandidáti liberální a silně proevropské strany NEOS a zástupci vládních Zelených. Oběma odhad postavený na průzkumu veřejného mínění z posledního týdne přisuzuje shodně 10,5 procenta.
Z 20 rakouských mandátů by jich Svobodní mohli získat šest, po pěti by měli mít lidovci a sociální demokraté. NEOS a Zelení by měli mít po dvou.
Poslední eurovolby v alpské zemi ještě jasně vyhráli lidovci se 34,6 procenta, před sociálními demokraty s 23,9 procenta a Svobodnými se 17,2 procenta.
Ve Španělsku ve volbách do EP vedou lidovci před socialisty
Ve Španělsku budou podle odhadů ve volbách do Evropského parlamentu těsně první opoziční lidovci (PP) se ziskem 21 až 23 křesel před vládními socialisty (PSOE) s 20 až 22 křesly. Napsal to web listu El País, který připomíná, že celkově Španělé rozhodovali o 61 mandátech.
Lidová strana dostala podle agentury APA 32,4 procenta hlasů, zatímco Španělská socialistická dělnická strana 30,2 procenta. Na třetím místě je krajně pravicový Vox s 10,4 procenta, což by mělo znamenat šest až sedm křesel.
Do Evropského parlamentu směřují také zástupci krajně levicového uskupení Sumar, které má podporu 6,3 procenta hlasujících, a podobně orientovaného Podemos se 4,4 procenta. Do Štrasburku a Bruselu své politiky vyšle i několik dalších menších stran.
Vlámští nacionalisté si podle odhadů udrží vedení v belgickém parlamentu
Vlámští nacionalisté z Nové vlámské aliance (N-VA) jsou na nejlepší cestě udržet si pozici největší strany v belgickém parlamentu, zatímco liberálové premiéra Alexandera De Croo se propadli. Po sečtení 61 procent hlasů o tom dnes informovala agentura Reuters, podle které zemi čekají měsíce náročných koaličních jednání. V Belgii se vedle evropských a parlamentních voleb dnes konaly také regionální volby.
Z dosavadních výsledků se mimo jiné zdá, že N-VA zabránila vzestupu krajně pravicové strany Vlámský zájem (Vlaams Belang), která chce Belgii rozdělit a které průzkumy veřejného mínění před volbami předpovídaly vítězství na vlámsky mluvícím severu země.
Po sečtení 61 procent hlasů měla N-VA v severní části Belgie, vlámsky mluvících Flandrech, jasný náskok před Vlámským zájmem a De Croova strana se ve Vlámsku vrátila na šesté místo, ukázaly dílčí výsledky zveřejněné na internetových stránkách ministerstva vnitra.
N-VA ani Vlámský zájem nejsou součástí dosoavadní vládní koalice sedmi stran.
Na frankofonním jihu, ve Valonsku, byl výsledek méně jednoznačný, neboť zde bylo sečteno méně hlasů. O první místo spolu soupeří liberálové a socialisté.
V nadcházejících měsících Belgii čekají jednání o vytvoření vládní koalice mezi převážně pravicově orientovanými stranami z vlámsky mluvícího severu a levicověji orientovanými stranami z frankofonního jihu. V letech 2010 až 2011 vytvořila Belgie světový rekord, když se vládu podařilo vytvořit až za 541 dní.
„Sestavování vlády v Belgii vždy trvá dlouho a to se očekává i nyní,“ řekl profesor politologie Carl Devos z univerzity v Gentu. De Croova vláda zůstane v úřadu jako dočasná.
Volby do Evropského parlamentu, v nichž Belgičané rozhodovali o obsazení 22 křesel, jsou v zemi ve stínu federálních ale i regionálních voleb.
Volby do EP v Nizozemsku: zvítězila koalice Strany práce a Zelené levice
V Nizozemsku ve volbách do Evropského parlamentu podle odhadů zvítězila koalice Strany práce (PvdA) a Zelené levice (GL) s 21,6 procenta před krajně pravicovou Stranou pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse, pro níž hlasovalo 17,7 procenta voličů. Odhad na svém webu zveřejnil EP.
Zisk téměř 18 procent je pro Wildersovu PVV a Wilderse, který je známým kritikem EU, imigrace, islámu i pomoci Ukrajině, podle pozorovatelů velkým úspěchem. V současném Evropském parlamentu totiž jeho strana žádného zástupce neměla, nyní by jich mohla mít sedm.
Křesla v EP budou mít z nizozemských stran také Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) končícího premiéra Marka Rutteho, kterou podpořilo 11,6 procenta hlasujících, Křesťanskodemokratická výzva (CDA) s 9,7 procenta a levicově liberální až středoví Demokraté 66 (D66) s 8,1 procenta.
Mandáty by mělo získat i několik menších stran.
Nizozemci vybírali celkem 31 europoslanců, je to o pět více než při volbách v roce 2019. Nárůst způsobil odchod Británie z EU, po kterém se měnily počty europoslanců jednotlivých zemí. Jde rovněž o reakci na demografický vývoj v Nizozemsku.
Řecké volby do EP vyhrála vládní Nová demokracie s téměř třetinou hlasů
Řecké volby do Evropského parlamentu (EP) vyhrála pravicová vládní Nová demokracie (ND) se ziskem téměř třetiny hlasů. Na dalších dvou místech jsou s odstupem levicová uskupení SYRIZA a PASOK. Vyplývá to z prvního odhadu zveřejněného EP.
Řekové vybírali do 720členného zákonodárného sboru celkem 21 europoslanců. Konzervativní strana premiéra Kyriakose Mitsotakise je součástí nejsilnější europarlamentní frakce lidovců, kde má nyní šest zástupců. Odhady jí přisuzují přibližně 30 procent hlasů. Mitsotakis, který před rokem obhájil svůj mandát drtivým vítězstvím a ziskem 40 procent hlasů v parlamentních volbách, si přitom jako cíl stanovil zisk nejméně 33 procent hlasů.
Levicová opozice si podle odhadu rozdělí další dvě místa. SYRIZA získá necelých 16,7 procenta hlasů, PASOK 12,4. Komunistům (KKE) odhad přisuzuje 9,1 procenta a nacionalistické straně Řecké řešení (EL) 8,8 procenta. Další strany se pohybují okolo tříprocentního prahu, jehož překročení je pro zisk mandátů nutné.
