Praha 19. ledna 2022 (PROTEXT) – Šanci vidět svět doslova v lepších barvách pro až 450 000 Čechů nabízí brýle EnChroma. Právě tolik lidí totiž podle odhadů v České republice trpí barvoslepostí. Brýle mají speciální filtr, který pomáhá barvoslepým úplně poprvé vidět široké barevné spektrum, a zlepšit tak kvalitu jejich života. Brýle EnChroma v České republice nově koupíte v síti optik Lentiamo, která je jejich výhradním prodejcem.
Rozeznat všechny barvy duhy, různé odstíny zeleně nebo západu slunce, vychutnávat si naplno návštěvu galerie nebo třeba vidět skutečnou barvu očí vlastního dítěte. Pro většinu lidí jde o naprostou samozřejmost, 4 % světové populace jsou ale o tyto zážitky ochuzeny. Vidět svět v lepších barvách jim mohou pomoci brýle americké značky EnChroma. Obsahují totiž filtr s patentovanou technologií, který pomáhá barvoslepým lidem vidět rozšířené barevné spektrum a sytější, živější barvy.
„Porucha barvocitu neboli lidově barvoslepost není zdraví ohrožující, nicméně dokáže komplikovat každodenní aktivity. Vzhledem k tomu, že postižení často nerozeznají červenou od zelené, mohou pro ně být problematické například semafory. Barvoslepí lidé také nemohou vykonávat některé profese,” vysvětluje vedoucí sítě optik Lentiamo Jakub Odcházel. „Na střední škole jsem chtěl studovat na elektrikáře, ale lékaři mi to nedoporučili. Nemohu získat certifikaci pro práci s elektrickými obvody. Odpory jsou totiž značené barevnými proužky,” vzpomíná 45letý Jiří Procházka. Lékaři se také dlouho rozhodovali, zda mu mohou dát oprávnění k řízení nákladních vozidel.
Každý dvanáctý muž
Barvoslepost se týká až 350 milionů lidí na světě. Výrazně se ale různí zastoupení mužů a žen. Barvoslepých mužů je asi 8 % (1 z 12), naproti tomu žen jen 0,5 % (1 z 200). Barvoslepost je dědičná a přenáší se z rodiče na dítě recesivním genem přes chromozom X. Mnoho žen tedy sice nosí gen barvosleposti, ale samotná porucha se u nich neprojeví. V České republice poruchou barvocitu trpí odhadem 450 000 lidí.
Brýle EnChroma existují v několika designech a lze je mít i s dioptrickými skly. Zásadně zlepšují vizuální zážitek u většiny (asi 4 z 5) barvoslepých, ovšem neléčí samotnou poruchu. Ta je v současné době neléčitelná. Existují dvě varianty brýlí – pro vnitřní a pro vnější využití. „Lidé si často nejprve pořídí brýle pro vnější použití. Když se s nimi sžijí a mozek si zvykne na nové barevné vjemy a začne vůči nim být citlivější, přijdou si po čase většinou i pro brýle do interiéru,” vysvětluje Jakub Odcházel.
Náhodný vynález
Brýle EnChroma původně nebyly vyvinuty pro barvoslepé, ale pro chirurgy, kteří díky nim na operačním sále lépe viděli tkáně. Po nějaké době ale brýle z operačního sálu začaly záhadně mizet, až se ukázalo, že je zdravotní personál vynáší ven, protože s nimi vidí výraznější a živější barvy. A úplnou náhodou došlo také k tomu, že si je nasadil člověk s poruchou barvocitu a zjistil, že díky nim vidí barvy, které do té doby nikdy neviděl.
Máte podezření na barvoslepost u sebe nebo u někoho z blízkých? Na webu lentiamo.cz si můžete udělat jednoduchý test, který vám pomůže určit typ a úroveň barvosleposti. Finální diagnózu ale konzultujte se svým očním lékařem nebo optometristou. Brýle EnChroma jsou dostupné v několika designech. Koupíte je pouze v pražské nebo brněnské optice Lentiamo, ceny se pohybují od 6 do 15 tisíc Kč.
Co je barvoslepost?
Barvoslepost, daltonismus nebo také porucha barvocitu je snížená schopnost rozlišovat barvy ve srovnání se standardním viděním. Nejběžnějšími typy barvosleposti jsou protanopie (postižený nevnímá červenou barvu) a deuteranopie (postižený nevnímá zelenou barvu). Druhá skupina je více zastoupená v poměru 3:1. Standardní lidské oko je schopno rozlišit asi milion různých odstínů, zatímco oko barvoslepého člověka pouze 10 % tohoto rozsahu. Existují různé stupně barvosleposti od mírné přes silnou až po extrémní. Na extrémní barvoslepost brýle EnChroma nefungují.
Co se děje v oku barvoslepého?
V oku máme tři druhy čípků, které jsou zodpovědné za vnímání barev. Každá skupina má rozsah citlivosti na odstíny modré, zelené a červené. Tyto skupiny jsou u lidí se standardním vnímáním barev téměř zcela oddělené od sebe, zatímco u lidí s poruchou barvocitu se červená a zelená skupina z větší části (někdy dokonce zcela) překrývají. Výsledkem je snížená schopnost oka rozlišovat mezi červenou a zelenou barvou. Změna vnímání se ale projevuje i u dalších barev, Barvoslepí lidé mají často problém rozlišovat mezi žlutou a oranžovou, zelenou a hnědou, růžovou a šedou nebo modrou a fialovou.
V jakých situacích barvoslepost komplikuje život?
● Řízení – zejména rozeznávání barev na semaforech.
● Vaření – při grilování barvoslepý člověk nepozná, že maso změnilo barvu.
● Výběr oblečení – barvoslepí často potřebují pomoc s výběrem barevného oblečení.
● Některé profese to komplikuje, některé nelze vykonávat vůbec (pilot, elektrikář, malíř, kadeřník a další).
Co jste možná nevěděli o barvosleposti
● Děti se rodí barvoslepé. Jejich barevné vidění se vyvíjí postupně a většinou je plně vyvinuto do 6. měsíce věku. Barvocit je nejlepší okolo 20. roku života a s věkem zase postupně klesá.
● V průběhu života se mění vnímání barev každého z nás. Vlivem UV záření naše čočka „žloutne” a tím pomalu ztrácíme schopnost vidět modrou barvu, respektive ji vidíme více zelenou. Také vnímání bílé je méně čisté, zdá se spíše nažloutlá.
● Barvoslepost se obvykle na jednom oku projevuje silněji než na druhém.
● Lidé s poruchou vnímavosti červené a zelené jsou po nasazení brýlí často překvapeni, že burákové máslo není zelené. Kvůli snížené schopnosti rozlišit žlutou a zelenou zase mají problém poznat, kdy je banán zralý.
● Barvoslepí lidé vidí duhu pouze ve dvou odstínech – v modrých a žlutých.
● Barvoslepí lidé nepoznají, že se červenáte.
● Barvoslepí jsou například psi. Předpokládá se, že vidí v odstínech žluté a modré.
Celebrity mezi barvoslepými:
Rockové hvězdy Neil Young, Sting a Rod Stewart; golfista Tiger Woods a Jack Nicklaus; Mark Zuckerberg a Bill Gates; herci Keanu Reeves, Eddie Redmayne, Nicolas Cage, Bob Odenkirk a Howie Mandel; bývalý prezident USA Bill Clinton; princ William; dánský fotbalista Thomas Delaney a další. V České republice je to například ilustrátor a hudebník Jonáš Ledecký nebo účastník letošního ročníku soutěže MasterChef Zdeněk Bezdíček.
O Lentiamo
Lentiamo je český prodejce v oblasti péče o oči. Začínal jako e-shop s kontaktními čočkami a příslušenstvím. Od září 2017 nabízí také kvalitní sluneční brýle od desítek světových značek a v dubnu 2020 spustil on-line prodej dioptrických brýlí.
V červenci 2019 otevřel první kamennou optiku v Praze, v květnu 2021 pak také v Brně. Obrat společnosti byl v roce 2020 790 mil. Kč a působí v 17 evropských zemích. www.lentiamo.cz
Kontakt: Lucie Bednářová, e-mail: lucie.bed@gmail.com
