Válka na UkrajiněFicova vláda údajně maří dodávky na Ukrajinu

Ficova vláda údajně maří dodávky na Ukrajinu

Poslanec Slovenské národní rady obvinil ministra obrany Kaliňáka, že upřednostňuje české zbrojní firmy a ohrožuje dodávky na Ukrajinu.

Na rozbouřené slovenské politické scéně dochází v těchto hodinách k dalšímu sporu. Tentokrát se týká Ukrajiny, jmenovitě dodávek zbraní ze slovenských zbrojovek. Pro českého pozorovatele je zajímavé, že má být do celé kauzy zapleten také největší český zbrojní podnik.

Slovensko se po napadení Ukrajiny Ruskem stalo jedním z největších přispěvatelů při porovnání s velikostí země. Těžíce z desetiletí výkonného zbrojního průmyslu, ze kterého po pádu železné opony a rozpadu většiny trhů zbylo několik nejvýznamnějších firem, slovenské vlády pomáhaly Kyjevu, jak jen mohly. Na Ukrajinu šly výkonné slovenské protiletadlové systémy S-300, své ano si řekli výrobci obrněných vozů. Předchozí vláda nakonec na Ukrajinu poslala také zastaralou, přesto stále výkonnou flotilu bojových letounů MiG-29.

Jedním z hlavních exportních artiklů slovenského obranného průmyslu jsou v posledních letech dělostřelecké systémy, jejichž vývoj po rozpadu Československa neustal. Na základě kdysi slavné samohybné kanónové houfnice vz. 77 Dana byla zkonstruována řada moderních dělostřeleckých zbraní, ať již jde o známé typy Zuzana/Himalaya, Zuzana 2, či v poslední době houfnice Diana, Eva či BIA, všechny z firmy Konštrukta Defence. Dodavatelem hlavní části systému, tedy hlavní zbraně (resp. hlavně) je firma ZTS Special. Ta je známá v Čechách spíše pod starším označením Závody ťažkého strojárstva Dubnica nad Váhom.

Dubnická strojírna od 50. let vyráběla buďto celé zbraňové komplety, nebo jejich součásti. Zejména pro Československou lidovou armádu, tedy zpravidla podle sovětských licencí. Dnes ZŤS produkuje zejména hlavně pro dělostřelecké systémy. Důležité je přitom vědět, že tento úzkoprofilový produkt odebírá nejen výše zmíněná Konštrukta, ale v posledních letech také český holding Czechoslovak group. Primárně jeho dceřiná společnost Excalibur Army, zabývající se výrobou pozemní techniky.

Spory o know-how

Mezi Konštruktou a Czechoslovak Group probíhá v současné době spor, kterému se obšírně věnovala také česká média. Slovenský výrobce údajně napadl českého, že zneužívá jeho know-how při výrobě vlastních dělostřeleckých zbraní. Pravdou je, že zatímco Konštrukta vyrábí dělostřelecké zbraně dlouhá desetiletí, české projekty Dita nebo Morana jsou relativně mladé. Problémy působí i to, že oba výrobci odebírají hlavně z Dubnice.

Do této zjitřené atmosféry přichází opoziční poslanec Slovenské národní rady Juraj Krúpa. Ten na vystoupení ve čtvrtek 2. května obvinil ministra obrany Ficovy vlády Kaliňáka, že pomáhá české firmě realizovat její zakázky, a to právě na úkor firmy slovenské, která v současné době vyrábí pro Ukrajinu. O dělostřelecké hlavně je v současné době velký boj. Firem, které je vyrábějí v dostatečné kvalitě a sortimentu (ráže, délky) totiž není mnoho. A Konštrukta, resp. ZŤS je jednou z nejvíce renomovaných. 

Co přesně poslanec řekl?

Jak je vidět na záznamu z oficiální facebookové stránky poslance Krúpy, ministr Kaliňák měl při nedávné návštěvě Ázerbajdžánu, postsovětské republiky ležící na pobřeží Kaspického moře a ekonomicky těžící z velkých nalezišť ropy, údajně lobovat za dodávky české firmy. Ta ázerbajdžánskému režimu dodává zbraně dlouhodobě, tentokrát ale údajně na úkor Konštrukty.

Ta měla údajně se ZŤS domluvenou výrobu hlavní pro houfnice Zuzana 2, které pro Ukrajinu v Konštruktě objednalo konsorcium západních zemí. Při dodávkách však měla naopak upřednostnit českou firmu CSG, resp. Excalibur army a její dodávky do Ázerbajdžánu.

V celé věci však patrně nemůže jít o to, že by se hlavně, slíbené slovenské firmě, dostaly do firmy české. Systémy Dita a Zuzana 2 totiž používají různý typ hlavně. Zatímco Zuzana 2 hlaveň délky 52 ráží, česká houfnice Dita používá hlaveň o délce 45 ráží.

Kritika tak zřejmě míří na to, že jsou ve prospěch české firmy a jejích zakázek využívané výrobní kapacity, které by měly být jinak využité pro dodávky na Slovensko, resp. Ukrajinu. V rámci smlouvy na 16 kusů houfnic Zuzana 2, která navazuje na předchozí smlouvu na 8 kusů (původní platilo Slovensko, novou Norsko, Dánsko a Německo) byly zatím dodané pouze dvě houfnice. Ty se na Ukrajinu dostaly na konci léta 2023, ale od té doby zřejmě dodávka nepokračovala.

Ukrajina má s Čechy a Slováky potíže

Ukrajina má obecně v posledních letech s dodavateli dělostřeleckých systémů z Čech a Slovenska nekončící potíže. Lze tak oprávněně předpokládat, že pokud by nebyla v zoufalé situaci, kdy ruská vojska postupují k hranicím Doněcké a Luhanské oblasti, zřejmě by se obrátila jinam. Už na začátku listopadu 2020 byly zveřejněny první zprávy o zájmu ukrajinské armády o houfnice typu Dana-M2. Tento typ je modernizovaná verze starých československých samohybných houfnic vz. 77, kterou na trhu nabízí česká Czechoslovak Group, resp. její dceřiná společnost Excalibur Army.

Původní objednávka ukrajinské státní společnosti, obchodující s domácím i zahraničním vojenským materiálem, Ukrspecexport, zněla na 66 kusů houfnic. Oficiálně však byl začas ohlášen nákup pouze 26 kusů za cca 40 milionů dolarů. Důvodem měl být nedostatek financí na ukrajinské straně.

Časopis Reportér však přišel 8. května 2022 v článku „Bez bázně a Dany“ s tvrzením investigativního novináře Jaroslava Kmenty, že důvodem omezení počtu kusů, které odešly na Ukrajinu, měl být tlak ze strany tehdejšího osazenstva prezidentské kanceláře. Tuto informaci měl Kmenta údajně z prostředí českých zpravodajských služeb: „Podle operativní informace, kterou tajná služba získala, se do projektu zapojil jeden ze spolupracovníků prezidenta Miloše Zemana. A vedl tajná jednání, která měla za cíl zablokovat nebo oddálit dodávku modernizované houfnice na Ukrajinu. … Po navýšení nereálné kupní ceny a možnosti dodávek v neurčitém termínu musela Ukrajina od českého partnera nakonec ustoupit“, píše ve svém článku Jaroslav Kmenta.

Současnou kritiku ministr Kaliňák samozřejmě odmítá. Ficova vláda, která se k moci dostala po vítězství strany Smer, jenž v kampani prosazovala omezení pomoci Ukrajině, však v podezření, že podkopává ukrajinské objednávky, nadále zůstává.

Doporučujeme

Thajská vláda v reakci na masovou střelbu přestala vydávat zbrojní průkazy

Thajská vláda v reakci na tragickou střelbu z minulého týdne okamžitě pozastaví vydávání nových povolení k nákupu a držení střelných zbraní. Čtrnáctiletý chlapec při útoku v provincii Nonthaburí nedaleko Bangkoku zastřelil osm lidí a následně spáchal sebevraždu.

Maďarský parlament zvolil Andráse Baku novým prezidentem

Maďarský parlament dnes zvolil bývalého předsedu nejvyššího soudu Andráse Baku novým maďarským prezidentem, uvedly tiskové agentury. Opozice volby bojkotovala, Baka byl jediný kandidát a zvolen byl hlasy vládní strany Tisza, která má ve 199členném parlamentu více než dvoutřetinovou většinu. V tajném hlasování Baku podle maďarské tiskové agentury MTI podpořilo 140 poslanců.

Cena zlata je na dvouměsíčním maximu. Trhy čekají na data o inflaci a sledují napětí v Íránu

Cena zlata v úterý během obchodování vystoupala na více než dvouměsíční maximum a následně se stabilizovala. Investoři čekají na nové údaje o inflaci ve Spojených státech, které mohou naznačit další směřování úrokových sazeb Fedu, zatímco nejistotu zvyšuje napětí kolem Íránu.

Třetina zemědělské půdy vytváří dvě třetiny škod pro přírodu

Zemědělství zabírá více než 40 procent obyvatelné pevniny a výrazně ovlivňuje klima i stav přírody. Dopady ale nejsou rozloženy rovnoměrně. Přibližně dvě třetiny ztrát biodiverzity a přirozeného ukládání uhlíku vznikají jen na třetině zemědělské půdy.

Jednoho mrtvého a dva raněné si vyžádal útok na sklad u Voroněže

Nejméně jednoho mrtvého a dva raněné si vyžádal nálet ukrajinských dronů na ruské město Voroněž, uvedl gubernátor Alexandr Gusev. Drony podle něj zapálily sklady nejmenované velké společnosti, podle médií hoří další sklad internetového prodejce Wildberries. Terčem ukrajinských dronů se podle místních úřadů stala také Orenburská oblast, ležící na rozhraní evropské a asijské části Ruska.

Syrský soud odsoudil k smrti svrženého prezidenta Bašára Asada

Syrský soud dnes v nepřítomnosti odsoudil svrženého prezidenta Bašára Asada k trestu smrti za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti spáchané za občanské války, která vypukla v roce 2011. Informují o tom světové agentury. Asad s rodinou uprchl v prosinci 2024 do Moskvy poté, co Damašek dobyla koalice vedená islamisty. Prozatímním prezidentem se stal jejich vůdce Ahmad Šara.

Rozpálené Španělsko se připravuje na nápor turistů kvůli zatmění Slunce. Úřady varují před požáry

Španělsko se chystá na úplné zatmění Slunce, které ve středu 12. srpna do pásu nejlepší viditelnosti přiláká miliony lidí. Úřady kvůli mimořádnému náporu návštěvníků posilují bezpečnostní opatření, vymezují oficiální pozorovací místa a varují před vysokým rizikem lesních požárů v době, kdy teploty v některých regionech mohou dosáhnout 40 stupňů.

V Kongu počet obětí eboly překročil hranici 2000

Počet potvrzených obětí epidemie eboly v Kongu překročil hranici 2000. Podle nejnovějších dat konžského ústavu veřejného zdraví, které získaly agentury AP a Reuters, v zemi zemřelo 2011 lidí a potvrzeno bylo 4381 případů nákazy. Údaje zachycují stav k neděli. Zdravotníci současnou epidemii označují za nejrychleji se šířící epidemii eboly, jaká byla dosud zaznamenána.

Nejméně devět mrtvých a desítky zraněných si vyžádaly ruské útoky

Nejméně devět lidí přišlo o život a desítky utrpěly zranění při ruských útocích na Záporoží a Dněpropetrovskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny, uvedly dnes regionální úřady. Podle ukrajinské prokuratury je mrtvých 11 a raněných 26. Nepřítel v noci vyslal proti Ukrajině rakety Cirkon a Iskander-M/KN-23 a 120 dronů, z nichž se obráncům podařilo 98 dronů zneškodnit. Hlavním terčem útoku bylo Záporoží a Kyjev s okolím, tvrdí ukrajinské letectvo.

Nejméně 164 lidí zahynulo při pondělním zemětřesení v Kolumbii

Nejméně 164 lidí zahynulo při pondělním zemětřesení v Kolumbii, uvedla dnes agentura Reuters. Raněných je podle médií stovky. Počet obětí pravděpodobně ještě poroste, pokračuje totiž pátrání po nezvěstných, kterých je například ve městě Calí podle prezidenta jihoamerické země Abelarda de la Esprielly 188.

Fanoušci Harryho Pottera dosáhli přesunu podmořského kabelu kvůli hrobu skřítka

Fanoušci Harryho Pottera dosáhli přemístění podmořského kabelu mezi Británií a Irskem, který stál 430 milionů liber (12,2 miliardy Kč) a měl procházet v místě fiktivního hrobu skřítka Dobbyho, postavy z filmu o mladém čaroději podle předlohy spisovatelky J. K. Rowlingové. Kabel nyní místo toho vede v blízkosti lidských ostatků z doby bronzové, píše deník The Guardian.

Na dronu s výbušninou z letiště u Lipska našli policisté stopy DNA

Německá policie našla na dronu z východoněmeckého letiště Lipsko/Halle, který nesl výbušninu, stopy DNA. S odvoláním na své zdroje to dnes uvedla některá německá média včetně listů Die Zeit, Die Welt nebo bulvárních novin Bild. Podle listu Die Zeit se genetická informace shoduje s DNA registrovanou v Litvě v souvislosti s dřívějším žhářským útokem na logistické centrum v Lipsku. Konkrétní osobě ale úřady zatím DNA nepřipsaly.

Západ Kolumbie postihlo zemětřesení o síle 7,4 stupně, jsou zprávy o zraněných

Západ Kolumbie dnes postihlo zemětřesení o síle 7,4 stupně, které bylo cítit i v Ekvádoru a v Panamě, informovala agentura AFP s odvoláním na kolumbijskou geologickou službu. Zemětřesení mělo epicentrum v departementu Chocó, jehož guvernérka na sociálních sítích píše o zraněných a vážných škodách. Počty zraněných zatím nejsou známy. Podle agentury Reuters nebylo vydáno varování před cunami.

Thajsko: Bývalý poslanec zastřelil úředníka, pak se přiznal v živém vysílání

Bývalý thajský poslanec Chalong Reawraeng údajně zastřelil místního úředníka a krátce nato zavolal politické komentátorce Anchalee Paireerak, která v tu chvíli vysílala živě na YouTube. V telefonátu jí podle záznamu oznámil, co právě udělal.

CLARITY Act se zadrhl. Americký Senát odložil hlasování na září

Americký Senát před srpnovou přestávkou nestihl hlasovat o návrhu zákona CLARITY Act, který má zavést jednotnější pravidla pro kryptoměnový trh. Projednávání se přesouvá na září, návrh však nadále rozděluje demokratické i republikánské senátory.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama