Válka na UkrajiněFicova vláda údajně maří dodávky na Ukrajinu

Ficova vláda údajně maří dodávky na Ukrajinu

Poslanec Slovenské národní rady obvinil ministra obrany Kaliňáka, že upřednostňuje české zbrojní firmy a ohrožuje dodávky na Ukrajinu.

Na rozbouřené slovenské politické scéně dochází v těchto hodinách k dalšímu sporu. Tentokrát se týká Ukrajiny, jmenovitě dodávek zbraní ze slovenských zbrojovek. Pro českého pozorovatele je zajímavé, že má být do celé kauzy zapleten také největší český zbrojní podnik.

Slovensko se po napadení Ukrajiny Ruskem stalo jedním z největších přispěvatelů při porovnání s velikostí země. Těžíce z desetiletí výkonného zbrojního průmyslu, ze kterého po pádu železné opony a rozpadu většiny trhů zbylo několik nejvýznamnějších firem, slovenské vlády pomáhaly Kyjevu, jak jen mohly. Na Ukrajinu šly výkonné slovenské protiletadlové systémy S-300, své ano si řekli výrobci obrněných vozů. Předchozí vláda nakonec na Ukrajinu poslala také zastaralou, přesto stále výkonnou flotilu bojových letounů MiG-29.

Jedním z hlavních exportních artiklů slovenského obranného průmyslu jsou v posledních letech dělostřelecké systémy, jejichž vývoj po rozpadu Československa neustal. Na základě kdysi slavné samohybné kanónové houfnice vz. 77 Dana byla zkonstruována řada moderních dělostřeleckých zbraní, ať již jde o známé typy Zuzana/Himalaya, Zuzana 2, či v poslední době houfnice Diana, Eva či BIA, všechny z firmy Konštrukta Defence. Dodavatelem hlavní části systému, tedy hlavní zbraně (resp. hlavně) je firma ZTS Special. Ta je známá v Čechách spíše pod starším označením Závody ťažkého strojárstva Dubnica nad Váhom.

Dubnická strojírna od 50. let vyráběla buďto celé zbraňové komplety, nebo jejich součásti. Zejména pro Československou lidovou armádu, tedy zpravidla podle sovětských licencí. Dnes ZŤS produkuje zejména hlavně pro dělostřelecké systémy. Důležité je přitom vědět, že tento úzkoprofilový produkt odebírá nejen výše zmíněná Konštrukta, ale v posledních letech také český holding Czechoslovak group. Primárně jeho dceřiná společnost Excalibur Army, zabývající se výrobou pozemní techniky.

Spory o know-how

Mezi Konštruktou a Czechoslovak Group probíhá v současné době spor, kterému se obšírně věnovala také česká média. Slovenský výrobce údajně napadl českého, že zneužívá jeho know-how při výrobě vlastních dělostřeleckých zbraní. Pravdou je, že zatímco Konštrukta vyrábí dělostřelecké zbraně dlouhá desetiletí, české projekty Dita nebo Morana jsou relativně mladé. Problémy působí i to, že oba výrobci odebírají hlavně z Dubnice.

Do této zjitřené atmosféry přichází opoziční poslanec Slovenské národní rady Juraj Krúpa. Ten na vystoupení ve čtvrtek 2. května obvinil ministra obrany Ficovy vlády Kaliňáka, že pomáhá české firmě realizovat její zakázky, a to právě na úkor firmy slovenské, která v současné době vyrábí pro Ukrajinu. O dělostřelecké hlavně je v současné době velký boj. Firem, které je vyrábějí v dostatečné kvalitě a sortimentu (ráže, délky) totiž není mnoho. A Konštrukta, resp. ZŤS je jednou z nejvíce renomovaných. 

Co přesně poslanec řekl?

Jak je vidět na záznamu z oficiální facebookové stránky poslance Krúpy, ministr Kaliňák měl při nedávné návštěvě Ázerbajdžánu, postsovětské republiky ležící na pobřeží Kaspického moře a ekonomicky těžící z velkých nalezišť ropy, údajně lobovat za dodávky české firmy. Ta ázerbajdžánskému režimu dodává zbraně dlouhodobě, tentokrát ale údajně na úkor Konštrukty.

Ta měla údajně se ZŤS domluvenou výrobu hlavní pro houfnice Zuzana 2, které pro Ukrajinu v Konštruktě objednalo konsorcium západních zemí. Při dodávkách však měla naopak upřednostnit českou firmu CSG, resp. Excalibur army a její dodávky do Ázerbajdžánu.

V celé věci však patrně nemůže jít o to, že by se hlavně, slíbené slovenské firmě, dostaly do firmy české. Systémy Dita a Zuzana 2 totiž používají různý typ hlavně. Zatímco Zuzana 2 hlaveň délky 52 ráží, česká houfnice Dita používá hlaveň o délce 45 ráží.

Kritika tak zřejmě míří na to, že jsou ve prospěch české firmy a jejích zakázek využívané výrobní kapacity, které by měly být jinak využité pro dodávky na Slovensko, resp. Ukrajinu. V rámci smlouvy na 16 kusů houfnic Zuzana 2, která navazuje na předchozí smlouvu na 8 kusů (původní platilo Slovensko, novou Norsko, Dánsko a Německo) byly zatím dodané pouze dvě houfnice. Ty se na Ukrajinu dostaly na konci léta 2023, ale od té doby zřejmě dodávka nepokračovala.

Ukrajina má s Čechy a Slováky potíže

Ukrajina má obecně v posledních letech s dodavateli dělostřeleckých systémů z Čech a Slovenska nekončící potíže. Lze tak oprávněně předpokládat, že pokud by nebyla v zoufalé situaci, kdy ruská vojska postupují k hranicím Doněcké a Luhanské oblasti, zřejmě by se obrátila jinam. Už na začátku listopadu 2020 byly zveřejněny první zprávy o zájmu ukrajinské armády o houfnice typu Dana-M2. Tento typ je modernizovaná verze starých československých samohybných houfnic vz. 77, kterou na trhu nabízí česká Czechoslovak Group, resp. její dceřiná společnost Excalibur Army.

Původní objednávka ukrajinské státní společnosti, obchodující s domácím i zahraničním vojenským materiálem, Ukrspecexport, zněla na 66 kusů houfnic. Oficiálně však byl začas ohlášen nákup pouze 26 kusů za cca 40 milionů dolarů. Důvodem měl být nedostatek financí na ukrajinské straně.

Časopis Reportér však přišel 8. května 2022 v článku „Bez bázně a Dany“ s tvrzením investigativního novináře Jaroslava Kmenty, že důvodem omezení počtu kusů, které odešly na Ukrajinu, měl být tlak ze strany tehdejšího osazenstva prezidentské kanceláře. Tuto informaci měl Kmenta údajně z prostředí českých zpravodajských služeb: „Podle operativní informace, kterou tajná služba získala, se do projektu zapojil jeden ze spolupracovníků prezidenta Miloše Zemana. A vedl tajná jednání, která měla za cíl zablokovat nebo oddálit dodávku modernizované houfnice na Ukrajinu. … Po navýšení nereálné kupní ceny a možnosti dodávek v neurčitém termínu musela Ukrajina od českého partnera nakonec ustoupit“, píše ve svém článku Jaroslav Kmenta.

Současnou kritiku ministr Kaliňák samozřejmě odmítá. Ficova vláda, která se k moci dostala po vítězství strany Smer, jenž v kampani prosazovala omezení pomoci Ukrajině, však v podezření, že podkopává ukrajinské objednávky, nadále zůstává.

Doporučujeme

KOMENTÁŘ: Trump letí do Číny hlavně dělat byznys. Akcionáře těchto firem to potěší

Otázky lidských práv? Válka na Ukrajině? Tchaj-wan? Ne. Americký prezident Donald Trump se při návštěvě Číny pravděpodobně vyhne většině citlivých témat. Žádná převratná politická dohoda se nečeká. Složení pasažérů Air Force One ukazuje, že půjde hlavně o byznys.

Britský premiér Starmer varuje před chaosem, pokud by byl sesazen

Britský premiér Keir Starmer, který čelí sílícímu tlaku členů vlády i poslanců své vládní Labouristické strany, dnes slíbil pokračovat s plánem reforem a varoval před chaosem, pokud by byl sesazen. Informovala o tom agentura Reuters. Starmer se dnes krátce sešel s ministrem zdravotnictví Wesem Streetingem, který je považován za možného premiérova konkurenta. Britská média včetně veřejnoprávní BBC si povšimla, že schůzka byla mimořádně krátká, trvala méně než 20 minut.

Moskva hlásí noční sestřelení 286 ukrajinských dronů, Kyjev 111 ruských strojů

Ruská protivzdušná obrana v noci zlikvidovala 286 ukrajinských dronů, oznámilo dnes na platformě Telegram ministerstvo obrany v Moskvě. Ukrajinské letectvo informovalo o zneškodnění 111 ruských bezpilotních letounů ze 139 strojů, které Rusko na Ukrajinu podle něj vyslalo v úterý večer a v noci na dnešek. Ruské regionální úřady přitom hlásí škody v podnicích v Krasnodarském kraji, Jaroslavské oblasti a v závodě na zpracování plynu v Astrachaňské oblasti.

Válka s Íránem už USA vyšla na 29 miliard dolarů

Válka s Íránem vyjde Spojené státy draho. Zatím stála USA 29 miliard dolarů (zhruba 600 miliard korun). Její konec je přitom v nedohlednu kvůli sporným otázkám ohledně íránského jaderného programu a Hormuzského průlivu. Ceny ropy tak pravděpodobně v nadcházejících týdnech setrvají nad 100 dolary za barel, predikuje Mezinárodní agentura pro energii (IEA).

Novým šéfem amerického imigračního úřadu ICE se stane Venturella

Novým úřadujícím ředitelem amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE) se stane jeho dlouholetý představitel David Venturella, který v minulosti pracoval pro soukromou vězeňskou společnost. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa to oznámila v úterý. Rozhodnutí přichází v době, kdy se ministerstvo vnitřní bezpečnosti snaží utlumit intenzivní pozornost médií vyvolanou mimo jiné protiimigračními zásahy v Minneapolisu, kde imigrační agenti v lednu zastřelili dva Američany. Píše o tom deník The New York Times (NYT).

Trump zahájí třídenní návštěvu Číny, jednat bude o Íránu a obchodním příměří

Americký prezident Donald Trump přijede dnes večer do Číny, návštěva Pekingu potrvá tři dny. Očekává se, že šéf Bílého domu bude tlačit na čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ohledně ukončení čínské podpory Íránu. Dále se předpokládá, že se Trump bude snažit o zmírnění obchodního napětí mezi oběma zeměmi. K Trumpovi se podle stanice BBC připojí také 17 šéfů významných amerických podniků. Půjde o první cestu hlavy Spojených států do Číny od roku 2017.

Jsme svobodní. Venezuela odmítá stát se 51. státem USA

Nemáme v plánu stát se 51. státem USA, uvedla úřadující venezuelská prezidentka Delcy Rodríguez poté, co její americký protějšek Donald Trump znovu naznačil, že by se jeho administrativa mohla pokusit jihoamerickou zemi anektovat.

Rubio doprovází Trumpa do Číny, i když je na jejím sankčním seznamu

Americký ministr zahraničí Marco Rubio doprovází prezidenta Donalda Trumpa na cestě do Pekingu navzdory tomu, že na něj Čína v minulosti uvalila sankce. Čínské úřady tento problém vyřešily změnou přepisu jeho jména, uvedla agentura AFP.

Saúdská Arábie tajně zaútočila na Írán

Saúdská Arábie podnikla během války na Blízkém východě několik neveřejných úderů na území Íránu. Šlo o odvetu za útoky, které zasáhly saúdské království. Rijád tím poprvé přímo vojensky zasáhl proti svému hlavnímu regionálnímu rivalovi na jeho vlastním území.

Nový Zéland změní klimatický zákon, který zastaví žaloby proti firmám

Novozélandská vláda chce upravit klimatický zákon tak, aby firmy nečelily občanským žalobám za škody spojené se změnou klimatu. Zásah se dotkne i přelomového sporu aktivisty Mike Smitha proti velkým producentům emisí. Kritici mluví o ochraně korporací, vláda naopak tvrdí, že brání ekonomickou jistotu.

Írán si upevňuje kontrolu nad Hormuzským průlivem

Irák a Pákistán si u Íránu zajistily průjezd tankerů s ropou a zkapalněným zemním plynem Perským zálivem. Dohody ukazují, jak silnou páku má Teherán nad jednou z nejdůležitějších energetických tras světa. Krize kolem Hormuzského průlivu už zvedá ceny ropy i LNG a tvrdě dopadá hlavně na asijské ekonomiky.

Král Karel oslavil 50 let od založení The King’s Trust

Charitativní organizace založená králem Karlem na podporu mladých lidí slaví 50 let od svého vzniku. Výroční večer v londýnské Royal Albert Hall spojil členy královské rodiny, známé osobnosti i lidi, kterým projekt během let pomohl změnit život.

České hokejistky převezme Američan Brian Idalski

Česká ženská hokejová reprezentace vstupuje do nové éry. Národní tým po čtyřech letech opouští kanadská trenérka Carla MacLeod a její místo zaujme Američan Brian Idalski. Vedení svazu oznámilo změnu v úterý po rozhodnutí výkonného výboru. Idalski naposledy vedl Vancouver v profesionální ženské soutěži PWHL.

Texas žaluje Netflix za to, že bez souhlasu sbírá data uživatelů včetně dětí

Společnost Netflix čelí v Texasu žalobě, kterou podal generální prokurátor Ken Paxton. Ten viní streamovací společnost z neoprávněného sběru dat o dětech i dospělých a používání „návykových“ prvků, které mají uživatele udržet co nejdéle na platformě.

Americký Senát chystá velkou regulaci kryptoměn

Americký Senát tento týden řeší návrh zákona CLARITY Act, který má poprvé jasně nastavit pravidla pro trh s kryptoměnami a digitálními aktivy.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama