5.5 C
Czech
Neděle 7. prosince 2025
ZprávyDemokratičtí kongresmani po letech tahanic zveřejnili Trumpovy daňové záznamy

Demokratičtí kongresmani po letech tahanic zveřejnili Trumpovy daňové záznamy

Americká Sněmovna reprezentantů ovládaná Demokratickou stranou dnes zveřejnila daňové záznamy bývalého šéfa Bílého domu Donalda Trumpa za roky 2015 až 2020. Krok představuje vyvrcholení několikaleté snahy rozkrýt finance někdejšího prezidenta, který na rozdíl od svých předchůdců daňová přiznání sám neposkytl a proti dohledu se bránil u soudů. Po neúspěchu těchto snah má nyní veřejnost k dispozici tisíce stránek záznamů.

Mnohé skutečnosti o Trumpových daních z minulých let už jsou známé, i díky zprávám, které sněmovní výbor pro státní příjmy vypustil minulý týden. Materiály ukazují, že v letech 2015, 2016 a 2019 exprezident odvedl na federální úrovni částky v řádu stovek tisíc dolarů, zatímco v roce 2016 a 2017 zaplatil na daních 750 dolarů (asi 17.000 korun) a v roce 2020 nezaplatil nic.

Trumpovy podnikatelské aktivity vykázaly během uvedených let ztrátu v hodnotě přes 50 milionů dolarů. Deník The New York Times (NYT) před dvěma lety na základě uniklých dokumentů odhalil, že Trump v deseti z prvních 15 let století neodvedl žádné federální daně z příjmu, „z velké části díky tomu, že hlásil mnohem větší ztráty než příjmy“.

Demokraté šest let záznamů zveřejnili jen několik dní předtím, než se poprvé sejde nově zvolený Kongres, v němž už budou sněmovnu kontrolovat Trumpovi republikáni. Podle agentury AP čítají nově dostupné materiály skoro 6000 stránek, včetně 2700 stránek osobních přiznání exprezidenta a jeho manželky Melanie a dalších více než 3000 stránek přiznání Trumpových podniků. V dokumentech jsou začerněné některé osobní údaje včetně čísel účtů.

List NYT uvádí, že záznamy by mohly mimo jiné pomoci objasnit, zda Trump osobně profitoval ze snížení daní, které jako prezident prosadil. Dnešní publikace je součástí vyšetřování, které zkoumalo způsob dozoru berního úřadu IRS nad úřadujícími prezidenty a zjistilo, že orgán v prvních dvou letech Trumpova mandátu povinný audit neprováděl. „IRS se svým povinným auditem bývalého prezidenta nezačal, dokud jsem neučinil prvotní žádost,“ uvedl předseda výboru pro státní příjmy Richard Neal.

Trump, který nedávno ohlásil novou kandidaturu na prezidenta, dnes postup demokratů znovu odsoudil. „Povede to ke strašným věcem pro hrozně moc lidí,“ uvedl podle AP. Média podotýkají, že zveřejnění osobních daňových přiznání je krok, k němuž dochází zřídka, jakkoli spadá do pravomocí Kongresu.

Zájem novinářů a zákonodárců o Trumpovy daně trvá od prezidentské kampaně před volbami roku 2016, v níž newyorský podnikatel záznamy odmítl zveřejnit, jak je ve Spojených státech u prezidentských kandidátů zvykem. Následovaly vleklé soudní spory jak s Kongresem, tak s newyorskou prokuraturou, do nichž byl zapojen i Nejvyšší soud USA. Nejdříve se loni v únoru k přiznáním dostali vyšetřovatelé, minulý měsíc pak nejvyšší soudní instance definitivně dala za pravdu i sněmovnímu výboru.

Exprezidentova firma The Trump Organization byla na začátku prosince u soudu v New Yorku shledána vinnou z daňového podvodu. Trump sám souzen nebyl, podle vyšetřovatelů nicméně o krácení daní dobře věděl.

Nezávislá komise, která pro kongresmany exprezidentovy záznamy analyzovala, zase upozornila na několik podezřelých aspektů, které podle ní vyžadují další prošetření. Byly mezi nimi odpočty spojené s příspěvky na dobročinné účely, zacházení se ztrátami nebo půjčky dětem, které by mohly být brány jako zdanitelné dary.

Reklama

Doporučujeme

Korupce i během války: Jak měl Kyjev oslabovat dohled nad státními firmami

Ukrajinská vláda v uplynulých čtyřech letech systematicky oslabovala dohled nad státními podniky financovanými ze zahraniční pomoci, což mělo za následek, že korupce na Ukrajině bujela i během války s Ruskem. Vyplývá to z vyšetřování deníku The New York Times (NYT) založeného na dokumentech a rozhovorech s přibližně 20 ukrajinskými a západními představiteli.

Počet obětí dronových náletů připisovaných súdánským povstalcům vzrostl na 79

Počet obětí čtvrtečních náletů bezpilotních letounů na jihu Súdánu vzrostl na 79, včetně 43 dětí. Novou bilanci dnes potvrdily úřady, které v místě odstraňují výpadky komunikace, napsala agentura AFP. Dronové údery, jež zasáhly školku, nemocnici a záchranáře, svědkové připisují polovojenským Jednotkám rychlé podpory (RSF). Ty už dva a půl roku bojují se súdánskou armádou, kvůli čemuž dodnes zemřely desetitisíce lidí. Útoky odsoudil Dětský fond OSN (UNICEF) i Africká Unie, podle jejíhož šéfa zemřelo přes 100 lidí.

Beninská armáda uvedla, že zmařila pokus o puč a kontroluje situaci

Skupina vojáků oznámila dnes ráno v beninské státní televizi, že rozpustila vládu, odvolala prezidenta Patriceho Talona a převzala moc, informovaly tiskové agentury. Agentura AFP o něco později s odvoláním na okolí hlavy státu uvedla, že Talon je v bezpečí, armáda zmařila pokus o puč a kontroluje situaci. Tyto informace následně potvrdilo ministerstvo vnitra. Pokus o převrat odsoudily Africká unie a Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS).

Čínské stíhačky namířily na japonský letoun radar navádějící střely, tvrdí Tokio

Čínské armádní stíhačky během letu nad mezinárodními vodami dvakrát namířily na japonský letoun radar navádějící střely před palbou, oznámil podle agentur Reuters a AFP japonský ministr obrany. Tokio kvůli incidentu, který označuje za provokaci, protestovalo u čínských úřadů. Peking uvedl, že se letoun nebezpečně přiblížil ke cvičení čínského námořnictva. Sporná událost může dále vyostřit vztahy obou zemí, které jsou velmi napjaté od nástupu japonské premiérky Sanae Takaičiové, jež Peking pobouřila slovy o možné japonské reakci na napadení Tchaj-wanu Čínou.

Požár v populárním indickém letovisku zabil desítky lidí

Noční zábava v indickém státě Goa, oblíbeném letovisku na pobřeží Arabského moře, se během pár minut změnila v tragédii. V rušném klubu Birch by Romeo Lane vypukl po půlnoci mohutný požár, který podle úřadů zabil 25 lidí. Většina obětí patřila k personálu, mezi mrtvými jsou ale i turisté.

Hegseth oznamuje konec „utopického idealismu“ americké politiky

Americký ministr obrany Pete Hegseth ostře přepsal zásady americké zahraniční a bezpečnostní politiky. V projevu na Reaganově fóru vyhlásil konec poválečného idealismu, slíbil tvrdší realismus a vyslal signál spojencům, že USA čekají na jejich větší aktivitu. Zároveň bránil kontroverzní vojenské akce v Karibiku, které si vyžádaly desítky obětí a vyvolaly debatu o jejich legalitě.

Musk po pokutě pro X vyzval ke zrušení EU

Elon Musk se ostře pustil do Evropské unie poté, co Brusel jeho síti X vyměřil pokutu 120 milionů eur. Americký miliardář na své platformě vyzval ke zrušení EU a obvinil ji z cenzury. Do sporu se vložili i američtí politici, kteří krok Evropské komise označují za útok na americké technologické firmy a svobodu projevu.

Netflix kupuje Warner Bros a Hollywood vře

Netflix oznámil obří akvizici studia Warner Bros a streamovací služby HBO Max. Místo úlevy nebo nadšení dorazila do Hollywoodu vlna vzteku. Tvůrci, odbory i provozovatelé kin se obávají dopadů, které mohou zasáhnout celé odvětví od pracovních míst po budoucnost filmů v kinech.

Na východě Konga pokračují intenzivní boje jen pár hodin po podpisu mírové dohody

Na východě Konga se dnes rozhořely intenzivní boje mezi tamní armádou a povstaleckým hnutím M23 podporovaným sousední Rwandou. Stalo se to pouhý den poté, co konžský prezident Felix Tshisekedi a jeho rwandský protějšek Paul Kagame podepsali v Bílém domě mírovou dohodu, ve které se zavázali k ukončení bojů a ke stabilizaci situace, píše agentura Reuters.

Kanadská vláda vyškrtla Sýrii ze seznamu států podporujících terorismus

Kanadská vláda dnes oznámila, že vyškrtla Sýrii ze svého seznamu států podporujících terorismus a hnutí Haját Tahrír aš-Šám (HTS) prozatímního syrského prezidenta Ahmada Šary ze seznamu teroristických organizací podle kanadského trestního zákoníku. Informovala o tom agentura Reuters.

Pákistán a Afghánistán se ostřelují, strany se navzájem viní z porušení klidu

Pákistánské a afghánské jednotky se dnes silně ostřelovaly přes společnou hranici v okrese Spínbuldak. Obě strany se vzájemně obviňují z rozpoutání bojů, které jsou v rozporu s křehkým příměřím z uplynulých dvou měsíců. Podle agentury Reuters však zatím nebyly hlášeny žádné oběti, ani škody.

Trump se poprvé sešel s mexickou prezidentkou Sheinbaum

Po více než deseti měsících v úřadě se americký prezident Donald Trump poprvé setkal s mexickou prezidentkou Claudií Sheinbaum, s níž opakovaně na dálku jednal o omezování počtu migrantů mířících do USA či zavádění cel na mexické zboží. Na osobní setkání došlo až při losování mistrovství světa ve fotbale, ačkoli američtí prezidenti často o schůzku s vůdci klíčového jižního souseda usilují mnohem dříve po nástupu do úřadu, napsala agentura AP.

Pokrok k míru závisí na Rusku, shodli se zástupci USA a Ukrajiny

Zástupci Spojených států a Ukrajiny se během jednání na Floridě shodli, že pokrok směrem k míru závisí na ochotě Ruska ukázat skutečný zájem o mír a učinit kroky k ukončení zabíjení. Po pátečním druhém dni rozhovorů to uvedlo americké ministerstvo zahraničí. Jednání mezi zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem, zetěm prezidenta Donalda Trumpa Jaredem Kushnerem, tajemníkem ukrajinské bezpečnostní rady Rustemem Umerovem a náčelníkem generálního štábu Andrijem Hnatovem budou pokračovat i dnes.

Pentagon skupuje klíčové minerály a brzdí klimatické cíle

Kritické suroviny potřebné pro rozvoj obnovitelných zdrojů končí stále častěji v armádních skladech. Pentagon zrychluje hromadění minerálů, zatímco experti varují, že tím zpomaluje globální klimatické úsilí i dostupnost materiálů pro zelené technologie.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama