Čtení a psaní jsou jedny ze schopností, které nás odlišují od jiných druhů zvířat. Lidé si začali vyvíjet tyto sytémy až několik posledních tisíc let.
Čtení je složitý proces, který vyžaduje rozpoznávání slov, přiřazování významu těmto slovům a přiřazování slov k odpovídajícímu zvuku. Předpokládá se, že tyto funkce jsou rozloženy do různých částí lidského mozku.
Vzhledem k rozvoji této dovednosti u lidí předpokládali někteří vědci, že části mozku, které se původně vyvinuly pro jiné účely, byly „zrecyklovány“ pro čtení.
Nová studie od neurologů z MIT nabízí důkazy pro tuto hypotézu. Výsledky naznačují, že i u nelidských primátů, kteří neumí číst, je část mozku zvaná inferotemporální (IT) kůra (která se specializuje na rozpoznávání objektů) schopná provádět úkoly, jako je rozlišování slov od nesmyslných slov nebo vybírání konkrétních písmen ze slova.
Vědci zaznamenali nervovou aktivitu z přibližně 500 neurálních míst napříč IT kůrou makaků, když sledovali přibližně 2 000 řetězců písmen, z nichž některá byla anglická slova a některá nesmyslné řetězce písmen.
Zjištění naznačují, že inferotemporální kůra je obzvláště vhodná aby byla pozměněna pro dovednosti potřebné pro čtení. Vědci tvrdí, že výsledky podporují hypotézu, že některé z mechanismů čtení jsou postaveny na vysoce vyvinutých mechanismech pro rozpoznávání objektů.