Masivní výdaje technologických firem na umělou inteligenci mohou podle Banky pro mezinárodní platby skončit dlouhým investičním útlumem. Pokud se očekávané výnosy nenaplní, hrozí rychlé ochlazení financování AI firem a otřesy na finančních trzích.
Banka pro mezinárodní platby, která sídlí v Basileji a radí centrálním bankám, upozornila na rizika spojená s prudkým růstem investic do umělé inteligence. Ve své výroční ekonomické zprávě varuje, že současné nadšení může přerůst v problém, pokud se ukáže, že návratnost obřích výdajů nebude odpovídat očekáváním investorů.
Pět největších technologických firem provozujících rozsáhlou cloudovou infrastrukturu má od roku 2025 do konce roku 2026 investovat více než jeden bilion dolarů. Peníze míří hlavně do datových center, výpočetní kapacity a dalších projektů spojených s vývojem a provozem AI systémů.
Trhy sází na rychlou návratnost
BIS upozorňuje, že slabší než očekávané výnosy by mohly investory přimět k náhlému omezení financování. Prudký investiční boom by se tak mohl změnit v delší útlum s dopady na širší finanční podmínky. Jinými slovy, pokud AI nezačne vydělávat tak rychle, jak trhy doufají, peníze mohou z oboru začít mizet stejně rychle, jako do něj přitekly.
Varování přichází v době, kdy technologické firmy ve velkém využívají akciové i dluhové trhy. Firmy napojené na umělou inteligenci získávají stovky miliard dolarů na nové projekty a těží z mimořádně nízkých rizikových přirážek u firemních dluhopisů. Zájem investorů podporují i vysoké ceny akcií technologických společností.
Příkladem silné poptávky po AI příbězích je i nedávný vstup SpaceX na burzu za 86 miliard dolarů. Ještě větší pozornost ale vyvolal plán firmy prodat dluhopisy za 25 miliard dolarů krátce po IPO. Investiční šéf Allianz tento krok označil za signál, že se trhy dostaly na „území bubliny“.
Historie nabízí varování
BIS připouští, že umělá inteligence může v příští dekádě výrazně zvýšit produktivitu firem. Zároveň ale připomíná starší investiční horečky, které také začaly skutečným technologickým průlomem. Zmiňuje rozmach kanálů ve 30. letech 19. století, železnice v Británii ve 40. letech 19. století i internetovou bublinu z konce 90. let.
Podobné epizody měly společný rys: kapitál proudil do slibné technologie rychleji, než dokázaly ospravedlnit budoucí komerční výnosy. Když se očekávání nepotvrdila, investice se obrátily a následovaly širší ekonomické potíže.
Dnešní případ může mít širší dopady také proto, že domácnosti mají větší část majetku v akciích než v minulosti. Výrazná korekce na trzích spojená s AI by tak zasáhla nejen investory, ale i spotřebitele. BIS zároveň upozorňuje na riziko pro finanční stabilitu kvůli objemu dluhu, který AI firmy používají k financování investic.
Globální ekonomika podle BIS zatím odolává i dalším šokům, včetně dopadů americko-íránské války a narušení obchodu přes Hormuzský průliv. Instituce ale varuje, že inflační tlaky už jsou patrné a mohou přetrvat, zatímco roste zranitelnost finančního systému i tlak na veřejné finance.
