Schopnost regenerovat ztracenou končetinu zůstává pro člověka zatím převážně doménou sci-fi. Nový výzkum axolotlů, zebřiček (zebrafish) a myší ale ukazuje, že příroda používá při regeneraci některé společné genetické mechanismy. Právě ty by jednou mohly pomoci při vývoji léčby pro lidi po amputacích.
Vědci se zaměřili na takzvané SP geny, hlavně SP6 a SP8. Aktivovaly se v regenerující pokožce u všech tří zkoumaných druhů. Axolotlům dokážou dorůst celé končetiny, zebřičky opakovaně obnovují poškozené ploutve a myši, stejně jako lidé, zvládnou za určitých okolností obnovit konečky prstů.
„Ukázalo nám to, že existují univerzální genetické programy, které řídí regeneraci u velmi odlišných organismů,“ řekl biolog Josh Currie z Wake Forest University. Na projektu spolupracovali také odborníci z Duke University a University of Wisconsin-Madison.
Důležitost těchto genů vědci ověřili pomocí technologie CRISPR. Když u axolotlů odstranili gen SP8, zvířata nedokázala správně obnovit kosti v končetinách. Podobné problémy se objevily i u myší, pokud jim při regeneraci prstů chyběly geny SP6 a SP8.
Tým pak vyzkoušel genovou terapii inspirovanou biologií zebřiček. Do poškozených prstů myší doručil signální molekulu FGF8, kterou běžně aktivuje právě SP8. Léčba podpořila růst kostí a částečně obnovila některé regenerační schopnosti, které myši po zásahu do SP genů ztratily.
Výzkum je zatím na začátku a k dorůstání lidských končetin má medicína stále daleko. Vědci ale mluví o důležitém důkazu principu. Budoucí léčba amputací zřejmě nebude stát na jediném objevu, ale na kombinaci genové terapie, kmenových buněk, bioinženýrství a dalších postupů, které by jednou mohly nahradit protézy živou tkání.
