Americký prezident Donald Trump podle tiskových agentur prohlásil, že Spojené státy by v případě potřeby nemusely přijít Severoatlantické alianci na pomoc vzhledem k tomu, že NATO neposkytlo USA materiální podporu během nynější války proti Íránu. Trumpovo prohlášení opět vyvolalo otazníky ohledně postoje amerického prezidenta k ustanovením o vzájemné obraně, které jsou středobodem transatlantické aliance, poznamenala agentura Reuters.
„Prostě tam nebyli,“ řekl americký prezident s odkazem na žádost USA o vojenskou podporu od spojenců k zajištění Hormuzského průlivu, která zůstala bez odpovědi. „Ročně utrácíme na NATO stovky miliard dolarů, stovky miliard, abychom je chránili a abychom vždy pro ně byli, ale teď, na základě jejich činů, předpokládám, že už asi nemusíme, že?“ řekl podle agentury AFP.
PRESIDENT TRUMP: NATO wasn’t there for us. We send billions of dollars to them every year to protect them. We would have always been there for them. But based on their actions, I guess we don’t have to be, do we?
— Department of State (@StateDept) March 27, 2026
Why would we be there for them if they’re not there for us? pic.twitter.com/SGPWqZjhzg
„Proč bychom tu pro ně byli, když oni tu pro nás nejsou? Oni tam pro nás nebyli,“ řekl Trump na investičním fóru v Miami, kde si stěžoval na odmítnutí evropských spojenců z NATO poskytnout USA materiální podporu během nynější války proti Íránu, uvedla agentura Reuters.
Připomněla, že Spojené státy své rozhodnutí zaútočit na Írán nekonzultovaly s evropskými spojenci a mnoho vůdců aliance se proti tomuto kroku postavilo. Trump v různých okamžicích pronesl komentáře, které vyvolaly otázky ohledně jeho ochoty dodržovat alianční článek pět, který stanoví, že útok na jeden členský stát je útokem na všechny.
Trump už během kampaně v roce 2024 pronášel výroky povzbuzující ruského prezidenta Vladimira Putina k útoku na evropské země NATO, které neplatily spravedlivý podíl na obraně. Zdálo se však, že během následujícího roku se jeho vztah s několika evropskými vůdci zlepšil. Vztahy mezi Washingtonem a Bruselem se však letos znovu zhoršily poté, co Trump zesílil své hrozby ohledně invaze do Grónska, které je zámořským územím Dánska, připomněl Reuters.
Spojené státy a Izrael zahájily 28. února útok na Írán. Teherán a jeho spojenci v odvetě začali drony, raketami a střelami útočit na Izrael a arabské státy v regionu, které hostí americké vojenské základny. Íránci zároveň výrazně omezují plavbu Hormuzským průlivem, který leží na klíčové trase pro export ropy z Perského zálivu. Válka tak dopadá na ceny ropy na mezinárodních trzích a také na cestovní ruch a leteckou dopravu v oblasti.
Trump v uplynulých dnech žádal o pomoc se zajištěním bezpečnosti v Hormuzském průlivu evropské členské státy NATO a další země. Kvůli jejich neochotě se zapojit je posléze označil za zbabělce. Evropské země ovšem mimo jiné namítají, že se války neúčastní a že s nimi USA, spojenec v NATO, zahájení úderů proti Íránu ani nekonzultovaly.
