Mnoho matek dnes zvládá každodenní chaos s dětmi, prací i domácností, ale podle nové studie z roku 2025 za to platí vysokou daň. Výzkum zveřejněný v lékařském časopise JAMA ukazuje, že duševní zdraví matek dětí do 17 let výrazně klesá napříč všemi sociálními skupinami.
Podle dat se počet žen, které o sobě říkají, že mají „vynikající“ duševní zdraví, propadl z 38 % v roce 2016 na pouhých 26 % v roce 2023. Naopak těch, které uvedly, že jejich psychický stav je „špatný“, přibylo. Studie sledovala téměř 200 tisíc matek a potvrzuje trend, který odborníci pozorují už několik let – rodičovství je stále náročnější a tlak na ženy roste.
„Rodičovství je dokonalý recept na vyhoření,“ říká psycholožka Robyn Koslowitz, která se zaměřuje na rodiče a traumata. Podle ní dnešní matky čelí permanentní potřebě být dostupné, regulované, rozhodné a empatické – často bez dostatku spánku či finanční jistoty. Klinická psycholožka Anne Welsh doplňuje, že společnost po matkách chce všechno: emocionální naladění, pracovní výkonnost, zdravé tělo i zapojení do společenského dění.
„Vytvořili jsme ideál ‚dokonalé matky‘, který je neudržitelný,“ říká Welsh. „Jen málokdy se ptáme, jakou cenu za to ženy platí.“
Když chybí vesnice
Odbornice z Yale University Ariadna Forray upozorňuje, že matky dnes kromě práce a péče o děti často řeší i duševní zdraví svých potomků, sociální sítě a tlak okolí. „Mnohé ženy říkají, že se cítí izolovaně, že vesnice, která dřív pomáhala vychovávat děti, prostě zmizela,“ popisuje.
Do toho přichází i finanční stres. Rostoucí ceny péče o děti nutí matky volit mezi kariérou a rodinou. „Některé platí víc, než vydělají, jiné riskují ztrátu práce,“ dodává Welsh.
Neviditelné břemeno
Psycholožky připomínají, že takzvaná „mentální zátěž“ – neustálé plánování, rozhodování, obavy a anticipace – zůstává převážně na matkách. „Nejde jen o logistiku. Je to i emocionální a mentální práce, která běží v pozadí celý den,“ vysvětluje Forray.
Podle ní je třeba, aby partneři tuto zodpovědnost sdíleli a společnost ji přestala považovat za soukromý problém jednotlivých žen. „Pokud chceme zlepšit duševní zdraví matek, musíme změnit to, co po nich vůbec požadujeme,“ apeluje Welsh.
Odbornice radí přijmout nedokonalost. „Dobře stačí,“ říká Koslowitz. „Dítě nepotřebuje dokonalou matku, ale přítomnou matku, která se snaží.“ Forray doporučuje krátké „mikropauzy“ – deset minut denně jen pro sebe – a nastavení zdravých hranic. Pomáhá také sdílení zátěže s partnerem nebo komunitou a včasné vyhledání podpory.
Poselství studie je jasné: matky potřebují méně tlaku a více prostoru dýchat. A to nejen kvůli sobě, ale i kvůli rodinám, které drží pohromadě.
