12.5 C
Czech
Neděle 2. listopadu 2025
AnalýzyANALÝZA: Datová centra Big Tech prohlubují nedostatek vody. Pohání je Trumpova éra

ANALÝZA: Datová centra Big Tech prohlubují nedostatek vody. Pohání je Trumpova éra

Do mainstreamových médií začínají pronikat reporty o dopadech umělé inteligence na životní prostředí. Patří mezi ně i nejnovější reportáž The Guardian a neziskové investigativní agentury SourceMaterial. Odhalila totiž, že Big Tech firmy Amazon, Microsoft a Google budují datová centra, žíznící kvůli ochlazení přístrojů po obrovském množství vody, také v jedněch z nejsušších oblastí na světě. Politické klima v USA a ambiciózní investice do domácí AI infrastruktury prezidenta Donalda Trumpa jménem Stargate Initiative ale nenaznačují, že by tamní vláda hodlala ve jménu životního prostředí zakročit.

Nejmodernější umělá inteligence (AI) se téměř mrknutím oka stala nedílnou součástí byznysů, výzkumů a v podobě populárního „chatbota“ ChatGPT i běžných životů. Navzdory, nebo možná díky, její úspěšnosti se ovšem až v posledních letech začíná ve větší míře hovořit o jejích dopadech na životní prostředí.

Chod datových center zpracovávajících a uchovávajících její data přitom podobně jako ostatní konvenční datová centra nespotřebovává pouze elektřinu, ale především obrovské množství vody, sloužící k ochlazování přehřívajících se přístrojů. Podobná centra jsou navíc často postavená v suchých vnitrozemních lokacích, čímž se snaží vyhnout plíživému riziku koroze, vyvolaného nejen vlhkostí, ale třeba i mořskou vodou.

Neudržitelnost tohoto procesu poodkryl nejnovější report z dílny The Guardian, zpracovaný ve spolupráci s neziskovou investigativní organizací SourceMaterial. Popsal totiž, že data centra největších Big Tech společností, jmenovitě Amazonu, Microsoftu a Googlu, operují mimo jiné i v jedněch z nejsušších světových destinacích. Plánují v nich navíc výstavbu stovky nových center, a to bez ohledu na tamní komunity negativně zasažené zhoršujícím se nedostatkem vody.

O zásadní nález se jedná především proto, že jsou adresy datových center často průmyslovým tajemstvím. Pracovníci SourceMaterial však využili lokální zprávy a dostupné zdroje jako Baxtel nebo Data Center Map a úspěšně identifikovali polohu 632 data center po celém světě.

Plánovaná expanze obrovských technologických firem pak vzkvétá mimo jiné také díky stále ještě čerstvě jmenovanému americkému prezidentu Donaldu Trumpovi. Po svém nástupu do funkce totiž nelenil a už koncem ledna vyjádřil svou podporu Big Tech, přičemž přišel s projektem v hodnotě 500 miliard dolarů s názvem Stargate Initiative.

Jedná se o dohodu s privátním sektorem, jejímž cílem je rozšířit americkou infrastrukturu umělé inteligence. Podílet se na ní proto mají firmy jako OpenAI, SoftBank nebo Oracle. Projekt tak pro americké AI firmy představuje novou zářnou éru. Není totiž pravděpodobné, že budou muset pod taktovkou Trumpa čelit jinak čím dál častějším regulacím bojujícím proti rizikům spojeným s jejich chodem, ať už jde o stránku etickou, nebo bezpečnostní.

Vodu v data centrech jen tak něco nenahradí. Technologickou inovaci musí suplovat vlády

Zástupci společností Amazon a Google pak v reakci na report prohlásili, že berou nedostatek vody při operaci datových center vždy v potaz. Mluvčí Microsoftu ovšem odmítl nálezy zprávy komentovat. Novináři přitom identifikovali na 38 datových center zmíněných firem, operujících v částech světa čelících závažnému nedostatku vody.

Dalších 24 takových center pak čeká výstavba. Big Tech společnosti totiž v současnosti plánují zvýšit jejich množství o 78 procent, a to jak v Severní a Jižní Americe, tak Evropě, Asii, Africe a Austrálii. Reflektují tím zvyšující se poptávku po skladování dat, vycházející především z popularity AI a cloudů, uchovávajících velké množství dat.

Datová centra zpracovávající AI navíc dle odborníka na výpočetní techniku a dopady na klima z Konsorcia pro klima a udržitelnost z Massachusetts Institute of Technology Nomana Bashira vyžadují šestkrát až desetkrát více energie než jejich konvenční protějšky. Vodu přitom není v ochlazující funkci snadné nahradit. Ukázalo se totiž, že speciální ochlazovací tekutiny jsou často silně toxické.

Možností je ale například speciální design datových center, který vodu v systému udrží, namísto toho, aby ji nechal po ochlazení přístrojů vypařit. Zástupci Amazonu zase prohlásili, že se společnost stane do roku 2030 „water positive“, a to za pomocí vodního „offsetingu“, na základě něhož plánuje spotřebované množství vody darovat zpět komunitám i ekosystémům.

Firma má v současnosti stejným způsobem navracet na 41 procent spotřebované vody. Rovněž firmy Microsoft a Google pak prohlásily, že do roku 2030 hodlají získat zmíněný „water positive“ titul. Háček spočívá v tom, že je vodní „offseting“ kontroverzní metodou, jelikož voda je málokdy navracena právě do těch komunit a lokalit, ze kterých je čerpána. Nefunguje tím pádem stejně jako například „offseting“ oxidu uhličitého, jenž představuje globální, nikoli lokální problém.

Nové technologie však nejsou jediným možným řešením. „Spoléhat pouze na inovaci nemusí stačit, alespoň ne v krátkodobém výhledu,“ prohlásila dle The Financial Times zástupkyně ředitele Výzkumného centra vládních financí z University of Illinois v Chicagu Christelle Khalaf. Dle ní hrají důležitou roli především jednotlivé vlády a související směrnice či nařízení.

Donald Trump vidí v AI důležitý dílek svého plánu. USA hodlá „osvobodit“ bez ohledu na životní prostředí

Spojené státy americké se však pod taktovkou prezidenta Donalda Trumpa spíše než k regulacím přiklánějí k expanzi a co největší podpoře byznysů. Detaily zmíněného a dosud největšího amerického AI projektu Stargate nejsou zatím známé. Už nyní je ale jasné, že odstartuje přímou investicí do soukromého sektoru v hodnotě 100 miliard dolarů. Do první fáze spadá rovněž výstavba 10 nových data center v texaském městě Abilene.

U nich ale expanze nekončí, plány projektu totiž volají po 10 dalších výstavbách. Pozornost Trumpa věnovaná AI ovšem není náhodná. Investice do domácí struktury umělé inteligence odpovídá jeho snaze snížit závislost na zahraničních partnerech, ale také poražení jakékoli „venkovní“ konkurence. Investice soukromého sektoru do domácích projektů navíc USA posouvá blíže ke snížení současného fiskálního deficitu, který by měl letos přesáhnout šest procent HDP.

Je tedy více než jasné, že AI představuje jednu z mnoha stavebních kostek Trumpova plánu na „obnovení“ nebo „liberalizaci“ USA. Jeho iniciativa Stargate sice pro mnohé představuje maják naděje v podobě ekonomického růstu, zároveň však Big Tech otevírá dveře k dalšímu využívání již tak omezených přírodních zdrojů.

Vzhledem k Trumpově postoji ke klimatické změně, patrného již z jeho svižného vypovězení Pařížské klimatické dohody nebo silné podpory těžby fosilních paliv, se dá navíc předpokládat, že udělá co nejvíce pro to, aby případné regulace omezující Big Tech společnosti zmírnil. Prohlubování globálního nedostatku vody ze strany největších amerických technologických společností je tak dalším nepřímý dílkem v jeho skládačce zdánlivě nekončící ekonomické expanze na úkor životního prostředí a stavu klimatu.

Reklama

Doporučujeme

Izrael varoval Libanon, že zesílí údery proti Hizballáhu

Izraelský ministr obrany Jisrael Kac dnes varoval libanonskou vládu, že izraelská armáda bude pokračovat v úderech proti hnutí Hizballáh a ještě je zesílí. Libanonská vláda podle něj otálí při naplňování svého závazku odzbrojit Hizballáh a odstranit ho z území jižního Libanonu, které sousedí s Izraelem. V noci na dnešek izraelský vzdušný úder na jihu Libanonu zabil čtyři lidi.

USA opět udeřily na loď v Karibiku, zemřeli tři lidé

Americká armáda zaútočila na další loď v Karibiku, která podle Spojených států pašovala drogy. Vojsko při tom zabilo tři lidi, nikdo z Američanů neutrpěl újmu, uvedl ministr obrany Pete Hegseth.

Počet obětí záplav a sesuvů půdy ve Vietnamu vzrostl na 35

Na 35 vzrostl počet obětí povodní a sesuvů půdy ve středním Vietnamu, který tento týden postihly silné deště. Dnes to podle agentury AFP uvedly vietnamské úřady s tím, že pět osob se nadále pohřešuje.

Brad Marchand věnoval vítězný nájezd zesnulé dívce

Útočník Floridy se vrátil do NHL silným příběhem. Proti Dallasu dal gól a rozhodl nájezdy. Vítězství věnoval desetileté Selah, dceři svého dlouholetého přítele. Hokej šel na chvíli stranou, Marchand chtěl být nablízku rodině, která přišla o dítě.

Nejméně 23 lidí zahynulo při požáru v obchodě na severozápadě Mexika

Nejméně 23 lidí zemřelo při sobotním požáru v obchodě v centru města Hermosillo na severozápadě Mexika. Informoval o tom guvernér státu Sonora Alfonso Durazo mexická média, podle něhož je dalších 11 lidí zraněných. Média uvádějí, že jsou mezi mrtvými čtyři děti. Dalších 11 lidí utrpělo zranění. Policie se domnívá, že za výbuchem a následným požárem nebyl úmysl, ale technická závada.

Ukrajinský dronový útok poškodil černomořský přístav Tuapse, tvrdí Rusko

Útok ukrajinských dronů v noci na dnešek poškodil část přístavu a ropný tanker v ruském černomořském městě Tuapse, kde sídlí důležitá rafinerie. O útoku informovala správa Krasnodarské oblasti na telegramu. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že během noci zlikvidovala protivzdušná obrana 164 ukrajinských bezpilotních letounů.

Útok nožem ve vlaku v Anglii podle policie patrně nebyl teroristickým činem

Nic nenasvědčuje tomu, že sobotní útok nožem ve vlaku na východě Anglie byl teroristickým činem, uvedla dnes britská policie na tiskové konferenci. Dva zranění jsou podle ní nadále v ohrožení života. Po útoku agentury uvedly, že zraněných je deset lidí, z toho devět s poraněními ohrožujícími život. Oba podezřelí ve věku 32 a 35 let jsou britští občané narození v Británii a nyní jsou ve vazbě. Spekulovat v tuto chvíli o motivu útoku je podle policie nevhodné. Král Karel III. uvedl, že je útokem naprosto zděšen a šokován.

Hurikán Melissa připravil Jamajku o úrodu i střechy nad hlavou

Hurikán Melissa zpustošil Jamajku a zanechal za sebou rozsáhlé škody v zemědělství i rybolovu. Bouře, která dosáhla rychlosti větru až 185 mil (298 km) za hodinu, si podle úřadů vyžádala nejméně 19 obětí a tisíce lidí připravila o domovy i zdroj obživy.

Trumpova administrativa bojkotuje klimatický summit COP30 v Brazílii

Trumpova administrativa nevyšle na klimatický summit COP30 do Brazílie žádné vysoce postavené představitele. Administrativa Donalda Trumpa dává jasně najevo, že globální klimatické závazky považuje za přítěž a sází místo toho na ropu, plyn a obchodní dohody.

Ozbrojený útok ve vlaku do Londýna skončil deseti zraněnými

Deset lidí skončilo v nemocnici po brutálním útoku ve vlaku z Doncasteru do Londýna. Devět z nich utrpělo život ohrožující zranění. Policie zadržela dva podezřelé muže, vyšetřování převzali i protiterorističtí detektivové.

Janov mění trenéra. Vieira po špatných výsledcích končí

Fotbalový Janov se po sérii špatných výsledků rozloučil s trenérem Patrickem Vieirou. Klub o tom informoval na svém webu. Poslední celek Serie A dočasně povedou Domenico Criscito a Roberto Murgita. Podle italského tisku Vieira rezignoval po vzájemné dohodě s vedením.

Trojnásobný vrah Stephen Bryant z Jižní Karolíny si vybral jako způsob popravy zastřelení

Stephen Bryant (44) z Jižní Karolíny odsouzený k smrti za brutální vraždu se rozhodl zemřít zastřelením. Bude popraven 14. listopadu a stane se třetím člověkem v tomto roce, na němž vykoná rozsudek popravčí četa

Desítky tisíc lidí přišly rok po tragédii v Novém Sadu uctít památku obětí

Desítky tisíc lidí z celého Srbska dnes přišly v Novém Sadu manifestovat a uctít památku 16 obětí, které přesně před rokem zahynuly při zřícení střechy místního nádraží. Tragédie spustila protestní hnutí, jež od té doby touto balkánskou zemí otřásá. Nová vláda premiéra Djura Macuta vyhlásila dnešní sobotu dnem smutku. Informuje o tom agentura APA.

Pfizer jde do právní bitvy o Metseru

Americká farmaceutická společnost Pfizer podala žalobu na Novo Nordisk a biotechnologickou firmu Metsera. Důvodem je údajné porušení dohodnutých podmínek fúze poté, co Metsera přijala konkurenční nabídku od dánského výrobce.

Venezuela hledá pomoc u Ruska a Číny po nátlaku ze strany Washingtonu

Venezuela se v čase, kdy se v Karibiku shromažďují americké vojenské síly, obrací o pomoc na Rusko, Čínu a Írán. Venezuelský prezident Nicolás Maduro v dopise požádal Rusko o rakety, radary a modernizovaná letadla. S odkazem na interní dokumenty americké vlády o tom píše deník The Washington Post (WP).
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
promiň, do tohoto scriptu: