menu

13.7 C
Czech
Pátek 1. srpna 2025

Turecko dál bojuje s rozsáhlými požáry, Polsko zasáhly přívalové deště

Turecko a Bulharsko se dál potýkají s rozsáhlými požáry. Podle tureckého ministra zemědělství a lesnictví Ibrahima Yumakliho ohrožují také čtvrté největší turecké město Bursa na severozápadě země, kde v neděli při boji s ohněm zemřeli čtyři lidé. Atény dnes podle agentury AFP informovaly, že v Řecku nejsou žádná další aktivní ohniska, v některých regionech ale stále platí výstraha. Polsko naopak zasáhly rozsáhlé přívalové deště.

Kovalenko: Třetí světová válka tak, jak si ji představujeme, nezačne

Když se řekne třetí světová, představíme si válku obrovského rozsahu se zapojením mnoha světových armád – a hlavně oficiální vyhlášení. Dnes však nebude takový konflikt vypadat jako první nebo druhá světová, upozornil šéf ukrajinského centra pro boj proti dezinformacím Andrij Kovalenko. Války se dnes vedou úplně jinak. Mají hybridní podobu.

ANALÝZA: Datová centra Big Tech prohlubují nedostatek vody. Pohání je Trumpova éra

COP30 se bude oproti předchozím klimatickým summitům lišit. Ukáže drsnou realitu

Letošní klimatický summit Organizace spojených národů (OSN) se bude lišit od těch předchozích, konajících se v luxusních oblastech. Každá země se snažila ohromit svým pokrokem, přestože výsledky rozhovorů byly diskutabilní. COP30 však bude jiný. Postaví účastníky tváří v tvář temné realitě.

Do mainstreamových médií začínají pronikat reporty o dopadech umělé inteligence na životní prostředí. Patří mezi ně i nejnovější reportáž The Guardian a neziskové investigativní agentury SourceMaterial. Odhalila totiž, že Big Tech firmy Amazon, Microsoft a Google budují datová centra, žíznící kvůli ochlazení přístrojů po obrovském množství vody, také v jedněch z nejsušších oblastí na světě. Politické klima v USA a ambiciózní investice do domácí AI infrastruktury prezidenta Donalda Trumpa jménem Stargate Initiative ale nenaznačují, že by tamní vláda hodlala ve jménu životního prostředí zakročit.

Nejmodernější umělá inteligence (AI) se téměř mrknutím oka stala nedílnou součástí byznysů, výzkumů a v podobě populárního „chatbota“ ChatGPT i běžných životů. Navzdory, nebo možná díky, její úspěšnosti se ovšem až v posledních letech začíná ve větší míře hovořit o jejích dopadech na životní prostředí.

Chod datových center zpracovávajících a uchovávajících její data přitom podobně jako ostatní konvenční datová centra nespotřebovává pouze elektřinu, ale především obrovské množství vody, sloužící k ochlazování přehřívajících se přístrojů. Podobná centra jsou navíc často postavená v suchých vnitrozemních lokacích, čímž se snaží vyhnout plíživému riziku koroze, vyvolaného nejen vlhkostí, ale třeba i mořskou vodou.

Neudržitelnost tohoto procesu poodkryl nejnovější report z dílny The Guardian, zpracovaný ve spolupráci s neziskovou investigativní organizací SourceMaterial. Popsal totiž, že data centra největších Big Tech společností, jmenovitě Amazonu, Microsoftu a Googlu, operují mimo jiné i v jedněch z nejsušších světových destinacích. Plánují v nich navíc výstavbu stovky nových center, a to bez ohledu na tamní komunity negativně zasažené zhoršujícím se nedostatkem vody.

O zásadní nález se jedná především proto, že jsou adresy datových center často průmyslovým tajemstvím. Pracovníci SourceMaterial však využili lokální zprávy a dostupné zdroje jako Baxtel nebo Data Center Map a úspěšně identifikovali polohu 632 data center po celém světě.

Plánovaná expanze obrovských technologických firem pak vzkvétá mimo jiné také díky stále ještě čerstvě jmenovanému americkému prezidentu Donaldu Trumpovi. Po svém nástupu do funkce totiž nelenil a už koncem ledna vyjádřil svou podporu Big Tech, přičemž přišel s projektem v hodnotě 500 miliard dolarů s názvem Stargate Initiative.

Jedná se o dohodu s privátním sektorem, jejímž cílem je rozšířit americkou infrastrukturu umělé inteligence. Podílet se na ní proto mají firmy jako OpenAI, SoftBank nebo Oracle. Projekt tak pro americké AI firmy představuje novou zářnou éru. Není totiž pravděpodobné, že budou muset pod taktovkou Trumpa čelit jinak čím dál častějším regulacím bojujícím proti rizikům spojeným s jejich chodem, ať už jde o stránku etickou, nebo bezpečnostní.

Vodu v data centrech jen tak něco nenahradí. Technologickou inovaci musí suplovat vlády

Zástupci společností Amazon a Google pak v reakci na report prohlásili, že berou nedostatek vody při operaci datových center vždy v potaz. Mluvčí Microsoftu ovšem odmítl nálezy zprávy komentovat. Novináři přitom identifikovali na 38 datových center zmíněných firem, operujících v částech světa čelících závažnému nedostatku vody.

Dalších 24 takových center pak čeká výstavba. Big Tech společnosti totiž v současnosti plánují zvýšit jejich množství o 78 procent, a to jak v Severní a Jižní Americe, tak Evropě, Asii, Africe a Austrálii. Reflektují tím zvyšující se poptávku po skladování dat, vycházející především z popularity AI a cloudů, uchovávajících velké množství dat.

Datová centra zpracovávající AI navíc dle odborníka na výpočetní techniku a dopady na klima z Konsorcia pro klima a udržitelnost z Massachusetts Institute of Technology Nomana Bashira vyžadují šestkrát až desetkrát více energie než jejich konvenční protějšky. Vodu přitom není v ochlazující funkci snadné nahradit. Ukázalo se totiž, že speciální ochlazovací tekutiny jsou často silně toxické.

Možností je ale například speciální design datových center, který vodu v systému udrží, namísto toho, aby ji nechal po ochlazení přístrojů vypařit. Zástupci Amazonu zase prohlásili, že se společnost stane do roku 2030 „water positive“, a to za pomocí vodního „offsetingu“, na základě něhož plánuje spotřebované množství vody darovat zpět komunitám i ekosystémům.

Firma má v současnosti stejným způsobem navracet na 41 procent spotřebované vody. Rovněž firmy Microsoft a Google pak prohlásily, že do roku 2030 hodlají získat zmíněný „water positive“ titul. Háček spočívá v tom, že je vodní „offseting“ kontroverzní metodou, jelikož voda je málokdy navracena právě do těch komunit a lokalit, ze kterých je čerpána. Nefunguje tím pádem stejně jako například „offseting“ oxidu uhličitého, jenž představuje globální, nikoli lokální problém.

Nové technologie však nejsou jediným možným řešením. „Spoléhat pouze na inovaci nemusí stačit, alespoň ne v krátkodobém výhledu,“ prohlásila dle The Financial Times zástupkyně ředitele Výzkumného centra vládních financí z University of Illinois v Chicagu Christelle Khalaf. Dle ní hrají důležitou roli především jednotlivé vlády a související směrnice či nařízení.

Donald Trump vidí v AI důležitý dílek svého plánu. USA hodlá „osvobodit“ bez ohledu na životní prostředí

Spojené státy americké se však pod taktovkou prezidenta Donalda Trumpa spíše než k regulacím přiklánějí k expanzi a co největší podpoře byznysů. Detaily zmíněného a dosud největšího amerického AI projektu Stargate nejsou zatím známé. Už nyní je ale jasné, že odstartuje přímou investicí do soukromého sektoru v hodnotě 100 miliard dolarů. Do první fáze spadá rovněž výstavba 10 nových data center v texaském městě Abilene.

U nich ale expanze nekončí, plány projektu totiž volají po 10 dalších výstavbách. Pozornost Trumpa věnovaná AI ovšem není náhodná. Investice do domácí struktury umělé inteligence odpovídá jeho snaze snížit závislost na zahraničních partnerech, ale také poražení jakékoli „venkovní“ konkurence. Investice soukromého sektoru do domácích projektů navíc USA posouvá blíže ke snížení současného fiskálního deficitu, který by měl letos přesáhnout šest procent HDP.

Je tedy více než jasné, že AI představuje jednu z mnoha stavebních kostek Trumpova plánu na „obnovení“ nebo „liberalizaci“ USA. Jeho iniciativa Stargate sice pro mnohé představuje maják naděje v podobě ekonomického růstu, zároveň však Big Tech otevírá dveře k dalšímu využívání již tak omezených přírodních zdrojů.

Vzhledem k Trumpově postoji ke klimatické změně, patrného již z jeho svižného vypovězení Pařížské klimatické dohody nebo silné podpory těžby fosilních paliv, se dá navíc předpokládat, že udělá co nejvíce pro to, aby případné regulace omezující Big Tech společnosti zmírnil. Prohlubování globálního nedostatku vody ze strany největších amerických technologických společností je tak dalším nepřímý dílkem v jeho skládačce zdánlivě nekončící ekonomické expanze na úkor životního prostředí a stavu klimatu.

Reklama
Reklama

Vybrali jsme pro vás

ANALÝZA: Trumpovy sekundární sankce Rusko nerozloží, je třeba přitvrdit

Americký prezident Donald Trump dal Rusku jasnou lhůtu na ukončení války na Ukrajině. Pokud tak neučiní, vejdou v platnost tvrdé sankce. Ty nezasáhnou přímo Moskvu, ale její obchodní partnery. Jejich dopad však může být omezenější, než si myslíme. Jistě, mohou být symbolické a ukázat jasný postoj Trumpovy Ameriky k Rusku. V kontrastu sankcí prosazovaných některými republikánskými i demokratickými poslanci však působí zdrženlivě.

ANALÝZA: Zelenskyj musí udržet Trumpa na své straně, teď na tom závisí všechno  

Letecké útoky se stupňují, postup nepřátelské pěchoty na východě zrychluje, obránci jsou po třech a půl letech války vyčerpaní a všechny oči na Ukrajině i v celé Evropě se opět upírají na jednoho jediného muže. Donalda Trumpa. A prezidentovi Volodymyru Zelenskému nezbývá nic jiného, než pokračovat ve snaze vybudovat si s ním co nejlepší možný vztah.

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Policie zatkla Brita, podezírá ho, že otrávil děti na letním táboře

Leicestershirská policie vyšetřuje vážný incident na letním táboře ve Stathern Lodge, kde minulou neděli náhle onemocnělo osm dětí. Všechny byly převezeny do nemocnice s podezřením na otravu. Policie v této souvislosti zatkla seniora (76).

Rusko a USA spolu skoro neobchodují, ať to tak zůstane, napsal Trump

Americký prezident Donald Trump dnes v příspěvku na své sociální sítí napsal, že Spojené státy s Ruskem skoro neobchodují a že by to tak mělo zůstat. K obchodním vztahům mezi Ruskem a Indii poznamenal, že mu jsou ukradené a že obě země mají "mrtvé ekonomiky" a mohou si je klidně navzájem zničit. Ruský exprezident Dmitrij Medveděv by si podle Trumpa měl dávat pozor jazyk, jelikož se pohybuje na tenkém ledě. Medveděv se následně na telegramu nechal slyšet, že Rusko má ve všem pravdu, když na jeho slova Trump reaguje nervózně, nepřímo také odkázal na ruský arzenál jaderných zbraní.

Těsně, ale přece. Jižní Korea uzavřela obchodní dohodu s Trumpem

Jižní Korea uzavřela těsně před vypršením lhůty 1. srpna obchodní dohodu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Zahrnuje 15procentní clo a investice v celkové hodnotě 350 miliard dolarů (zhruba osm bilionů korun). Ohledně nich však panují určité nejasnosti podobně jako v případě Japonska.

Nejméně šest lidí zemřelo po nočním ruském vzdušném útoku na Kyjev

Nejméně šest lidí přišlo o život při ruském dronovém a raketovém útoku na Kyjev. Bilanci obětí průběžně aktualizuje šéf kyjevské vojenské správy Tymur Tkačenko. Na telegramu napsal, že mezi mrtvými je také šestiletý chlapec, podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zahynula také chlapcova matka. Už dříve Tkačenko informoval o tom, že více než 50 lidí utrpělo zranění. Rusko během noci vyslalo proti Ukrajině 309 dronů a osm střel s plochou dráhou letu, z nichž se 288 dronů a tři střely podařilo zneškodnit, tvrdí ukrajinské letectvo. Hlavním cílem ruského útoku byl Kyjev, dodalo.

Hrozba tsunami opadá, po zemětřesení v Rusku se probudil obří vulkán

Zemětřesení nedaleko Kamčatky na ruském Dálném východě probudilo jeden z největších vulkánů na světě Ključevskaja. Ten se nachází zhruba 600 kilometrů od epicentra. Mezitím se evakuují tichomořské ostrovy kvůli hrozbám tsunami.

USA uvalily sankce na brazilského ústavního soudce kvůli případu Bolsonara

Spojené státy oznámily sankce vůči brazilskému soudci Alexandremu de Moraesovi, který vede proces s exprezidentem Jairem Bolsonarem. Tvrdí, že soudce potlačuje svobodu slova a svévolně zadržuje lidi. Zároveň Donald Trump zavedl 50procentní cla na brazilské zboží.
Reklama

DOPORUČUJEME

ANALÝZA: Trumpovy sekundární sankce Rusko nerozloží, je třeba přitvrdit

Americký prezident Donald Trump dal Rusku jasnou lhůtu na ukončení války na Ukrajině. Pokud tak neučiní, vejdou v platnost tvrdé sankce. Ty nezasáhnou přímo Moskvu, ale její obchodní partnery. Jejich dopad však může být omezenější, než si myslíme. Jistě, mohou být symbolické a ukázat jasný postoj Trumpovy Ameriky k Rusku. V kontrastu sankcí prosazovaných některými republikánskými i demokratickými poslanci však působí zdrženlivě.

ANALÝZA: Zelenskyj musí udržet Trumpa na své straně, teď na tom závisí všechno  

Letecké útoky se stupňují, postup nepřátelské pěchoty na východě zrychluje, obránci jsou po třech a půl letech války vyčerpaní a všechny oči na Ukrajině i v celé Evropě se opět upírají na jednoho jediného muže. Donalda Trumpa. A prezidentovi Volodymyru Zelenskému nezbývá nic jiného, než pokračovat ve snaze vybudovat si s ním co nejlepší možný vztah.

ANALÝZA: Rusové na Ukrajině postupují pomaleji než šneci, na červenec ale něco chystají

Ukrajina má obavy z letní ofenzívy. Již před několika týdny zaznamenala zintenzivnění ruských útoků hlavně na východě a severovýchodě. Ruský postup je ale extrémně pomalý. Podle výpočtu by postupovali rychleji i šneci – navíc je vykoupený obrovskými ztrátami. Ukrajinci zastavili nepřítele v Sumské oblasti a stále se je úplně nepodařilo vytlačit z Kurské oblasti. Situace na bojišti není pro Moskvu optimální.

ANALÝZA: Na Ukrajině probíhá dronová válka, významnou roli sehraje AI

Válka na Ukrajině připomíná kombinaci první a druhé světové války a současně tzv. dronové války. Přestože obrněná technika včetně tanků zůstává důležitou součástí moderních ozbrojených konfliktů, stále významnější roli hrají levné autonomní prostředky, což se odráží i v taktice obou znepřátelených stran.

ANALÝZA: Rusko se tváří jako vítěz, obrázek z bojiště ale vypadá jinak

Vyhlídky na příměří mezi Ukrajinou a Ruskem jsou špatné, naopak se zdá, že válka bude pokračovat. Ruský prezident Vladimir Putin se tváří jako vítěz, ve skutečnosti se však experti shodují, že obrázek z bojiště vypráví úplně jiný příběh. Ten navíc jasně ukazuje, že válka se Severoatlantickou aliancí (NATO) nemůže probíhat formou konvenční války v plném rozsahu. Rusko by prohrálo.
Reklama
Reklama

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Eric Trump sází na kryptoměny. Jeho firma vstupuje na burzu

Eric Trump, druhý syn prezidenta Donalda Trumpa, má šanci stát se jedním z nejbohatších těžařů kryptoměn. Jeho čtyři měsíce starý projekt American Bitcoin se chystá na burzu a jeho podíl může mít hodnotu až 367 milionů dolarů. Informovala o tom agentura Bloomberg.

Policie zatkla Brita, podezírá ho, že otrávil děti na letním táboře

Leicestershirská policie vyšetřuje vážný incident na letním táboře ve Stathern Lodge, kde minulou neděli náhle onemocnělo osm dětí. Všechny byly převezeny do nemocnice s podezřením na otravu. Policie v této souvislosti zatkla seniora (76).

COP30 se bude oproti předchozím klimatickým summitům lišit. Ukáže drsnou realitu

Letošní klimatický summit Organizace spojených národů (OSN) se bude lišit od těch předchozích, konajících se v luxusních oblastech. Každá země se snažila ohromit svým pokrokem, přestože výsledky rozhovorů byly diskutabilní. COP30 však bude jiný. Postaví účastníky tváří v tvář temné realitě.

Rusko a USA spolu skoro neobchodují, ať to tak zůstane, napsal Trump

Americký prezident Donald Trump dnes v příspěvku na své sociální sítí napsal, že Spojené státy s Ruskem skoro neobchodují a že by to tak mělo zůstat. K obchodním vztahům mezi Ruskem a Indii poznamenal, že mu jsou ukradené a že obě země mají "mrtvé ekonomiky" a mohou si je klidně navzájem zničit. Ruský exprezident Dmitrij Medveděv by si podle Trumpa měl dávat pozor jazyk, jelikož se pohybuje na tenkém ledě. Medveděv se následně na telegramu nechal slyšet, že Rusko má ve všem pravdu, když na jeho slova Trump reaguje nervózně, nepřímo také odkázal na ruský arzenál jaderných zbraní.

Těsně, ale přece. Jižní Korea uzavřela obchodní dohodu s Trumpem

Jižní Korea uzavřela těsně před vypršením lhůty 1. srpna obchodní dohodu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Zahrnuje 15procentní clo a investice v celkové hodnotě 350 miliard dolarů (zhruba osm bilionů korun). Ohledně nich však panují určité nejasnosti podobně jako v případě Japonska.

Nejméně šest lidí zemřelo po nočním ruském vzdušném útoku na Kyjev

Nejméně šest lidí přišlo o život při ruském dronovém a raketovém útoku na Kyjev. Bilanci obětí průběžně aktualizuje šéf kyjevské vojenské správy Tymur Tkačenko. Na telegramu napsal, že mezi mrtvými je také šestiletý chlapec, podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zahynula také chlapcova matka. Už dříve Tkačenko informoval o tom, že více než 50 lidí utrpělo zranění. Rusko během noci vyslalo proti Ukrajině 309 dronů a osm střel s plochou dráhou letu, z nichž se 288 dronů a tři střely podařilo zneškodnit, tvrdí ukrajinské letectvo. Hlavním cílem ruského útoku byl Kyjev, dodalo.

Hrozba tsunami opadá, po zemětřesení v Rusku se probudil obří vulkán

Zemětřesení nedaleko Kamčatky na ruském Dálném východě probudilo jeden z největších vulkánů na světě Ključevskaja. Ten se nachází zhruba 600 kilometrů od epicentra. Mezitím se evakuují tichomořské ostrovy kvůli hrozbám tsunami.

USA uvalily sankce na brazilského ústavního soudce kvůli případu Bolsonara

Spojené státy oznámily sankce vůči brazilskému soudci Alexandremu de Moraesovi, který vede proces s exprezidentem Jairem Bolsonarem. Tvrdí, že soudce potlačuje svobodu slova a svévolně zadržuje lidi. Zároveň Donald Trump zavedl 50procentní cla na brazilské zboží.

Nová naděje pro čistou energii? Bílý vodík může být cenným nástrojem budoucnosti

Neprodukuje emise, jen vodní páru. Vzniká hluboko pod zemí a vypadá to, že ho máme víc, než jsme si mysleli. Vědci teď objevili, že horské masivy by mohly ukrývat přírodní zdroj vodíku s obrovským energetickým potenciálem.
Reklama
Reklama

NEJPOPULÁRNĚJŠÍ ČLÁNKY

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

PR servis České tiskové kanceláře

O nás

Hlavními tématy na serveru World News 24 jsou zahraniční zpravodajství, ekonomika, politika a světové dění.

Kontaktujte nás: info@wn24.cz

Sledujte nás