-2.8 C
Czech
Čtvrtek 5. února 2026
AnalýzyANALÝZA: Datová centra Big Tech prohlubují nedostatek vody. Pohání je Trumpova éra

ANALÝZA: Datová centra Big Tech prohlubují nedostatek vody. Pohání je Trumpova éra

Do mainstreamových médií začínají pronikat reporty o dopadech umělé inteligence na životní prostředí. Patří mezi ně i nejnovější reportáž The Guardian a neziskové investigativní agentury SourceMaterial. Odhalila totiž, že Big Tech firmy Amazon, Microsoft a Google budují datová centra, žíznící kvůli ochlazení přístrojů po obrovském množství vody, také v jedněch z nejsušších oblastí na světě. Politické klima v USA a ambiciózní investice do domácí AI infrastruktury prezidenta Donalda Trumpa jménem Stargate Initiative ale nenaznačují, že by tamní vláda hodlala ve jménu životního prostředí zakročit.

Nejmodernější umělá inteligence (AI) se téměř mrknutím oka stala nedílnou součástí byznysů, výzkumů a v podobě populárního „chatbota“ ChatGPT i běžných životů. Navzdory, nebo možná díky, její úspěšnosti se ovšem až v posledních letech začíná ve větší míře hovořit o jejích dopadech na životní prostředí.

Chod datových center zpracovávajících a uchovávajících její data přitom podobně jako ostatní konvenční datová centra nespotřebovává pouze elektřinu, ale především obrovské množství vody, sloužící k ochlazování přehřívajících se přístrojů. Podobná centra jsou navíc často postavená v suchých vnitrozemních lokacích, čímž se snaží vyhnout plíživému riziku koroze, vyvolaného nejen vlhkostí, ale třeba i mořskou vodou.

Neudržitelnost tohoto procesu poodkryl nejnovější report z dílny The Guardian, zpracovaný ve spolupráci s neziskovou investigativní organizací SourceMaterial. Popsal totiž, že data centra největších Big Tech společností, jmenovitě Amazonu, Microsoftu a Googlu, operují mimo jiné i v jedněch z nejsušších světových destinacích. Plánují v nich navíc výstavbu stovky nových center, a to bez ohledu na tamní komunity negativně zasažené zhoršujícím se nedostatkem vody.

O zásadní nález se jedná především proto, že jsou adresy datových center často průmyslovým tajemstvím. Pracovníci SourceMaterial však využili lokální zprávy a dostupné zdroje jako Baxtel nebo Data Center Map a úspěšně identifikovali polohu 632 data center po celém světě.

Plánovaná expanze obrovských technologických firem pak vzkvétá mimo jiné také díky stále ještě čerstvě jmenovanému americkému prezidentu Donaldu Trumpovi. Po svém nástupu do funkce totiž nelenil a už koncem ledna vyjádřil svou podporu Big Tech, přičemž přišel s projektem v hodnotě 500 miliard dolarů s názvem Stargate Initiative.

Jedná se o dohodu s privátním sektorem, jejímž cílem je rozšířit americkou infrastrukturu umělé inteligence. Podílet se na ní proto mají firmy jako OpenAI, SoftBank nebo Oracle. Projekt tak pro americké AI firmy představuje novou zářnou éru. Není totiž pravděpodobné, že budou muset pod taktovkou Trumpa čelit jinak čím dál častějším regulacím bojujícím proti rizikům spojeným s jejich chodem, ať už jde o stránku etickou, nebo bezpečnostní.

Vodu v data centrech jen tak něco nenahradí. Technologickou inovaci musí suplovat vlády

Zástupci společností Amazon a Google pak v reakci na report prohlásili, že berou nedostatek vody při operaci datových center vždy v potaz. Mluvčí Microsoftu ovšem odmítl nálezy zprávy komentovat. Novináři přitom identifikovali na 38 datových center zmíněných firem, operujících v částech světa čelících závažnému nedostatku vody.

Dalších 24 takových center pak čeká výstavba. Big Tech společnosti totiž v současnosti plánují zvýšit jejich množství o 78 procent, a to jak v Severní a Jižní Americe, tak Evropě, Asii, Africe a Austrálii. Reflektují tím zvyšující se poptávku po skladování dat, vycházející především z popularity AI a cloudů, uchovávajících velké množství dat.

Datová centra zpracovávající AI navíc dle odborníka na výpočetní techniku a dopady na klima z Konsorcia pro klima a udržitelnost z Massachusetts Institute of Technology Nomana Bashira vyžadují šestkrát až desetkrát více energie než jejich konvenční protějšky. Vodu přitom není v ochlazující funkci snadné nahradit. Ukázalo se totiž, že speciální ochlazovací tekutiny jsou často silně toxické.

Možností je ale například speciální design datových center, který vodu v systému udrží, namísto toho, aby ji nechal po ochlazení přístrojů vypařit. Zástupci Amazonu zase prohlásili, že se společnost stane do roku 2030 „water positive“, a to za pomocí vodního „offsetingu“, na základě něhož plánuje spotřebované množství vody darovat zpět komunitám i ekosystémům.

Firma má v současnosti stejným způsobem navracet na 41 procent spotřebované vody. Rovněž firmy Microsoft a Google pak prohlásily, že do roku 2030 hodlají získat zmíněný „water positive“ titul. Háček spočívá v tom, že je vodní „offseting“ kontroverzní metodou, jelikož voda je málokdy navracena právě do těch komunit a lokalit, ze kterých je čerpána. Nefunguje tím pádem stejně jako například „offseting“ oxidu uhličitého, jenž představuje globální, nikoli lokální problém.

Nové technologie však nejsou jediným možným řešením. „Spoléhat pouze na inovaci nemusí stačit, alespoň ne v krátkodobém výhledu,“ prohlásila dle The Financial Times zástupkyně ředitele Výzkumného centra vládních financí z University of Illinois v Chicagu Christelle Khalaf. Dle ní hrají důležitou roli především jednotlivé vlády a související směrnice či nařízení.

Donald Trump vidí v AI důležitý dílek svého plánu. USA hodlá „osvobodit“ bez ohledu na životní prostředí

Spojené státy americké se však pod taktovkou prezidenta Donalda Trumpa spíše než k regulacím přiklánějí k expanzi a co největší podpoře byznysů. Detaily zmíněného a dosud největšího amerického AI projektu Stargate nejsou zatím známé. Už nyní je ale jasné, že odstartuje přímou investicí do soukromého sektoru v hodnotě 100 miliard dolarů. Do první fáze spadá rovněž výstavba 10 nových data center v texaském městě Abilene.

U nich ale expanze nekončí, plány projektu totiž volají po 10 dalších výstavbách. Pozornost Trumpa věnovaná AI ovšem není náhodná. Investice do domácí struktury umělé inteligence odpovídá jeho snaze snížit závislost na zahraničních partnerech, ale také poražení jakékoli „venkovní“ konkurence. Investice soukromého sektoru do domácích projektů navíc USA posouvá blíže ke snížení současného fiskálního deficitu, který by měl letos přesáhnout šest procent HDP.

Je tedy více než jasné, že AI představuje jednu z mnoha stavebních kostek Trumpova plánu na „obnovení“ nebo „liberalizaci“ USA. Jeho iniciativa Stargate sice pro mnohé představuje maják naděje v podobě ekonomického růstu, zároveň však Big Tech otevírá dveře k dalšímu využívání již tak omezených přírodních zdrojů.

Vzhledem k Trumpově postoji ke klimatické změně, patrného již z jeho svižného vypovězení Pařížské klimatické dohody nebo silné podpory těžby fosilních paliv, se dá navíc předpokládat, že udělá co nejvíce pro to, aby případné regulace omezující Big Tech společnosti zmírnil. Prohlubování globálního nedostatku vody ze strany největších amerických technologických společností je tak dalším nepřímý dílkem v jeho skládačce zdánlivě nekončící ekonomické expanze na úkor životního prostředí a stavu klimatu.

Reklama

Doporučujeme

Bejlek vyřadila Ostapenko a je ve čtvrtfinále v Abú Zabí

Sára Bejlek si na turnaji v Abú Zabí připsala největší výhru kariéry. Ve druhém kole porazila grandslamovou šampionku Jelenu Ostapenko 6:4 a 6:3 a poprvé postoupila do čtvrtfinále na akci kategorie WTA 500.

KOMENTÁŘ: Tuhle evropskou akcii chtěl každý. Kdysi hvězdný titul ztratil za den pětinu hodnoty

Dánskou farmaceutickou společnost Novo Nordisk potkala na burze další kalamita. Během 24 hodin odepsala téměř pětinu své hodnoty. Stojí za tím vyjádření firmy, která odvážně předpověděla mimořádně slabý rok. Novo Nordisk přitom patřil mezi zjevení mezi evropskými akciemi a v portfoliu ho chtěl každý.

Banky a kryptofirmy se v USA nepohnuly v pravidlech pro stablecoiny

Jednání v Bílém domě, které mělo rozhýbat zablokovanou americkou legislativu pro kryptoměny, skončilo bez dohody. Proti sobě stojí velké banky a kryptofirmy hlavně kvůli tomu, jestli budou moci stablecoiny vyplácet úroky a jiné odměny.

Eli Lilly zvedá výhled na rok 2026 díky boomu léků na hubnutí

Eli Lilly vstoupila do roku 2026 v roli jedné z nejrychleji rostoucích farmaceutických firem světa. Tržby táhnou hlavně injekce Zepbound na obezitu a Mounjaro na cukrovku, jejichž prodeje dál prudce rostou, i když firma zároveň počítá s tlakem na ceny. Investoři na čísla zareagovali okamžitě a akcie v předobchodní fázi posílily.

V Abú Zabí začalo druhé kolo rozhovorů mezi Ukrajinou, Ruskem a USA

V Abú Zabí dnes začalo druhé kolo rozhovorů mezi ukrajinskými a ruskými činiteli, které zprostředkovávají Spojené státy s cílem ukončit válku, jíž rozpoutalo před takřka čtyřmi lety Rusko proti Ukrajině. O zahájení jednání informoval vedoucí ukrajinské delegace Rustem Umerov na platformě Telegram. "Proces jednání začal v třístranném formátu: Ukrajina, USA a Rusko. Dále bude práce v oddělených skupinách, poté je plánovaná společná synchronizace pozic," uvedl předseda ukrajinské bezpečnostní rady Umerov na sociální síti a dodal, že cílem je dosáhnout důstojného a trvalého míru.

Pinterest propouští stovky zaměstnanců, otřásá jím skandál

Americký gigant v oblasti sdílení obrázků Pinterest minulý týden oznámil propouštění v rámci restrukturalizace podnikání. Dvojici inženýrů navíc propustil okamžitě za porušení zásad soukromí ostatních zaměstnanců.

Rusko v noci útočilo na Ukrajinu 105 drony, dva lidé podle úřadů zahynuli

Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu 105 drony, oznámilo dnes ráno ukrajinské letectvo. Při útoku v Dněpropetrovské oblasti dva lidé zahynuli a dva další byli zraněni, informovaly ráno tamní úřady. Děje se tak před zahájením druhého kola přímých třístranných rozhovorů zástupců Ukrajiny, USA a Ruska v Abú Zabí o možném ukončení války, kterou zahájila Moskva v únoru 2022 svou invazí do sousední země.

Íránské dělové čluny se pokusily zastavit americký tanker

K tankeru Stena Imperative, plujícímu pod americkou vlajkou, se v Hormuzském průlivu přiblížily íránské dělové čluny. Stalo se tak krátce poté, co americká stíhačka sestřelila íránský dron, který se v Arabském moři přiblížil k americké letadlové lodi Abraham Lincoln.

Teploty na Kubě klesly na nulu, je to historické minimum

Teploty na Kubě dnes ráno místního času klesly u Havany až na nula stupňů, což je byla nejchladnější teplota v historii měření v zemi. Oznámila to meteorologická služba Insmet. Za výrazný pokles teplot na Kubě může studená fronta, která dříve zasáhla Spojené státy.

Saif al-Islam Kaddáfí, syn bývalého libyjského vůdce, byl podle zdrojů z Libye zastřelen

Saif al-Islam Kaddáfí, nejznámější syn někdejšího libyjského vůdce Muammara Kaddáfího, je po smrti. Informace o jeho zabití potvrdily zdroje blízké rodině, jeho právník i libyjská média. Okolnosti jeho smrti zůstávají nejasné.

Pláže v Británii se mění pod vlivem lidské činnosti

Písek a štěrk na některých plážích ve Skotsku už dávno nejsou jen dílem přírody. Nový výzkum ukazuje, že výraznou část tvoří úlomky cihel, betonu, skla a další průmyslový odpad. Na jedné z pláží u Edinburghu jde dokonce téměř o polovinu hrubých usazenin.

Ruská ekonomika podle Putina loni vzrostla o jedno procento

Hrubý domácí produkt (HDP) Ruska v loňském roce vzrostl o jedno procento. Podle agentury AFP to dnes uvedl ruský prezident Vladimir Putin na zasedání vlády. Tempo růstu by tak výrazně zpomalilo ze 4,3 procenta v roce 2024.

Město Crans-Montana uvolnilo pro oběti požáru milion franků

Švýcarské město Crans-Montana vyčlenilo milion franků (přes 26 milionů korun) ve prospěch obětí požáru ze silvestrovské noci v místním baru Le Constellation. Drama si vyžádalo 41 mrtvých a 115 raněných, většinou Švýcarů, ale také mnoha Francouzů a Italů. Mezi hospitalizovanými s popáleninami byla i jedna Češka.

Americký letoun sestřelil íránský dron blížící se k letadlové lodi

Letoun amerického námořnictva podle regionálního velitelství CENTCOM sestřelil íránský dron, který se blížil k letadlové lodi Abraham Lincoln v Arabském moři. Americká armáda incident označila za agresivní, informovaly dnes agentury. Bílý dům sestřel dronu označil za oprávněnou reakci a zdůraznil, že zatím nezrušil jednání s Teheránem naplánovaná na tento týden.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama