Reklama
6.7 C
Czech
Úterý 17. března 2026
Válka na UkrajiněFicova vláda údajně maří dodávky na Ukrajinu

Ficova vláda údajně maří dodávky na Ukrajinu

Poslanec Slovenské národní rady obvinil ministra obrany Kaliňáka, že upřednostňuje české zbrojní firmy a ohrožuje dodávky na Ukrajinu.

Na rozbouřené slovenské politické scéně dochází v těchto hodinách k dalšímu sporu. Tentokrát se týká Ukrajiny, jmenovitě dodávek zbraní ze slovenských zbrojovek. Pro českého pozorovatele je zajímavé, že má být do celé kauzy zapleten také největší český zbrojní podnik.

Slovensko se po napadení Ukrajiny Ruskem stalo jedním z největších přispěvatelů při porovnání s velikostí země. Těžíce z desetiletí výkonného zbrojního průmyslu, ze kterého po pádu železné opony a rozpadu většiny trhů zbylo několik nejvýznamnějších firem, slovenské vlády pomáhaly Kyjevu, jak jen mohly. Na Ukrajinu šly výkonné slovenské protiletadlové systémy S-300, své ano si řekli výrobci obrněných vozů. Předchozí vláda nakonec na Ukrajinu poslala také zastaralou, přesto stále výkonnou flotilu bojových letounů MiG-29.

Jedním z hlavních exportních artiklů slovenského obranného průmyslu jsou v posledních letech dělostřelecké systémy, jejichž vývoj po rozpadu Československa neustal. Na základě kdysi slavné samohybné kanónové houfnice vz. 77 Dana byla zkonstruována řada moderních dělostřeleckých zbraní, ať již jde o známé typy Zuzana/Himalaya, Zuzana 2, či v poslední době houfnice Diana, Eva či BIA, všechny z firmy Konštrukta Defence. Dodavatelem hlavní části systému, tedy hlavní zbraně (resp. hlavně) je firma ZTS Special. Ta je známá v Čechách spíše pod starším označením Závody ťažkého strojárstva Dubnica nad Váhom.

Dubnická strojírna od 50. let vyráběla buďto celé zbraňové komplety, nebo jejich součásti. Zejména pro Československou lidovou armádu, tedy zpravidla podle sovětských licencí. Dnes ZŤS produkuje zejména hlavně pro dělostřelecké systémy. Důležité je přitom vědět, že tento úzkoprofilový produkt odebírá nejen výše zmíněná Konštrukta, ale v posledních letech také český holding Czechoslovak group. Primárně jeho dceřiná společnost Excalibur Army, zabývající se výrobou pozemní techniky.

Spory o know-how

Mezi Konštruktou a Czechoslovak Group probíhá v současné době spor, kterému se obšírně věnovala také česká média. Slovenský výrobce údajně napadl českého, že zneužívá jeho know-how při výrobě vlastních dělostřeleckých zbraní. Pravdou je, že zatímco Konštrukta vyrábí dělostřelecké zbraně dlouhá desetiletí, české projekty Dita nebo Morana jsou relativně mladé. Problémy působí i to, že oba výrobci odebírají hlavně z Dubnice.

Do této zjitřené atmosféry přichází opoziční poslanec Slovenské národní rady Juraj Krúpa. Ten na vystoupení ve čtvrtek 2. května obvinil ministra obrany Ficovy vlády Kaliňáka, že pomáhá české firmě realizovat její zakázky, a to právě na úkor firmy slovenské, která v současné době vyrábí pro Ukrajinu. O dělostřelecké hlavně je v současné době velký boj. Firem, které je vyrábějí v dostatečné kvalitě a sortimentu (ráže, délky) totiž není mnoho. A Konštrukta, resp. ZŤS je jednou z nejvíce renomovaných. 

Co přesně poslanec řekl?

Jak je vidět na záznamu z oficiální facebookové stránky poslance Krúpy, ministr Kaliňák měl při nedávné návštěvě Ázerbajdžánu, postsovětské republiky ležící na pobřeží Kaspického moře a ekonomicky těžící z velkých nalezišť ropy, údajně lobovat za dodávky české firmy. Ta ázerbajdžánskému režimu dodává zbraně dlouhodobě, tentokrát ale údajně na úkor Konštrukty.

Ta měla údajně se ZŤS domluvenou výrobu hlavní pro houfnice Zuzana 2, které pro Ukrajinu v Konštruktě objednalo konsorcium západních zemí. Při dodávkách však měla naopak upřednostnit českou firmu CSG, resp. Excalibur army a její dodávky do Ázerbajdžánu.

V celé věci však patrně nemůže jít o to, že by se hlavně, slíbené slovenské firmě, dostaly do firmy české. Systémy Dita a Zuzana 2 totiž používají různý typ hlavně. Zatímco Zuzana 2 hlaveň délky 52 ráží, česká houfnice Dita používá hlaveň o délce 45 ráží.

Kritika tak zřejmě míří na to, že jsou ve prospěch české firmy a jejích zakázek využívané výrobní kapacity, které by měly být jinak využité pro dodávky na Slovensko, resp. Ukrajinu. V rámci smlouvy na 16 kusů houfnic Zuzana 2, která navazuje na předchozí smlouvu na 8 kusů (původní platilo Slovensko, novou Norsko, Dánsko a Německo) byly zatím dodané pouze dvě houfnice. Ty se na Ukrajinu dostaly na konci léta 2023, ale od té doby zřejmě dodávka nepokračovala.

Ukrajina má s Čechy a Slováky potíže

Ukrajina má obecně v posledních letech s dodavateli dělostřeleckých systémů z Čech a Slovenska nekončící potíže. Lze tak oprávněně předpokládat, že pokud by nebyla v zoufalé situaci, kdy ruská vojska postupují k hranicím Doněcké a Luhanské oblasti, zřejmě by se obrátila jinam. Už na začátku listopadu 2020 byly zveřejněny první zprávy o zájmu ukrajinské armády o houfnice typu Dana-M2. Tento typ je modernizovaná verze starých československých samohybných houfnic vz. 77, kterou na trhu nabízí česká Czechoslovak Group, resp. její dceřiná společnost Excalibur Army.

Původní objednávka ukrajinské státní společnosti, obchodující s domácím i zahraničním vojenským materiálem, Ukrspecexport, zněla na 66 kusů houfnic. Oficiálně však byl začas ohlášen nákup pouze 26 kusů za cca 40 milionů dolarů. Důvodem měl být nedostatek financí na ukrajinské straně.

Časopis Reportér však přišel 8. května 2022 v článku „Bez bázně a Dany“ s tvrzením investigativního novináře Jaroslava Kmenty, že důvodem omezení počtu kusů, které odešly na Ukrajinu, měl být tlak ze strany tehdejšího osazenstva prezidentské kanceláře. Tuto informaci měl Kmenta údajně z prostředí českých zpravodajských služeb: „Podle operativní informace, kterou tajná služba získala, se do projektu zapojil jeden ze spolupracovníků prezidenta Miloše Zemana. A vedl tajná jednání, která měla za cíl zablokovat nebo oddálit dodávku modernizované houfnice na Ukrajinu. … Po navýšení nereálné kupní ceny a možnosti dodávek v neurčitém termínu musela Ukrajina od českého partnera nakonec ustoupit“, píše ve svém článku Jaroslav Kmenta.

Současnou kritiku ministr Kaliňák samozřejmě odmítá. Ficova vláda, která se k moci dostala po vítězství strany Smer, jenž v kampani prosazovala omezení pomoci Ukrajině, však v podezření, že podkopává ukrajinské objednávky, nadále zůstává.

Reklama

Doporučujeme

Sebedůvěra Trumpa nezachrání. Válka v Íránu je risk

Americko-izraelská válka proti Íránu vstoupila do třetího týdne. Prezident Donald Trump působí sebejistě. V pondělí během více než hodinového projevu hovořil o Blízkém východě, rekonstrukci Kennedyho vesmírného střediska, výstavbě tanečního sálu v Bílém domě, letošním mistrovství světa ve fotbale a řadě dalších témat, jako by se nic důležitého nedělo. Válka se však neptá.

Zelenskyj: Rusko získalo za dva týdny války s Íránem 10 miliard dolarů

Rusko za dva týdny války s Íránem vydělalo 10 miliard dolarů (zhruba 240 miliard korun). Podle serveru Business Insider to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Kyjeva varoval, že čím déle bude konflikt na Blízkém východě trvat, tím více bude ruský prezident Vladimir Putin moci válku v jeho zemi protahovat.

USA a Izrael zaútočily na Írán bez varování spojenců, uvedl Costa

Spojené státy a Izrael se rozhodly zahájit útoky proti Íránu, aniž by o tom informovaly své spojence. Pro EU to přitom znamená vážné riziko pro její bezpečnost, zejména ekonomickou bezpečnost, dále riziko zvyšování mezinárodního napětí a rovněž zvýšené riziko hrozby terorismu. V rozhovoru s novináři z projektu European Newsroom (ENR) to uvedl předseda Evropské rady António Costa. ENR sdružuje tiskové agentury z celé Evropy a ČTK je jeho členem.

Trump chce kvůli válce s Íránem přibližně o měsíc odložit návštěvu Číny

Americký prezident Donald Trump chce kvůli válce s Íránem přibližně o měsíc posunout jednání se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Podle agentur Reuters a Kjódó uvedl, že Spojené státy již požádaly o odložení schůzky. Podle původních plánů měl americký prezident zavítat na návštěvu Pekingu od 31. března do 2. dubna.

Při požáru v indické státní nemocnici zemřelo deset pacientů

Při požáru v traumatologickém centru státní nemocnice ve východoindickém státě Uríša zemřelo deset pacientů. Dalších jedenáct členů zdravotnického personálu utrpělo popáleniny při snaze zachránit hospitalizované a nyní se léčí v nemocnici.

Američané potichu instalují malé solární panely a snižují účty za elektřinu

Rostoucí ceny elektřiny nutí Američany hledat nové způsoby, jak ušetřit. Stále více lidí proto instaluje malé solární panely, které stačí zapojit do běžné zásuvky. Technologie je levná, jednoduchá a rychle se šíří, i když pravidla zatím zaostávají.

Útoky v Emirátech zasáhly přístav i letiště

Írán v pondělí znovu udeřil na infrastrukturu ve Spojených arabských emirátech. Terčem se stalo mezinárodní letiště v Dubaji i přístavní a průmyslová zóna ve Fudžajře, která patří k nejdůležitějším ropným uzlům v regionu. Útoky znovu zvýšily napětí kolem dopravy ropy i leteckého provozu v Perském zálivu.

Meta zvažuje propouštění až pětiny zaměstnanců

Společnost Meta zvažuje rozsáhlé propouštění, které by mohlo postihnout až 20 procent jejích zaměstnanců. Společnost doufá, že tím uvolní prostředky pro masivní investice do umělé inteligence a zároveň dokáže, že tyto nové nástroje již nejsou jen nákladným experimentem, ale začínají měnit každodenní provoz velkých technologických firem.

Biatlon v Otepää poznamenal chaos na střelnici

Světový pohár v biatlonu v estonském Otepää nabídl víc zmatků než radosti. Francouzští favorité přišli ve štafetě smíšených dvojic o výsledek po hrubé chybě Émiliena Jacquelina a česká reprezentantka Tereza Voborníková se v jiném závodě dostala do kuriózní situace, kdy se na střelnici přela se soupeřkou o vlastní stav. Oba momenty znovu otevřely debatu o tom, jak velký chaos letos na střelnici panoval.

Izrael zahájil další vlnu úderů proti Íránů, útočil v Teheránu, Šírázu a Tabrízu

Izraelské letectvo dnes zahájilo další vlnu rozsáhlých vzdušných úderů proti infrastruktuře íránského režimu v hlavním městě Teheránu, v Šírázu na jihu a Tabrízu na severozápadě země. Informují o tom agentury s odvoláním na sdělení izraelských ozbrojených sil. Podle agentury AFP se v centru íránské metropole ozývaly výbuchy.

KOMENTÁŘ: Ropa zkrátka poteče jinudy. Jak blokáda Hormuzského průlivu nutí k improvizaci

Íránská armáda zašpuntovala Hormuzský průliv a ohrožuje každou obchodní loď, která by plavbu námořní soutěskou volila. Už potřetí během posledních pěti let tak musejí obchodní společnosti zásadním způsobem upravovat logistické plány. Aktuální krize ukazuje, že alternativ se vždy najde dost.

Kuba si přeje uzavřít dohodu se Spojenými státy, prohlásil Trump

Kuba si přeje uzavřít dohodu se Spojenými státy, tvrdí americký prezident Donald Trump. Washington podle něj dohodu s Havanou buď brzy uzavře, nebo udělá to, co považuje za nezbytné. Nejprve se však USA vypořádají s Íránem. Šéf Bílého domu to podle tiskových agentur v neděli řekl novinářům na palubě prezidentského speciálu Air Force One. Trump v posledních týdnech vyjádřil přesvědčení, že kubánská vláda brzy padne.

EU bude jednat o tom, jak udržet Hormuzský průliv otevřený

Členské státy Evropské unie prodiskutují, co může evropská strana udělat pro to, aby zůstal Hormuzský průliv otevřený pro mezinárodní lodní dopravu. Před dnešním zasedáním ministrů zahraničí zemí EU to podle agentury Reuters v Bruselu řekla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová.

Goldman Sachs: Válka s Íránem nezpůsobí krizi jako covid nebo konflikt na Ukrajině

Po americko-izraelském úderu na Írán prudce vzrostly ceny ropy a zemního plynu. Konflikt vyvolal obavy z recese globální ekonomiky a stagflace. Odborníci srovnávají současnou krizi s tou, kterou rozpoutala válka na Ukrajině v roce 2022. Podle expertů ze společnosti Goldman Sachs ale blízkovýchodní konflikt nezpůsobí srovnatelnou světovou krizi. Spíše povede ke krátkodobým šokům v cenách ropy.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama