Několik tisíc Kubánců v neděli protestovalo na východě tohoto karibského ostrova proti nedostatku jídla a opakovaným a dlouhotrvajícím výpadkům elektřiny, napsaly dnes světové tiskové agentury. Protest namířený proti tamní komunistické vládě se konal zejména ve druhém největším městě Kuby Santiagu de Cuba. Prezident Manuel Díaz-Canel vyzval ke klidu a uvedl, že vláda ekonomickou krizi řeší. Zároveň znovu obvinil ze situace Spojené státy a jejich letité embargo vůči Kubě.
„Všechno je drahé, máme hlad, a když k tomu připočtete výpadky elektrického proudu… nevydrží nám (v lednici) ani ta trocha potravin, které seženeme,“ citoval jednu z účastnic demonstrace v Santiagu de Cuba opoziční server 14ymedio.com. Podle něj lidé na demonstraci volali „proud a jídlo“, ale také „svobodu“ a někteří i „pryč s komunismem“, „pryč s Díazem-Canelem“.
Hundreds in Cuba's second-largest city, Santiago, engaged in a rare public protest, according to social media and official reports, prompting Cuban President Miguel Diaz-Canel to call for dialogue in an 'atmosphere of tranquility and peace' https://t.co/K74BB9qdD1
— Reuters (@Reuters) March 18, 2024
Podle opozičního serveru i svědků, které citovala agentura EFE, kubánský režim kvůli demonstracím vypnul mobilní signál. Podobně to udělal i při předchozích podobných protestech, aby zabránil jejich rozšíření do dalších částí země. Nedělní manifestace jsou podle EFE i agentury Reuters jedny z největších protivládních protestů od manifestací z července 2021, které režim potlačil a posléze kvůli nim odsoudil stovky lidí, některé až ke 30 letům vězení za vzpouru.
Nedělní protest začal odpoledne, když do ulic Santiaga de Cuba vyšla skupina žen s dětmi, pro něž požadovala jídlo. Postupně se k nim přidali další lidé ze sousedství. Demonstrace začaly po jednom z dalších výpadků elektřiny, který tentokrát trval šest hodin. Kubánci ale někdy nemají elektřinu i více hodin v kuse. Problémy s dodávkami elektrické energie jsou způsobené zastaralou a nedostatečně udržovanou energetickou infrastrukturou a také nedostatkem paliva.
Na manifestaci dorazili policisté, kteří podle EFE vyzývali účastníky, aby netočili protest na mobilní telefony. Některým se to ale podařilo a zveřejnili záběry na sociálních sítích. Na nich je patrné, že manifestace byly poklidné. Lidé pouze hlasitě provolávali svou nespokojenost.
Kubánský prezident na síti X také obvinil emigranty žijící v USA, že jsou „nepřátelé revoluce“ a snaží se destabilizovat situaci ve své vlasti. Díaz-Canel připomněl embargo, které Spojené státy zavedly vůči Kubě v 60. letech s cílem přivodit pád komunistického režimu, což se dosud nestalo.
Americká ambasáda na Kubě v souvislosti s nedělní demonstrací vyzvala tamní vládu, aby respektovala lidská práva demonstrujících a zabývala se legitimními potřebami kubánského lidu. Kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez v reakci na to vyzval americkou vládu, aby se „nevměšovala do vnitřních záležitostí“ Kuby a „nepodněcovala sociální nepokoje“.
Velká část Kubánců se dlouhodobě potýká s nedostatkem základního zboží, včetně potravin, jejich situaci ještě zhoršila před pár lety pandemie covidu-19 a s ní související omezení turistiky, na níž je řada Kubánců závislá. Kvůli ekonomické krizi, ale také represím vlády vůči opozici, uteklo z Kuby v letech 2022 a 2023 přes půl milionu lidí, podle AFP je to nejvíc od roku 1959.
Kvůli zhoršující se situaci s nedostatkem potravin kubánská vláda letos v únoru poprvé požádala o pomoc Světový potravinový program (WFP), který posléze zahájil mimo jiné dodávky sušeného mléka na Kubu. Kubánské úřadů také v únoru uvedly, že chybí mouka na dodávky chleba. Kuba dováží zhruba 80 procent potravin, které potřebuje.
Sušené mléko a další základní potraviny dostávají Kubánci od státu za dotovanou cenu v rámci přídělového systému, který tamní vláda zavedla už v 60. letech minulého století. V době ekonomických potíží dochází ke zpožděním těchto dodávek i nedostatku potravin.
