-13.2 C
Czech
Neděle 1. února 2026
Věda a TechnikaRuský "stealth" vstupuje do nové fáze

Ruský „stealth“ vstupuje do nové fáze

Ruský stíhací letoun páté generace Su-57 zahájil letové zkoušky s motorem druhého stupně, jak jeho autoři nazývají očekávané motory pod označením „Izdělije 30“. Moderní pohonné jednotky mají letounu dát podobné výkony, kterými disponuje americká F-22.

Stíhací letoun Su-57 pokračuje ve zvyšování svých bojových schopností. Letoun již dostal novou výzbroj, nyní je na řadě druhý stupeň motoru („Izdělije 30“). Podle státní korporace Rostec k dnešnímu dni již byly zahájeny letové zkoušky s novým motorem. Dodání modernizovaného stíhacího letounu letectvu je přitom v rámci stávajícího kontraktu. V rámci něj má ruské letectvo obdržet 76 stíhaček Su-57, z nichž část bude vojskům dodána s motorem prvního stupně AL-41F1 a část s motorem druhého stupně (I30).

Letoun pro 90. léta

V roce 1979 Sovětský svaz nastínil potřebu stíhacích letounů nové generace, které měly být uvedeny do služby v 90. letech. Program byl pojmenován I-90 („Istrebitěl 90“ – „Stíhací letoun 90“) a požadoval, aby stíhací letoun byl víceúčelový. Tedy aby měl schopnosti útoku na pozemní cíle, a nahradil jak MiG-29, tak také Su-27 ve službě frontového taktického letectva.

Tyto požadavky měly splnit dva následné projekty, MFI a menší LFI, jejichž koncepční práce začaly v roce 1983. Mikojan byl vybrán pro MFI a začal vyvíjet svůj MiG 1.44/1.42. Suchoj zahájil v roce 1983 vlastní program vývoje technologií pro stíhací letoun nové generace, jehož výsledkem byl nakonec experimentální letoun S-32 (dnes známý jako Su-47) s negativní šípovitostí křídla.

Kvůli nedostatku finančních prostředků po rozpadu Sovětského svazu byl MFI opakovaně odkládán. První let prototypu MiG 1.44/1.42 se proto uskutečnil až v roce 2000, tedy s devítiletým zpožděním. Kvůli vysokým nákladům byly MFI a LFI nakonec zrušeny, zatímco ruské ministerstvo obrany začalo pracovat na novém programu stíhacích letounů příští generace. V roce 1999 ministerstvo zahájilo program PAK FA, jehož soutěž byla vyhlášena v dubnu 2001.

Obě společnosti měly navíc rozdílné filozofie návrhu letounu. Mikojanův E-721 byl menší a cenově dostupnější, s normální vzletovou hmotností 16-17 tun. Naproti tomu Suchoj T-50 by byl relativně větší a výkonnější, s normální vzletovou hmotností 22-23 tun. V dubnu 2002 ministerstvo obrany vybralo jako vítěze soutěže na PAK FA a vedoucí konstrukční kancelář nového letounu firmu Suchoj. Zohledněny byly zejména zkušenosti firmy Suchoj z 90. let, jejíž úspěšný vývoz derivátů Su-27 zajišťoval finanční stabilitu značné části ruského vojenskoprůmyslového komplexu.

Ruský „stealth“

Pozdější Su-57 je ruský víceúčelový stíhací letoun páté generace, který byl navržen s využitím technologie „stealth“. Stíhačka je určena k ničení vzdušných, pozemních a námořních cílů, včetně systémů protivzdušné obrany. Letoun je schopen dálkového průzkumu, a tak může bojovat zcela samostatně (bez pozemního navedení). Palubní řídicí systém je pak schopen sledovat najednou až 60 cílů a současně ostřelovat až 16 z nich.

V roce 2004 společnost Suchoj předpokládala, že by se Su-57 mohl stát základem rodiny bojových letounů pro ruské letectvo, podobně jako rodina Su-27. Pod programovým názvem Megalopolis tak dosavadní Su-57 modernizovala s označením Su-57M. Modernizace přitom rozšiřuje základní konstrukci Su-57 o vylepšené systémy pro plnění úkolů, zvýšení spolehlivosti a údržby, zabudování elektromechanických pohonů a nové motory NPO Saturn AL-51F-1 (dříve známé právě pod kódovým označením Izdělije 30).

Od roku 2022, kdy Rusko zaútočilo na Ukrajinu, mezinárodní sankce uvalené na ruský obranný průmysl brzdí vývoj Su-57. Zejména proto, že Rusko nemůže dovážet nedostatkové polovodiče a high-tech obráběcí zařízení z Evropské unie. Potenciální exportní prodej ruských výrobků, včetně vojenských letadel, se také zastavil, protože Rusko nemůže obchodovat s použitím amerických dolarů.

Sjednocená letecká korporace (ruské konsorcium, spojující všechny výrobce vojenských letadel) však přesto oznámil, že modernizovaný letoun Su-57 uskutečnil svůj první let 21. října 2022 a program pokračuje dál.

Reklama

Doporučujeme

V DR Kongo se zřítil důl. Nejméně dvě stě lidí zemřelo

Při závalu dolu ve východní části Demokratické republiky Kongo zahynulo podle místních úřadů více než 200 lidí. Neštěstí se odehrálo ve městě Rubaya v provincii Severní Kivu, kde se důl zřítil v důsledku silných dešťů.

Bitcoin se propadl pod 81 000 dolarů, trhy sužuje nejistota

Bitcoin o víkendu prohloubil ztráty a propadl se pod hranici 81 000 dolarů, přičemž nízká obchodní aktivita zesílila výkyvy cen. Investoři zůstávají opatrní kvůli napětí na Blízkém východě, politické nejistotě ve Spojených státech a přetrvávajícím slabinám samotného kryptotrhu.

Protesty v Íránu podle Pezeškjána podnítili politici z EU, USA a Izraele

Protesty v Íránu podnítili americký prezident Donald Trump, izraelský premiér Benjamin Netanjahu a politici z Evropské unie. Podle agentury Reuters to dnes prohlásil íránský prezident Masúd Pezeškján. Uvedl, že demonstrace nebyly vyvolány jen sociálními problémy. Při potlačování projevů nespokojenosti s režimem, které začaly na konci prosince, zahynuly v Íránu tisíce lidí.

Prozatímní prezidentka Venezuely oznámila plán na amnestii politických vězňů

Prozatímní prezidentka Venezuely Delcy Rodríguez představila návrh zákona o amnestii, díky kterému by se mohly na svobodu dostat stovky politických vězňů, včetně opozičních předáků, novinářů a bojovníků za lidská práva. Informují o tom agentury.

Izraelské údery v Pásmu Gazy zabily 23 lidí

Izraelské údery zabily od noci v Pásmu Gazy nejméně 23 Palestinců, uvádí agentura AP v nové bilanci na základě informací od palestinských nemocnic. Dříve agentura hlásila 12 mrtvých. Stanice Al Džazíra s odvoláním na zdravotníky uvádí, že zemřelo 25 Palestinců. Podle agentury AP se jedná o jeden z nejvyšších počtů mrtvých od říjnového vyhlášení příměří. Izraelská armáda údery zatím nekomentovala

Kyjev i Moskva opět hlásí noční dronové útoky nepřítele

Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu 85 bezpilotními letouny. Ukrajinská protivzdušná obrana podle předběžných údajů sestřelila nebo odklonila 64 dronů Šáhed, Gerbera, Italmas a dalších typů. Na platformě Telegram to oznámilo ukrajinské letectvo. Naopak Rusko podle agentury Interfax v noci informovalo o zachycení nebo zničení 26 ukrajinských dronů. Moskva zároveň dnes oznámila dobytí dvou ukrajinských vesnic v Záporožské oblasti a Doněcké oblasti. Tvrzení nelze nezávisle ověřit.

Novým šéfem amerického úřadu statistiky práce má být Matsumoto, oznámil Trump

Prezident Donald Trump do čela amerického Úřadu pro statistiku práce (BLS) nominuje ekonoma Bretta Matsumota. Šéf Bílého domu to oznámil na své sociální síti Truth Social. Předchozí komisařku BLS Eriku McEntarferovou prezident v srpnu z čela úřadu při ministerstvu práce odvolal, když ji bez důkazů obvinil z manipulace s daty o zaměstnanosti. Krátce poté na pozici nominoval hlavního ekonoma konzervativního think-tanku The Heritage Foundation E.J. Antoniho, jehož nominaci o necelé dva měsíce později stáhl. Jmenování podléhá schválení Senátu.

Plastový odpad zaplavuje planetu

Plasty nám usnadnily život, ale svět teď dusí jejich odpad. Každý rok skončí v oceánech miliony tun plastů a další hromady leží na souši. Problém roste rychleji než řešení a zasahuje přírodu i lidi.

Vlna veder na jihu Austrálie přinesla 50stupňové teploty i výpadky proudu

Vlna veder ve státě Jižní Austrálie přepisuje rekordy, kdy například ve městě Port Augusta dnes naměřili 50 stupňů Celsia, o půl stupně více než před šesti lety. Kvůli horku, které má příští týden polevit, postihly výpadky elektřiny za necelý týden přes 100.000 nemovitostí, napsal dnes web ABC.

Zemřela herečka Catherine O’Hara

Kanadsko americká herečka Catherine O'Hara zemřela ve věku 71 let. Diváci si ji nejčastěji vybaví jako Kate McCallister, matku Kevina z filmů Sám doma, výraznou stopu ale zanechala i v komediích a seriálech posledních let.

Americký prezident Trump tvrdí, že Írán chce se Spojenými státy uzavřít dohodu

Americký prezident Donald Trump dnes uvedl, že Írán podle něj chce uzavřít dohodu se Spojenými státy. Podle agentury Reuters však nesdělil žádné podrobnosti. Šéf Bílého domu už dříve dnes varoval, že k Íránu míří americké vojenské uskupení, které je podle něj větší než flotila vyslaná do Venezuely.

Americké ministerstvo zahájilo federální vyšetřování Prettiho smrti

Americké ministerstvo spravedlnosti zahájilo ohledně sobotního zastřelení zdravotníka Alexe Prettiho v Minneapolisu federální vyšetřování pro podezření z porušení občanských práv. Dnes to podle agentury AP řekl náměstek ministryně spravedlnosti, která je i nejvyšší žalobkyní, Todd Blanche. Podle něj se vyšetřování zaměří i na levicové skupiny.

Trump do čela Fedu nominoval Kevina Warshe, kritika instituce a bývalého člena Rady guvernérů

Novým šéfem Federálního rezervního systému se pravděpodobně stane bývalý člen Rady guvernérů Kevin Warsh, jehož nominaci v pátek oznámil prezident Donald Trump. Americkou centrální banku by měl vést po skončení funkčního období Jeromea Powella v květnu. Častý kritik Fedu tak dostane příležitost uvést do praxe svou představu o „změně režimu“ měnové politiky v době, kdy Bílý dům usiluje o větší vliv na stanovování úrokových sazeb.

Djokovič po pětisetové bitvě vyřadil Sinnera a je ve finále Australian Open

Novak Djokovič zvládl na Australian Open pětisetové drama s Jannikem Sinnerem a postoupil do finále. Srb otočil nepříznivý vývoj a po více než čtyřech hodinách vyhrál 3:6, 6:3, 4:6, 6:4, 6:4. V neděli si zahraje o další grandslamový titul proti Carlosi Alcarazovi.

Cena zlata prudce padá

Zlato v pátek výrazně zlevnilo a trh během pár hodin vystřízlivěl z rekordní jízdy. Spolu se zlatem klesají i další drahé kovy, hlavně stříbro, platina a palladium. Investoři teď znovu řeší, jak se může změnit kurz americké centrální banky.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama