Reklama
4.5 C
Czech
Úterý 17. března 2026
CestováníPo selhání IT a stávkách je Lufthansa zpět. Alespoň to tvrdí

Po selhání IT a stávkách je Lufthansa zpět. Alespoň to tvrdí

Začátkem letošního roku se německá letecká společnost Lufthansa potýkala s mnoha problémy, které vedly ke zrušení tisíců letů. Stejně tak během loňské letní sezóny. Bude letošní rok vypadat jinak? Článek přinesl server Euronews.

Začátek roku 2023 byl pro německou skupinu Lufthansa turbulentní. V únoru ji zasáhlo katastrofální selhání IT, které způsobilo rozsáhlé zrušení letů napříč šesti leteckými společnostmi, které vlastní. Stavební práce poškodily telekomunikační kabely ve Frankfurtu, což vedlo ke kolapsu sítě společnosti. Jen několik dní poté vedly pokračující stávky na letištích po celém Německu ke zrušení tisíců dalších letů.

Podle německých obchodních novin WirtshaftsWoche se Lufthansa nadále zotavuje z nedostatku personálu po pandemii a letos v létě údajně vyškrtla ze svého letového řádu více než 30 000 letů. Může se tedy německý vlajkový dopravce v roce 2023 vyhnout dalšímu chaosu, který ovlivňuje cestující od skončení pandemie covid-19?

Finanční obrat v roce 2022

Lufthansa tvrdí, že loni dosáhla „finančního obratu“ poté, co před dvěma lety téměř zbankrotovala. V roce 2022 letělo s leteckou společností 102 milionů cestujících – více než dvojnásobek oproti předchozímu roku. Silná poptávka po letecké dopravě znamenala, že se tržby společnosti zdvojnásobily na téměř 33 miliard eur.

V roce 2023 hodlá znovu růst, přičemž šéf Carsten Spohr nedávno prohlásil, že „Lufthansa je zpět“. „Během jediného roku jsme dosáhli bezprecedentního finančního obratu. S provozním ziskem 1,5 miliardy eur dosáhla skupina Lufthansa mnohem lepšího výsledku, než se očekávalo,“ dodal.

Čísla však stále nedosahují stejné výše jako před pandemií. A zvýšené zisky nebudou příliš velkou útěchou pro cestující, kteří se obávají dalšího narušení jejich plánů na dovolenou letos v létě.

Bude letos v létě zrušeno více letů Lufthansy?

Během pandemie byl rychle snižován počet zaměstnanců a společnost zavedla další opatření, aby se s krizí vyrovnala. Spohr již v roce 2020 uvedl, že letecká společnost má asi 27 000 zaměstnanců na plný úvazek. Poté, co německá vláda přijala záchranný balíček ve výši 9 miliard eur, přistoupila Lufthansa k hromadnému propouštění. V letech 2020 až 2022 bylo podle serveru Euronews propuštěno nejméně 10 000 lidí.

Ale návrat letecké dopravy byl rychlý a stejně jako mnoho dalších leteckých společností nebyla Lufthansa připravena. To vedlo k problémům s personálem. V létě loňského roku musela zrušit tisíce letů, což způsobilo masivní narušení plánů jejích zákazníků.

Lufthansa se stále potýká s přetrvávajícími dopady nedostatku zaměstnanců, který postihuje celé odvětví. Aby zabránila dalšímu chaosu a zrušení na poslední chvíli v roce 2023, Lufthansa údajně vyškrtla ze svého letního letového řádu nejméně 34 000 letů.

Teoreticky to cestujícím poskytne více času na alternativní opatření a zabrání narušení jejich cestovních plánů na poslední chvíli.

Spohr na tiskové konferenci na začátku března řekl, že možnost dalšího zrušení letos v létě bude záviset na letištích, nikoli na leteckých společnostech. Varoval, že hrozí omezení kapacity kvůli velké poptávce.

Dokáže Lufthansa vyřešit personální problémy?

Koncem loňského roku zahájila společnost masivní nábor, během kterého chce do konce roku 2023 získat 20 000 nových zaměstnanců. Inzerovala více než 45 různých pozic od pilotů a letušek až po IT specialisty a právníky.

Problémy s personálem však stále způsobují letecké společnosti problémy a někdy jsou mimo její kontrolu. Nedávné stávky vedly ke zrušení více než 1000 letů, protože pozemní posádka na několika letištích včetně Frankfurtu, Mnichova a Hamburku protestovala proti pracovním a platebním podmínkám.

I když je problém spíše u zaměstnavatelů na letištích než u samotné Lufthansy, ilustruje to situaci, které v současnosti čelí letecký průmysl. Členové odborového svazu Ver.di požadují zvýšení mezd o 10,5 procenta a tvrdí, že bude těžké najít nové zaměstnance, pokud pro ně nebude plat atraktivní.

„Mezi pracovníky pozemního odbavování je stále katastrofální nedostatek pracovních sil – cestující to jasně pocítili loni v létě,“ říká místopředsedkyně Ver.di Christine Behle. „Aby se tato situace změnila, musí pro ně dojít k atraktivnímu zvýšení mezd. A zaměstnanci letecké bezpečnosti mají nárok na zvýšení příplatků v kolektivních smlouvách.“

Odbory také uvedly, že mnoho zkušených pracovníků přemýšlí o tom, zda by měli skončit nebo odejít do předčasného důchodu.

Reklama

Doporučujeme

Rulík končí u reprezentace a míří do Kladna

Radim Rulík po květnovém mistrovství světa skončí u české hokejové reprezentace a od příští sezony převezme extraligové Kladno. Spekulace z posledních dnů tak dostaly definitivní podobu. Rytíři získají trenéra, který se po práci u národního týmu vrací ke každodennímu klubovému režimu.

Američanku Kouri Richins, která napsala knihu o truchlení po manželovi, uznala porota vinnou z vraždy

Bizarní případ Kouri Richins, autorky úspěšné dětské knihy o truchlení po manželovi, skončil verdiktem poroty v Utahu, která Kouri uznala vinnou z vraždy. Žena v roce 2022 otrávila svého muže Erica fentanylem přimíchaným do nápoje.

Při íránském útoku zahynul v Abú Zabí civilista, přístav ve Fudžajře uzavřen

Při dopadu úlomků zneškodněné íránské balistické střely dnes zahynul v Abú Zabí civilista s pákistánským občanstvím, uvedly podle agentury AFP emirátské úřady. Kvůli íránským útokům SAE znovu pozastavila provoz v ropném přístavu Fudžajra. Íránským úderům dnes ráno čelila protivzdušná obrana také v Kataru a Saúdské Arábii. V Kuvajtu byli v důsledku vzdušného útoku zraněni dva zdravotníci. Podle předsedy íránského parlamentu americká vojenská přítomnost regionu bezpečnost nepřinese, tu musí zajistit tamní státy. Teherán v odvetě za izraelské a americké údery již třetím týdnem útočí na státy Perského zálivu, kde se nacházejí vojenské objekty Spojených států.

Válka s Íránem dopadá na světovou ekonomiku

Válka s Íránem přestává být jen bezpečnostní krizí na Blízkém východě a stále víc se mění v ekonomický problém pro velkou část světa. Nejtvrději dopadá na země v Asii závislé na dovozu energií, ale tlak se začíná přelévat i do Evropy. Nejde přitom jen o dražší ropu. Státy už sahají k mimořádným opatřením, aby udržely v chodu dopravu, úřady i běžný život.

EU pomůže Ukrajině s opravou ropovodu Družba, hotova má být do měsíce a půl

Ukrajina přijala od Evropské unie nabídku pomoci a financování při obnově dodávek ruské ropy ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska, uvedli dnes šéf summitů EU António Costa a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v dopise adresovaném Evropské komisi podle agentury Reuters uvedl, že oprava ropovodu poničeného ruským útokem se chýlí ke konci a hotova má být do měsíce a půl.

Izrael zabil šéfa íránské bezpečnostní rady Larídžáního a šéfa milic basídž

Šéf íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alí Larídžání byl zabit při nočním vzdušném úderu, uvedl dnes podle agentury Reuters izraelský ministr obrany Jisrael Kac. Írán Larídžáního smrt nepotvrdil. Íránská státní média mezitím zveřejnila údajný Larídžáního vzkaz psaný rukou. O cíleném útoku na Larídžáního již ráno informovala izraelská média. Náčelník generálního štábu izraelské armády Ejal Zamir poté uvedl, že v noci bylo dosaženo významných úspěchů při likvidaci cílů.

Sebedůvěra Trumpa nezachrání. Válka v Íránu je risk

Americko-izraelská válka proti Íránu vstoupila do třetího týdne. Prezident Donald Trump působí sebejistě. V pondělí během více než hodinového projevu hovořil o Blízkém východě, rekonstrukci Kennedyho vesmírného střediska, výstavbě tanečního sálu v Bílém domě, letošním mistrovství světa ve fotbale a řadě dalších témat, jako by se nic důležitého nedělo. Válka se však neptá.

Zelenskyj: Rusko získalo za dva týdny války s Íránem 10 miliard dolarů

Rusko za dva týdny války s Íránem vydělalo 10 miliard dolarů (zhruba 240 miliard korun). Podle serveru Business Insider to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Kyjeva varoval, že čím déle bude konflikt na Blízkém východě trvat, tím více bude ruský prezident Vladimir Putin moci válku v jeho zemi protahovat.

USA a Izrael zaútočily na Írán bez varování spojenců, uvedl Costa

Spojené státy a Izrael se rozhodly zahájit útoky proti Íránu, aniž by o tom informovaly své spojence. Pro EU to přitom znamená vážné riziko pro její bezpečnost, zejména ekonomickou bezpečnost, dále riziko zvyšování mezinárodního napětí a rovněž zvýšené riziko hrozby terorismu. V rozhovoru s novináři z projektu European Newsroom (ENR) to uvedl předseda Evropské rady António Costa. ENR sdružuje tiskové agentury z celé Evropy a ČTK je jeho členem.

Trump chce kvůli válce s Íránem přibližně o měsíc odložit návštěvu Číny

Americký prezident Donald Trump chce kvůli válce s Íránem přibližně o měsíc posunout jednání se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Podle agentur Reuters a Kjódó uvedl, že Spojené státy již požádaly o odložení schůzky. Podle původních plánů měl americký prezident zavítat na návštěvu Pekingu od 31. března do 2. dubna.

Při požáru v indické státní nemocnici zemřelo deset pacientů

Při požáru v traumatologickém centru státní nemocnice ve východoindickém státě Uríša zemřelo deset pacientů. Dalších jedenáct členů zdravotnického personálu utrpělo popáleniny při snaze zachránit hospitalizované a nyní se léčí v nemocnici.

Američané potichu instalují malé solární panely a snižují účty za elektřinu

Rostoucí ceny elektřiny nutí Američany hledat nové způsoby, jak ušetřit. Stále více lidí proto instaluje malé solární panely, které stačí zapojit do běžné zásuvky. Technologie je levná, jednoduchá a rychle se šíří, i když pravidla zatím zaostávají.

Útoky v Emirátech zasáhly přístav i letiště

Írán v pondělí znovu udeřil na infrastrukturu ve Spojených arabských emirátech. Terčem se stalo mezinárodní letiště v Dubaji i přístavní a průmyslová zóna ve Fudžajře, která patří k nejdůležitějším ropným uzlům v regionu. Útoky znovu zvýšily napětí kolem dopravy ropy i leteckého provozu v Perském zálivu.

Meta zvažuje propouštění až pětiny zaměstnanců

Společnost Meta zvažuje rozsáhlé propouštění, které by mohlo postihnout až 20 procent jejích zaměstnanců. Společnost doufá, že tím uvolní prostředky pro masivní investice do umělé inteligence a zároveň dokáže, že tyto nové nástroje již nejsou jen nákladným experimentem, ale začínají měnit každodenní provoz velkých technologických firem.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama