Vědci inteligenci Tyrannosaura rexe možná podcenili. Podle nové studie založené na odhadu počtu neuronů v mozku u plazů a ptáků se nevyznačoval král všech dinosaurů pouze velkými rozměry, ale rovněž inteligencí. Brazilská neurovědkyně, která kontroverzní studii vypracovala, také tvrdí, že svedl používat nástroje jako primáti, píše ScienceAlert.
Paleontologové považují dinosaury za nepříliš chytrá zvířata. Dosáhla sice fyzického gigantismu, avšak na úkor inteligence. Ne všichni jsou o tom ale přesvědčeni. Do této skupiny patří i brazilská vědkyně Suzana Herculano-Houzel, napsal ScienceAlert.
Ona odhadla množství neuronů v koncovém mozku jednoho z největších dinosaurů svrchní křídy Tyrannosaura rexe pomocí údajů o moderních plazech a ptácích. Jedná se o nejvíce vyvinou část mozku složenou ze dvou hemisfér.
T. Rex Was a Lot Brainier Than We Thought, Researcher Claims https://t.co/iyORSGOmwk
— ScienceAlert (@ScienceAlert) January 14, 2023
Podle výsledků zveřejněných v Journal of Comparative Neurology obsahoval jeho mozek asi tři miliardy neuronů, čímž překonal paviány. Teropodní dinosaurus zvaný Alioramus žijící koncem křídy na území střední a východní Asie měl jednu miliardu neuronů jako kapucínská opice.
Koncový mozek u zvířat zodpovídá za schopnost rozpoznávání. T. rex možná opravdu nebyl jen horou svalů se silnými čelistmi, které kořist „slisovaly“ drtivým stiskem, ale bystrým predátorem. Tyto výsledky vnímají ostatní paleontologové s rezervou.
O inteligenci dinosaurů můžeme jen spekulovat
Skutečný rozruch ale brazilská odbornice vyvolala tvrzením, že patří T. rex a možná i další dinosauři do kognitivní říše moderních ptáků a primátů. T. rex podle ní rychle dospíval, dožíval se až 40 let a pyšnil se mozkem, který mu umožnil používat nástroje. Tuto dovednost pak podle vědkyně předával svým potomkům.
„Inteligence samotná je velice obtížně studovatelná, natož výzkum vyhynulého taxonu, jehož chování nejsme schopni pozorovat,“ okomentovala práci paleontoložka z Bristolské univerzity Tess Gallagher. „Nechápejte mě špatně, T. rex byl pravděpodobně chytřejší, než jaké uznání mu připisujeme. Ale možnost používat nástroje? To je velmi odvážné tvrzení.“
Velikost lebky nemusí nutně odpovídat rozměrům či objemu mozku dinosaura. Herculano-Houzel však ke své studii použila právě CT skeny zkamenělých lebek. Tvrdila, že teropodům zabíraly mozky celou mozkovou dutinu. Dle jiných výzkumů ale mozek T. rexe vyplňoval třetinu až polovinu.
Nakonec na tom ale nesejde. Věda totiž považuje za mnohem vhodnější ukazatele inteligence mozkové záhyby, „vrásky“ a synaptická spojení spíše než rozměry orgánu a počet neuronů v něm obsažených.
Z dinosaurů se však dochovávají jen lebky bez mozků. A tím se musejí vědci během svých výzkumů řídit. Herculano-Houzel použitou metodu obhajuje s tím, že byla aplikována na stovky druhů savců, ptáků a neptačích dinosaurů.