Odborná asistentka na malé soukromé univerzitě Hamline ve Spojených státech Erika Lópezová Praterová věděla, že mnoha muslimům víra zakazuje vyobrazovat proroka Mohameda. Proto minulý semestr v hodině dějin světového umění postupovala opatrně, než studentům ukázala malbu zakladatele islámu ze 14. století. V sylabu varovala, že v jejím předmětu budou promítnuty obrazy náboženských postav, včetně Mohameda a Buddhy, a studenty požádala, aby se na ni obrátili s připomínkami, což prý nikdo neudělal. V hodině pak studenty upozornila, že za několik minut obraz islámského proroka ukáže, pokud by někdo chtěl odejít. Pak Praterová malbu ukázala a přišla o práci na univerzitě. O případu píše list The New York Times.
Hamline, malé univerzitě v minnesotském Saint Paul, se stalo to, čemu se chtěla nejvíc vyhnout: vyvolala kontroverzi národního rozsahu, která postavila zastánce akademické svobody a svobody slova proti muslimům, kteří věří, že ukazování obrazu proroka Mohameda je za všech okolností svatokrádežné.
An adjunct professor at Hamline University showed a painting of the Prophet Muhammad for an art history class. It was followed by an outcry from Muslim students. University officials said it was Islamophobic, but many scholars say the work is a masterpiece.https://t.co/TGgJ3f7auB
— The New York Times (@nytimes) January 8, 2023
Poté, co Praterová malbu představila, si jedna ze studentek stěžovala vedení a podpořili ji i další muslimští studenti, kteří na hodiny doktorky Praterové nechodili. Přednáška byla podle nich útokem na jejich víru a po vedení žádali reakci. Zástupci univerzity Praterové posléze řekli, že škola už v příštím semestru jejích služeb nevyužije a v e-mailu studentům napsali, že incident byl zjevně islamofobní. Rektorka Hamline Fayneese Millerová se pod e-mail podepsala také a uvedla, že respekt vůči islámským studentům by měl předčit akademickou svobodu.
Zastánci svobody slova zahájili vlastní kampaň; muslimská historička umění Christiane Gruberová napsala esej, v níž se za Praterovou postavila. Sepsala také petici, v níž požaduje, aby vedení Hamline věc důkladněji prošetřilo. Nezisková organizace PEN America kauzu označila za „jedno z nejnehoráznějších porušení akademické svobody v nedávné historii“ a muslimové sami debatují, zda incident při přednášce byl islamofobní.
Spory o akademické svobodě se na amerických kampusech vedou už léta, obzvláště vypjaté mohou ale být na malých soukromých školách jako Hamline, kterým se snižují počty nových studentů a jsou pod finančním tlakem. Aby přilákaly uchazeče, mnoho z těchto škol rozšířilo své učební plány a snaží se být otevřenější vůči studentům, kteří historicky čelili vyloučení z vyššího vzdělávání.
Zástupci vedení univerzity i její úředníci odmítli k věci poskytnout rozhovor, rozhodnutí školy však bránila rektorka Millerová. „Podívat se na obraz proroka Mohameda se u mnoha muslimů rozchází s jejich vírou. Je důležité, aby se naši islámští studenti, stejně jako všichni ostatní studenti, cítili bezpečně, podporovaní a respektovaní,“ napsala v prohlášení.
Inkriminovaná malba, kterou Praterová ve třídě ukázala, je ilustrací k textu Rašída al-Dína Hamadáního, muslimského vezíra a historika. V hodinách dějin umění je často ukazována, vyobrazuje okřídleného anděla Gabriela s korunou, jak ukazuje na proroka Mohameda a přináší mu první zjevení koránu. Gruberová ve své eseji uvedla, že vynechat tento obraz při studiu islámského umění je jako „vynechat Michelangelova Davida“.
Ačkoliv většina muslimů věří, že vizuální zobrazení Mohameda by nemělo být ukazováno, názory mezi věřícími se liší. Někteří muslimové dělají rozdíl mezi uctivým prezentováním náboženských figur a karikaturou, jiní tento zákaz neuznávají vůbec.
Univerzita Hamline 8. prosince uspořádala debatu, které se zúčastnilo několik desítek studentů i zástupců univerzity. Některé studentky, všechno muslimky černé pleti, tam se slzami v očích popsaly, jak měly problém na Hamline zapadnout.
Hlavním řečníkem byl Jaylani Hussein, ředitel místní občanské skupiny za práva muslimů. Jednání Praterové v hodině podle něj ublížilo muslimským studentům a studentům jiné než bílé barvy pleti a nemělo „absolutně žádný benefit“. „Pokud si tato instituce chce těchto studentů vážit, nemůže podobné incidenty připustit. Pokud chce někdo o islámu učit nějaké kontroverzní věci, ať to dělá v místní knihovně,“ prohlásil Hussein.
Při diskusi zvedl ruku Mark Berkson, profesor religionistiky na Hamline, a zeptal se: „Když říkáte, že bychom měli v otázce islamofobie věřit muslimům, jak se k tomu má člověk postavit, když i sama islámská komunita je ve věci rozdělena? Mnoho muslimských akademiků, odborníků a historiků umění není přesvědčeno o tom, že by ten incident byl islamofobní“.
Hussein odvětil, že marginální a extremistické hlasy se vyjadřují ke všem otázkám. „Můžete odučit celou přednášku o tom, proč byl Hitler dobrý,“ řekl.
Během výměny názorů k Berksonovi přistoupili ředitelka fakulty umění Allison Bakerová a zástupce školy pro diverzitu David Everett, položili mu ruce na ramena a řekli, že tohle není čas na pokládání těchto otázek.
Berkson odpověděl, že silně podporuje diverzitu kampusu, ale cítil povinnost se ozvat. „Chce se po nás, abychom bez zpochybňování přijali, že to, co udělala naše kolegyně, bylo to samé, jako vandalismus na mešitě, násilí proti muslimům nebo nenávistný projev. A to nemohu vystát,“ řekl Berkson.
Zástupce Rady pro americko-muslimské vztahy, nevládní instituce se sídlem ve Washingtonu, Edward Mitchell řekl, že nemá dost informací, aby se ke sporu na Hamline vyjádřil. Uvedl ale, že ačkoliv jeho organizace odrazuje od ukazování prorokových obrazů, je podle něj rozdíl mezi „neislámským“ a „islamofobním“ jednáním.
„Pokud si přede mnou dáte pivo, děláte něco neislámského, ale není to islamofobní. Pokud si přede mnou dáte pivo, protože se mě úmyslně snažíte urazit, hraje roli faktor negativního úmyslu. A úmysl a okolnosti hrají roli, obzvlášť v akademickém prostředí, kde je akademická svoboda zásadní a vyučující často hovoří o citlivých a kontroverzních tématech,“ řekl NYT Mitchell.
