Věda a TechnikaMise Artemis I má zelenou, o start se NASA po odkladech pokusí...

Mise Artemis I má zelenou, o start se NASA po odkladech pokusí ve středu

Po několika odkladech a technických obtížích plánuje americká vesmírná agentura NASA ve středu brzy ráno odstartovat raketu Space Launch System (SLS) s modulem Orion, který bez posádky obletí Měsíc a v případě úspěchu se po 25 dnech vrátí zpět na Zemi. Zahájí tím dlouho očekávaný program Artemis, který má po půl století na zemskou družici vrátit člověka.

V Kennedyho vesmírném středisku na mysu Canaveral na Floridě, kde je ke středečnímu startu nachystaná i raketa s modulem, už v pondělí začalo odpočítávání. Pokud se neobjeví žádné komplikace, raketové motory zažehnou v 1:04 místního času (7:04 SEČ). Start může NASA odložit až o dvě hodiny, pak se ale okno, během kterého je start možný, uzavře.

Pokud vše půjde podle plánu, modul 11. prosince dopadne do Tichého oceánu u pobřeží kalifornského města San Diego. Orion při misi dosáhne vzdálenosti 450.000 kilometrů od země a 40.000 kilometrů od odvrácené strany Měsíce. V případě úspěchu to bude nejdál, kam kdy vesmírné plavidlo navržené pro lidskou posádkou doletělo.

Týmy techniků v NASA se na start připravují už přes dva měsíce, během kterých se potýkaly s technickými obtížemi, dvěma hurikány a dvěma přesuny rakety z hangáru na startovací rampu. Dva předchozí pokusy o start, 29. srpna a 3. září, byly přerušeny kvůli netěsnícímu palivovému potrubí a dalším technickým problémům, které se podle NASA už podařilo vyřešit.

Raketu SLS, která už byla připravena na startovací rampě, minulý týden bičoval prudký déšť a vítr, když se přes Floridu přehnal hurikán Nicole. Počasí si vyžádalo dvoudenní odklad startu, původně plánovaného na pondělí. Inspekce po bouři ukázala, že hurikán uvolnil těsnění na modulu Orion. Technici komponent vyměnili, a ačkoliv se tím podle NASA problém zcela nevyřešil, představuje pro let pouze malé riziko

Cílem testovací mise Artemis I je plně ozkoušet vše od rakety a modulu přes fungování řídicího střediska na Zemi po dopady na budoucí posádku. Systémy plánuje NASA zatížit na maximum a v rámci testu získat poznatky o odolnosti tepelného štítu Orionu. Vyzkouší si také vylovení modulu po dopadu do oceánu. Celý program Artemis pak kromě návratu astronautů na Měsíc cílí na založení dlouhodobé lunární kolonie jako odrazového můstku pro ještě ambicióznější budoucí lety na Mars.

Pokud vše půjde podle plánu, loď s posádkou by mohla při misi Artemis II obletět Měsíc v roce 2024 a NASA plánuje, že v rámci mise Artemis III do konce roku 2025 na povrchu Měsíce přistanou dva lidé. Cena mise Artemis I přesahuje čtyři miliardy dolarů (98,6 miliard korun). Celkové náklady na lunární program, který se prodražil o miliardy dolarů a je o několik let opožděn, se i s vývojem technologií a dlouhým testováním zatím vyšplhaly na 93 miliard dolarů (2,3 bilionu korun).

Pozornost se při startu upře zejména na novou raketu SLS, pro kterou NASA do budoucna zvažuje méně technické a zajímavější jméno. SLS, která je vysoká 98 metrů, je útlejší a kratší než rakety Saturn V, které před 50 lety vynesly do vesmíru 24 astronautů v rámci programu Apollo.

Modul Orion je vysoký tři metry a vejdou se do něj čtyři astronauti. Při misi Artemis I ho budou obývat tři figuríny. Jedna, ve veřejné soutěži pojmenovaná velitel Moonikin Campos, představuje úplné lidské tělo a oblečená do oranžového overalu se usadí v kapitánském křesle. Další dvě místa obsadí torza vyrobená z materiálů, které napodobují kosti, měkké tkáně a orgány dospělé ženy. Neúplné figuríny pojmenované Zohar a Helga budou vybaveny tisíci senzory a detektory, které budou mimo jiné sledovat úroveň radiace. Zohar také otestuje ochrannou vestu z Izraele.

Mezi lety 1969 až 1972 kráčelo po povrchu Měsíce v rámci šesti misí Apollo 12 astronautů. Při těchto misích lidstvo prozkoumalo pouze oblasti okolo lunárního rovníku. Pro budoucí mise Artemis NASA oznámila 13 možných míst přistání okolo jižního pólu Měsíce, kam plánuje v nové generaci vesmírných průzkumníků vyslat i první ženu a prvního člověka jiné než bílé pleti.

Doporučujeme

Zemřel ugandský král Oyo, nejmladší vládnoucí monarcha světa

Tradiční ugandský panovník Oyo Nyimba Kabamba Iguru Rukidi IV., který se ve světě proslavil jako nejmladší vládnoucí monarcha, zemřel ve věku 34 let. O jeho úmrtí informoval předseda vlády království Tooro v západní Ugandě.

Trump místo vojenských operací sází na sankce. Írán to podle expertů zlomit nemusí

Šest měsíců po zahájení americko-izraelských úderů proti Íránu je rychlé ukončení konfliktu v nedohlednu. Americký prezident Donald Trump omezil přímé vojenské eskalace a vsadil na sankce, blokádu a tlak na obchodní partnery Teheránu. Analytici však pochybují, že ekonomická válka Írán přiměje ke kapitulaci.

USA omezí odběr vody z vysychající řeky Colorado

Kalifornie, Nevada a Arizona budou muset v příštích dvou letech výrazně omezit odběr vody z řeky Colorado. Zásoby klíčové vodní tepny amerického západu dál klesají kvůli dlouhodobému suchu, rostoucím teplotám a nadměrné spotřebě.

Trump odmítá návrat k dohodě s Íránem. Sází na sankce a tlak na Teherán

Americký prezident Donald Trump podle zdrojů obeznámených se situací ztratil zájem obnovit červnovou prozatímní dohodu s Íránem. Washington chce místo toho dál utahovat ekonomické šrouby a přimět Teherán k ústupkům v otázce jaderného programu i znovuotevření Hormuzského průlivu.

Zemřel norský král Harald V., bylo mu 89 let

Po vleklých zdravotních problémech zemřel nejstarší evropský panovník, norský král Harald V., který byl od minulého pondělí v nemocnici v Oslu. Bylo mu 89 let. Oznámil to dnes podle agentur královský palác. Po jeho smrti se jeho syn Haakon VIII. stává novým norským králem.

Ukrajina a Rusko informují o mrtvých a raněných po nočních útocích

Noční ruské útoky zabily nejméně dva lidi v Dněpropetrovské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny, uvedl šéf oblastní správy Oleksandr Hanža. V Chersonu ruský dron zabil 61letého muže, oznámil náčelník městské správy Jaroslav Šaňko. Ve městě Sumy ruské letecké bomby zabily stejně starého muže a zranily sedm lidí, uvedl náčelník regionální správy Oleh Hryhorov. Ruský dron ve městě Zmijiv u Charkova zabil ženu a zranil její dceru a další ženu, informovala prokuratura. Ruskem dosazená správa zase hlásí čtyři zraněné po dronovém útoku na obytný dům v Sevastopolu na okupovaném Krymu.

Katastrofa v Nepálu a Číně má už 472 obětí. Hrozí další ničivá povodeň

Jezero, které se vytvořilo po středečním sesuvu části ledovce na hranici mezi Čínou a Nepálem, dnes začalo přetékat. Hrozí další povodeň, která může zasáhnout oblasti, jež už před dvěma dny poničil příval vody, varovala čínská stanice CCTV. Čínské úřady přerušily záchranné práce v postižené oblasti. Stoupající hladiny řek už potvrdily také nepálské úřady, které rovněž přerušily záchranné práce, napsala agentura Reuters.

Trump nařídil přejmenovat Ontarijské jezero na Americké jezero

Americký prezident Donald Trump podepsal výnos nařizující přejmenování Ontarijského jezera na Americké jezero, informují agentury AP a Reuters. Se změnou názvu jezera na hranici s Kanadou přišel v době vyhrocující se obchodní války se sousední zemí. Nový název bude závazný pro americké úřady, nikoli pro Kanadu, uvedla AP.

Írán a Katar jednaly o obnovení diplomatických vztahů s USA

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí se včera v Teheránu setkal s katarským premiérem a ministrem zahraničí Muhammadem bin Abdarem Rahmánem Sáním ve snaze oživit diplomatická jednání mezi Íránem a Spojenými státy, v nichž Katar dlouhodobě působí jako klíčový zprostředkovatel. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na katarské ministerstvo zahraničí. Klíčovým tématem rozhovorů byla také otázka Hormuzského průlivu.

V Petrohradu vybuchl automobil, na místě zahynul ruský důstojník

V Petrohradu dnes zahynul při výbuchu auta vysoce postavený ruský důstojník, jeho manželka byla těžce raněna, oznámil místní server Fontanka. Totožnost oběti úřady neupřesnily. Podle očitých svědků kolem desáté hodiny ráno explodovala ve voze nastražená nálož, když za volantem seděl podplukovník. Výbuch utrhl obětem nohy; voják zahynul na místě, jeho ženu převezli do nemocnice, kde bojují o její život, napsal portál. Podle Fontanky šlo o důstojníka letectva a protivzdušné obrany. Telegramový kanál 112 píše, že obětí se stal vojenský pilot.

Rusko zasáhlo nákupní středisko v Charkově, úřady hlásí jednu oběť a raněné

Nejméně jednoho mrtvého a pět raněných si vyžádal ruský útok na nákupní středisko v Charkově na východě Ukrajiny, oznámil náčelník oblastní správy Oleh Syněhubov. Raněné po ruských útocích hlásí úřady dalších ukrajinských regionů, včetně hlavního města.

Světová zdravotnická organizace oznámila konec výskytu eboly v Ugandě

Světová zdravotnická organizace (WHO) dnes oznámila konec výskytu eboly v Ugandě. V zemi se nový případ nákazy neobjevil už 42 dní, což je mezinárodně uznávaná lhůta pro potvrzení konce přenosu viru. Ugandské úřady podle WHO zároveň pokračují v dohledu nad nemocí.

Zdravotní stav norského krále se zhoršil a je velmi vážný, oznámil palác

Zdravotní stav devětaosmdesátiletého norského krále Haralda V. se v nemocnici nadále zhoršil a jeho stav je nyní velmi vážný, oznámil podle agentur královský palác. Nejstarší evropský panovník je v péči lékařů už od minulého pondělí. Norský premiér Jonas Gahr Störe kvůli špatnému zdravotnímu stavu monarchy zrušil dnešní cestu do Německa, kde se měl setkat s kancléřem Friedrichem Merzem, oznámila později jeho kancelář.

Nvidia válcuje technologický trh. Zdvojnásobila tržby i zisk

Americký výrobce čipů Nvidia ve druhém čtvrtletí svého finančního roku 2026 více než zdvojnásobil tržby i čistý zisk. Tyto výsledky ukazují nezastavitelný boom umělé inteligence (AI), za jehož ukazatel je Nvidia považována.

USS Abraham Lincoln po 250 dnech na moři zamíří do Thajska

Letadlová loď USS Abraham Lincoln po náročném nasazení na Blízkém východě zakotví v Thajsku. Důvodem je odpočinek posádky před návratem na americkou základnu. Během zastávky se nebudou konat žádná vojenská cvičení.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama