Izrael pokračuje v bombardování jižního Libanonu i po začátku vyhlášeného příměří, uvedla dnes nad ránem podle agentur Reuters a AFP libanonská média. Militantní šíitské hnutí Hizballáh naproti tomu uvedlo, že v reakci na izraelské útoky bombardovalo skupinu izraelských vojáků na jihu Libanonu. Žárné škody ani oběti nejsou hlášeny. Americký prezident Donald Trump Hizballáh vyzval, aby klid zbraní neporušoval. Generální tajemník OSN António Guterres apeloval na dodržování příměří všemi stranami, píše Reuters.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa spustí příští týden slibovaný portál pro navracení peněz z cel uvalených během „Dne osvobození“ na základě legislativy o mezinárodních nouzových ekonomických pravomocích (IEEPA), kterou označil Nejvyšší soud za nezákonnou. Tento krok se setkal s pozitivními ohlasy, odpovědnost za získání svých peněz však klade na samotné dovozce.

Spojené státy budou pokračovat v blokádě íránských přístavů tak dlouho, jak bude třeba, prohlásil dnes šéf Pentagonu Pete Hegseth na tiskové konferenci ve Washingtonu. Americké síly na Blízkém východě jsou podle něj rovněž připraveny obnovit útoky na Írán v případě, že Teherán s Washingtonem neuzavře mírovou dohodu. Ta je podle amerického ministra Íráncům na dosah.

Papež Lev XIV. při návštěvě kamerunského města Bamenda ostře kritizoval světové lídry, kteří podle něj kvůli válkám utrácejí miliardy dolarů, místo aby pomohli potřebným. Dodal, že svět pustoší hrstka tyranů, uvedl server Vatican News. Hlava katolické církve se tak vyjádřila poté, co ho americký prezident Donald Trump slovně napadl na sociálních sítích.

Naše kůže je největším orgánem těla a zároveň naší první obrannou linií proti vnějšímu světu. Každý den je vystavena nespočtu vlivů – od počasí,...

Policie ve středu po celém Česku kontroluje dodržování rychlosti na více než tisícovce míst. Do výběru rizikových úseků se znovu zapojila i veřejnost, která letos poslala přes 16 tisíc tipů a více než 167 tisíc hlasů.

Ministr zahraničí Petr Macinka v úterý zamíří do Izraele v době, kdy je situace na Blízkém východě mimořádně napjatá. Do cesty vstupuje válka s Íránem i křehké příměří, které v regionu zatím drží jen s obtížemi. Návštěva tak přichází ve chvíli, kdy se vedle bezpečnosti řeší také další směřování českých vztahů s Izraelem.

Poslanec Filip Turek (za Motoristy) dnes v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News připustil, že postoj ministra zahraničních věcí Petra Macinky (Motoristé) k účasti prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO souvisí s nejmenováním Turka ministrem. Pomstou by to nenazval. Delegaci podle něj určuje vláda, v tomto případě ji podle vládního zmocněnce pro klimatickou politiku povede premiér Andrej Babiš (ANO).

Nad Česko se během noci na neděli začne dostávat saharský prach. Do vyšších vrstev atmosféry bude proudit od jihozápadu a podle meteorologů se nad zemí udrží i v následujících dnech, přinejmenším do začátku příštího týdne.

Všímavost náhodných kolemjdoucích pomohla v Brně zachránit lidský život. Krátce před desátou hodinou večer si lidé na mostě přes Sportovní ulici všimli muže, který stál za zábradlím. Okamžitě proto volali na tísňovou linku.

Ministr kultury Oto Klempíř čelí dalšímu tlaku. Kritiku schytává kvůli tomu, že se letos neuskuteční projekt Česká knihovna, a zároveň řeší spor o budoucí financování České televize a Českého rozhlasu. V pátek kvůli tomu jednal se šéfem České televize Hynkem Chudárkem, který po schůzce z ministerstva odjel bez vyjádření.

Požár rodinného domu v Mladých Bukách zaměstnal ve středu večer čtyři jednotky hasičů. Oheň zasáhl přístavek a garáž, odkud šlehaly plameny a valil se hustý kouř. Obyvatelé domu stihli objekt opustit ještě před příjezdem hasičů.

Jaderná elektrárna Dukovany bude v provozu podstatně déle, než se původně předpokládalo. Místo dříve očekávaného konce po šedesáti letech má fungovat až osmdesát let, tedy přibližně do let 2065 až 2067. Pro českou energetiku to znamená delší oporu ve stabilním zdroji elektřiny i další velké investice.

Policie obvinila sedm lidí a dvě právnické osoby v kauze stamilionových dotací na inovační centrum pro zakládání kancelářských objektů a vědeckých firem. Mezi stíhanými jsou tři veřejní činitelé. ČTK to dnes sdělil mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. Stíhání se týká trestných činů dotačního podvodu, poškození finančních zájmů EU, podplacení, přijetí úplatku, zneužití pravomoci úřední osoby a vydírání.

Policie pátrá po neznámém muži, který minulý týden v Praze brutálně napadl pětatřicetiletého muže. Ten po útoku utrpěl vážná zranění hlavy a po operaci zůstává v ohrožení života.

Vyšetřování požáru haly zbrojařské firmy v Pardubicích pokračuje. Státní zástupce nově navrhl vazbu pro šestého obviněného. Soud má o návrhu rozhodnout ještě v pondělí odpoledne.

Ruské útoky dronů a balistických raket na Ukrajinu v noci na dnešek zabily nejméně jednu ženu a několik lidí zranily. Oznámily to ukrajinské úřady, podle kterých úderům čelily mimo jiné města Záporoží, Dnipro či Čerkasy. Na Slovjansk ruská invazní armáda shodila leteckou pumu, zranila jednoho člověka, zničila dětské sportoviště a poničila desítky domů, sdělil šéf městské správy Vadym Ljach. Ukrajinské letectvo na síti Telegram uvedlo, že ruské síly v noci na Ukrajinu vypustily 324 dronů a tři balistické rakety Iskander-M. Ruské ministerstvo obrany informovalo o sestřelení 85 ukrajinských dronů.

V Norsku se budou vyrábět ukrajinské drony a Oslo Ukrajině pomůže navýšit výrobu munice a systémů protivzdušné obrany. Oznámila to dnes podle agentury Reuters vláda skandinávské země, kterou navštívil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Země chtějí posílit vzájemnou spolupráci v oblasti obrany, uvedla vláda v Oslu.

Ruské drony v noci na dnešek zaútočily na přístav Izmajil v Oděské oblasti na jihu Ukrajiny a poškodily loď plující pod panamskou vlajkou. Další dron zasáhl civilní obchodní plavidlo plující pod vlajkou Libérie; při útoku nebyl nikdo zraněn. Informoval o tom ukrajinský vicepremiér Oleksij Kuleba, kterého citovala agentura Reuters.

Ruské síly v neděli zabily dva obyvatele ukrajinské Doněcké oblasti, dalšího člověka zranily, oznámil dnes ráno na platformě Telegram šéf správy tohoto regionu Vadym Filaškin. Do nedělní půlnoci přitom platilo příměří vyhlášené na pravoslavné Velikonoce. Kyjev i Moskva se už o víkendu navzájem vinily z jeho porušování. Dnes ukrajinská armáda uvedla, že eviduje přes 10.000 porušení klidu zbraní z ruské strany. Od půlnoci pak obě strany obnovily vzdušné útoky, vyplývá z hlášení obou stran.

Ukrajina a Rusko se obviňují z porušování příměří vyhlášeného u příležitosti pravoslavných Velikonoc. Rusové klid zbraní porušili ve 2299 případech, tvrdí Kyjev. Moskva naopak obvinila ukrajinské vojáky, že příměří porušili v 1971 případech. Příměří, které má platit do konce dne, zatím oficiálně ukončeno nebylo, poznamenala dříve agentura DPA.

Čína je první velkou ekonomikou, která zveřejnila hospodářské výsledky od začátku americko-izraelské války s Íránem. Díky silnému vývozu elektrických a strojírenských výrobků v letošním prvním čtvrtletí se čínská ekonomika nastartovala, přičemž její růst překvapil analytiky, a to i přes dopady konfliktu na ceny energií. To však neznamená, že je druhá největší ekonomika před vnějšími vlivy v bezpečí.

Uber prochází největší proměnou ve své historii. Společnost, která si vybudovala jméno na modelu sdílené ekonomiky bez vlastních aut, teď mění kurz a sází miliardy na robotaxi. Celkem chce do autonomních vozidel investovat přibližně 10 miliard dolarů (přes 200 miliard korun).

Ceny ropy v úterý klesly, přestože napětí na Blízkém východě zůstává vysoké. Trhy reagují na kombinaci dvou protichůdných faktorů. Na jedné straně zohledňují eskalaci v podobě americké blokády íránských přístavů, na straně druhé opatrnou naději, že Washington a Teherán by mohly pokračovat v jednáních.

Zakladatel čínské developerské společnosti Evergrande, Sü Ťia-jin, se u soudu přiznal k několika trestným činům včetně podvodů při získávání financí a úplatkářství. Případ uzavírá pád jednoho z nejvýraznějších podnikatelů, který symbolizoval vzestup i krizi čínského realitního trhu.

Akcie české zbrojařské skupiny Colt CZ míří na nizozemskou burzu Euronext Amsterdam, kde se s nimi začne obchodovat 15. dubna. Firma tím rozšiřuje svou přítomnost na kapitálových trzích vedle pražské burzy, kde se její akcie obchodují už několik let.

Ceny ropy se na začátku týdne vrátily nad 100 dolarů za barel. Důvodem je kombinace neúspěšných jednání mezi Spojenými státy a Íránem a nového vyostření situace v Hormuzském průlivu. Trhy navíc reagují i na rozhodnutí amerického prezidenta Donald Trump o blokádě íránských přístavů.

Evropa může během několika týdnů narazit na vážný problém v letecké dopravě. Pokud se neobnoví dodávky přes Hormuzský průliv, hrozí podle zástupců letišť systémový nedostatek leteckého paliva právě před začátkem hlavní letní sezony. To by mohlo znamenat rušení spojů napříč kontinentem, vyšší ceny letenek i komplikace pro miliony cestujících.

Britský premiér Keir Starmer prohlásil, že ho už nebaví sledovat, jak účty za energie v jeho zemi rostou kvůli krokům amerického a ruského prezidenta Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Ceny ropy mírně vzrostly po oznámení o poškození energetické infrastruktury v Saúdské Arábii. Drží se však pod psychologickou hranicí 100 dolarů za barel.

OpenAI pozastavila svůj britský projekt Stargate, který měl posílit místní výpočetní infrastrukturu pro umělou inteligenci. Firma jako hlavní důvody uvádí drahou energii a nejistotu kolem regulace. Projekt přitom měl být jedním z viditelných pilířů britských ambicí v oblasti AI.

Doprava v Hormuzském průlivu se po vyhlášení dvoutýdenního příměří nezměnila. Denně touto důležitou vodní trasou pro přepravu ropy propluje kolem deseti až jedenácti plavidel, což je hluboko pod hodnotami z předválečného období. Kontrolují ji totiž Íránské revoluční gardy. USA jsou na tom nyní hůře než před začátkem války, upozornil bývalý představitel americké bezpečnosti.

Cenové šoky na trhu s ropou v posledních dnech ve středu vystřídala úleva. Ceny ropy Brent i WTI klesly pod 100 dolarů za barel poté, co americký prezident Donald Trump souhlasil s dvoutýdenním příměřím.