Světová ekonomika letos podle OECD poroste o 2,9 procenta, mírně rychleji, než organizace předpokládala v červnu. Dopady války na Blízkém východě zatím pomáhají tlumit zásoby ropy, vládní podpora i investice do umělé inteligence. Drahé energie ale dál zvyšují náklady firem a omezují kupní sílu domácností.
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj v aktualizovaném výhledu z 23. září odhadla růst světového hospodářství na 2,9 procenta v letošním roce a tři procenta v roce příštím. Ekonomika podle ní v první polovině roku zpomalila, navzdory konfliktu však v řadě zemí zůstala odolná.
Letošní prognózu OECD proti červnu zvýšila o desetinu procentního bodu. Výhled na rok 2027 naopak ve stejném rozsahu snížila. Ani lepší letošní odhad přitom nedosahuje loňského tempa, kdy světové hospodářství vzrostlo o 3,4 procenta.
Eurozóna poroste jen mírně
Ekonomika Spojených států má letos posílit o 2,2 procenta a příští rok o 2,1 procenta. Podporují ji především vysoké investice do umělé inteligence, zatímco spotřebu domácností brzdí slábnoucí růst reálných příjmů.
Pro eurozónu OECD očekává jednoprocentní růst v obou letech. Hospodářskou aktivitu zatěžují vyšší ceny energií a úrokové sazby. Poptávka má postupně zesílit s poklesem energetických nákladů a rozbíhajícími se výdaji na obranu.
Také čínské hospodářství má zpomalovat. Po loňském pětiprocentním růstu organizace předpokládá letos 4,5 procenta a v roce 2027 už jen 4,2 procenta.
Inflace bude ustupovat pomalu
Celková inflace v zemích skupiny G20 má letos dosáhnout 4,1 procenta a příští rok klesnout na 3,6 procenta. V eurozóně OECD počítá se třemi procenty letos a 2,9 procenta v roce 2027. Tlak na ceny udržuje zejména zdražování energetických surovin, které se promítá do výroby i dopravy.
Další vývoj bude výrazně záviset na délce konfliktu a narušení dodávek z Perského zálivu. Základní prognóza předpokládá postupné zlevňování ropy a plynu během příštího roku. Déletrvající výpadky by ale mohly přinést vyšší inflaci a slabší růst.
OECD mezi rizika řadí také extrémní počasí, které může poškodit úrodu a zdražit potraviny. Vládám doporučuje směřovat energetickou pomoc k těm, kteří ji potřebují, časově ji omezit a zachovat motivaci k úsporám.
