Česko mělo v srpnu nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii. Podle sezoně očištěných údajů klesla na 3,2 procenta, zatímco unijní průměr zůstal na 6,1 procenta. V eurozóně se míra nezaměstnanosti nezměnila a činila 6,4 procenta. Evropský trh práce tak zatím odolává tlaku drahých energií a vyšších úrokových sazeb.
Srpnové srovnání zveřejnil Eurostat ve čtvrtek 1. října. V celé EU bylo podle jeho odhadu bez práce 13,6 milionu lidí, z toho přibližně 11,36 milionu v zemích platících eurem. Proti červenci počet nezaměstnaných v unii vzrostl o 12 tisíc, meziročně o 348 tisíc.
Česko před Polskem a Maltou
Česká míra nezaměstnanosti proti červenci klesla o desetinu procentního bodu. Za Českem následovaly Malta, Polsko a Slovinsko se shodnými 3,4 procenta. Na opačném konci srovnání bylo Finsko s 10,3 procenta a Španělsko s deseti procenty.
V Německu se nezaměstnanost udržela na čtyřech procentech. Ve Francii mírně klesla na 8,2 procenta, zatímco v Itálii vzrostla na 6,2 procenta. Rakousko zaznamenalo zvýšení z červencových 6,2 na srpnových 6,7 procenta.
Statistika vychází z mezinárodní definice nezaměstnanosti. Zahrnuje lidi bez zaměstnání, kteří v posledních čtyřech týdnech aktivně hledali práci a mohou do ní nastoupit během následujících dvou týdnů.
Mladí hledají práci obtížněji
U ekonomicky aktivních lidí mladších 25 let dosahovala nezaměstnanost v EU 15,4 procenta. Proti červenci o desetinu procentního bodu vzrostla. Bez práce bylo téměř tři miliony mladých lidí.
Evropský pracovní trh si navzdory rostoucím nákladům firem udržuje poměrně nízkou nezaměstnanost. Podniky přitom čelí dražším energiím v důsledku války na Blízkém východě i vyšším nákladům na úvěry. Srpnový výsledek eurozóny odpovídal očekávání oslovených ekonomů.
Tempo přijímání zaměstnanců však zpomaluje. Zatímco ekonomika eurozóny ve druhém čtvrtletí vzrostla o 0,6 procenta, zaměstnanost přidala jen 0,1 procenta. Evropská centrální banka přesto ve svém výhledu počítá s poklesem nezaměstnanosti na 5,9 procenta do roku 2028.
