Obyčejné travnaté pásy mezi chodníkem a silnicí mohou ve městech získat mnohem větší význam pro přírodu. Výzkum v australském Melbourne ukázal, že po vysazení původních rostlin na těchto místech výrazně přibylo hmyzu a zvýšil se také počet zaznamenaných druhů.
Výzkumníci z University of Melbourne sledovali, co se stane, když se běžné travnaté pásy podél obytných ulic promění v malé přírodní zahrady. Studie probíhala na severu Melbourne v oblasti Merri-bek a zaměřila se především na včely, brouky, motýly a můry.
Na vybraných místech vědci odstranili část trávníku a vysadili celkem 11 druhů původních rostlin. Zahrady měly hmyzu nabídnout nejen květy s potravou, ale také úkryt a vhodné podmínky pro další části jeho životního cyklu. Výsledky následně porovnávali s podobnými travnatými pásy, které zůstaly beze změny.
Nejvíce z nových zahrad těžily včely
Po několika sezonách byla celková početnost hmyzu na osázených plochách přibližně sedmkrát vyšší než na kontrolních místech. Počet zaznamenaných druhů se zároveň téměř zdvojnásobil. Studie ukázala, že jednotlivé skupiny hmyzu ale reagovaly rozdílně.
Nejvýraznější změna byla zaznamenána u včel. Na osázených plochách jich bylo přibližně pětkrát více a zvýšila se také jejich druhová rozmanitost. „Včely vykazovaly k těmto zahradám nejsilnější vztah a jejich výskyt souvisel s množstvím květů a počtem různých kvetoucích rostlin,“ vysvětlila hlavní autorka výzkumu Philippa Bell.
Brouci reagovali pomaleji. V první sezoně po výsadbě se výrazná změna neprojevila, ve druhé už však jejich počet na osázených místech dosahoval zhruba trojnásobku oproti kontrolním plochám. Motýli a můry na změnu prostředí nereagovali tak výrazně jako včely a brouci.
I malé plochy mohou rozšířit městská stanoviště
Výsledky ukazují, že i zdánlivě málo významné části městské zeleně mohou vytvářet prostor pro hmyz. Travnaté pásy podél ulic jsou ve městech běžné a jejich přeměna na plochy s pestřejší vegetací může rozšířit nabídku potravy i úkrytů.
V Melbourne navíc tyto pásy tvoří významnou část veřejné zeleně. Pokud by se podobné zahrady objevovaly ve větším počtu ulic, mohly by podle autorů studie pomáhat také s propojením jednotlivých zelených ploch a vytvářet souvislejší síť stanovišť. Právě lepší propojení městské zeleně může být důležité pro dlouhodobé zachování hmyzí rozmanitosti, protože může přispět k větší stabilitě městských ekosystémů a pomoci zachovat pestřejší společenstva hmyzu i v hustě zastavěných oblastech.
